Výrok
I. Manželství [celé jméno manžela], rozeného [jméno], a [celé jméno manželky], rozené [celé jméno manželky], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce] se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Podaným návrhem se manželka domáhala rozvodu svého manželství, které s manželem uzavřela dne [datum] před [stát. instituce]. Uvedla, že v manželství, z něhož se narodily dvě dosud nezletilé děti, a to syn [jméno] [celé jméno manžela] syn [jméno] [celé jméno manžela], začalo docházet k problémům, jež postupně vyústily v hluboký a trvalý manželský rozvrat. Účastníci ukončili společné soužití a vedení společné domácnosti v červenci 2018, kdy se manžel z domácnosti odstěhoval.
2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil.
3. S ohledem na skutečnost, že manžel je cizím státním příslušníkem, konkrétně občanem Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve otázku mezinárodní soudní příslušnosti a rozhodného práva. Ohledně mezinárodní soudní příslušnosti soud uzavřel, že soudy České republiky jsou příslušné k projednání a rozhodnutí této věci s ohledem na skutečnost, že na jejím území se ke dni zahájení řízení nacházelo bydliště obou manželů (článek 3 bod 1 písm. a) Nařízení Brusel II bis). Podle § 50 odst. 1, § 49 odst. 1 zákona č. 91/2002 Sb., o mezinárodním právu soukromém se rozvod účastníků řídí hmotným právem České republiky, a to rovněž s ohledem na jejich obvyklý pobyt v době zahájení řízení.
4. Z předložených listin, a to z oddacího listu účastníků vydaného Městským úřadem Hořovice dne [datum], z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 14. 1. 2021, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci ve výroku o schválení dohody rodičů dne 2. 3. 2021, dále ze smlouvy o manželském majetkovém režimu uzavřenou formou notářského zápisu sepsaného dne 20. 11. 2018 [titul]. [jméno] [příjmení], notářem v [obec], pod NZ [číslo] 2018, [spisová značka], jakož i ze shodných tvrzení manželů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Účastníci uzavřeli manželství dne 27. 12. 2014 před [stát. instituce], přičemž manželství je zaspáno v knize manželství matričního úřadu ve svazku 1, ročník 214, na straně 17, pod pořadovým [číslo]. Manželka je občankou České republiky, manžel je občanem Slovenské republiky a jejich poslední společné bydliště bylo na adrese [adresa manželky], tedy v obvodu působnosti Okresního soudu v Berouně. U manželky se jedná o manželství prvé, u manžela o druhé, z něhož se dne [datum] narodil dosud nezletilý syn [jméno] a dne [datum] dosud nezletilý syn [jméno]. Poměry k těmto dětem byly upraveny shora uvedeným pravomocným rozsudkem zdejšího opatrovnického soudu, jímž byla schválena dohoda rodičů o výchově a výživě nezletilých dětí pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů s tím, že opatrovnický soud neshledal žádné překážky schválení dohody bránící, a to ať již ve vztahu k výchově a výživě dětí, tak i ve vztahu k jejich zájmům. Účastníci předložili notářský zápis o uzavření smlouvy o manželském majetkovém režimu, která však není dohodou dokládající vypořádání majetkových poměrů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu mezi manžely. Účastníci společně nežijí a nevedou společnou domácnost od července 2018, kdy se manžel z domácnosti odstěhoval. Oba pak shodně spatřují příčinu rozvratu svého manželství v rozdílné představě o rodinném soužití. Na zachování manželství již nemají zájem; do budoucna vyloučili možnost obnovení svého manželského soužití.
5. Podle ustanovení § 755 odst. 1 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
6. Dle ustanovení § 758 citovaného zákona manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
7. Po zhodnocení shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné předpoklady pro rozvod manželství ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení § 755 a 756 občanského zákoníku, neboť manželství účastníků je již jen ryze formálním vztahem a neplní žádnou ze svých zákonem předpokládaných funkcí. Účastníci se shodli na tom, že příčinou hlubokého a trvalého rozvratu jejich manželství bylo vzájemné odcizení a následně ochlazení jejich vztahů. Společné soužití i vedení společné domácnosti účastníci ukončili v červenci 2018, tedy téměř před třemi roky. S ohledem na tyto skutečnosti je tedy zřejmé, že ve vztahu účastníků již není naděje na obnovení manželského soužití, což nakonec i oba vyloučili. Soud pak zároveň neshledal žádné skutečnosti, pro které by manželství účastníků nemohlo být rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmy jejich nezletilých dětí, daným zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku), když ohledně těchto dětí účastníci uzavřeli dohodu, kterou opatrovnický soud svým pravomocným rozsudkem schválil.
8. Se zřetelem k výše uvedenému soud návrhu vyhověl a manželství účastníků podle shora citovaného zákonného ustanovení rozvedl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora.
9. O nákladech řízení pak soud rozhodl podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, přičemž zároveň nebyly shledány žádné takové okolnosti případu, které by byť i částečné přiznání náhrady těchto nákladů odůvodňovaly.