Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] k rukám advokáta [tituly před jménem], Adresa advokáta
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru [Anonymizováno] uzavřené v rámci smlouvy o bankovních produktech a službách dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., a žalovanou, na základě níž byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši [částka]. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši [částka], poplatky a smluvní pokuty ve výši [částka] a kapitalizované úroky z prodlení ve výši [částka], celkem [částka]. Současně žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení a sjednaného úroku z úvěru od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku na vznesla žádné skutkové ani právní námitky.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum], na základě níž přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno.
5. Z žádosti o úvěr ze dne [datum], z náhledu do registru, z vyjádření věřitele k procesu posouzení úvěruschopnosti, z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, z výpisů z úvěrového a běžného účtu žalované, z platební historie, ze smlouvy o bankovních produktech a službách, z dispozic ke smlouvě, z všeobecných obchodních podmínek, z ukončení poskytování [Anonymizováno] ze dne [datum], z oznámení o otevření úvěrového účtu ze dne [datum], z oznámení o zesplatnění ze dne [datum], z upomínky a z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání zásilky doporučenou poštou má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla na základě žádosti žalované uzavřena dne [datum] smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně poskytnutí kontokorentního úvěru [Anonymizováno] do sjednaného úvěrového limitu ve výši [částka]. Z žádosti o povolení debetního zůstatku [Anonymizováno], který byl žalovanou podepsán, vyplývá, že žalovaná byla ke dni uzavření závazku svobodná, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou od [datum], žalovaná nebyla ve výpovědní ani zkušební lhůtě a bydlela ve vlastním domě/bytě. Průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činil [částka], celkový čistý měsíční příjem domácnosti žalované činil [částka]. Žalovaná neměla žádnou vyživovací povinnost a nebyly u ní prováděny srážky ze mzdy. Současně bylo zjištěno, že věřitel měl vůči žalované v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek [částka] a z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaná měla závazky s celkovou výší měsíčních splátek [částka]. S přihlédnutím k osobním a majetkovým poměrům žalované byl poskytnut úvěrový limit pouze ve výši [částka], přičemž výše splátky představovala [částka]. Žalovaná s přihlédnutím k formě poskytnutého úvěru mohla sama ovlivnit jeho výši. Žalovaná porušila svůj závazek ze smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši [částka]. Tento debetní zůstatek byl převeden dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet žalované č. [č. účtu]. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila řádně a včas, věřitel v souladu se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami dlužnou částku zesplatnil ke dni [datum] a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Jelikož se jednalo o nepovolený debetní zůstatek, byl úročen sazbou 14,75 % ročně. Před podáním žaloby byla žalovaná 3 x upomenuta k úhradě dlužné částky, a to dne 12. 2., 2. 4. a [datum], kdy podle sazebníku poplatků činí poplatek za každou upomínku [částka]. Dne [datum] byla vyhotovena výzva ke splatnosti úvěru, kde představoval poplatek částku [částka]. Věřitel rovněž kapitalizoval zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do [datum], což představovalo částku [částka]. Žalovaná ke dni podání žaloby dlužila neuhrazenou jistinu úvěru ve výši [částka], poplatky ve výši [částka] ( 3x500 Kč + [částka]) a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], celkem [částka]. Jelikož je žalovaná nadále v prodlení s úhradou dlužné částky [částka], požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení i od [datum] do zaplacení. Současně požadovala zaplacení zákonného úroku ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky podáním z [datum], který byl žalované odeslán doporučenou poštou.
6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 2395 o.z. , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2396 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
12. Podle § 1802 o.z., mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
13. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
14. Podle § 2051 o.z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.
15. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovanou za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně vzhledem k výši úvěru a jeho charakteru splnil svou zákonnou povinnost a schopnost žalované hradit sjednané splátky v minimální výši [částka] měsíčně prověřil v zákonem požadovaném rozsahu.
16. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k právnímu závěru, že mezi věřitelem a žalovanou byla po prověření osobních a majetkových poměrů žalované sjednána písemně platná smlouva o úvěru, na základě níž mohla žalovaná čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového limitu a takto vyčerpané prostředky splácet v dohodnutých splátkách. Žalovaná v rozporu se smlouvou přečerpala poskytnutý úvěrový limit, čímž se dostala do nepovoleného debetního zůstatku, což vedlo k zesplatnění úvěru a k vyzvání žalované k zaplacení dlužné částky jednorázově. Jelikož žalovaná neuhradila částku řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyně se právem domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovení nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to až do zaplacení dlužné jistiny. Soud současně konstatuje důvodnost uplatněného nároku na zaplacení poplatků a smluvní pokuty, která byla mezi účastníky platně sjednána, přičemž výše smluvní pokuty je s přihlédnutím k výši uplatněného nároku přiměřená.
17. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a s úrokem z úvěru ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.
18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum], ve výši [částka] za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí [částka]. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši [částka], a to v souladu s § 14b odst. 6 cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši [částka]. Náklady řízení představují celkem [částka].
19. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.