Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 59 390,06 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 44 602,36 Kč od 21. 5. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 587,70 Kč od 4. 7. 2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 200 Kč od 10. 7. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 714,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 59 390,06 Kč s příslušenstvím, z titulu neuhrazených dodávek elektřiny. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne 17.11.2023 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Dodávky energií byly žalovanému vyúčtovány za období 4.5.2024 - 2.5.2025 fakturou č. [hodnota] na částku 48 602,36 Kč se splatností dne 20. 5. 2025, na kterou žalovaný po lhůtě splatnosti uhradil celkem 4 000 Kč. Za období 3.5.2025 - 9.6.2025 byla žalovanému vystavena faktura č. [hodnota] na částku 7 587,70 Kč se splatností dne 3. 7. 2025, která zůstala zcela neuhrazena. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný předčasně ukončil smlouvu ze dne 17. 11. 2023, uzavřenou na dobu určitou do 17. 11. 2026, čímž porušil smluvní povinnosti. V souladu se smlouvou mu proto vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 7 200 Kč fakturou č. [hodnota], když její výše byla stanovena jako součin částky 400 Kč a počtu 18 měsíců zbývajících od předčasného ukončení smlouvy do konce sjednané doby jejího trvání. Splatnost smluvní pokuty byla stanovena na 9. 7. 2025. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, je od 10. 7. 2025 v prodlení. Celkem tak žalobkyně požadovala po žalovaném částku ve výši 59 390,06 Kč. Dopisem ze dne 28. 1. 2026 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu za odebranou elektřinu před podáním žaloby. Žalovaný však na dluh neuhradil ničeho, žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné částky včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti:
5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 17. 11. 2023 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu 36 měsíců, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat ze zařízení distributora žalovanému jakožto fyzické osobě elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] a žalovaný se zavázal hradit řádně a včas dohodnutou platbu za dodávky elektřiny a distribuční služby (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. [hodnota] ze dne 17. 11. 2023, Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny). Cenu spotřebované elektřiny žalobkyně žalovanému vyúčtovala za období 4.5.2024 - 2.5.2025 fakturou č. [hodnota] na částku 48 602,36 Kč se splatností dne 20. 5. 2025 (viz vyúčtování za elektřinu – řádné č. [hodnota]) a za období 3.5.2025 - 9.6.2025 fakturou č. [hodnota] na částku 7 587,70 Kč se splatností dne 3. 7. 2025 (viz vyúčtování za elektřinu - konečné č. [hodnota]). Žalovaný po splatnosti faktury č. [hodnota] uhradil pouze částku 4 000 Kč. V důsledku předčasného ukončení smlouvy ze strany žalovaného došlo dle odst. 4 smlouvy k jejímu porušení, žalobkyně proto vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu fakturou č. [hodnota] na částku 7 200 Kč se splatností dne 9.7.2025. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou, kterou žalovanému zaslala dne 28. 1. 2026 (viz Předžalobní upomínka ze dne 28. 1. 2026 včetně poštovního podacího archu z téhož dne).
6. Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem.
7. Ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
8. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že došlo k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky. Předloženými listinami bylo dále prokázáno, že žalobkyně dostála svému závazku a poskytovala žalovanému po dobu trvání smlouvy sjednané služby, které žalovanému vyúčtovala celkem částkou 59 390,60 Kč za spotřebovanou elektřinu a v důsledku porušení smlouvy pak smluvní pokutu ve výši 7 200 Kč, tedy ve výši určené jako násobek částky 400 Kč a počtu kalendářních měsíců ode dne porušení závazku do konce sjednané doby trvání smlouvy, tj. 18 měsíců. Žalovaný svým smluvním povinnostem z výše specifikované smlouvy nedostál řádně a včas, kdy na pohledávku uhradil pouze částku 4 000 Kč, ničeho dalšího již neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Žalovaný proti podané žalobě nic nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné takové skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši jdoucí vždy ode dne následujícího do dni splatnosti jednotlivé faktury.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 714,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 376 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 390,06 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 850 Kč ve výši 2 488,50 Kč. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).