Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částkas úrokem ve výši7,19 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datums úrokem ve výši7,19 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datumse zákonným úrokem z prodlení ve výši14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa].
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalované uloženo zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Uváděla, že její právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) poskytla žalované překlenovací úvěr ve výši [částka], který byl čerpán dne [datum]. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplatila včetně sjednaného úroku a dalšího příslušenství, a proto byla vyzvána k úhradě dlužné částky, na kterou žalovaná nereagovala, v důsledku čehož došlo k zesplatnění překlenovacího úvěru ke dni [datum]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny ve výši [částka] spolu s příslušenstvím a rovněž požadovala uhradit náklady řízení.Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Smlouvou o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem č. [č. účtu] bylo prokázáno, že [právnická osoba]., uzavřela s žalovanou dne [datum] předmětnou smlouvu, na základě které se spořitelna zavázala žalované poskytnout překlenovací úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 8,45 % ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Jelikož žalovaná porušila své smluvní povinnosti, dostala se do prodlení se splácením úvěru, a proto banka využila svého práva a přistoupila v souladu s produktovými podmínkami k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Pohledávka žalované na jejím účtu stavebního spoření ve výši [částka] ke dni [datum] byla jednostranně započtena spořitelnou na úhradu jistiny pohledávky z překlenovacího úvěru. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, ale na výzvu ze dne [datum] nereagovala. Dlužná částka je tvořena jistinou úvěru ve výši [částka] s úrokem ve výši 7,19 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 7,19 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení byl počítán z aktuální dlužné částky po splatnosti. S tím, že všechny dlužné částky po splatnosti se stávali součástí jistiny dle Produktových podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení včetně dokladů o odeslání bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla spořitelnou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.Při právním posouzení věci soud postupoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ohledně postoupení pohledávky soud postupoval podle § 1879 a následujících, kdy podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.V daném případě soud dospěl s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žalobkyně se žalovanou uzavřela platně smlouvu o úvěru, podle které byla žalovaná oprávněna k čerpání peněz do určené výše. Žalovaná však porušovala své povinnosti ze smlouvy, proto žalobkyně úvěr zesplatnila, a to v souladu se smlouvou i s dohodnutými úroky. Žalovaná je tak povinna žalobkyni uhradit dluh, vzniklý nesplacením jistiny a sjednaných úroků. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, žalovaná je se splněním svého dluhu v prodlení, protože jej neuhradila ve lhůtě stanovené výzvou věřitele, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k plnění pak vznikl věřiteli - žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně rovněž prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovanou na ni přešla smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná informována.Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná. Náklady řízení žalobkyně představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] (tj. 2 úkony právní služby po [částka] – převzetí věci a podání žaloby a 1 úkon po [částka] dle § 11 odst. 2 – předžalobní výzva) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do [datum], 3 x režijní paušál á [částka] dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. se zvýšením o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 OSŘ) jde o celkovou odměnu v částce [částka] po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku.