Výrok
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] (jako jistinu) s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z jistiny za období od [datum] do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené se společností [právnická osoba]. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena splátková dohoda, kterou žalovaná vůči žalobkyni uznala dluh z úvěrové smlouvy č. [hodnota].Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek zjistil, že dne [datum] za žalobkyni a za [právnická osoba]., IČO: [IČO], byla podepsána listina s nadpisem „[Anonymizováno] “, ve které si zmíněné ujednaly podmínky postupování pohledávek, načež příloha listiny obsahovala mimo jiné kolonku se jménem a příjmením žalované, konkrétně pod č. [hodnota] s uvedením čísla [hodnota]. Z oznámení o postoupení pohledávky a vrácené obálky soud dále zjistil, že o tomto měla být žalovaná informována dopisem ze dne [datum], který se však žalobkyni jako odesílateli vrátil zpět jako nedoručený.Ze splátkové dohody soud dále zjistil, že za společnost [Anonymizováno] Ltd, IČO C [Anonymizováno], sídlem [jméno FO], [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno], dne [datum] a žalovanou dne [datum] byla podepsána listina s nadpisem „[Anonymizováno] “. Listina obsahovala prohlášení, že žalovaná uznává vůči zmíněné společnosti dluh ve výši [částka] z titulu smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] Vedle toho obsahovala ještě ujednání, že dluh žalovaná uhradí v 99 měsíčních splátkách (z toho 98 splátek bylo ve výši [částka] a 1 splátka ve výši [částka]), a že dluh nebude dále úročen; pouze pro případ, že by žalovaná byla v prodlení se splátkou bylo výslovně konstatováno, že zmíněná společnost má právo požadovat úrok z prodlení.Z předžalobní výzvy a vrácené obálky soud dále zjistil, že žalovaná měla být dopisem ze dne [datum], zaslaným jí zástupcem žalobkyně prostřednictvím osoby [právnická osoba]., vyzvána k úhradě částky [částka] s příslušenstvím, dopis se však zástupci žalobkyně vrátil jako nedoručený. V dopisu bylo mimo jiné uvedeno, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], IČO: [IČO].Podle judikatury Nejvyššího soudu, na níž přímo odkazuje i Ústavní soud (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a dále nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]), platí, že v případě uznání dluhu vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též „obč. zák.“), se i jeho případné pozdější uznání řídí tímto zákonem, nikoli zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Stejně tak podle judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) platí, že se zřetelem ke znění § 3028 odst. 3 o. z. je nutno mít za to, že dosavadními předpisy se řídí mimo jiné i změny právních vztahů (poměrů) vzniklých přede dnem účinnosti o. z., tedy i změny v subjektech právních úkonů (jednání), a že smlouvou o postoupení pohledávky nedochází k jiné změně závazku než jen ke změně v osobě věřitele.Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.Podle § 110 odst. 1 věty druhé obč. zák. bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. Podle § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 tohoto ustanovení přechází s postoupenou pohledávkou i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], která měla být uzavřena dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], vůbec nabyla, ač sama v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uváděla, že k tomu došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností [právnická osoba]. Byť žalobkyně předložila listinu, na základě které mělo dojít dne [datum] k postoupení zmíněné pohledávky od společnosti [právnická osoba]. žalobkyni (ve smyslu § 524 obč. zák.), nikterak již nedoložila předchozí právní nástupnictví v osobě věřitele a samotnou smlouvu o úvěru. Žalobkyní uváděné tvrzení, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena splátková dohoda, tedy, že tím došlo ze strany žalované vůči ní k uznání dluhu (ve smyslu § 110 odst. 1 věty druhé obč. zák.), bylo vyvráceno samotnou listinou s nadpisem „[Anonymizováno] “, neboť žalobkyně (vlastně ani společnost [právnická osoba].) nebyla v této listině vůbec uvedena. Nemohla tak obstát ani argumentace žalobkyně ohledně vyvratitelné právní domněnky trvání uznaného dluhu (ve smyslu § 558 obč. zák.), tedy, že případné otázky neexistence, popřípadě jiné výše, žalobního nároku má tvrdit a prokazovat žalovaná (uznání dluhu účinné vůči žalobkyni nebylo prokázáno). Nadto lze uvést, že žalobkyně se svou neúčastí na jednání soudu vzdala práva být soudem příslušně poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). S ohledem na uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žalované právo na jejich náhradu nepřiznal, jelikož ačkoli byla plně procesně úspěšná, žádné náklady jí dle obsahu spisu nevznikly.