Výrok
I. Podílové spoluvlastnictví pozemku parcely č. st. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, pozemku parcely č. [hodnota] zahrada, pozemku parcely [hodnota] ostatní plocha a pozemku parcely [hodnota] trvalý travní porost, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. a obec [adresa], se zrušuje.
II. Nařizuje se prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi žalobkyně a žalované v poměru dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů ke shora uvedeným nemovitostem.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhaly zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku (dále též jen „nemovitosti“). Tvrdily, že každá z žalobkyň je spoluvlastníkem nemovitosti o velikosti spoluvlastnického podílu ¼ a žalovaní jsou spoluvlastníky s velikostí spoluvlastnického podílu každý o velikosti 1/6. Žalobkyně nemají zájem nadále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými, když již právní předchůdkyně žalovaných neoprávněně užívala celou nemovitost, a v současné době ji užívá žalovaný [Jméno žalované B] spolu s paní [jméno FO], narozenou [datum]. Žalobkyně se snažily jak s právní předchůdkyní žalovaných, tak s žalovanými dohodnout, alespoň ohledně nadužívání nemovitosti, resp. hrazení nájemného, avšak bezúspěšně. Celou situaci komplikuje i zadlužení žalovaných, kteří mají několik exekucí. Žalovaní nikdy neprojevili zájem nemovitost vlastnit a o vlastnictví nemovitosti nemají zájem ani žalobkyně. Vzhledem k tomu, žalobkyně navrhly, aby soud nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě a výtěžek rozdělil mezi spoluvlastníky podle velikosti jejich podílů.
2. Žalovaný [Jméno žalované A] ani žalovaný [Jméno žalované C] se ve věci k výzvě soudu nevyjádřili, a k jednání nařízenému na 16.12.2025 se bez omluvy nedostavili.
3. Žalovaný [Jméno žalované B] v emailovém vyjádření uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhl ji zamítnout, neboť je invalidní a nechce přijít o střechu nad hlavou. Dále uvedl, že žalobkyně se nepodílí na opravách a nekomunikují s ním. Žalobkyni psal SMS, že by byl ochoten platit nájem.
4. Dne 15.12.2025 v 17.42 hodin žalovaný [Jméno žalované B] požádal emailem o odročení jednání nařízeného na 16.12.2025 v 9.20 hodin, ze zdravotních důvodů. Ke své žádosti ničeho nedoložil, ani blíže nespecifikoval z jakých zdravotních důvodů se není schopen jednání účastnit a soud tak jeho žádost vyhodnotil jako nedůvodnou a zamítl ji. Soud připomíná, že je to žalovaný, kdo byl povinen soudu prokázat důvodnost tvrzených zdravotních omezení, a byl to rovněž žalovaný, kdo se měl informovat, zda jeho žádosti bude vyhověno, či nikoli. Vzhledem k tomu, že soud žádost žalovaného vyhodnotil jako nedůvodnou, soud tak věc projednal bez přítomnosti žalovaných, když vycházel z obsahu spisu a navržených důkazů.
5. Na základě níže provedených důkazů pak soud zjistil níže uvedený skutkový stav: Žalobkyně jsou spoluvlastníky, každá s velikostí spoluvlastnického podílu o velikosti ¼ nemovitostí - pozemku parcely č. st. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, pozemku parcely č. [hodnota] zahrada, pozemku parcely [hodnota] ostatní plocha a pozemku parcely [hodnota] trvalý travní porost, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. a obec [adresa]. Žalobkyně a) svůj spoluvlastnický podíl nabyla v dražbě, a to na základě Usnesení o udělení příklepu EÚ [adresa], [tituly před jménem] [právnická osoba], [číslo jednací] ze dne 30.11.2021, s právní mocí dne 23.12.2021. Žalobkyně b) svůj spoluvlastnický podíl nabyla v dražbě, a to na základě Usnesení o udělení příklepu EÚ [adresa] -město, [tituly před jménem] [jméno FO], [číslo jednací] ze dne 6.11.2019, s právní mocí dne 29.11.2019 (viz výpis z Katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], LV [hodnota], pro obec a kat. území [adresa]). Žalovaní jsou spoluvlastníky shora citovaných nemovitostí každý s velikostí spoluvlastnického podílu o velikosti 1/6, a to na základě Usnesení Okresního soudu v Berouně č.j. [spisová značka] ze dne 23.8.2023, s právní mocí ke dni 23.8.20236, kterým byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, tj. spoluvlastnictví nabyli jako dědictví po jejich matce (výpis z Katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], LV [hodnota], pro obec a kat. území [adresa] a Usnesení Okresního soudu v Berouně č.j. [spisová značka] ze dne 23.8.2023, s právní mocí ke dni 23.8.2023). Z fotografií nemovitosti a Odhadu obvyklé ceny soudního znalce [jméno FO] ze dne 11.6.2019 soud zjistil, že nemovitost je ve špatném technickém stavu a není reálně dělitelná. Nedělitelnost nemovitosti tvrdila i žalobkyně a), když uvedla, že nemovitost má jeden vchod, v přízemí je jedna obytná místnost s kuchyní a podkroví není obyvatelné. Nemovitost užívá žalovaný [Jméno žalované B] a paní [jméno FO] narozená [datum] (viz sdělení PČR ze dne 10.3.2023). Žalovaní jsou zadlužení, když žalovaný [Jméno žalované C] má v centrálním registru exekucí 22 záznamů, žalovaný [Jméno žalované A] 8 záznamů a žalovaný [Jméno žalované B] 16 záznamů (viz výpis z exekučního registru stan každého z žalovaných). Žalovaní rovněž odpovídají za dluhy jejich matky, v celkové výši 368 402,02 Kč, které převzali v rámci dědického řízení po jejich matce (viz Usnesení Okresního soudu v Berouně č.j. [spisová značka] ze dne 23.8.2023, s právní mocí ke dni 23.8.2023). Na základě výše uvedeného tak soud uzavřel, že i kdyby žalovaní o vlastnictví nemovitosti projevili zájem, což neučinili, tak vzhledem k velkému zadlužení nedisponují finanční částku potřebnou pro případnou výplatu spoluvlastnických podílů žalobkyň.
