Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [adresa].
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (nyní [Anonymizováno] [právnická osoba].)[IČO] IČO, , a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu nebyla žalobkyně schopna doložit. Po žalovaném se domáhala zaplacení předmětné částky z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v období od [datum] do [datum] v několika platbách celkem částku [částka], a to bezhotovostně na bankovní účet žalovaného, ten však ani částečně peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena nejprve společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , a následně žalobkyni. Žalobkyně žalovaného před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu k plnění písemně vyzvala, z jednání soudu se omluvila.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru zjistil, že se jedná o listinu s nadpisem „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “, na jejímž základě mohl žalovaný obdržet od společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, , peněžní prostředky do výše [částka], a to opakovaně. U jména a příjmení žalovaného bylo uvedeno rodné číslo [hodnota], přičemž v kolonce označené jako ID úvěru byl uveden kód [Anonymizováno]. Jako klientův bankovní účet byl uveden účet č. [č. účtu], na listině však absentoval jakýkoli podpis, jakož i jakékoli datum.Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že společnost [právnická osoba] zaslala na bankovní účet č. [č. účtu] částku [částka] dne [datum], částku [částka] dne [datum], částku [částka] dne [datum] a částku [částka] dne [datum]. U všech plateb byl uveden variabilní symbol [var. symbol].Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, a společnost [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postupují pohledávku za žalovaným. Následně dne [datum] společnost [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , a žalobkyně podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „Smlouva o postoupení pohledávek“, jež obsahovala ujednání o tom, že pohledávky obsažené v příloze č. [hodnota] listiny se postupují žalobkyni. O uvedeném byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne [datum], který mu byl zaslán zástupkyní žalobkyně spolu s předžalobní výzvou prostřednictvím osoby [právnická osoba].Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Soud věc po právní stránce posoudil tak, že mezi společností [právnická osoba] (nyní [Anonymizováno] [právnická osoba].) a žalovaným nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že tato společnost poskytla žalovanému v několika platbách celkem částku [částka], přičemž s ohledem na absenci uzavření smlouvy o úvěru se tak na straně žalovaného jednalo o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Dle tvrzení žalobkyně, které byla od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka za žalovaným vyplývající ze zmíněného bezdůvodného obohacení (společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. původně nabyla tuto pohledávku od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba].), žalovaný ničeho z obdržené částky [částka] nevrátil. Soud tudíž žalobě, co do přiznání peněžité pohledávky, vyhověl. Zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka] však žalobkyni přiznal (až) ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem, jelikož předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tedy ohledně části požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni nebo právním předchůdkyním žalobkyně bezdůvodné obohacení vydal, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť měla ve věci neúspěch pouze v nepatrné části, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka], která se skládá z uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokátky za 3 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a návrh ve věci samé) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), a nakonec z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony po [částka] podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu.