Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 543 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 27.11.2025 do zaplacení, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, vždy do každého 15. dne v příslušném měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, až do úplného zaplacení žalované částky a veškerého jejího příslušenství.
II. Žalovaný je povinen do 3 měsíců od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 942 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 23 543 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 27.11.2025 do zaplacení a dále náhrady nákladů řízení, a to z titulu nároku na náhradu nákladů na hrazené zdravotní služby poskytnuté jeho pojištěnci, které žalobce vynaložil v důsledku tvrzeného protiprávního jednání žalovaného spočívajícího v úmyslném fyzickém napadení poškozeného, v jehož důsledku došlo ke vzniku zranění vyžadujících lékařské ošetření a následnou léčbu, přičemž žalobce uplatněný nárok opřel o ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., když žalovaný přes předchozí výzvu k úhradě ze dne 12.6.2024 požadovanou částku dobrovolně neuhradil.
2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části ani co do základu. Připustil, že byl trestním příkazem uznán vinným ze spáchání přečinů a že mu byla uložena povinnost k náhradě škody jak poškozenému, tak žalobci ve výši 15 310 Kč, kterou již uhradil, avšak další žalobou uplatněnou částku 23 543 Kč považuje za nejasnou a nedoloženou, neboť ve výzvě žalobce není specifikováno, jaké konkrétní zdravotní služby byly vynaloženy, za jaké období a z jakého důvodu, ani kdy měl nárok vzniknout, přičemž poukázal na to, že tento nárok nebyl uplatněn v trestním řízení, v němž byla uplatněna jiná částka, a vytkl žalobci rovněž nesrovnalosti v dataci výzvy a nečinnost při odpovědi na jeho dotazy. Dále uvedl, že poškozený po něm již dříve požadoval částku 158 000 Kč za náklady léčby, v důsledku čehož k němu žalovaný nemá důvěru, dále namítal, že poškozený se v relevantní době opakovaně účastnil společenských akcí, což podle jeho názoru zpochybňuje rozsah tvrzené léčby, a zpochybnil rovněž, že by poškozený podstoupil operaci, o níž žalobce tvrdí, že k ní došlo; žalovaný proto navrhuje, aby soud žalobu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.
3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.
4. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný byl trestním příkazem Okresního soudu v Berouně ze dne 11.9.2024 uznán vinným ze spáchání přečinů ublížení na zdraví, ohrožení pod vlivem návykové látky a výtržnictví, že mu bylo uloženo nahradit žalobci škodu ve výši 15 310 Kč a že tuto částku (která však není předmětem tohoto řízení) žalovaný žalobci uhradil.
5. Z žádosti o vyčíslení způsobené škody a potvrzení poučení poškozeného Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa], Obvodního oddělení policie [adresa], č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 3. 2024 okresní soud zjistil, že dne 27.3.2024 policejní orgán vyhotovil a adresoval žalobci žádost o vyčíslení škody vzniklé na zdraví jeho pojištěnce, a to v souvislosti s trestním řízením vedeným proti žalovanému pro přečin ublížení na zdraví a výtržnictví, přičemž v této žádosti popsal skutkový děj spočívající ve fyzickém napadení poškozeného dne [datum] a uvedl, že poškozený utrpěl mimo jiné otřes mozku a poranění kolene s následnou pracovní neschopností, a současně požádal žalobce o vyjádření k výši nákladů na léčení poškozeného a o sdělení, zda se připojuje k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody.Anonymizovaný odstavec7. Z výzvy žalobce k náhradě nákladů na hrazené zdravotní služby ze dne 12. 6. 