Výrok
I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 25 132 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 17.1.2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce přednesl, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. prosince 2023 mezi společností [právnická osoba] a společností [Jméno žalobkyně]., nabyla žalobkyně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 14.9.2023. Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 16. ledna 2024. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, což žalobce dokládá třemi upomínkami původního věřitele. Celková nesplacená jistina úvěru činí 20 000 Kč, smluvní úrok 4 472 Kč a smluvní pokuta 660 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes zaslání předžalobní výzvy, žalobce se proto domáhá splnění svého nároku prostřednictvím soudu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.
3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.
4. Z úvěrové smlouvy č. [hodnota] z 14.9.2023, včetně Dodatku č. 1 až 3 z 18.9.2023, 11.10.2023, respektive 14.11.2023, okresní soud zjistil, že dne 14.9.2023 uzavřela obchodní společnost [právnická osoba] s žalovaným úvěrovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč.
5. Z výpisu z běžného účtu prokazujícího úhradu 1,- Kč z účtu [jméno FO] a dále prokazujícího odchozí úhrady 12 000,- Kč dne 14.9.2023, 8 000,- Kč dne 18.9.2023 okresní soud zjistil, že obchodní společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému dne 14.9.2023 částku 12 000 Kč a dne 18.9.2023 částku 8 000 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 6.12.2023 včetně příloh okresní soud zjistil, že dne 6.12.2023 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi obchodní společností [právnická osoba] a žalobkyní s tím, že předmětná smlouva žádný seznam postupovaných pohledávek neobsahuje.
7. Z Oznámení o postoupení pohledávky z 16.6.2024, s kopií plné moci, ve spojení s podacím lístkem z 16.6.2024, okresní soud zjistil, že dne 16.6.2024 bylo vyhotoveno a žalovanému odesláno oznámení o postoupení pohledávky (spolu s kopií plné moci).
8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 16.6.2024 a předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu z 16.1.2024 okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc, a to s ohledem na níže uvedený právní názor (nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby).
9. Z tabulky okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc. Jedná se o tabulku/sestavu vytištěnou z počítače, která sice postupovanou pohledávky obsahuje, není však zřejmé, jakým způsobem měla předmětná listina vzniknout. Listina je nedatovaná a nikým nepodepsaná, není tudíž zřejmé, kdy vznikla a kdo ji vytvořil. Listina mohla vzniknout nejrůznějším způsobem, může se jednat o výtisk z interního systému poskytovatele úvěru či jiného subjektu, mohla ale také vzniknout vytvořením v libovolném tabulkovém procesoru či textovém editoru. Z uvedených důvodů považoval soud předkládanou listinu za nevěrohodnou.
10. Účastníku, který se k jednání nedostaví, ač řádně předvolán, soud poučení neposkytuje (poučení dle ust. § 118a o.s.ř. se poskytuje toliko při jednání). Potřebná poučení soud rovněž není oprávněn a povinen sdělovat účastníkovi jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 550 s.). Nezúčastní-li se účastník nařízeného ústního jednání, vystavuje se riziku, že jej soud nebude moci upozornit na nedostatky ve splnění povinnosti tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1, písm. a), b) o.s.ř.)., této ochrany se tak účastník dobrovolně vzdává. Účastník není povinen se k jednání dostavit, předpokladem takového jeho postupu je však perfektní žaloba obsahující vylíčení všech skutkových okolností, což v daném případě splněno nebylo.
11. Jelikož se žalobce k nařízenému ústnímu jednání nedostavil, nebylo jej možné ani poučit a tom, že důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o postoupení pohledávky neunáší.
12. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.
13. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že ne 14.9.2023 uzavřela obchodní společnost [právnická osoba] s žalovaným úvěrovou smlouvu č. [hodnota] na částku 20 000 Kč. Dne 14.9.2023 poskytla společnost žalovanému částku 12 000 Kč a dne 18.9.2023 částku 8 000 Kč. Dne 6.12.2023 byla mezi [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, která neobsahovala seznam postupovaných pohledávek. Dne 16.6.2024 bylo žalovanému odesláno oznámení o postoupení pohledávky spolu s kopií plné moci. S ohledem na níže uvedený právní názor považoval soudu za nadbytečné provádět ve věci další dokazování (nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby).
14. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.
15. V projednávané věci se soud nejprve zabýval věcnou legitimací účastníků (tou se rozumí stav vyplývající z hmotného práva, podle kterého je občan či organizace subjektem práv či povinností, jež jsou předmětem řízení). Pasivní legitimace žalovaného v řízení je zřejmá, aktivní legitimace žalobkyně ovšem dle názoru soudu dána není (jak bude rozvedeno dále).
16. Dle ust. § 1879 obč. zák. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Dle věty prvé ust. § 1725 obč. zák. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Právní teorie pro uzavření (jakékoliv) smlouvy tradičně vyžaduje tzv. ofertu (nabídku) a akceptaci (přijetí). Oferta je návrh na uzavření smlouvy. Jde o projev vůle, který musí být dostatečně určitý ohledně podstatných náležitostí navrhované smlouvy, musí být konkrétně adresován a musí z něj vyplývat vůle navrhovatele (oferenta) jím být vázán. Jeho přijetí se pak označuje jako akceptace.
18. Bez jakékoliv akceptace, ať už ve formě písemné, ústní či konkludentně (mlčky), k uzavření smlouvy dojít nemůže. Z toho důvodu není možné, aby byly pohledávky postupovány nahráním datové pásky na zabezpečený SFTP server a odesláním e-mailu s vyčíslenou kupní cenou, byť by si takový postup účastníci v rámcové smlouvě o postoupení pohledávek sjednali. Rovněž nepostačí, že účastníci řádně uzavřeli rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, jestliže podstatné náležitosti této smlouvy (tedy určení, které konkrétní pohledávky se postupují) má být provedeno až v její příloze (v seznamu postupovaných pohledávek). K uzavření smlouvy o postoupení pohledávek podle shora citovaného ust. § 1879 a násl. obč. zák. je totiž nutné se dohodnout přinejmenším na tom, která konkrétní pohledávka (pohledávky) se postupuje (postupují), a to shora popsaným způsobem (oferta – akceptace). K tomu však v posuzovaném případě nedošlo.
19. Soud v této souvislosti upozorňuje, že přestože byl žalovaný v řízení nečinný, nejedná se o nesporná tvrzení účastníků řízení (tj. tvrzení žalobce, že došlo k postoupení pohledávky). Dle ustálené judikatury totiž platí, že za nesporná lze považovat pouze shodná (aktivní) tvrzení stran, nikoli tvrzení jen jedné z nich, ke kterému se druhá strana pouze nevyjádřila (viz § 120 odst. 3 o.s.ř.).
20. Soud pro úplnost uvádí, že na povinnost prokázat v řízení před soudem aktivní procesní legitimaci k podání žaloby (tj. v daném případě postoupení pohledávky) nemá vliv ani případné oznámení o postoupení pohledávky dle ust. § 1882 a násl. obč. zák. a s tím spojené hmotněprávní důsledky (způsob, jak se dlužník své povinnosti zprostí). Jinými slovy, oznámení postoupení pohledávky dlužníkovi podle § 1882 občanského zákoníku má pouze deklaratorní účinek a samo o sobě nezakládá přechod pohledávky; nemůže tedy zhojit neplatnost ani nahradit neexistenci smlouvy o postoupení pohledávky.
21. Jestliže v řízení nebylo prokázáno postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, soud učinil závěr, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby z nároků plynoucích z předmětné smlouvy o půjčce č. ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 14.9.2023. Tu žalovaný uzavřel s původním věřitelem, společností [právnická osoba], nikoliv s žalobkyní. Soud tedy žalobu zamítl pro nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby (výrok ad I.).
22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému, doposud žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad II.).