Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka].
II. Do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 56 % náhrady nákladů řízení, a to konkrétně částku [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [adresa].
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] (z toho nesplacená jistina tvořila [částka] a poplatky [částka]) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem za období od [datum] do [datum] v částce [částka], nekapitalizovaným smluvním úrokem z nesplacené jistiny při úrokové sazbě 30,9 % ročně za období od [datum] do zaplacení, a dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] v částce [částka] a nekapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z nesplacené jistiny a poplatků při úrokové sazbě 12,00 % ročně za období od [datum] do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedeného se domáhala z titulu smlouvy o půjčce č. [hodnota] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba].) a žalovaným, jelikož žalovaný poskytnutý úvěr ve výši [částka] nesplatil řádně a včas. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný podepsal dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] “, na základě které mu společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], poskytla téhož dne bezhotovostně peněžní prostředky ve výši [částka]. Obdržené prostředky měl žalovaný vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 30,90 % p.a. v 18 měsíčních splátkách po [částka]. Ve prospěch bankovního účtu, kam měly být sjednané splátky poukazovány, byly v období od [datum] do [datum] provedeny platby v celkové výši [částka]. S odůvodněním, že svůj závazek řádně a včas neplnil, dopisem ze dne [datum] [právnická osoba]. vyzvala žalovaného k vrácení veškerých peněžních prostředků poskytnutých mu na základě smlouvy č. [hodnota] a zaplacení úroků a poplatků. Poté si nejprve společnosti [právnická osoba]. a [Anonymizováno] a[Anonymizováno]., IČO: [IČO], ujednaly postoupení pohledávky za žalovaným vyplývající ze zmíněné smlouvy společnosti [Anonymizováno]., načež si společnost I[Anonymizováno]. a žalobkyně ujednaly její postoupení žalobkyni (ke dni [datum]).Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy. Soud věc posoudil podle § 2395, § 1879 a § 1970 o. z. a podle § 2 odst. 1, § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba]. jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od společnosti [Anonymizováno] podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru (společnost [Anonymizováno]. původně nabyla tuto pohledávku od společnosti [právnická osoba].), v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně zkoumala řádně. Ačkoli nepochybně určitou snahu měla – úvěruschopnost žalovaného ověřovala na základě údajů sdělených jí samotným žalovaným nahlédnutím do příslušných databází a prostřednictvím statistických modelů, nemohl v daném případě tento způsob ověřování úvěruschopnosti obstát. Žalovaným deklarované příjmy ani výdaje nebyly ověřeny řádně, jednak ve vztahu k příjmům příkladem prostřednictvím vyžádání si a zhodnocení výplatních pásek, potvrzení o příjmu či daňových přiznání, a jednak ve vztahu k výdajům příkladem prostřednictvím vyžádání si a zhodnocení výpisů z bankovního účtu, u obou za období předcházející poskytnutí úvěru v délce alespoň několika měsíců.Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu [částka]. Jelikož žalovaný žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni uhradil celkem pouze [částka], má povinnost vydat žalobkyni zbylou část jistiny úvěru v částce [částka]. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnil jinak, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, jelikož má oporu v absolutně neplatné smlouvě. Soud žalobkyni nepřiznal ani zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., neboť se v daném případě jednalo o absolutně neplatnou smlouvu podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jejíž strany se nedohodly na splatnosti dluhu tak, aby došlo k vrácení jistiny, její příslušné části, v době přiměřené spotřebitelovým možnostem. Splatnost dluhu tudíž určil soud tímto rozsudkem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, a žalovaný tak dosud nebyl v prodlení s jeho splácením.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka]. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka [částka]. [adresa] 600 Kč by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokátky ve výši [částka] za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podle § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila [částka], a nakonec z paušální náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony po [částka], tj. v celkové částce [částka], podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. K odměně a náhradě by dále náležela náhrada za DPH (při sazbě 21 %) v částce [částka], neboť zástupkyně (advokátka) žalobkyně je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je její plátkyní (§ 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř.). Žalobkyni však náleží poměrná náhrada nákladů, jež odpovídá 56 % z částky [částka], tj. částka [částka], neboť byla úspěšná ohledně částky představující 78 % ([částka]) a neúspěšná ohledně částky představující 22 % ([částka]).