2025, č. j. [číslo jednací], okresní soud zjistil, že dne 12.6.2024 žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 23 543 Kč jako nákladů na zdravotní služby poskytnuté poškozenému v souvislosti s jeho zraněním ze dne 14.1.2024, přičemž žalobce v této výzvě stanovil lhůtu k plnění 30 dnů od doručení výzvy; z připojené dodejky okresní soud zjistil, že zásilka byla žalovanému doručena dne 1.7.2025, takže posledním dnem lhůty k plnění byl den 31.7.2025 a žalovaný se tak dostal do prodlení dne 1.8.2025.8. Z rekapitulace uhrazených nákladů na zdravotní služby žalobce ze dne 2. 6. 2025 a z dokladu k vyčíslení regresní pohledávky okresní soud zjistil, že dne 2.6.2025 žalobce vyhotovil přehled úhrad jednotlivým zdravotnickým zařízením za zdravotní služby poskytnuté poškozenému v období od 20.5.2024 do 12.9.2024, přičemž z těchto listin vyplývá, že byly poškozenému poskytnuty konkrétní zdravotní výkony, a to zejména dne 20.5.2024 složitá operační artroskopie pravého kolene, dále dne 20.5.2024 výkon spočívající ve vystavení rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, a následně dne 12.9.2024 kontrolní ortopedické vyšetření, přičemž tyto výkony byly uhrazeny zdravotnickým zařízením [právnická osoba]. a [právnická osoba] [adresa], a celková výše takto vynaložených nákladů činí částku 23 543 Kč; ze související listiny okresní soud současně zjistil, že jednotlivé zdravotní výkony jsou specifikovány datem provedení, kódem výkonu a cenou a že tento doklad je opatřen podpisem revizního lékaře žalobce, a proto jej považuje za dostatečně věrohodný podklad o rozsahu a výši vynaložených nákladů na léčbu poškozeného.9. Z listiny označené jako odpověď žalovaného žalobci ze dne 15. 7. 2025 (ve spise na č. l. 8) okresní soud zjistil, že dne 15.7.2025 žalovaný reagoval na výzvu žalobce k úhradě částky 23 543 Kč, přičemž ve své odpovědi uvedl, že požadovaný nárok neuznává a požaduje jeho bližší specifikaci10. Z odpovědi žalovaného na předžalobní výzvu poškozeného ze dne 7. 3. 2025 okresní soud zjistil, že dne 7.3.2025 žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce reagoval na výzvu poškozeného k náhradě nemajetkové újmy a škody, přičemž uvedl, že uplatněný nárok neuznává, zpochybnil jeho výši i důvodnost, namítal nedostatečné doložení lékařských podkladů, poukazoval na to, že poškozený se k náhradě škody nepřipojil v trestním řízení, a současně odkazoval na své důkazy o běžné aktivitě poškozeného v rozhodné době.11. Z fotografií a výtisků ze sociálních sítí v počtu 11 kusů okresní soud zjistil, že se jedná o výtisky údajného profilu osoby označené jako [jméno FO] na sociální síti, obsahující příspěvky datované mj. dne 17.2.2024 (účast na plese), dne 11.3.2024 (společenská akce), dne 14.3.2024 a 15.3.2024 (pobyt v Liberci, včetně návštěvy ZOO), dne 6.4.2024 (účast na akci Comic-Con Prague) a dne 5.7.2024 (pobyt v Třeboni), přičemž tyto příspěvky zachycují osobu při různých volnočasových a společenských aktivitách; z uvedených důkazů však nelze učinit závěr o tom, zda a v jakém rozsahu podstoupila léčbu či zdravotní zákroky, a tyto důkazy proto samy o sobě nevypovídají o rozsahu ani průběhu léčby.12. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.13. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne [datum] žalovaný fyzicky napadl poškozeného, kterému způsobil mimo jiné otřes mozku a poranění kolene, v důsledku čehož byl poškozený omezen na obvyklém způsobu života, přičemž v období následujícím po tomto incidentu se poškozený dne 17.2.2024 účastnil plesu, dne 11.3.2024 společenské akce, ve dnech 14.3.2024 a 15.3.2024 pobytu v Liberci včetně návštěvy zoologické zahrady a dne 6.4.2024 akce Comic-Con Prague; následně dne 20.5.2024 podstoupil operační zákrok spočívající ve složité artroskopii pravého kolene, téhož dne u něj byla vystavena pracovní neschopnost a v souvislosti s léčbou mu byly poskytnuty zdravotní služby, jejichž součástí bylo též kontrolní ortopedické vyšetření dne 12.9.2024, přičemž dne 5.7.2024 se poškozený účastnil pobytu v Třeboni; žalobce v souvislosti s tímto zraněním uhradil poskytovatelům zdravotních služeb náklady v celkové výši 23 543 Kč, přičemž žalovaný byl trestním příkazem ze dne 11.9.2024 pravomocně uznán vinným ze spáchání přečinů ublížení na zdraví, ohrožení pod vlivem návykové látky a výtržnictví, za což mu byla uložena mimo jiné povinnost nahradit žalobci škodu ve výši 15 310 Kč, kterou uhradil, a následně byl žalobcem dne 12.6.2025 vyzván k úhradě další částky 23 543 Kč s tím, že výzva mu byla doručena dne 1.7.2025 a marným uplynutím lhůty k plnění dne 31.7.2025 se dne 1.8.2025 ocitl v prodlení, přičemž žalovaný uplatněný nárok neuznal, zpochybnil jeho výši i důvodnost a požadoval jeho bližší specifikaci, a nadále jej nehradil.14. Podle ust. § 55 odst. 1 věta prvá zák. č. 48/1997 Sb., zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.15. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný se dopustil zaviněného protiprávního jednání vůči pojištěnci žalobce, v jehož důsledku byl poškozenému způsoben úraz vyžadující následnou lékařskou péči, přičemž žalobce jako příslušná zdravotní pojišťovna vynaložil na hrazené zdravotní služby poskytnuté poškozenému náklady ve výši 23 543 Kč a jelikož tyto náklady byly vynaloženy v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, je žalovaný podle shora citovaného ustanovení § 55 odst. 1 věty první zákona č. 48/1997 Sb. povinen nahradit žalobci tyto vynaložené náklady v plném rozsahu.16. K námitce žalovaného, že poškozený se v rozhodném období účastnil společenských akcí, což má podle názoru žalovaného zpochybňovat rozsah jeho léčby a samotnou nutnost operačního zákroku, okresní soud uvádí, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaným poukazované aktivity poškozeného se odehrály zejména v období od února do začátku dubna roku 2024, tedy v době před provedením operačního zákroku dne 20.5.2024, a nelze je proto bez dalšího považovat za rozporné s následnou léčbou poškozeného, neboť samotná skutečnost, že se poškozený v době před operací účastnil společenských akcí, nevylučuje existenci zdravotních obtíží ani indikaci operace, když je obecně známou skutečností, že na provedení plánovaných ortopedických zákroků se často čeká a pacient v mezidobí nemusí být zcela vyřazen z běžného života; pokud pak žalovaný poukazoval i na aktivitu poškozeného v období po operaci, ani tato skutečnost sama o sobě bez dalšího neprokazuje, že by k operačnímu zákroku nedošlo nebo že by nebyl medicínsky odůvodněný, a uvedené námitky žalovaného proto okresní soud neshledal důvodnými.17. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 23 543 Kč s příslušenstvím (výrok ad I.).18. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. soud určil, že peněžité plnění bude hrazeno ve splátkách (a rovněž prodloužil pariční lhůtu k úhradě nákladů řízení žalobce) jak uvedeno ve výroku, a to pod ztrátou výhody splátek. Takto soud rozhodl s ohledem na špatnou finanční situaci žalovaného. Výši splátek přitom soud stanovil na základě návrhu žalovaného, který uvedl, že splátky v této výši je schopen splácet. Pro případ, že by žalovaný slib nedodržel a splátky ve stanovené výši a v přesném termínu nesplácel, rozhodl soud o ztrátě výhody splátek, čímž by nastala splatnost celého dluhu. Soud je toho názoru, že v daném případě stanovení zaplacení dlužné částky v měsíčních splátkách není vzhledem k postavení žalobkyně neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele, nadto žalobkyně s uvedenými splátkami souhlasila.19. Výše příslušenství je dána ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.20. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně úspěšné žalobkyni vznikly náklady řízení zaplacením soudního poplatku ve výši 942 Kč, jiné náklady řízení žalobkyně neuplatnila.