Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částkas kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částkase zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacenís úrokem ve výši 10,49 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacenís úrokem ve výši 10,49 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], advokáta se sídlem [Jméno advokáta B] /[Anonymizováno], [adresa].
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba]. (dále také „banka“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se úvěr zavázal zaplatit formou měsíčních splátek sjednaných ve smlouvě, společně se smluvním úrokem ve výši 10,49 % ročně a poplatky za úkony spočívající s poskytnutím a správou úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, nereagoval na výzvy a byl v prodlení s hrazenými splátkami, využila banka svého práva a prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný dnem [datum]. Banka postoupila svoji pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, která o postoupení pohledávek žalovaného informovala dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně požadovala zaplacení zbývající jistiny ve výši [částka] na jistině dluhu, která je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši [částka] a připsanými úroky úvěru ve výši [částka]. Dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka], zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 10,49 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 10,49 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. (dále jen „banka“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Ty se zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] vždy do 20. dne v měsíci. Ve smlouvě byl dále sjednán smluvní úrok ve výši 10,49 % ročně. Podle smlouvy byla banka oprávněna požadovat splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, jestliže se žalovaný dostal do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, nebo se splácením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě, nebo že byl žalovaný v prodlení se splácením peněžitého závazku a banka měla za to, že toto prodlení má nepříznivý vliv na schopnost žalovaného plnit závazky podle smlouvy. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Banka prohlásila úvěr za splatný dne [datum], o čemž byl žalovaný dopisem informován. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s přílohami postoupila banka svoji pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni. Banka postoupení pohledávky této společnosti oznámila žalovanému oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a současně byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou.Při právním posouzení věci soud postupoval podle ustanovení Občanského zákoníku 89/2012 Sb. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ohledně postoupení pohledávky soud postupoval podle § 1879 a následujících, kdy podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.V daném případě soud dospěl s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žalobkyně se žalovaným uzavřela platně smlouvu o úvěru, podle které byl žalovaný oprávněn k čerpání peněz do určené výše. Žalovaný však porušoval své povinnosti ze smlouvy, proto žalobkyně úvěr zesplatnila, a to v souladu se smlouvou i s dohodnutými úroky. Žalovaný je tak povinen žalobkyni uhradit dluh, vzniklý nesplacením jistiny a sjednaných úroků. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, žalovaný je se splněním svého dluhu v prodlení, protože jej neuhradil ve lhůtě stanovené výzvou věřitele, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k plnění pak vznikl věřiteli - žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně rovněž prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovaným na něj přešla smlouvami o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný informován.Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobkyni, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobkyně představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] (tj. 2 úkony právní služby po [částka] – převzetí věci a podání žaloby a 1 úkon po [částka] dle § 11 odst. 2 – předžalobní výzva) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb, 3 x režijní paušál á [částka] dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. se zvýšením o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 OSŘ) jde o celkovou odměnu v částce [částka] po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalovaný povinen žalobci zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku.