Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částkas úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacenís kapitalizovaným úrokem ve výši , částkas kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa], [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o vedení účtu, kde se žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést běžný účet č. [č. účtu]. Následně mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o povoleném přečerpání běžného účtu na základě žádosti č. [hodnota] ze dne [datum]. Žalobkyně umožnila žalovanému přečerpat jeho běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu ve výši [částka], přičemž dne [datum] došlo k navýšení úvěrového limitu na částku [částka]. Poskytnuté peněžité prostředky byly úročeny úrokovou sazbou ve výši 21,90 % ročně. Pro povolené přečerpání běžného účtu si žalobkyně naúčtovala poplatek ve výši [částka], který je tvořen za dvě výzvy k úhradě dlužných částek po [částka]. Žalovaný byl povinen zajistit na svém běžném účtu dostatek peněžních prostředků pro úhradu úroků a poplatků. Žalovaný se však ocitl v prodlení ke dni [datum], proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění ke dni [datum], o čemž byl informován. Žalovanému tak vznikl dluh ve výši [částka], který se skládá z jistiny ve výši [částka], běžného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a dlužných poplatků ve výši [částka]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, ale na předžalobní výzvu nereagoval.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o založení osobního účtu č. [č. účtu] (ze žádosti o založení osobního účtu ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o kontokorentu č. [Anonymizováno], na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši [částka] s úrokovou sazbou 21,90 % ročně. Ve smlouvě si strany ujednaly poplatky za výzvu k úhradě ve výši [částka]. V případě prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu v denní výši 0,1 %. Nedílnou součástí smlouvy tvořily mimo jiné obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru (ze smlouvy o kontokorentu, z obchodních podmínek, z předsmluvních informací, sazebníku poplatků). Žalovaný ve své žádosti uvedl, že je důchodce s příjmem [částka] a žádá o úvěr do výše úvěrového limitu [částka] (ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum]). Žalovaný dne [datum] požádal o navýšení úvěrového limitu na částku [částka] s úrokovou sazbou 24,61 % ročně (ze žádosti o změnu kontokorentu, z dodatku ke smlouvě). Žalobkyně žalovanému zaslala dopis o zesplatnění úvěru dne [datum] (z oznámení o zesplatnění, včetně dodejky). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], na kterou nereagoval (z předžalobní upomínky, včetně dodejky).
4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Dle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5. Podle § 2662 o.z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla sjednaný úvěrový rámec v celkové výši [částka]. Žalovaný však neplnil své povinnosti stanovené ve smlouvě, a proto v souladu se smluvními podmínkami žalobkyně úvěr zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován. Na dlužnou částku do dnešního dne však nic nezaplatil a na upomínku žalobkyně nereagoval. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal i uvedené příslušenství žalované pohledávky jistiny vyplývající ze smlouvy a ze zákona. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do [datum], náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši [částka]. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka]. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná částka za poskytnuté služby. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, data a dlužné částky.