Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] s kapitalizovaným smluvním úrokem v částce [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a pohledávky ve výši [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] (z toho částka [částka] představovala nesplacenou jistinu[částka] částka, poplatek za vyplacení tranší úvěru[částka] částka, poplatek za službu „presto“ a částka [částka] kapitalizovanou smluvní pokutu) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce [částka] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedeného se domáhala z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi ní a žalovaným dne [datum], jelikož žalovaný poskytnutý úvěr ve výši [částka] nesplácel včas. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků listinu s názvem „[Anonymizováno] č. [hodnota] “, na základě které mohl žalovaný od žalobkyně obdržet do [datum] až částku [částka], a to postupně i opakovaně. Žalovaný měl obdrženou částku následně vrátit spolu se smluvním úrokem při úrokové sazbě 0,903 % p.d. s denním úrokovým obdobím (úroky jsou připisovány denně) a poplatkem za vyplacení tranše úvěru odpovídajícím 1,99 % z obdržené částky, to celé v pravidelných denních splátkách ve výši podle vzorce uvedeného v čl. 5 všeobecných smluvních podmínek. Žalobkyně ve dnech 12. 7. až [datum] převedla na bankovní účet žalovaného celkem částku [částka], načež ho dne [datum] prostřednictvím emailové zprávy vyzvala k úhradě dluhu v částce [částka]. K úhradě zmíněné částky žalovaného vyzvala i prostřednictvím upomínky zaslané poštou zástupcem žalobkyně před podáním žaloby v této věci. Žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému pracovala s informacemi, že žalovaný má průměrný čistý příjem v částce [částka] měsíčně a výdaje v částce [částka] měsíčně (z toho na bydlení v částce [částka] a na ostatní záležitosti v částce [částka]), a že bydlí sám.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy. Soud věc posoudil podle § 2395, § 588 a § 2991 odst. 1 a 2 o. z. a podle § 86 odst. 1 a odst. 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného zkoumala dostatečným způsobem, když ke tvrzeným příjmům a výdajům žalovaného nedoložila žádné důkazní prostředky, ze kterých by vyplývalo, jestli a případně jak je ověřovala.Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání případného bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni neuhradil ničeho (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni celou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění), do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci měli v řízení úspěch jen částečný, resp. téměř stejný (při zohlednění žalobkyní požadovaného příslušenství).