Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 51 838,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 13. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 251 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 51 838,71 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [adresa]. Dodávky elektřiny byly žalovanému vyúčtovány fakturou č. [hodnota] na částku 52 607,02 Kč, se splatností dne 12. 9. 2023. Žalovaný částku neuhradil, když po splatnosti vyúčtování uhradil pouze částku 1 008,31 Kč, která byla započtena na jistinu nedoplatku, a dostal se do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny. Žalobkyně dopisem žalovaného vyzvala k úhradě dluhu za odebranou elektřinu upomínkou za jejíž odeslání si v souladu se všeobecnými podmínkami žalobkyně vyúčtovala poplatek ve výši 240 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě upomínky a žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné částky včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti:
5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 4. 2018 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, na jejímž základě dodávala žalobkyně ze zařízení distributora žalovanému jakožto fyzické osobě elektřinu do odběrného místa na adrese [Adresa žalovaného] (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne 23. 4. 2018, Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobkyně). Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané zálohy za odebranou elektřinu, proto žalobkyně dopisem ze dne 27. 7. 2023 odstoupila od smlouvy a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky 38 880 Kč do 10. 8. 2023 (viz upomínka ze dne 27. 7. 2023). Žalovaný tuto částku neuhradil a následně mu byla vyúčtována cenu spotřebované energie za období ode dne 24. 9. 2022 do 17. 8. 2023, fakturou č. [hodnota], znějící na částku 52 607,02 Kč, splatnou dne 12. 9. 2023 (viz faktura č. [hodnota] včetně detailního rozpisu vyúčtování k uvedené faktuře). Žalovaný na uvedenou fakturu uhradil po její splatnosti pouze částku 1 008,31 Kč a žalobkyně tak dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti poslední vystavené faktury. Předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 13. 5. 2026 byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak bez odezvy (viz Předžalobní upomínka ze dne 13. 5. 2026 včetně poštovního podacího archu ze dne 14. 5. 2026).
6. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.
7. Ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
8. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě zjištěného skutkového stavu za prokázané, že došlo k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. [hodnota] částku ve výši 52 607,02 Kč, žalovaný na tuto pohledávku uhradil pouze částku 1 008,31 Kč. Žalovaný proti podané žalobě nic nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň podle § 1970 o. z. přiznal i příslušenství z části žalovaných pohledávek (cena elektřiny), a to úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od druhého dne následujícího po splatnosti poslední vystavené faktury a částku ve výši 240 Kč za odeslanou upomínku v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 251 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 074 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 838,71 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 890 Kč ve výši 2 287 Kč. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužená a na zákonné platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).