8 C 61/2026

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] (z toho představovala požadovaná dlužná jistina [částka] a smluvní pokuty [částka] a [částka]) s příslušenstvím (kapitalizovanými smluvními úroky [částka] za období od [datum] do [datum] z částky [částka] při úrokové sazbě 87,7 % ročně, [částka] za období od [datum] do [datum] z částky [částka] při úrokové sazbě 12 % ročně a [částka] za období od [datum] do [datum] z částky [částka] při úrokové sazbě 12 % ročně, dále smluvním úrokem při úrokové sazbě 12 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky [částka], dále zákonnými úroky z prodlení při úrokové sazbě 12 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] Kč, z částky [částka] za období od [datum] do [datum], z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a dále náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce [částka]) a nahradit jí náklady řízení. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru při výši úrokové sazby 87,70 % p.a. ve 36 měsíčních splátkách po [částka] (z toho představovala splátka pojistného částku [částka]). Žalovaná porušila svou povinnost úvěr splácet, když se ocitla v prodlení s úhradou několika splátek, přičemž dosud uhradila na svůj dluh celkem pouze [částka]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že schopnost žalované řádně hradit úvěr prověřila na základě dokladů a informací získaných od ní, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Konkrétně byla ověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databáze NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu zjistil, že žalobkyně je evidována jako subjekt – nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “ a označením číslem [hodnota], na základě které mohla žalovaná od žalobkyně obdržet peněžní prostředky ve výši [částka]. Obdržené prostředky pak měla žalovaná vrátit spolu s úrokem ve 36 měsíčních splátkách po [částka]. Sjednána byla úroková sazba 87,70 % p.a. a měsíční platba na pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr v částce [částka]. Rozčlenění všech měsíčních splátek na části s uvedením konkrétní výše splátky úroku, pojistného a jistiny bylo uvedeno ve splátkovém kalendáři. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla na bankovní účet č. [Anonymizováno] /0800 převedena částka [částka], a to s uvedením variabilního symbolu [var. symbol].

5. Z přihlášky do pojistného programu soud zjistil, že dne [datum] žalovaná podepsala prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „[Anonymizováno] “, která představovala žádost o sjednání pojištění, respektive přistoupení k pojistné smlouvě č. [č. účtu], v rámci které vystupuje žalobkyně jako pojistník a [právnická osoba]., IČO: [IČO], jako pojistitel. Podrobnosti o pojištění byly uvedeny v informačním dokumentu o pojistném produktu.

6. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni v období od [datum] do [datum] celkem částku [částka]. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že žalobkyně žalovanou dopisem ze dne [datum] vyzývala k úhradě zbylé části poskytnutých prostředků a úroku, jakož i k úhradě částky [částka] jako smluvní pokuty, částky [částka] jako pojistného a částky [částka] jako náhrady nákladů, neboť měla být v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů. Ještě před zmíněnou výzvou byla žalovaná žalobkyní opakovaně upozorňována (výzvami ze dnů [datum], [datum] a [datum]) na možnost požadování zbylé části poskytnutých prostředků a úroku najednou, ocitne-li se v prodlení s úhradou kterékoli splátky o 65 dnů. Z předžalobní výzvy včetně podacího archu soud zjistil, že k úhradě několika částek s odkazem na „smlouvu č. [hodnota] “ byla žalovaná vyzvána prostřednictvím upomínky zaslané zástupkyní žalobkyně dne [datum] prostřednictvím osoby [právnická osoba].

7. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalované pracovala s informacemi, že má příjem ze zaměstnání (od společnosti [právnická osoba].) v částce [částka] měsíčně, výdaje v částce [částka] měsíčně (z toho tvořila částka [částka] životní minimum[částka] částka, výdaje na bydlení a částka [částka] výdaje na splátky), a že bydlí ve státním/obecním bydlení. Z výplatních pásek žalované (potvrzení o platbách) soud zjistil, že na bankovní účet č. [Anonymizováno] byly provedeny od společnosti [právnická osoba]. platby – [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka] a [datum] ve výši [částka]. Z výpisu z nebankovního registru soud zjistil, že žalovaná měla ke dni [datum] splácet nebankovním společnostem peněžní prostředky v celkové částce [částka]. Z kopií OP soud zjistil, že jde o kopie dokladu totožnosti žalované, platnost dokladu byla vyznačena na období od [datum] do [datum]. Z prohlášení o politické exponovanosti soud zjistil, že žalovaná žalobkyni deklarovala, že není politicky exponovanou osobou.

8. Z oznámení o schválení úvěru, předsmluvního formuláře, prohlášení klienta, důkazu o odeslání [částka], dodejky, přílohy č. [hodnota] a dodatku k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, popisu uzavírání smlouvy, základních informací o klientovi a ze zaslané SMS soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí v této věci.

9. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.

10. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalované zkoumala dostatečným způsobem, neboť nedostatečně ověřila její výdaje, když se v této souvislosti zjevně spoléhala pouze na žalovanou uváděná tvrzení. Již skutečnost, že žalobkyně měla před poskytnutím úvěru k dispozici informaci o tom, že žalovaná vynakládá na splátky jiných úvěrů částku [částka] měsíčně, měla být pro ni dostatečným upozorněním, aby zkoumala výdaje žalované o to důkladněji. Soud při jednání poskytl žalobkyni prostřednictvím její zástupkyně poučení podle § 118a o. s. ř., avšak žalobkyně uvedla, že žádné návrhy na doplnění dokazování nemá.

14. Soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě a poskytnutá jistina úvěru ([částka]) byla žalovanou žalobkyni ve smyslu § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru zcela vrácena (žalovaná dosud žalobkyni uhradila [částka]). Z opatrnosti lze uvést, že na poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru byly započteny veškeré platby ze strany žalované včetně plateb žalobkyní původně zaúčtovaných jako platby na pojistné. Závazek žalované v podobě sjednaného pojištění byl totiž založen absolutně neplatným právním jednáním, neboť toto navazovalo na absolutně neplatnou smlouvu o úvěru a zavazovalo tak k plnění od počátku nemožnému (případné pojistné plnění nemohlo být od počátku ze strany pojistitele poskytnuto, jelikož pojištění se vztahovalo výlučně k absolutně neplatné smlouvě o úvěru).

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žalované právo na jejich náhradu nepřiznal, jelikož ačkoli byla plně procesně úspěšná, žádné náklady řízení jí podle obsahu spisu nevznikly.