Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.
III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] (odpovídající jistině) s příslušenstvím (smluvním úrokem z jistiny při úrokové sazbě 25,85 % ročně za období od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z jistiny za období od [datum] do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi společností [právnická osoba], IČO: [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] -[Anonymizováno], na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr v částce [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s příslušenstvím ve 13 splátkách. Pohledávku za žalovaným ze zmíněné smlouvy o úvěru nabyla na základě smlouvy o prodeji části závodu společnost [Anonymizováno], a.s., IČO: [IČO], ta tuto pohledávku postoupila společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], a ta ji postoupila žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že byla zkoumána prostřednictvím jeho lustrace v příslušných rejstřících a posouzením údajů poskytnutých původnímu věřiteli samotným žalovaným, z jednání soudu se omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru a předpisu splátek zjistil, že žalovaný a obchodní společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], podepsali dne [datum] listinu s nadpisem „Smlouva o úvěru č. [hodnota] -[Anonymizováno] “, na základě které měl žalovaný při jejím podpisu od zmíněné společnosti obdržet peněžní prostředky v hotovosti ve výši [částka]. Obdržené prostředky měl žalovaný vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] (úroková sazba byla sjednána 25,85 % ročně) a poplatky za sjednání úvěru, správu úvěru a hotovostní splátky v celkové částce [částka], a to ve 13 měsíčních splátkách po [částka]. Bližší podrobnosti ohledně následků v případě nevrácení všech peněžních prostředků žalovaným řádně a včas byly uvedeny ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.
4. Z finanční analýzy a žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že [právnická osoba] vycházela při posuzování úvěruschopnosti z průměrného příjmu žalovaného ve výši [částka] měsíčně (doloženého pracovní smlouvou a výplatními páskami). Ohledně výdajů žalovaného vycházela z jeho průměrných výdajů ve výši [částka] měsíčně (doložených čestným prohlášením žalovaného a nájemní smlouvou jeho sestry, u které měl bydlet), z toho na bydlení [částka], na stravu [částka] a na exekuce [částka]. Z kopie OP soud zjistil, že jde o kopii dokladu totožnosti žalovaného, platnost dokladu byla vyznačena do dne [datum].
5. Ze smlouvy o prodeji části podniku soud zjistil, že obchodní společnosti [právnická osoba] a společnost [Anonymizováno]., IČO: [IČO], podepsaly dne [datum] listinu s nadpisem „[Anonymizováno] “, na základě které měla [Anonymizováno], a.s. nabýt část závodu [právnická osoba] zahrnující mimo jiné úvěrové smlouvy uvedené v příloze č. [hodnota] zmíněné listiny (na str. 57 této přílohy je uvedeno jméno a příjmení žalovaného včetně čísla [hodnota]). Ze smluv o postoupení pohledávek včetně seznamů postoupených pohledávek soud zjistil, že nejprve obchodní společnosti [Anonymizováno].s. a [právnická osoba], IČO: [IČO], dne [datum] podepsaly listinu s nadpisem „[Anonymizováno] “, jež obsahovala ujednání o tom, že pohledávky obsažené v příloze č. [hodnota] listiny se postupují obchodní společnosti [právnická osoba], načež dne [datum] tato společnost a žalobkyně podepsaly listinu s nadpisem „[Anonymizováno] “, jež obsahovala ujednání o tom, že pohledávky obsažené v příloze č. [hodnota] listiny (na str. 38 této přílohy je uvedeno jméno a příjmení žalovaného včetně čísla [hodnota]) se postupují žalobkyni. Z předžalobní výzvy včetně oznámení a dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván dopisem ze dne [datum] zaslaným žalovanému zástupcem žalobkyně prostřednictvím osoby [právnická osoba].
6. Ze sdělení o kontaktní osobě a souhlasu se zpracováním osobních údajů soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí v této věci.
7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – obchodní společnost [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z., neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od obchodní společnosti [právnická osoba] podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka za žalovaným vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru (obchodní společnost [právnická osoba] původně nabyla tuto pohledávku od obchodní společnosti [Anonymizováno], a.s., která ji předtím nabyla od obchodní společnosti [právnická osoba]), v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně řádně zkoumala. Právní předchůdkyně žalobkyně sice dostatečně ověřila příjmy žalovaného, avšak nedostatečně ověřila jeho výdaje, když se v této souvislosti spoléhala de facto pouze na jeho tvrzení, přičemž z provedeného dokazování nevyplynul žádný důkaz o jejich podrobném zkoumání. Již tvrzení žalovaného o tom, že má několikatisícové měsíční výdaje na exekuce měla být pro právní předchůdkyni žalobkyně dostatečným impulzem, aby jeho výdaje prověřila o to důkladněji.
15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu [částka]. Jelikož žalovaný žalobkyni či jejím právním předchůdkyním neuhradil ničeho (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni celou jistinu úvěru v částce [částka]. Soud žalobkyni přiznal dále zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému se právo na jejich náhradu nepřiznává, jelikož mu jako procesně úspěšnějšímu žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly. Z opatrnosti lze uvést, že soud při posuzování procesního úspěchu vycházel nejen z přiznané peněžité pohledávky, ale i z jejího příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tedy na jedné straně z příslušenství žalobkyní požadovaného a na druhé straně z příslušenství soudem přiznaného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).