Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

11 C 60/2026

Soud: Okresní soud v BerouněDatum rozhodnutí: 19. 8. 2026Č. j.: 11 C 60/2026-33Samosoudkyně: Mgr. Gabriela KadlecováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 11. 2026Předmět řízení: o zaplacení 15 714 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBR:2026:11.C.60.2026.1
náklady řízenísmlouva o zápůjčcelhůtyjednateldokazovánínáhrada nákladůelektronický podpisnásledek
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (22) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 6 714 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 22. 8. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 9 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 786 Kč od 22. 8. 2024 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou soudu dne 4. 2. 2026 ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky v celkové výši 15 714 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 16. 7. 2024 pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou poukázala žalovanému dne 16.7.2024 na bankovní účet č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit zápůjčku do 21. 8. 2024 (správně do 28.7.2024) spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně k procesu uzavření smlouvy uvedla, že žalovaný přes webové stránky žalobkyně odeslal návrh na uzavření smlouvy, po ověření schopnosti splácet a platnosti identifikačních údajů žalobkyně zaslala žalovanému na telefonní číslo [tel. číslo], kterým vygenerovanou smlouvu spolu se všeobecnými podmínkami smlouvy žalovaný podepsal tzv. prostým elektronickým podpisem. Zda je žalovaný poskytnutou zápůjčku schopen řádně a včas splatit žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala a ověřovala na základě doložených informací a dokumentů vyžádaných od žalovaného, které se týkaly jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrů a dále nahlédnutím do relevantních databází. Ověřené informace následně zaevidovala do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně vycházela z průměrného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 28 453 Kč a výdajů ve výši 12 705 Kč s tím, že žalovaný bydlel „ve vlastním“, byl svobodný a neměl žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný na dluh uhradil celkem částku 3 286 Kč, kterou žalobkyně započetla na smluvní pokutu. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném s ohledem na částečnou úhradu dluhu započtenou na smluvní pokutu, uhradit jistinu ve výši 11 500 Kč, náklady na vymáhání ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve zbylé výši 1 714 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 29.7.2025, žalovaný však nikterak nereagoval a na dluh již ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, za souhlasu žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 7. 2024 soud zjistil, že žalobkyně měla se žalovaným uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě které se zavázala poskytnout na účet žalovaného č. [č. účtu] finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 500 Kč nejpozději do 28.7.2024. Smlouva byla podepsána dvěma jednateli žalobkyně a u jména žalovaného je připojeno datum 16.7.2024 11:34:22 a PIN kód [hodnota]. Součástí smlouvy měly být Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které byly shodně jako ve smlouvě o zápůjčce podepsány žalobkyní, u jména žalovaného byly opatřeny datem a PIN kódem.

6. Žalobkyně měla k dispozici občanský průkaz žalovaného, ze kterého vyplývá, že žalovaný byl svobodný a bydlel na adrese [adresa].

7. Podle výpisu z katastru nemovitostí je pro budovu s č.p. [číslo popisné] na adrese [adresa] uveden jako vlastník [Jméno žalovaného].

8. Podle protokolu o vlastnictví účtu a výpisu společnosti Kontomatik bylo ověřeno vlastnictví účtu [č. účtu] žalovaného a příchozí transakce (mzda) od [právnická osoba] v měsíci květen 2024 ve výši 28 556 Kč, v měsíci červen 2024 ve výši 28 834 Kč a v měsíci červenec 2024 ve výši 27 969 Kč.

9. Žalobkyně předložila soudu výpis z insolvenčního a z exekučního rejstříku k osobě žalovaného ke dni 16.7.2024 s negativním záznamem.

10. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 16. 7. 2024 žalobkyně odeslala na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] částku 10 000 Kč, VS [var. symbol].

11. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 4.6.2026 a výpisu z účtu žalovaného za měsíc červenec 2024 soud zjistil, že majitelem běžného účtu č. [č. účtu] je [Jméno žalovaného], nar. [Datum narození žalovaného] 10 000 Kč, VS [var. symbol]. Z výpisu je rovněž patrné, že žalovaný měl počáteční zůstatek ve výši - 1 009,23 Kč a konečný zůstatek ve výši - 1 011,72 Kč. Žalovanému byla dne 9.7.2024 poukázána mzda ve výši 27 969 Kč. Dne 11.7.2024 byla žalovanému poukázána částka 3 000 Kč od spol. [právnická osoba]. a částka 6 050 Kč od spol. [právnická osoba] Téhož dne, kdy žalovaný čerpal zápůjčku od žalobkyně čerpal další zápůjčku od spol. [právnická osoba]. ve výši 3 000 Kč.

12. Upomínkou ze dne 28.8.2024 byl žalovaný poprvé vyzván k zaplacení dluhu. Další upomínkou ze dne 4.9.2024 a následně upomínkou ze dne 11.9.2024, 20.9.2024 a 5.10.2024 byl žalovaný žalobkyní opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky a upozorněn na nadále narůstající dluh o smluvní poplatky a smluvní úroky z prodlení s tím, že žalovanému bylo nabídnuto mimosoudní řešení věci.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 3 dnů s upozorněním na soudní vymáhání v případě, že žalovaná na výzvu nebude reagovat.

14. Naposledy žalobkyně nabídla žalovanému smírné vyřešení sporu e-mailem zaslaným dne 10.6.2026.

15. Z jiných než uvedených důkazů soud nevycházel, neboť je považoval za nadbytečné.

16. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

17. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

18. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

19. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle § 2390 o.z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

22. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

23. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

24. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

25. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

26. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

27. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

28. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

29. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

32. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 6 714 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce.

33. Žalobkyně v žalobě uvedla, že se žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce pomocí prostředků komunikace na dálku. Z provedeného dokazování soud nemá za prokázané, že by žalovaný smlouvu skutečně uzavřel, neboť za žalovaným byla smlouva podepsána číselným kódem. Samotná smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Dále nebylo prokázáno, že by kód byl zaslán právě žalovanému, a že by právě žalovaný byl tím, kdo kód zaslal zpět. Rovněž nebylo prokázáno, že by byl předmětný kód zaslán žalovanému za účelem podpisu smlouvy právě ve znění předloženém soudu, a že by tento kód byl použit k podepsání znění smlouvy ve znění předloženém soudu. Soud tak nemá za prokázané, že by smlouva byla uzavírána právě s žalovaným, a že i pokud by byla uzavírána s žalovaným, že ten ji uzavřel právě s tímto obsahem, tedy, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl vztah ze smlouvy o zápůjčce.

34. Na okraj soud uvádí, že i pokud by měl existenci smlouvy o zápůjčce za prokázanou, nebylo v řízení prokázáno, že ze strany žalobkyně došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což by mělo v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí ZSU ve spojení s ustanovením § 588 o.z. za následek absolutní neplatnost dotčené smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

35. V daném případě však z předložených důkazů vyplývá, že se žalobkyně vůbec příjmy a výdaji žalovaného a jeho domácností nezabývala. Žalobkyně uvedla, že veškeré informace týkající se jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrů ověřovala na základě dokladů získaných od žalovaného, které následně vyhodnotila a zaevidovala do zákaznické karty. Zákaznická karta žalovaného však nebyla soudu k důkazu předložena. Přestože žalobkyně ověřila výši příjmů žalovaného a nahlédla do insolvenčního a exekučního rejstříku, nedoložila, jaké konkrétní informace o jeho celkových výdajích a závazcích měla při hodnocení jeho schopnosti splácet k dispozici a jakým způsobem je vyhodnotila. Současně soud poukazuje na to, že z výpisu z bankovního účtu žalovaného za měsíc červenec 2024 vyplývá, že účet vykazoval záporný zůstatek, kdy počáteční zůstatek činil -1 009,23 Kč a konečný zůstatek -1 011,72 Kč. Z předloženého výpisu jsou dále zřejmé finanční transakce nasvědčující tomu, že žalovaný v rozhodné době čerpal více úvěrových produktů současně. Dne 11. 7. 2024 mu byla na účet připsána částka 3 000 Kč od společnosti [právnická osoba]. a částka 6 050 Kč od společnosti [právnická osoba], přičemž ve stejný den čerpal také zápůjčku od žalobkyně. Již z těchto údajů bylo zřejmé, že žalovaný získával finanční prostředky od více nebankovních poskytovatelů úvěrů v témže období. Žalobkyně však neprokázala, že by se existencí těchto závazků zabývala, zjišťovala jejich rozsah, výši pravidelných splátek nebo jejich dopad na schopnost žalovaného dostát nově přijímanému závazku. Posouzení úvěruschopnosti založila převážně na zjištění příjmů žalovaného a absenci záznamů v insolvenčním a exekučním rejstříku, aniž by náležitě ověřila jeho skutečnou zadluženost a reálnou výši pravidelných výdajů.

36. Je tedy nepochybné, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet zápůjčku a neporovnávala jeho příjmy a výdaje ve smyslu § 86 odst. 2 ZSÚ. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná dle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ustanovením § 588 o.z..

37. S ohledem na to, že bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 10 000 Kč, a že žalovaný uhradil žalobkyni částku 3 286 Kč, došlo na jeho straně k bezdůvodnému obohacení ve výši 6 714 Kč, které je povinen vydat podle 2991 odst. 1 o.z. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z dlužné částky 6 714 Kč ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12,75 % ročně z této částky od 22.8.2024 do zaplacení, jak žalobkyně požadovala. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. a II.). Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovanému, který byl ve sporu úspěšný, a náležel by mu nárok na úhradu vynaložených nákladů na soudní spor podle poměru úspěchu ve věci, žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací