Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [Jméno advokátky], advokátka, [adresa].
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedeného se domáhala z titulu nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi ní a žalovaným, jelikož žalovaný plně neuhradil vyúčtování plnění poskytovaných v souvislosti s užíváním pronajatého prostoru za rok [Anonymizováno].Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazních prostředků, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již tím, že podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a jelikož se žalovaný k výzvě nevyjádřil, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dne [datum] a žalovaný dne [datum] podepsali listinu s nadpisem „[Anonymizováno] “, na základě které se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání byt na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal žalobkyni za užívání bytu platit nájemné [částka] měsíčně a paušální platbu v minimální výši [částka] za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. Tato plnění byla blíže charakterizována v čl. 5 listiny s nadpisem „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “, přičemž čl. 6 této listiny obsahoval ujednání, že nepostačuje-li minimální paušální platba za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu na úhradu nákladů, které žalobkyně vynaložila, je žalobkyně oprávněna nedoplatek žalovanému vyúčtovat a ten je povinen jej do 30 dnů od doručení vyúčtování uhradit. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému poskytovaná plnění za rok [Anonymizováno] s nedoplatkem [částka] a za rok [Anonymizováno] s nedoplatkem [částka], načež tyto nedoplatky ponížila o peněžní prostředky žalovaného označené v listině „[Anonymizováno] “ jako kauce (jistota), tj. o částku [částka]. Žalovaný byl před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzván k úhradě dluhu v částce [částka].Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), z jeho účinného znění ke dni uzavření smlouvy, a věc posoudil konkrétně podle § 2201, § 2251 odst. 1, § 2254 odst. 2 a § 1970 o. z.Žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 o. z. Společně s nájemným byl žalovaný ve smyslu § 2251 odst. 1 o. z. a čl. 6 smluvních podmínek nájmu povinen platit náklady na služby, které zajišťovala žalobkyně. Jelikož však žalovaný na vyúčtované nedoplatky na službách za roky [Anonymizováno] (v částce [částka]) a [Anonymizováno] (v částce [částka]) neuhradil ničeho, žalobkyně na tyto nedoplatky v souladu s § 2254 odst. 2 o. z. a čl. 7 bod 2 smluvních podmínek nájmu jednostranně započetla žalovaným poskytnutou jistotu při uzavření nájemní smlouvy v částce [částka]. Započtením jistoty byl plně uhrazen nedoplatek na službách za rok 2022 a částečně nedoplatek na službách za rok 2023 s tím, že zbývající část nedoplatku na službách za rok 2023 odpovídá částce [částka]. Soud tudíž žalobě v plném rozsahu vyhověl. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni na vyúčtované nedoplatky plnil, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř. Soud žalobkyni dále přiznal zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 14,75 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], a to ode dne požadovaného žalobkyní, tj. ode dne [datum] (k tomuto dni byl žalovaný prokazatelně v prodlení s úhradou dluhu, neboť předžalobní upomínka, ve které mu byla poskytnuta lhůta k úhradě dluhu končící dnem [datum], mu byla doručena dne [datum]), do dne zaplacení.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci plně procesně úspěšná, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka], která se skládá z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokátky za 3 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a návrh ve věci samé) podle § 11 odst. 1 a § 7 bod 3. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), a nakonec z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.