Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] (z toho nesplacená jistina tvořila [částka] a poplatky [částka]) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem splatným ke dni [datum] v částce [částka], nekapitalizovaným smluvním úrokem z nesplacené jistiny při úrokové sazbě 12,00 % ročně za období od [datum] do zaplacení, a dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce [částka] splatným ke dni [datum] a nekapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z nesplacené jistiny a poplatků při úrokové sazbě 12,00 % ročně za období od [datum] do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky v částce [částka]. Peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 13,9 % ročně a případnými dalšími poplatky ve 24 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný však půjčku ani přes vyzvání nesplácel řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným ze zmíněné smlouvy ke dni [datum] zesplatnila a s účinností smlouvy o postoupení pohledávek ke dni [datum] ji postoupila žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z návrhu na uzavření smlouvy soud zjistil, že žalovaný podepsal dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] “, kterou požádal [právnická osoba]., IČO: [IČO], o poskytnutí peněžních prostředků v částce [částka] s tím, že by tyto prostředky vrátil spolu s úrokem při úrokové sazbě 13,90 % p.a. a pojistným na pojištění schopnosti úvěr splácet při měsíční platbě [částka], to celé ve 24 měsíčních splátkách po [částka]. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy soud zjistil, že blíže neurčeného dne podepsala [právnická osoba]. listinu s nadpisem „akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] “, dle které byla žádost žalovaného o poskytnutí peněžních prostředků schválena bez výhrad, pro splácení a převod prostředků byl uveden účet č. [č. účtu]. Z prohlášení o splatnosti soud zjistil, že [právnická osoba]. dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k vrácení veškerých peněžních prostředků poskytnutých mu na základě smlouvy č. [hodnota] a zaplacení úroků a poplatků. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] a [právnická osoba]. dne [datum] podepsaly listinu s nadpisem „smlouva o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] “, jež obsahovala ujednání o tom, že postoupení pohledávek obsažených v příloze č. [hodnota] nabývá účinnosti dnem podpisu této listiny poslední ze stran. V příloze byl seznam obsahující mimo jiné kolonku se jménem a příjmením žalovaného včetně čísla [hodnota]. Z oznámení o postoupení včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že dopisem ze dne [datum] [právnická osoba]. oznámila žalovanému, že úhrady na dluh vyplývající ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] má poukazovat žalobkyni. Z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že k úhradě pohledávky č. [hodnota], konkrétně částky [částka], byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně, a to dopisem ze dne [datum] zaslaným prostřednictvím osoby [právnická osoba].
4. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že před poskytnutím peněžních prostředků žalovaný [právnická osoba]. deklaroval, že má příjem [částka] měsíčně a měsíční výdaje – [částka] na bydlení, [částka] na živobytí a [částka] na splátky půjček. [právnická osoba]. však z důvodu obezřetnosti pracovala s měsíčními výdaji žalovaného v částce [částka] ([částka] na bydlení, [částka] na živobytí, [částka] na splátky půjček a [částka] na ostatní výdaje). Kromě toho je v protokolu deklarováno, že při posuzování úvěruschopnosti bylo provedeno nahlédnutí do úvěrových registrů a dále kontroly interního black listu, databáze neplatných dokladů a insolvenčního rejstříku, vždy bez zjištění (negativního) záznamu. Příjmy žalovaného měly být ověřeny statistickým modelem, který „určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů“. Ze vstupu konsolidovaného blacklistu podle dotazu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl v bankovním registru klientských informací uveden počet kontraktů 7 a kód hlásící vysoký počet odmítnutých smluv. Z výpisu z běžného účtu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že jde o výpis z účtu č. [č. účtu] vedeného na žalovaného. Počáteční zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] byl [částka], přičemž do dne [datum], kdy byla na účet připsána platba [částka], žádná jiná platba ve prospěch účtu provedena nebyla. Z výpisu z úvěru za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že ve zmíněném období byly ve prospěch úvěrové smlouvy č. [hodnota] provedeny platby v celkové částce [částka] (z toho částku [částka] představovaly platby s poznámkou „pojištění Uniqa“ a částku [částka] zbylé platby na úroky, poplatky a jistinu). Zmíněné platby pak korespondují i s předloženou transakční historií.
5. Z výpisu poplatků zaplacených na účet soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí ve věci.
6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba]. jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (ačkoli akceptační listina návrhu na uzavření smlouvy o úvěru nebyla datována, je den uzavření smlouvy zřejmý s ohledem na datum návrhu a den připsání požadovaných peněžních prostředků na bankovní účet žalovaného). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od [právnická osoba]. podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně zkoumala řádně. Ačkoli nepochybně určitou snahu měla – úvěruschopnost žalovaného ověřovala na základě údajů sdělených jí samotným žalovaným nahlédnutím do příslušných databází a prostřednictvím statistických modelů, nemohl v daném případě tento způsob ověřování úvěruschopnosti obstát. Žalovaným deklarované příjmy ani výdaje nebyly ověřeny řádně, jednak ve vztahu k příjmům příkladem prostřednictvím vyžádání si a zhodnocení výplatních pásek, potvrzení o příjmu či daňových přiznání, a jednak ve vztahu k výdajům příkladem prostřednictvím vyžádání si a zhodnocení výpisů z bankovního účtu, u obou za období předcházející poskytnutí úvěru v délce alespoň několika měsíců. Nelze přehlédnout, že žalovaný měl na bankovním účtu před poskytnutím úvěru zůstatek v řádu desítek korun, a že každý měsíc vynakládal (měl vynakládat) několik tisíc na splátky jiných úvěrů, tyto skutečnosti tak měly být pro právní předchůdkyni žalobkyně dostatečným impulzem, aby jeho příjmy a výdaje prověřila o to důkladněji.
13. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu [částka]. Jelikož žalovaný žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni uhradil celkem pouze [částka], má povinnost vydat žalobkyni zbylou část jistiny úvěru v částce [částka]. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnil jinak, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalovanému (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu, vrácení poskytnuté jistiny, před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.
14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný. Z opatrnosti lze uvést, že soud při posuzování procesního úspěchu vycházel nejen z přiznané peněžité pohledávky, ale i z jejího příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tedy na jedné straně z příslušenství žalobkyní požadovaného a na druhé straně z příslušenství soudem přiznaného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud v této souvislosti provedl podle § 164 o. s. ř. opravu výroku III tohoto rozsudku, neboť v písemném vyhotovení protokolu o jednání před soudem ze dne [datum] došlo ke zjevné nesprávnosti, když bylo v uvedeném výroku nesprávně uvedeno „Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.“ namísto správného „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“, neboť je zřejmé, že žalovaný procesně úspěšnější v dané věci nebyl.