Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 17. 9. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 17 200 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že jakožto provozovatel Rehabilitační nemocnice [adresa] hospitalizovala žalovanou ve dnech od 14. 8. 2024 do 2. 9. 2024. Žalovaná podepsala Informovaný souhlas s hospitalizací, který obsahuje ustanovení týkající se nadstandardního ubytování a Dohodu o uznání dluhu. Žalovaná se současně zavázala uhradit žalobkyni za toto ubytování částku v celkové výši 17 200 Kč. K úhradě dluhu byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 7. 2. 2025, na dluh však ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná ani žalobkyně se k výzvě nevyjádřily, soud proto věc se rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Z Informovaného souhlasu pacienta s hospitalizací vyplývá, že žalovaná dne 14. 8. 2024 písemně vyjádřila souhlas se svojí hospitalizací v Rehabilitační nemocnici [adresa], jakož i s dalšími ustanoveními, včetně seznámení se s vnitřním řádem obsahující rovněž poplatek za nadstandardní vybavení pokoje, které není hrazené z veřejného zdravotního pojištění v případě, že se žalovaná pro takový pokoj rozhodne a současně se zaváže uhradit cenu dle příslušného ceníku. Žalovaná byla přijata k hospitalizaci za účelem rehabilitace [anonymizováno].
5. Z vyúčtování poskytnutých služeb ze dne 2. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla v zařízení žalobkyně hospitalizována v období od 14. 8. 2024 do 2. 9. 2024, a to na třílůžkovém a dvoulůžkovém pokoji. Dále z tohoto vyúčtování vyplynulo, že ve dnech 29. 8. 2024 a 31. 8. 2024 žalovaná absolvovala skupinové cvičení v bazénu.
6. Z Ceníku služeb hrazených klientem lůžkové části Rehabilitačního centra a Ceníku placených služeb Rehabilitačního centra, účinných od 1. 7. 2024, vyplývá, že úhrada za ubytování ve třílůžkovém pokoji činí 700 Kč za den, zatímco za ubytování ve dvoulůžkovém pokoji činí 900 Kč za den. Za skupinové cvičení v bazénu je stanovena úhrada ve výši 100 Kč za jednu proceduru.
7. Z Dohody o uznání dluhu ze dne 2. 9. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za pobyt v období od 14. 8. 2024 do 2. 9. 2024 částku 3 500 Kč za ubytování ve třílůžkovém pokoji, a to za 5 dnů při sazbě 700 Kč za den, dále částku 13 500 Kč za ubytování ve dvoulůžkovém pokoji, a to za 15 dnů při sazbě 900 Kč za den, a částku 200 Kč za skupinové cvičení v bazénu, a to za 2 procedury při sazbě 100 Kč za proceduru. Celková vyúčtovaná částka činila 17 200 Kč. Současně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě této částky nejpozději do 16. 9. 2024.
8. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 2. 2025 včetně kopie doručenky soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě celkové dlužné částky 17 200 Kč nejpozději do 25. 2. 2025 s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou.
9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že žalovaná byla se svým souhlasem hospitalizována v zařízení žalobkyně v období od 14. 8. 2024 do 2. 9. 2024, a to na třílůžkovém a dvoulůžkovém pokoji, přičemž v průběhu hospitalizace absolvovala rovněž skupinové cvičení v bazénu. V souladu s ceníkem žalobkyně byla žalované účtována částka 700 Kč za den pobytu na třílůžkovém pokoji po dobu 5 dnů, částka 900 Kč za den pobytu na dvoulůžkovém pokoji po dobu 15 dnů a částka 100 Kč za každou proceduru skupinového cvičení v bazénu, které absolvovala celkem dvě. Celková cena poskytnutých služeb tak činila 17 200 Kč. Žalobkyně tyto služby žalované řádně vyúčtovala, žalovaná však vyúčtovanou částku neuhradila. Následně byla žalobkyní opakovaně písemně vyzývána k úhradě dluhu, avšak ani přes tyto výzvy svůj dluh nezaplatila.
10. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách v platném znění, je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.
11. Podle § 45 odst. 2 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách v platném znění, je poskytovatel povinen informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nebo služeb souvisejících s poskytovanými zdravotními službami nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.
12. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaná byla v období od 14. 8. 2024 do 2. 9. 2024 hospitalizována v zařízení žalobkyně, konkrétně v Rehabilitační nemocnici [adresa]. V rámci hospitalizace byla po dobu 5 dnů ubytována na třílůžkovém pokoji za cenu 700 Kč za den a po dobu 15 dnů na dvoulůžkovém pokoji za cenu 900 Kč za den. Současně v průběhu hospitalizace absolvovala dvě procedury skupinového cvičení v bazénu za cenu 100 Kč za proceduru. Za poskytnuté služby byla žalované vyúčtována částka 3 500 Kč za ubytování na třílůžkovém pokoji, částka 13 500 Kč za ubytování na dvoulůžkovém pokoji a částka 200 Kč za skupinové cvičení v bazénu, celkem tedy 17 200 Kč. Žalovaná tuto částku neuhradila, a to ani přes výzvu žalobkyně k jejímu zaplacení. Soud tak vzhledem k uvedenému shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. S ohledem na skutečnost, že žalovaná svůj dluh neuhradila řádně a včas, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu až do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 615 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby). Dále z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t.; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).