Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky [částka], a pohledávky ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], a žalovaným byla nejprve dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [tel. číslo], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] (dále též „první úvěr“), a následně dne [datum] smlouva o úvěru č. [tel. číslo], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] (dále též „druhý úvěr“), u obou částek došlo k jejich vyplacení v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým prvním úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek ve výši [částka] (kapitalizované úroky za sjednanou dobu úvěru ve výši [částka], poplatek za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]) a pojistné za doplňkové pojištění ve výši [částka]. Celkovou částku na první úvěr se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. V souvislosti s poskytnutým druhým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek ve výši [částka] (kapitalizované úroky za sjednanou dobu úvěru ve výši [částka], poplatek za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]) a pojistné za doplňkové pojištění ve výši [částka]. Celkovou částku na druhý úvěr se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný řádně a včas neplnil závazky vyplývající ze smluv. Obě pohledávky za žalovaným postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Do postoupení pohledávek bylo žalovaným na první úvěr uhrazeno celkem [částka] a po postoupení pohledávek ničeho, stejně tak tomu bylo u druhého úvěru. Žalobkyně tedy požadovala u prvního úvěru zaplacení dlužné částky [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] a dlužná část poplatku ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroků při úrokové sazbě ve výši 21,39 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 8,5 % ročně, u obou počítaných z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. U druhého úvěru pak žalobkyně požadovala zaplacení dlužné částky [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] a dlužná část poplatku ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroků při úrokové sazbě ve výši 21,39 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 11,75 % ročně, u obou počítaných z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], zařazením do pojistného programu a přehledem plateb bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [tel. číslo], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] a pojistným na doplňkové pojištění ve výši [částka] v 78 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka činila [částka]. Přehledem plateb bylo dále prokázáno, že žalovaný na první úvěr uhradil celkem pouze [částka]. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], zařazením do pojistného programu a přehledem plateb bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [tel. číslo], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] a pojistným na doplňkové pojištění ve výši [částka] v 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka činila [částka]. Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaný na druhý úvěr uhradil rovněž celkem pouze [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly postoupeny obě předmětné pohledávky za žalovaným žalobkyni. Oznámením o postoupení včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávek písemně. Předžalobní výzvou včetně podacího lístku bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužných částek.
4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze žádostí o úvěr zjištěno, že žalovaný v žádostech o úvěr uvedl, že je na zaměstnán na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka], resp. [částka], a že další příjmy domácnosti činí [částka], resp. [částka]. Dále uvedl, že má měsíční výdaje ve výši [částka], resp. ve výši [částka] (z toho [částka] představují interní splátky a [částka] odhadované měsíční výdaje), bydlí v nájemním bydlení, je rozvedený a má učňovské vzdělání.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum] i smlouva o úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum] jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného příslušný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím příslušného úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to zaznamenáním informací získaných od žalovaného do jeho zákaznické karty, ověřením těchto informací příslušnými doklady, a i samotným podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazů, tedy zejména ze žádostí o úvěr nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala, zejména tedy, že by ověřovala žalovaným tvrzené výdaje, když ani z dokladů zmíněných v žádostech o příslušný úvěr by výdaje žalovaného ověřit nemohla.
15. Vzhledem k tomu, že soud shledal obě předmětné smlouvy absolutně neplatnými podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku celkem [částka] ([částka] + [částka]). Jelikož žalovaný na tento dluh dosud uhradil celkem částku [částka] ([částka] + [částka]), má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku [částka] ([částka] + [částka]) jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnil jinak, případně, aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávek, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z těchto částek, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhů před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatných smlouvách.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci měli v řízení úspěch jen částečný.