Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] ([Anonymizováno], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], poskytla žalovanému dne [datum] na jeho bankovní účet č. [č. účtu] částku ve výši [částka], a to na základě smlouvy, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Uvedenou částku požadovala z titulu bezdůvodného obohacení, neboť na účet žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně tato částka poukázána. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila společnost [právnická osoba] svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto písemně oznámila. Žalovaný však uvedenou částku nevrátil, přestože byl o zaplacení upomínán.1. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
2. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
3. Z Potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně byl dne [datum] proveden převod částky ve výši [částka] na účet č. [č. účtu], pod variabilním symbolem [var. symbol], ID [Anonymizováno].
4. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] vyplývá, že majitelem účtu č. [č. účtu] byl [Jméno žalovaného], nar. [Datum narození žalovaného], tedy žalovaný.
5. Ze dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla v plné výši vč. příslušenství postoupena žalobkyni.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě ze dne [datum] spolu s poštovním podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky ve výši [částka] na žalobkyni a vyzván k její úhradě do tří dnů ode dne doručení oznámení.
7. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.
8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, a to že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka], která mu byla připsána na účet č. [č. účtu] dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni, a to dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], když toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.
9. Při právním posouzení soud vycházel z § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“), podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
12. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně vědoma si této skutečnosti tak požadovala přiznání svého nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že tedy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku [částka] a že žalovaný na svůj dluh do dnešního dne ničeho neuhradil, jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení ve výši [částka], které je povinen vydat. Protože bylo dále v řízení prokázáno, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni, stala se žalobkyně věřitelkou žalovaného, a tedy aktivně věcně legitimovanou k vymáhání dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil a dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má tak žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vedle práva na zaplacení dlužné částky, i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, který žalobkyně požaduje (až) ode dne [datum]. Lhůtu k plnění pak soud stanovil, v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. neboť neshledal důvody pro postup jiný (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. [adresa] 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do [datum] (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby). Dále z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 5 a. t.; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši [částka], která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).