Výrok
I. Žalovaná [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A], narozené [datum], přispívat částkou ve výši [částka] měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám Úřadu práce ČR příslušného dle výplaty zaopatřovacího příspěvku podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a to počínaje dnem [datum].
II. Dlužné výživné pro zletilou [jméno FO], za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] je žalovaná [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] zaopatřovacího příspěvku podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a to ve splátkách po [částka] měsíčně splatných spolu s běžným výživným pod ztrátou výhod splátek a s možností předčasného splacení.
III. Žalovaný [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B], narozené [datum], přispívat částkou ve výši [částka] měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám Úřadu práce ČR příslušného dle výplaty zaopatřovacího příspěvku podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a to počínaje dnem [datum].
IV. Dlužné výživné pro zletilou [jméno FO], za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] je žalovaný [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] povinen zaplatit k rukám Úřadu práce ČR příslušného dle výplaty zaopatřovacího příspěvku podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a to ve splátkách po [částka] měsíčně splatných spolu s běžným výživným pod ztrátou výhod splátek a s možností předčasného splacení.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Rozsudkem Okresního soudu [adresa], č.j. [spisová značka], ze dne [datum], s právní mocí dne [datum], byla nad tehdy nezletilou [jméno FO], narozenou [datum] nařízena ústavní výchova, a to po dobu dvou let. Rozsudkem Okresního soudu [adresa], č.j. [spisová značka], ze dne [datum], s právní mocí dne [datum], byla ústavní výchova nad nezletilou [jméno FO], narozenou [datum] prodloužena do [datum]. [právnická osoba] – Krajská pobočka v [Anonymizováno], kontaktní pracoviště [adresa], se svým návrhem domáhal, aby rodičům [jméno FO], narozené [datum] bylo stanoveno výživné, a to počínaje dnem [datum], neboť od tohoto dne je dnes již zletilé [jméno FO], poskytován zaopatřovací příspěvek dle § 50b odst. 1 písm. a) věta druhá, bodu 2. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, neboť [jméno FO] nadále studuje, a již byla vyřazena z ústavní výchovy.
2. Matka ani otec [jméno FO] se k věci nevyjádřili, a k jednání nařízenému na [datum] se, ač řádně předvoláni, bez omluvy nedostavili. Soud tak věc projednal v jejich nepřítomnosti.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že rozsudkem Okresního soudu [adresa], č.j. [spisová značka], ze dne [datum], s právní mocí dne [datum], byla nad tehdy nezletilou [jméno FO], narozenou [datum] nařízena ústavní výchova, a to po dobu dvou let. K osobě matky bylo zjištěno, že dlouhodobě nepracuje, pobírala dávky hmotné nouze jako osoba bez přístřeší. V minulosti byla opakovaně ve výkonu trestu odnětí svobody, z něhož byla podmíněn propuštěna s probačním dohledem, který opakovaně neplnila. Uváděla nepravdivé informace, kdy se hájila špatným zdravotním stavem (viz citovaný rozsudek). Rozsudkem Okresního soudu [adresa], č.j. [spisová značka], ze dne [datum], s právní mocí dne [datum], byla ústavní výchova nad nezletilou [jméno FO], narozenou [datum] prodloužena do [datum] (viz citovaný rozsudek). Na základě rozhodnutí žalobce, č.j. [Anonymizováno], ze dne [datum], je s účinností od [datum] [jméno FO], narozené [datum] poskytován zaopatřovací příspěvek dle § 50b, § 50e, a §50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů ve výši [částka] (viz citované rozhodnutí a seznam vyplacených dávek). [jméno FO] stále studuje [právnická osoba] hotelového provozu, obchodu a služeb v Příbrami, obor [adresa] -číšník, a to formou denního studia. Je v druhém ročníku (viz potvrzení o studiu). Rozsudkem Okresního soudu [adresa], č.j. [spisová značka], ze dne [datum], byla matce stanovena povinnost na výživu tehdy nezletilé [jméno FO] přispívat k rukám Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Příbrami částkou ve výši [částka] měsíčně. Otci byla stanovena povinnost na výživu tehdy nezletilé [jméno FO] přispívat k rukám Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Příbrami částkou ve výši [částka] měsíčně. Soud tehdy vycházel ze situace, kdy [jméno FO] byla svěřena do pěstounské péče [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] byl vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši [částka] měsíčně, přičemž matka byla ve výkonu trestu odnětí svobody, kde byla pracovně zařazena s příjmem ve výši [částka] čistého měsíčně. Otec nepracoval, nepobíral žádné dávky státní sociální pomoci, živili ho jeho rodiče a neměl žádné finanční prostředky (viz citovaný rozsudek).
