Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřená mezi účastníky řízení dne [datum], na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému celkové finanční prostředky ve výši [částka]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] včetně jejích dodatků ze dnů [datum] a [datum], z všeobecných obchodních podmínek smlouvy o zápůjčce, z výpisu z účtu žalobkyně o poskytnutí jistiny žalovanému, ze mzdových listů žalovaného za období říjen a listopad [Anonymizováno], z výpisu z exekučního a insolvenčního rejstříku k osobě žalovaného ke dni [datum] a z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] podepsána smlouva o zápůjčce, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky převodem na jeho bankovní účet ve výši [částka] s tím, že poskytnuté prostředky žalovaný uhradí do [datum] společně s poplatkem ve výši [částka]. Rovněž došlo ke sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou poskytnuté jistiny zápůjčky a sjednání zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně. Ze sazebníku poplatků vyplývá, že v případě písemné upomínky činí poplatek [částka] /1 výzva. Dodatkem ze dne [datum] došlo k navýšení jistiny zápůjčky o částku [částka] s tím, že žalovaný byl povinen uhradit do stejného data částku [částka] společně s poplatkem ve výši [částka]. Dalším dodatkem ze dne [datum] došlo k navýšení zapůjčené jistiny o [částka], celkově tedy byla zapůjčena částka [částka] a poplatek činil [částka], kdy přepočtením tohoto poplatku na roční úrok představuje sazbu 452 % ročně. Žalovaný poskytnutou částku neuhradil. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky pěti upomínkami po [částka], celkové náklady tedy představovaly [částka]. Současně žalobkyně kapitalizovala sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum], což představuje částku [částka]. Celkově požadovala žalobkyně zaplacení částky [částka], která sestávala z dlužné jistiny ve výši [částka], z poplatků za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], z nákladů na upomínání ve výši [částka] a ze smluvní pokuty ve výši [částka]. V případně prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně v podání ze dne [datum] doplnila, že v případě osobních a majetkových poměrů žalovaného bylo vycházeno ze dvou mzdových listů za měsíce říjen a listopad 2022, z nichž vyplývala čistá mzda žalovaného v říjnu ve výši [částka] a v listopadu ve výši [částka]. Dále žalobkyně doložila prověření osoby žalovaného v exekučním a insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. Žalobkyně dále uvedla, že veškeré další informace k majetkové a osobní situaci žalovaného k datu podpisu smlouvy byly zjištěny pouze dotazem u žalovaného, který sdělil, že žije sám, je zaměstnán v řádném pracovním poměru sjednaném na dobu neurčitou a jeho měsíční výdaje měly představovat [částka]. Žalovaný byl svobodný a bezdětný, přičemž bydlel v podnájmu. Tato tvrzení žalovaného nebyla žalobkyní žádným způsobem prověřena. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.
5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.
10. S přihlédnutím k předloženým důkazům dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprověřila schopnost žalovaného uhradit zápůjčku ve lhůtě asi jednoho měsíce v dostatečném rozsahu. Žalovaný sice doložil žalobkyni mzdové listy za říjen a listopad 2022, avšak žádné další majetkové poměry žalovaného, především pak jeho výdaje, nebyly ze strany žalobkyně prověřeny. Současně soud konstatuje, že za poskytnutí částky [částka] byl sjednán poplatek ve výši [částka], který přepočtením na roční úrokovou sazbu představuje úrok ve výši 452 % ročně. Je zcela nepochybné, že tato výše úrokové sazby se zcela vymyká obvyklé míře úroků poskytovaných v nebankovním sektoru za obdobné finanční produkty, u kterých se úroková sazba zpravidla pohybuje mezi 20 % - 40 % ročně. Za této situace sjednanou úrokovou sazbu lze považovat za neplatnou, neboť je v rozporou s dobrými mravy. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že smlouvu o zápůjčce lze vzhledem k absenci řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného považovat za neplatnou a žalobkyni bylo možné přiznat pouze neuhrazenou jistinu úvěru společně se zákonným úrokem z prodlení, tedy částku [částka] s 15% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, přičemž výše úrokové sazby vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Do zbývající části uplatněného nároku představující poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na upomínání ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka] byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, pak se žalobkyně nemůže domáhat přiznání sjednaného poplatku z prodlení, smluvní pokuty a nákladů na upomínání.
12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že míra úspěchu a neúspěchu žalobkyně byla v zásadě srovnatelná a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.
13. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.