Výrok
I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitým věcem, a to pozemku parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m², jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci na adrese [adresa] č. pop. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] - zahrada o výměře [Anonymizováno] m², a pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], - ostatní plocha o výměře [Anonymizováno] m², zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zrušuje.
II. Soud nařizuje prodej společných věcí, a to pozemku parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno] m², jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci na adrese [adresa] č. pop. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] - zahrada, o výměře [Anonymizováno] m², a pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], - ostatní plocha o výměře [Anonymizováno] m², zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], ve veřejné dražbě.
III. Soud nařizuje rozdělení výtěžku prodeje mezi dosavadní spoluvlastníky, a to podle velikosti spoluvlastnických podílů na nemovitých věcech.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Popsal průběh dosavadních jednání mezi účastníky a uzavřel, že byly vyčerpány možnosti pro mimosoudní řešení věci a nezbývá než otázku zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem ponechat na rozhodnutí soudu. V případě eventuálního souhlasu žalované s přikázáním spoluvlastnického podílu žalobce na předmětných nemovitostech ve prospěch žalované a zároveň za předpokladu, že bude v řízení prokázána reálná možnost žalované disponovat dostatečnými finančními prostředky na příslušnou náhradu žalobci, bylo žalobcem navrhováno vypořádání zrušeného spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem formou přikázání spoluvlastnického podílu žalobce na předmětných nemovitostech o velikosti ideální 1/3 ve prospěch žalované za náhradu ve výši [částka]. Jinak navrhoval prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě.
2. Žalovaná měla zájem stát se výhradním vlastníkem nemovitostí, které aktuálně užívá, avšak mezi účastníky nebyla shoda o ceně nemovitostí a žalovaná ani nedisponovala finančními prostředky na vyplacení ceny za spoluvlastnický podíl žalobci. Navrhovala, aby cena byla uhrazena započtením oproti částce, kterou by jí měl zaplatit žalobce v jiném soudním sporu týkajícím se jiných nemovitostí.
3. U jednání soudu dne [datum] účastníci prohlásili, že ani jeden z nich není ochoten vyplatit cenu spoluvlastnického podíl druhé straně sporu.
4. V průběhu řízení bylo prokázáno, že podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované tvoří nemovité věci, a to pozemek parcelní číslo [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m², jehož součástí je stavba určená k rodinné rekreaci (chalupa) [adresa], číslo popisné [Anonymizováno], pozemek parcelní číslo [Anonymizováno] /[Anonymizováno] - zahrada o výměře [Anonymizováno] m² a pozemek parcelní číslo [Anonymizováno] /[Anonymizováno] – ostatní plocha o výměře [Anonymizováno] m², zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „Nemovitosti“). Žalobce vlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální 1/3 a žalovaná spoluvlastnický podíl v rozsahu ideálních 2/3. (shodná tvrzení účastníků, výpis z katastru nemovitostí – list vlastnictví [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa])
5. Dále bylo prokázáno, že Nemovitosti, zejména rekreační objekt číslo popisné [Anonymizováno], jsou reálně nedělitelné. Vnitřní uspořádání stavby nedovoluje její rozdělení dle spoluvlastnických podílů (ani jinak) při zachování funkce stavby tak, aby případné nově vzniklé nemovitosti mohly být užívány oběma současnými spoluvlastníky k rekreačním účelům a současně aby nebyla snížena jejich hodnota. Případné vybudování zcela nového příslušenství stavby, pro užívání jedním z vlastníků, by bylo naprosto neekonomické. Účastníci učinili souhlasné prohlášení o tom, že nejsou schopni společně užívat rekreační objekt v důsledku vyhrocených vzájemných vztahů tak, aby mezi nimi nedocházelo ke konfliktům, přičemž z tohoto pohledu považují reálné rozdělení Nemovitostí za nemožné. (shodná tvrzení účastníků, znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne [datum] vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne [datum] vypracovaný znalcem [jméno FO])
6. Bylo rovněž prokázáno, že žalobce nechal zpracovat soudně znalecký posudek na určení obecné ceny Nemovitostí, a to znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], kterým byla hodnota Nemovitostí určena na částku [částka]. V průběhu soudního řízení byl vypracován nový znalecký posudek, a to [jméno FO], který stanovil výslednou cenu obvyklou ve výši [částka]. (shodná tvrzení účastníků, znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne [datum] vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne [datum] vypracovaný znalcem [jméno FO])
7. Bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalované dne [datum], před podáním žaloby, výzvu k uzavření dohody. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila. (shodná tvrzení účastníků, dodejka)
8. Právní vztah mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
9. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:
10. Žalobou v této věci se žalobce domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k Nemovitostem a jeho vypořádání, žalovaná s k jeho návrhu připojila. Dle ustanovení § 1140 občanského zákoníku setrvání ve spoluvlastnickém vztahu není povinností, kterýkoli ze spoluvlastníků může žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví nebo o zrušení spoluvlastnictví jako celku, nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. V projednávané věci nebylo tvrzeno, že by samotný návrh žalobce byl učiněn v nevhodnou dobu či k újmě žalované. Jednotliví spoluvlastníci již nemají nadále zájem setrvat ve spoluvlastnictví, panuje mezi nimi shoda o tom, že ani jeden z nich není ochoten vyplatit spoluvlastnický podíl druhému. Vztahy mezi účastníky jsou konfliktní, jsou mezi nimi vedeny další soudní spory. Soud dospěl k závěru, že podílové spoluvlastnictví vymezené shora lze za této situace zrušit.
