Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni [částka] s 8,05% úrokem ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] k rukám advokáta [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným příslušenstvím do [datum] a s příslušenstvím od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] pod č. [Anonymizováno], na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši [částka], poplatky ve výši [částka], kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru do [datum] ve výši [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do stejného data ve výši [částka].
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum], z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum], z obchodních podmínek pro [Anonymizováno] spotřebitelské úvěry, z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru, z výpisu z účtu žalovaného o převodu částky [částka], ze záznamu o podpisu, z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], z výpisu z účtu žalovaného za květen 2022, ze záznamu o posuzování úvěruschopnosti žalovaného, z informací [právnická osoba] o splátkových a nesplátkových závazcích úvěrovaného, z přehledu splátek žalovaného na daný závazek a z předžalobní výzvy zaslané žalovanému doporučenou poštou dne [datum] má soud za prokázané, že na základě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne [datum] došlo k uzavření elektronickými prostředky na dálku smlouvy o úvěru dne [datum], na základě níž uvedeného dne byla na účet žalovaného převedena částka [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit poskytnutý úvěr s pevnou úrokovou sazbou ve výši 17,46 % ročně, a to v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] s tím, že poslední splátka měla představovat [částka]. Celkově měl žalovaný uhradit za dobu splácení závazku částku [částka]. Za zaslání výzvy k uhrazení dlužné částky byl sazebníkem stanoven poplatek ve výši 500. V souvislosti s prověřováním úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že před poskytnutí úvěru bylo vycházeno z deklarovaného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši [částka], z pravidelných měsíčních výdajů ve výši [částka] a ze splátkových závazků ve výši [částka] měsíčně. V případě ověření příjmu žalovaného žalobkyně doložila výpis z jeho účtu za měsíc květen 2023 a měsíce následující, přičemž bylo tvrzeno, že v květnu 2022 (správně zřejmě 2023) žalovaný dosahoval příjmu ve výši [částka]. Z předmětného výpisu má soud za prokázané, že počáteční zůstatek činil [částka], konečný zůstatek ke dni [datum] pak [částka]. Z obsahu celého výpisu nevyplývá, že by žalovanému byla na jeho účet poukázána mzda ve výši tvrzené žalobkyní. Z výpisu lze dovodit, že dne [datum] je evidována příchozí úhrada označená jako [IBAN] od [jméno FO] ve výši [částka]. Zda se jedná o mzdu, není z výpisu jednoznačně patrné. Žádným jiným způsobem žalobkyně neověřovala existenci a délku trvání pracovního poměru žalovaného zvláště za situace, že předmětný úvěr měl být splácen po dobu 96 měsíců. Rovněž z předložených listinných důkazů nevyplývá existence a výše pravidelných výdajů žalovaného, kdy žalobkyně vycházela pouze z údajů uvedených samotným žalovaným. Výdaje ve výši [částka] měsíčně nebyly žádným způsobem žalobkyní ověřeny. Pokud se týká splátkových závazků, z tabulky k vyhodnocení žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru vyplývá, že k datu [datum] byl žalovaný svobodný a v zaměstnaneckém poměru. Je zde uveden údaj o pěti existujících závazcích vzniklých v období od [datum] do [datum]. Výše pravidelných splátek u závazků pod čísly 2-5 představují částku [částka] měsíčně, celkový zůstatek těchto závazků představuje [částka]. Pod pořadovým č. [hodnota] je uveden úvěr poskytnutý dne [datum] ve výši [částka], kdy soud má za to, že podle data vzniku závazku se jedná o jinou smlouvu, než v případě smlouvy uzavřené dne [datum]. Z informací z [právnická osoba] pak vyplývá, že ke dni předmětné zprávy měl žalovaný 3 existující splátkové kontrakty a hypotéky, u nichž byla celková měsíční splátka [částka] a nesplacená jistina ve výši [částka]. Přes vysoké závazkové zatížení žalovaného neprovedla žalobkyně podrobnější prověření jeho osobních i majetkových poměrů. Pokud žalobkyně předložila výpisy z účtu žalovaného za měsíce květen, červen a červenec 2022, pak se nejedná o období před uzavřením smlouvy, tedy období, které je rozhodné pro prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Žalovaný na předmětný závazek uhradil částku [částka], avšak vzhledem k tomu, že další splátky nehradil, žalobkyně prohlásila všechny pohledávky z poskytnutého úvěru ke dni [datum] za okamžitě splatné a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky jednorázově oznámením ze dne [datum]. Žalobkyně požadovala zaplacení 3 poplatků za zaslání výzvy k úhradě dlužné částky po [částka], celkem [částka]. Současně žalobkyni kapitalizovala smluvní úrok z úvěru do [datum] ve výši [částka], do stejného data kapitalizovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, což představuje částku [částka]. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky doporučenou zásilkou, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.
5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Jelikož se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, musel se soud přednostně zabývat otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena platně s přihlédnutím k ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úvěr může být poskytnut pouze za situace, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nevyplývá pochybnost o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele dle § 86 odst. 1 cit. zákona je smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 cit. zákona, neplatná.
10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel (žalobkyně) s zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.
11. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že schopnost žalovaného hradit předmětný úvěr po dobu 96 měsíců nebyla ze strany věřitele prověřena v zákonem požadovaném rozsahu. Žalobkyně konstatuje, že žalovaný dosahoval příjmu kolem [částka] čistého měsíčně. Tato skutečnost však z předložených výpisů z účtu žalovaného za květen 2023 nevyplývá, navíc výpisy za červen a červenec 2023 nezachycují majetkové poměry žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobkyně neověřila existenci a délku trvání pracovního poměru žalovaného ani jeho pravidelné výdaje s nájmem, s úhradou služeb, s platbou případných vyživovací povinností, apod. Za zcela zásadní soud považuje vysoké splátkové zatížení žalovaného ve výši cca [částka] měsíčně u minimálně pěti existujících závazků a celkovou nesplacenou výši jistin [částka]. Již tato skutečnost musela vyvolávat pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen řádně splácen předmětný závazek byť ve splátkách nepřesahujících částku [částka] měsíčně. Za této situace soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalovaného v zákonem požadovaném rozsahu a schopnost žalovaného platit předmětný závazek po dobu osmi let nebyla řádně zkoumána. Za této situace lze žalobkyni přiznat pouze neuhrazenou jistinu úvěru.
12. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši [částka] ([částka] - [částka]) společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť žalovaný byl od tohoto data v prodlení s úhradou této částky. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
13. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o úvěru. Jednalo se o částku [částka] ([částka] - [částka]) s příslušenstvím, představující kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši [částka], 8,05% úrok z úvěru z částky [částka] od [datum] do zaplacení, 14,75% zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ([částka] - [částka]) od [datum] do zaplacení a částku [částka] představující poplatky. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, pak se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat zaplacení ve smlouvě sjednaného úroku z úvěru a poplatků.
14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná do 75 % uplatněného nároku, neúspěšná do 25 % z uplatněného nároku, náleží jí tedy náklady řízení ve výši 50 % (75 % - 25 %). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva před podáním žaloby), odměna tedy činí [částka]. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši [částka], a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši [částka]. Náklady řízení představují celkem [částka], 50 % z této částky činí [částka].
15. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující [částka], řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.
16. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.