4. Z internetové nabídky volných pracovních míst v [adresa], předmět činnosti prodavačka, soud zjistil, že na pracovním trhu je dostatek volných pracovních míst s předmětem činnosti prodavačka, s nabízenou mzdou v rozmezí [částka] až [částka] hrubého (viz internetová nabídka volných pracovních míst).
5. Z Regionální statistiky ceny práce pro rok 2023, Středočeský kraj bylo zjištěno, že medián hrubé měsíční mzdy činil [částka] měsíčně, přičemž u osob se základním na nedokončeným vzděláním činil [částka] měsíčně hrubého.
6. Ze zprávy společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., [adresa] soud zjistil, že otec [Jméno žalované B] má pracovní poměr uzavřený od [datum] do [datum], na pracovní pozici provozní [Anonymizováno]. Za rok 2024 dosahuje průměrného příjmu ve výši [částka] (viz výdělková zpráva [Jméno žalované B]).
7. Podle § 50b odst. 1 písm. a) věta druhá, bodu 2. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení [právnická osoba] vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku.
8. Dle § 50u odst. 1, 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce. zákona číslo 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí), přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným.
9. Podle § 910 odst. 1, zákona č. 89/2022 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 913 odst. 1 a 2 citovaného zákona pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dle § 921 odst. 1, o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného [právnická osoba] i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne (§ 922 odst. 1, o.z.).
10. Soud na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl závěru, že dcera žalovaných [jméno FO] je oprávněnou osobou, jíž je ze strany žalobkyně vyplácen zaopatřovací příspěvek, a její právo na výživné ze strany rodičů, tak přešlo na stát. Nezletilá je studentkou druhého ročníku denního studia na [právnická osoba], obor [adresa], přičemž od [datum] do [datum] byla v ústavní výchově. Pokud jde o matku, která se k jednání bez omluvy nedostavila, soud tak vycházel pouze z obsahu spisu a provedených důkazů, kdy má soud za prokázané, že tato se v minulosti práci vyhýbala, a opakovaně byla ve výkonu trestu odnětí svobody. Z regionální statistiky ceny práce a nabídky volných pracovních míst, byť i jen pro osoby se základním vzděláním (když soudu není známo jaké vzdělání matka má a jako co v minulosti pracovala), a rovněž i z úřední činnosti má soud za prokázané, že na pracovním trhu je dostatečná nabídka volných pracovních míst, např. v oboru prodavačka (kdy tuto práci mohou vykonávat i osoby se základním vzděláním), s nabízenou mzdou v rozmezí [částka] až [částka] hrubého měsíčně. Soud tak dospěl k závěru, že matce nic nebrání v tom, aby výše uvedené mzdy dosahovala. Stran výše výživného, pokud jde o matku, soud v daném případě toto stanovil ve výši [částka] měsíčně. Jde o minimální výši výživného, kdy soud uzavřel, že toto je v možnostech matky hradit. Pokud jde o otce, který se k jednání soudu rovněž nedostavil, ani se nijak písemně nevyjádřil, zde soud z výdělkové zprávy zjistil, že otec pracuje jako provozní [Anonymizováno] s průměrným měsíčním příjmem ve výši [částka] čistého. Soud tak v případě otce uzavřel, že je v jeho možnostech hradit výživné ve výši [částka] měsíčně (viz výrok pod bodem I. a III. tohoto rozsudku).
11. Soud počátek plnění vyživovací povinnosti stanovil ke dni [datum], když od tohoto dne je dceři žalovaných vyplácen příspěvek na úhradu jejích potřeb, přičemž dlužné výživné (za období 10-ti měsíců, tj. leden až říjen 2024) pokud jde o matku v celkové výši [částka] a pokud jde o otce ve výši [částka], rodičům nezletilé umožnil uhradit ve splátkách, ovšem pod ztrátou výhody splátek, což bude žalované náležitě motivovat k řádnému plnění dluhu (výrok pod bodem II. a IV. tohoto rozsudku).
12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení zcela úspěšné žalobkyni bylo lze přiznat právo na náhradu nákladů řízení, ta však žádnou náhradu nákladů řízení nepožadovala (výrok pod bodem V. tohoto rozsudku).