11. Při absenci dohody podílových spoluvlastníků o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přichází v souladu s ustanovením § 1143 občanského zákoníku do úvahy likvidace spoluvlastnického vztahu rozhodnutím soudu. Zásadou charakterizující řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je skutečnost, že v řízení není soud vázán návrhem účastníka na způsob vypořádání a může rozhodnout, že zrušené spoluvlastnictví bude vypořádáno i jiným způsobem než navrhovaným (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Cz 22/65; rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 559/2004, rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 174/2005, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5353/2015); je ovšem vázán návrhem co do předmětu, ke kterému má být zrušeno a vypořádáno spoluvlastnictví. Účastníky řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví musí být všichni spoluvlastníci, což v projednávané věci bylo splněno.
12. Jednotlivé v úvahu připadající způsoby vypořádání mají v zákoně určenou posloupnost, která musí být rozhodujícím soudem respektována. Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak soud nejprve zkoumá, zda je možné rozdělení společné věci a není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě; takto postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5353/2015, sp. zn. 22 Cdo 2568/2003).
13. Soud se tak v prvé řadě zabýval možností reálného rozdělení společné nemovité věci. Za situace, kdy jde o rekreační chalupu se zahradou, a s přihlédnutím k velikosti spoluvlastnických podílů obou účastníků je nanejvýš zřejmé, že reálné rozdělení podílového spoluvlastnictví dle stávajících podílů je naprosto nereálné, kdy z objektu nelze oddělit 1/3 tak, aby byla smysluplně využitelná v souladu s dosavadním účelem užívání a aby byla zachována podstata a hodnota věci. Následně soud zjišťoval možnost přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků ve smyslu ustanovení § 1147 občanského zákoníku. Žalobce jednoznačně vyjádřil svůj nezájem o přikázání nemovitých věcí do jeho vlastnictví, navrhoval jejich prodej ve veřejné dražbě. Žalovaná měla zájem o výhradní vlastnictví Nemovitostí, avšak nedisponovala finančními prostředky k vyplacení spoluvlastnického podílu žalobce.
14. Za shora popsané situace dospěl soud k závěru, že jediným možným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví v projednávané věci je prodej společné věci ve veřejné dražbě. Nařídil proto prodej Nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že rozdělení výtěžku prodeje mezi dosavadní spoluvlastníky bude učiněno podle velikosti spoluvlastnických podílů na nemovitých věcech.
15. Na závěr je namístě připomenout, že: „V případě, že soud pravomocně rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví a o jeho vypořádání prodejem věci a rozdělením výtěžku (nebo rozdělením věci), nenastávají jeho konstitutivní (právotvorné) účinky již dnem právní moci rozhodnutí, ale teprve provedením stanoveného vypořádání, když (výše zmíněná) „jednota“ všech výroků rozhodnutí soudu se projevuje v rovině nejen procesní, ale především hmotněprávní; podílové spoluvlastnictví se tedy neruší již dnem právní moci rozhodnutí soudu, ale teprve dnem, v němž došlo – na základě rozhodnutí soudu – k prodeji dosud společné věci (následně doprovozenému rozdělením výtěžku mezi dosavadní spoluvlastníky) nebo rozdělení věci.“ [Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021]
16. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, přičemž přihlédl ke skutečnosti, že účastníci náhradu vynaložených nákladů řízení nepožadovali.