Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

14 C 180/2024

Soud: Okresní soud v BruntáleDatum rozhodnutí: 12. 12. 2024Č. j.: 14 C 180/2024-21Samosoudce: Mgr. Tomáš TankóAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 8. 8. 2025Předmět řízení: 25.239 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBU:2024:14.C.180.2024.1
postoupení pohledávkysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (11) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 25 239 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 239 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 25 239 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 239 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení, a to z titulu neuhrazené smlouvy o úvěru, když právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se [adresa], poskytla na základě písemné dohody ze dne [datum] nazvané „Smlouva o úvěru č. [hodnota] “ a písemných dodatků k této dohodě žalované částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná jí nevrátila ničeho, a pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni úplatně převedena dne [datum].

2. U jednání, které se konalo u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] soud věc projednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Nejprve se soud musel zaobírat aktivní legitimací žalobkyně pro podání žaloby.

4. Soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalobkyní písemnou dohodu nazvanou „Smlouva o postoupení pohledávek“, jejíž součástí byl také seznam postoupených pohledávek, kdy na základě těchto listin právní předchůdkyně žalobkyně úplatně převedla na žalobkyni svou pohledávku za žalovanou (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Dne 17. 11. 2023 žalobkyně podala poště k přepravě zásilku od právní předchůdkyně žalobkyně, a to konkrétně oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], k doručení žalované, avšak tato zásilka se nedostala do dispoziční sféry žalované, když byla vrácena odesílateli kvůli neúplně vyplněné doručovací adrese (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podací lístek ze dne 17. 11. 2023, výpis ze sledování zásilky č. [Anonymizováno]). Současně nebylo soudem zjištěno, že by bylo oznámení o postoupení doručeno do dispoziční sféry žalované jindy, případně že by sama žalobkyně nejen oznámila, ale i doložila, žalované, že na ni právní předchůdkyně žalobkyně převedla svou pohledávku.

5. Zjištěný skutkový stav je tedy následující: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní písemnou dohodu, na základě které byla na žalobkyni úplatně převedena pohledávka za žalovanou. O tomto měla být žalovaná vyrozuměna oznámením od právní předchůdkyně žalobkyně, když bylo oznámení o postoupení podáno poště k zaslání žalované, avšak zásilka nebyla doručena do dispoziční sféry žalované, když byla neúplně vyplněna doručovací adresa a kvůli tomu byla zásilka vrácena odesílateli. Současně nebylo prokázáno, že by zásilka byla doručena do dispoziční sféry žalované jindy, a ani nebylo zjištěno, že by sama žalobkyně nejen oznámila, ale i doložila, žalované, že na ni právní předchůdkyně žalobkyně převedla svou pohledávku.

6. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Dle § 1882 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

8. Dle § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

9. Již z výše uvedeného zjištěného skutkového stavu lze učinit právní závěr, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky v souladu s § 1879 a násl. o. z.

10. Toto postoupení pohledávky bylo nutné oznámit žalované, aby byla žalobkyně aktivně legitimovaná k podání žaloby. Stejný názor zastává i Nejvyšší soud, k tomu viz jeho usnesení č. j. 20 Cdo 1911/2022-519 ze dne 14. 9. 2022, které říká, že: Notifikační povinnost postupitele vychází především z významu citovaného ustanovení, a tím je ochrana dlužníka, jehož souhlas k postoupení pohledávky není vyžadován. Ve vztahu k ustanovení § 526 odst. 1 obč. zák. bylo dovozováno, že dlužník do oznámení postoupení pohledávky není povinen plnit postupníkovi (může se zprostit závazku plněním postupiteli), a postupník není oprávněn postoupenou pohledávku po dlužníku v této době požadovat, ani vymáhat soudní cestou (srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2012, sp. zn. 23 Cdo 333/2012, nebo Handlar, J. in Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, výklad k ustanovení § 526). Znění ustanovení § 526 odst. 1 obč. zák. nedoznalo zásadnějších změn přijetím nového právního předpisu (konkrétně shora citované ustanovení § 1882 o. z.), zejména jeho význam zůstal nedotčen, dovolací soud proto neshledal důvod, proč by výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu neměla být aplikovatelná i nadále za účinnosti stávající právní úpravy.

11. Pokud v daném případě byla podána poště k přepravě zásilka (oznámení o postoupení pohledávky) pocházející od právní předchůdkyně žalobkyně, a neprokázalo se, že se zásilka dostala do dispoziční sféry žalované, nemohla žalobkyně jako postupník vymáhat pohledávku za žalovanou soudní cestou, tj. neměla aktivní legitimaci k podání žaloby. Ostatně nebylo ani zjištěno, že by žalobkyně sama prokázala žalované, že došlo k postoupení pohledávky v souladu s § 1882 o. z. Již z tohoto důvodu soud musel žalobu zamítnout, bez ohledu na to, aby posuzoval žalobou uplatněné nároky. Posouzení, zda žalobou uplatněný nárok je důvodný či nikoliv soud pro nadbytečnost již neprováděl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zohledňoval úspěch ve věci. Vzhledem k zamítnutí podané žaloby je procesně úspěšný žalovaná a té by proto náležela náhrada nákladů řízení, avšak žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací