Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] (z toho nesplacená jistina tvořila [částka] a poplatky [částka]) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem za období od [datum] do [datum] v částce [částka], nekapitalizovaným smluvním úrokem z nesplacené jistiny při úrokové sazbě 33,90 % ročně za období od [datum] do zaplacení, a dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] v částce [částka] a nekapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z nesplacené jistiny při úrokové sazbě 12,00 % ročně za období od [datum] do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky v částce [částka]. Peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 33,90 % ročně a dalšími poplatky v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, a proto ji právní předchůdkyně žalobkyně ke dni [datum] zesplatnila a pohledávku za žalovaným postoupila společnosti [Anonymizováno]., ta ji následně postoupila žalobkyni. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.
2. Žalovaný se k návrhu nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce soud zjistil, že žalovaný podepsal dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] “, kterou požádal [právnická osoba]., IČO: [IČO], o poskytnutí peněžních prostředků v částce [částka] s tím, že by tyto prostředky vrátil spolu s úrokem při úrokové sazbě 33,90 % p.a. a pojistným na pojištění schopnosti úvěr splácet při měsíční platbě [částka], to celé ve 24 měsíčních splátkách po [částka]. Z akceptace návrhu na uzavření půjčky soud zjistil, že blíže neurčeného dne podepsala [právnická osoba]. listinu s nadpisem „akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] “, dle které byla žádost žalovaného o poskytnutí peněžních prostředků schválena bez výhrad, pro splácení a převod prostředků byl uveden účet č. [č. účtu]. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že splátky měly být prováděny inkasem. Z prohlášení o okamžité splatnosti včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že [právnická osoba]. dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k vrácení veškerých peněžních prostředků poskytnutých mu na základě smlouvy č. [hodnota] a zaplacení úroků a poplatků.
4. Ze smluv o postoupení pohledávek soud zjistil, že za společnosti [Anonymizováno]., IČO: [IČO], dne [datum] a za [právnická osoba]. dne [datum] byla podepsána listina s nadpisem „rámcová smlouva o postupování pohledávek č. [právnická osoba] přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonku se jménem a příjmením žalovaného včetně čísla [hodnota]. Z potvrzení o úplatě za postoupení soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. dopisem ze dne [datum] potvrdila přijetí úplaty dle smlouvy o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Shodného dne [datum] byla za společnost [Anonymizováno]. a žalobkyni podepsána listina s nadpisem „smlouva o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] “, ve které bylo ujednáno, že pohledávky specifikované v příloze č. [hodnota] této listiny budou s účinností ke dni uzavření smlouvy postoupeny žalobkyni. I tato příloha obsahovala mimo jiné kolonku se jménem a příjmením žalovaného včetně čísla [hodnota]. Z oznámení o postoupení včetně dokladů o odeslání soud zjistil, že dopisem ze dne [datum] [právnická osoba]. oznámila žalovanému, že úhrady na dluh vyplývající ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] má poukazovat společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]., načež tato společnost oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], že úhrady na zmíněný dluh má poukazovat žalobkyni. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že k úhradě pohledávky z titulu smlouvy č. [hodnota], konkrétně částky [částka], byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně, a to dopisem ze dne [datum] zaslaným prostřednictvím osoby [právnická osoba].
5. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti a listu klienta soud zjistil, že před poskytnutím peněžních prostředků žalovaný [právnická osoba]. deklaroval, že má příjem [částka] měsíčně a měsíční výdaje – [částka] na bydlení a [částka] na živobytí. [právnická osoba]. však z důvodu obezřetnosti pracovala s měsíčními výdaji žalovaného v částce [částka] ([částka] na bydlení, [částka] na živobytí, [částka] na splátky půjček a [částka] na ostatní výdaje). Kromě toho bylo v protokolu deklarováno, že při posuzování úvěruschopnosti bylo provedeno nahlédnutí do úvěrových registrů a dále kontroly interního black listu, databáze neplatných dokladů a insolvenčního rejstříku, vždy bez zjištění (negativního) záznamu. Příjmy žalovaného měly být ověřeny statistickým modelem, který „určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů“. Z mimořádného výpisu z účtu soud zjistil, že jde o výpis z účtu č. [č. účtu] vedeného na žalovaného za období od [datum] do [datum]. Dne [datum] byla na účet připsána platba [částka] označená jako „jednorázové čerpání Minutové půjčky“, přičemž z předcházejícího období lze příkladem zmínit příchozí platby „[Anonymizováno] “ ze dne [datum] v částce [částka], „FlexiFin úvěr“ ze dne [datum] v částce [částka] a opět „[Anonymizováno] “ ze dne [datum] v částce [částka]. Mimo jiné již v období přede dnem [datum] byly na zmíněném účtu evidovány transakce označením „splátka jistiny po splatnosti“ či „splátka úroku po splatnosti“. Z výpisu z minutové půjčky soud zjistil, že v období od [datum] do [datum] byly ve prospěch „[Anonymizováno] “ provedeny platby v celkové částce [částka] (z toho částku [částka] představovaly platby s poznámkou „[Anonymizováno] “ a částku [částka] zbylé platby na úroky, poplatky a jistinu). Zmíněné platby pak korespondují i s předloženou transakční historií (výpisem z účtu).
6. Z produktových podmínek, všeobecných obchodních podmínek, údajů klienta, smlouvy o zřízení služeb přímého bankovnictví a ceníku soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí ve věci.
7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba]. jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (ačkoli akceptační listina návrhu na uzavření smlouvy o úvěru nebyla datována, je den uzavření smlouvy zřejmý s ohledem na datum návrhu a den připsání požadovaných peněžních prostředků na bankovní účet žalovaného). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru (společnost [Anonymizováno] a.s. původně nabyla tuto pohledávku od společnosti [právnická osoba].), v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně zkoumala řádně. Ačkoli nepochybně určitou snahu měla – úvěruschopnost žalovaného ověřovala na základě údajů sdělených jí samotným žalovaným nahlédnutím do příslušných databází a prostřednictvím statistických modelů, nemohl v daném případě tento způsob ověřování úvěruschopnosti obstát. Žalovaným deklarované příjmy ani výdaje nebyly ověřeny řádně, ve vztahu k příjmům příkladem prostřednictvím vyžádání si a zhodnocení výplatních pásek, potvrzení o příjmu či daňových přiznání za období předcházející poskytnutí úvěru v délce alespoň několika měsíců. Ačkoli k posouzení výdajů právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně měla výpis z bankovního účtu žalovaného za období několika měsíců předcházejících poskytnutí úvěru, jeho výdaje pečlivě neověřila, neboť by jinak musela dospět k závěru, že ke kladnému zůstatku na jeho účtu docházelo téměř jen díky opakovanému poskytování peněžních prostředků od různých nebankovních společností. Nadto je třeba zdůraznit, že před poskytnutím úvěru v této věci právní předchůdkyně žalobkyně mohla a měla vědět, že žalovaný byl v prodlení se splátkami minimálně jednoho z úvěrů, které mu tato poskytla již dříve.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu [částka]. Jelikož žalovaný žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni uhradil celkem pouze [částka], má povinnost vydat žalobkyni zbylou část jistiny úvěru v částce [částka]. Z opatrnosti lze uvést, že na poskytnutou jistinu úvěru byly započteny veškeré platby ze strany žalovaného včetně plateb zaúčtovaných jako platby na pojistné. Závazek žalovaného v podobě sjednaného pojištění byl totiž založen absolutně neplatným právním jednáním, neboť toto navazovalo na absolutně neplatnou smlouvu o úvěru a zavazovalo tak k plnění od počátku nemožnému (případné pojistné plnění nemohlo být od počátku ze strany pojistitele poskytnuto, jelikož pojištění se vztahovalo výlučně k absolutně neplatné smlouvě o úvěru). Dále lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnil jinak, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalovanému (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu, vrácení poskytnuté jistiny, před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný.