Výrok
I. Určuje se, že vlastníkem vozidla tovární značky R. M. Scenic, RZ [SPZ], rok výroby 2000, VIN [VIN kód], je ke dni 5. 8. 2023 žalovaný [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10 250 Kč k rukám zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že vlastníkem motorového vozidla tovární značky R. M. Scenic, RZ [SPZ], rok výroby 2000, VIN [VIN kód], je žalovaný, a to na základě kupní smlouvy ze dne 5. 8. 2023. V žalobě uvedl, že toto vozidlo bylo na základě kupní smlouvy předáno žalovanému, stejně jako touto smlouvou bylo převedeno vlastnické právo žalovanému, kdy mezi stranami bylo dále smluveno, že žalovaný ve lhůtě 10 pracovních dnů od podpisu předmětné kupní smlouvy převede údaje o vlastníkovi a provozovateli u vozidla v příslušné evidenci vozidel. Žalovaný však do 10 dnů ani do současnosti nepodal žádost ani oznámení, jak ukládá z § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to ani přes výzvu žalobce.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce svůj souhlas vyjádřil již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na jejichž základě dospěl k závěru o skutkovém stavu věci:
5. Z kupní smlouvy bylo zjištěno, že dne 5. 8. 2023 žalobce jakožto prodávajícím, a žalovaný, jakožto kupujícím uzavřeli kupní smlouvu, jejím předmětem byl prodej osobního automobilu tovární značky R. M. Scenic 1.6, registrační značky [SPZ], rok výroby 2000, VIN [VIN kód], za kupní cenu 6 000 Kč. Dále je uvedeno, že kupní cena bude zaplacena v hotovosti při podpisu této smlouvy. V článku III. si smluvní strany ujednaly, že vlastnické právo přechází na kupujícího okamžikem zaplacení kupní ceny.
6. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 3. 2025 a podacího lístku ze dne 14. 3. 2025 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.
7. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
8. Obecně platí, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Soud je přesvědčen, že v daném případě žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že vlastníkem předmětného motorového vozidla je žalovaný, když bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla.
9. Rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 114/20 uvádí, že jde-li o možné negativní důsledky v právní sféře dosavadního vlastníka při nesoučinnosti nového vlastníka, je třeba poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 254/2016, podle kterého lze připustit odstranění údajů v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale za podmínky, že prokáže, že skutečným vlastníkem již není. Proto je třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není. Za takové situace, kdy judikatura správních soudů dovoluje odstranit údaje o vlastníkovi vozidla, nelze považovat důsledky napadeného ustanovení za překážku pro to, aby se dosavadní vlastník nemohl domoci odstranění evidovaných údajů o své osobě, nejsou-li v souladu se skutečností. K tomu viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. 7 As 254/2016, bod 22 a násl. Lze tedy v souladu se shora citovaným rozhodnutím Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu dospět k závěru, že právní řád poskytuje dosavadnímu i novému vlastníkovi při nesoučinnosti druhé osoby prostředky, jak změny nebo odstranění zápisu vlastníka vozidla dosáhnout, byť nikoliv přímo v daném správním řízení.
10. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.
11. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce kupní smlouvou ze dne 5. 8. 2023 vlastnické právo k vozidlu převedl na žalovaného v den podpisu smlouvy ve smyslu § 1099 o.z., když si smluvní strany ujednaly, že vlastnické právo na kupujícího přechází uhrazením kupní ceny. Žalovaný jakožto kupující však vlastnictví evidované v rámci evidence vozidel na sebe nepřevedl a svou povinnost vyplývající ze zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích nedodržel. Tím, že tedy nedošlo po převodu vlastnického práva k zápisu změny vlastníka, dochází k tomu, že dosavadní vlastník, tedy žalobce, se vystavuje objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla (kterým je zásadně jeho vlastník) za porušení povinnosti řidiče dle § 125f, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Jelikož žalobce prokázal, že není vlastníkem vozidla tovární značky R. M. Scenic, registrační značky [SPZ], rok výroby 2000, VIN [VIN kód], a zápisu změny nového vlastníka nelze dosáhnout jinak, určil soud výrokem I. tohoto rozhodnutí, že žalovaný [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], je vlastníkem vozidla tovární značky R. M. Scenic, registrační značky [SPZ], rok výroby 2000, VIN [VIN kód], a to ke dni 5. 8. 2023.
12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 10 250 Kč. Částku 10 250 Kč představuje soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a odměna za zastupování advokátem § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) ve spojení s § 9 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony po 2 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).