Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

8 C 341/2025

Soud: Okresní soud v BenešověDatum rozhodnutí: 2025-11-05Č. j.: 8 C 341/2025-14Samosoudkyně: Mgr. Hedvika LávičkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-02-16Předmět řízení: o zaplacení 6 142 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBN:2025:8.C.341.2025.1
náhrada nákladůpostoupení pohledávkysmlouva o úvěrunáklady řízenídokazování
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 5. 11. 2026 máme 602 700 z 613 405 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (52) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a pohledávky ve výši [částka], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek za řízení v částce [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku České republice k rukám Okresního soudu v Benešově.

Odůvodnění

Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] (z toho tvořila jistina [částka], poplatky za poskytnutí úvěru a administraci [částka] a smluvní pokuta [částka]) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce [částka], zákonným úrokem z prodlení z jistiny za období od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce [částka]) a nahradit jí náklady řízení. Uvedeného se domáhala z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba].) a žalovanou, jelikož žalovaná poskytnutý úvěr ve výši [částka] nesplatila řádně a včas. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a obchodní společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], dne [datum] podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „[Anonymizováno] “, na základě které žalovaná obdržela bezhotovostně od zmíněné společnosti peněžní prostředky ve výši [částka]. Obdržené prostředky měla žalovaná vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a poplatkem za sjednání úvěru v částce [částka], a to nejpozději dne [datum]. Následně nejprve obchodní společnosti [právnická osoba]. a [právnická osoba] dne [datum] podepsaly listinu s nadpisem „Smlouva o postoupení pohledávky č. [hodnota] / [datum] “, jež obsahovala ujednání o tom, že pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] se postupuje obchodní společnosti [právnická osoba], načež obchodní společnost [právnická osoba] a žalobkyně dne [datum] podepsaly listinu s nadpisem „[Anonymizováno] “, jejíž přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonku pod č. [hodnota] se jménem a příjmením žalované včetně čísla [hodnota]. Žalovaná byla před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu opakovaně vyzývána k úhradě dluhu.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy. Soud věc posoudil podle § 2395, § 1879 a § 1970 o. z. a podle § 2 odst. 1, § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – obchodní společnost [právnická osoba]. jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od obchodní společnosti [právnická osoba] podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru (obchodní společnost [právnická osoba] původně nabyla tuto pohledávku od obchodní společnosti [právnická osoba].), v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalované její právní předchůdkyně řádně zkoumala. Svá obecná tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované nikterak nedoložila, přičemž ani ze soudem provedených důkazních prostředků nevyplynul žádný důkaz o tom, že by společnost [právnická osoba]. úvěruschopnost žalované jakkoli zkoumala, natož pak řádně (zejména jde-li o zkoumání příjmů a výdajů žalované).Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jako jistinu [částka]. Jelikož žalovaná žalobkyni (ani jejím právním předchůdkyním) neuhradila ničeho (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni celou jistinu úvěru v částce [částka]. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že právním předchůdkyním žalobkyně či žalobkyni plnila jinak, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení (rovněž) sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a o. s. ř. Soud žalobkyni přiznal dále zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný.Žalobkyni soud uložil povinnost zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši [částka] podle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť ve věci nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení, přičemž žalobkyně doposud uhradila na soudní poplatek pouze částku [částka] (namísto částky [částka]).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací