Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím (smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka], žalovaný byl povinen splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši odpovídající 2,56 % ze sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, a proto ho žalobkyně ke dni [datum] zesplatnila. V průběhu trvání úvěru žalovaný načerpal celkem částku [částka], a naopak na úvěr uhradil částku [částka]. Žalobkyně požadovala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], kapitalizovaných smluvních pokut ve výši [částka], kapitalizovaného smluvního úroku v částce [částka] (nesplacené úroky do dne zesplatnění úvěru, tedy do dne [datum] + úrok při úrokové sazbě 17,90 % p.a. za období od [datum] do dne sepsání návrhu ve věci, tedy do dne [datum]), smluvního úroku při úrokové sazbě 17,90 % z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce [částka] (z jistiny, poplatků a smluvních pokut za období od [datum] do [datum]), a nakonec zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky před podáním žaloby písemně vyzván. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že tuto otázku zkoumala, a to přezkumem informací od něho získaných, výpočtem maximálního limitu měsíční splátky a nahlédnutím do příslušných registrů. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.
2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru zjistil, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „[Anonymizováno] č.: [hodnota] “, na základě které mohl žalovaný od žalobkyně čerpat peněžní prostředky až do výše [částka]. Čerpané prostředky pak měl žalovaný vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 17,90 % p.a. v pravidelných minimálních měsíčních splátkách odpovídajících 2,559 % z úvěrového rámce, tj. [částka].
4. Z výpisu čerpání a splátek soud zjistil, že žalovaný od žalobkyně obdržel v období od [datum] do [datum] peněžní prostředky v celkové výši [částka], zatímco žalovaný žalobkyni v uvedeném období zaplatil celkem [částka].
5. Z výzvy k zaplacení celého úvěru a předžalobní výzvy včetně podacích archů soud zjistil, že k úhradě částky [částka], resp. částky [částka] byl žalovaný písemně vyzván žalobkyní, popř. jejím zástupcem, a to dopisy zaslanými prostřednictvím osoby [právnická osoba].
6. Z ověření bonity klienta a karty klienta soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému pracovala ve vztahu k žalovanému s informacemi, že má příjem z důchodu [částka] měsíčně a výdaje v částce [částka] měsíčně (mělo jít o výdaje společné domácnosti), je rozvedený a nemá žádné dítě. Dále pracovala s tvrzením, že příjmy ostatních členů domácnosti žalovaného jsou [částka] měsíčně. Kromě toho byl žalovaný žalobkyní lustrován mimo jiné v databázích NRKI, SOLUS, centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku s tím, že z těchto lustrací nevyplynulo k osobě žalovaného ničeho negativního snad vyjma povinnosti žalovaného splácet jiný úvěr při měsíční splátce [částka].
7. Z úvěrových podmínek soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí ve věci.
8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného zkoumala (prostřednictvím nahlédnutí do registrů a konfrontací informací od žalovaného s dostupnými údaji v registrech), avšak nedostatečným způsobem, když zejména ke tvrzeným příjmům a výdajům žalovaného nedoložila žádné důkazní prostředky, ze kterých by vyplývalo, jestli (a případně jak) je ověřovala. Kromě toho žalovaný jako svůj příjem deklaroval toliko důchod, jehož výše nedosahovala ani výše deklarovaných výdajů domácnosti, a proto bylo třeba mimo jiné zkoumat, z jaké části se žalovaný podílí na výdajích domácnosti, a zda je reálně schopen úvěr, byť v nižší výši, splácet a splatit.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu [částka], a jelikož žalovaný žalobkyni dosud uhradil pouze [částka], má povinnost vydat jí zbylou část jistiny v částce [částka]. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil jinak, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalovanému (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu, vrácení zbylé části poskytnuté jistiny, před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě.
15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka]. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka [částka], která by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podle § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony po [částka] podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, a nakonec z náhrady za DPH (při sazbě 21 %) u odměny a paušální náhrady, neboť zástupce (advokát) žalobkyně je jejím plátcem, a to v částce [částka]. Žalobkyni však náleží poměrná náhrada nákladů, jež odpovídá 21,2 % z částky [částka], tj. částka [částka], neboť byla úspěšná ohledně částky představující 60,6 % ([částka]) a neúspěšná ohledně částky představující 39,4 % ([částka]).