Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky [částka].
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky se sídlem [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka], se stávající se z jistiny pohledávky ve výši [částka], kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nahradit jí náklady řízení. Uváděl, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě tato společnost poskytla žalovanému úvěr v původní výši [částka]. Úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum], avšak žalovaný úvěr do zmíněného dne nesplatil, a tudíž se dostal do prodlení. Pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k uhrazení dluhu. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru zjistil, že žalovaný a obchodní společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], podepsali dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „[Anonymizováno] č. [hodnota] “, na základě které mohl žalovaný od zmíněné společnosti obdržet bezhotovostně peněžní prostředky ve výši [částka]. Obdržené prostředky měl žalovaný vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem v částce [částka] v 8 měsíčních splátkách po [částka]. Z výpisu z účtu bylo prokázáno, že [právnická osoba] zaslal na účet žalovaného částku [částka]. Upomínkami věřitele bylo prokázáno, že věřitel opakovaně upomínal žalovaného o hrazení splátek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že [právnická osoba] dne [datum] a žalobkyně dne [datum] podepsaly listinu s nadpisem „[Anonymizováno] “, na jejímž základě bylo pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky a zároveň ho vyzval k úhradě dluhu před podáním žaloby.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření příslušné smlouvy.
5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že obchodní společnost [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumána otázka schopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalobkyně, které byla postoupena obchodní společností [právnická osoba] podle § 1879 o. z. pohledávka za žalovaným vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně zkoumala před poskytnutím úvěru jakýmkoli způsobem, natož pak řádně. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti ostatně ani ničeho netvrdila.
11. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu celkem [částka], na jejíž úhradu žalovaný neprovedl žádnou úhradu a tak má povinnost vydat žalobkyni jako bezdůvodné obohacení částku [částka]. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, jelikož má oporu v absolutně neplatné smlouvě. Soud rovněž přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení od data následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Ve zbývajícím rozsahu, tj. v části převyšující částku, v níž soud žalobě vyhověl, pak soud žalobu zamítl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť požadovaná částka neměla oporu v platné smlouvě, popř. zákonný úrok z prodlení byl požadován za období, kdy žalovaný nebyl ještě v prodlení).
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ji přiznal částečně žalobkyni, která byla ve věci převážně úspěšná (úspěch 73 % a neúspěch 27 %) a má nárok na 46% nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] (tj. 2,5 úkonu právní služby- převzetí věci, podání žaloby s tím, že předžalobní výzvu posoudil dle § 11 odst. 2 písm. h) jako jednoduchou výzvu, neboť byť obsahuje právní posouzení věci, jedná se s ohledem na charakter sporu a předmět podnikání žalobce o formulářovou výzvu) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb, 3 x režijní paušál á [částka] dle § 13 odst. 3, jde o celkovou odměnu v částce [částka], kdy 46 % z této částky činí [částka].