6. Podle ust. § 1140 odst. 1 občanského zákoníku (zákon.č 89/2012 Sb.) nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§1140 odst. 2 občanského zákoníku). Podle ust. § 1141 odst. 1 občanského zákoníku se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (§1141 odst. 2 občanského zákoníku). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§1143 občanského zákoníku).
7. Podle ust. § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (§1144 odst. 2 občanského zákoníku). Podle ust. § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
8. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaní jsou spoluvlastníky nemovitostí-pozemku parcely č. st. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, pozemku parcely č. [hodnota] zahrada, pozemku parcely [hodnota] ostatní plocha a pozemku parcely [hodnota] trvalý travní porost, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. a obec [adresa]. Žalobkyně s velikostí spoluvlastnického podílu každá ¼, žalovaní s velikostí spoluvlastnického podílu každý 1/6. Nemovitost užívá žalovaný [Jméno žalované B] a paní [jméno FO] narozená [datum]. V nemovitosti neplatí žádný nájem. Žalobkyně nemají zájem ve spoluvlastnictví s žalovanými setrvávat, a o vlastnictví nemovitosti nemají zájem, neboť komunikace s žalovanými je obtížná, a žalovaní jsou značně zadlužení. Nemovitost je nedělitelná. Zákon taxativně vymezuje způsoby zrušení spoluvlastnictví v ust. § 1141 odst. 2, tedy prioritní je rozdělení společné věci. Není-li rozdělení společné věci možné (což v daném případě není), přicházelo by v úvahu přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům a vyplacení podílu žalobkyním (toto za předpokladu, že by některý ze spoluvlastníků projevil o vlastnictví nemovitosti zájem a současně bylo prokázáno, že má dostatek finančních prostředků na výplatu spoluvlastnického podílu ostatních). Za situace, kdy žádný ze spoluvlastníků (v daném případě žalovaných) neprojevil o vlastnictví nemovitosti zájem, a i kdyby jej projevil, tak vzhledem k množství exekucí, kterým žalovaní čelí, soud uzavřel, že nemají dostatek finančních prostředků na vyplacení spoluvlastnických podílů žalobkyň, nezbylo soudu, než přistoupit k třetímu způsobu vypořádání spoluvlastnictví, a to je prodeji společné věci, a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky, dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
9. Soud zároveň uvádí, že i kdyby žalovaný [Jméno žalované B] hradil za užívání nemovitosti nájem, tak by to ničeho nemohlo změnit na tom, že žalobkyně nemohou být nuceny ve spoluvlastnictví setrvat. Stejně tak rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebrání obava žalovaného [Jméno žalované B], že by přišel o střechu nad hlavou. Veškerá tvrzení žalovaného [Jméno žalované B], tak nemohla zabránit tomu, aby soud spoluvlastnictví k nemovitostem nezrušil, když žalobkyně pouze využily svého práva daného jím zákonem, tj. že nelze nikoho nutit, aby ve spoluvlastnictví s druhým setrval.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst 2 občanského soudního řádu, kdy soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Stalo se tak z důvodu, že řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má povahu iudicii duplicis, tj. může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat. Všichni účastníci jsou vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Míra úspěšnosti jednotlivých účastníků řízení o vypořádání spoluvlastnictví je proto z majetkového hlediska srovnatelná, neboť v tomto řízení objektivně není „vítěze“ ani „poraženého“ (viz výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).