Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

8 C 373/2024

Soud: Okresní soud v BenešověDatum rozhodnutí: 25. 10. 2024Č. j.: 8 C 373/2024-18Samosoudkyně: Mgr. Hedvika LávičkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 9. 6. 2025Předmět řízení: o zaplacení 1 290 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBN:2024:8.C.373.2024.1
postoupení pohledávkysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (43) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa].

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO: [IČO]) dne [datum], neboť žalovaná poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] do dne splatnosti úvěru nevrátila.Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO: [IČO], a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě tato společnost poskytla žalované ještě téhož dne úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala vrátit do dne [datum], a to spolu s příslušným úrokem. Společnost [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno] [právnická osoba].) jako postupitel a společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla postoupena předmětná pohledávka za žalovanou společnosti [právnická osoba]. Následně však ještě došlo k postoupení předmětné pohledávky žalobkyni. Společnost [právnická osoba]. informovala žalovanou o postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k uhrazení celkové dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou zákonů z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru.Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. [hodnota] uzavřená dne [datum] je absolutně neplatná podle § 588 věta první o. z., neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě ohledně zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že ji její právní předchůdkyně zkoumala, a to doložením příjmu žalované, případně využitím služeb Instantor či Kontomatik. Žalobkyně však k žalobě nepřiložila žádné důkazní prostředky, ze kterých by vyplývalo, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované vůbec prověřovala, natož pak řádně. Soud žalobkyni nepoučil podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v jakém směru má doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazní prostředky k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitelky v souladu se zákonem, neboť se žalobkyně z ústního jednání omluvila.Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 věta první o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku [částka], na kterou žalovaná (podle tvrzení žalobkyně) neuhradila ničeho, a proto je povinna celou částku [částka] žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnila jinak, případně, aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky při úrokové sazbě 12,75 % ročně, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť byl požadován úrok z prodlení za období, kdy dlužná částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhrada náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu advokáta za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a nakonec soudní poplatek ve výši [částka]. Odměna a paušální náhrada je zvýšena o DPH (při sazbě 21 %), jejímž je právní zástupce žalobkyně plátcem podle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. o částku [částka]. Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka]. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací