Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11.020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11.020 Kč od 4. 2. 2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 18.103,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.103,36 Kč od 4. 2. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29.123,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 4. 2. 2024 s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 7. 2023, přičemž žalobkyně jej upomínkou ze dne 20. 7. 2023 vyzývala k její úhradě. Žalovaný přesto své závazky neuhradil ani na základě druhé upomínky ze dne 5. 8. 2023, a proto žalobkyně využila svého oprávnění daného ustanovením čl. V. smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 21. 12. 2023. Předžalobní upomínka byla součástí zesplatňovacího dopisu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
3. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 5. 6. 2024 upřesnila, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela z dokladů předložených žalovaným, a sice z osobních dokladů, z dokladů o existenci bankovního účtu a z dokladů o příjmu. Dále osobu žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v databází neplatných dokladů, v obchodním rejstříku zaměstnavatele, v registru SOLUS a v registru REPI. Žalovaný ke své osobě uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] – [právnická osoba]. s příjmem ve výši 29.654 Kč měsíčně, přičemž výdaje na bydlení činí 3.000 Kč a jiné pravidelné závazky nemá. Zjištěn byl pouze závazek žalovaného u společnosti SOS půjčka ve výši 252 Kč. Z dostupných lustrací nebyly zjištěny žádné negativní informace. Žalovanému tak mohl být poskytnut úvěr splatný v 72 měsíčních splátkách po 1.298 Kč. Žalovaný uhradil řádně 10 splátek po 1.298 Kč, celkem 12.980 Kč, když poslední splátka z jeho strany byla provedená dne 7. 7. 2023. Splátky úvěru byly započítávány dle splátkového kalendáře, dle kterého v případě úhrady 10 splátek po 1.298 Kč činil zůstatek jistiny 29.123 Kč, neboť z těchto 10 splátek bylo na úhradu jistiny použito celkem 876 Kč a na úhradu úroků 12.100 Kč. Účelně vynaložené náklady na vyřizování úvěru pak činily 400 Kč na lustra v registrech, 100 Kč za zpracování úvěru, 3.100 Kč za ostatní administrativní náklady poskytovatele, 1.800 Kč jako odměna zprostředkovatele a 600 Kč za ověření úvěrového případu.
4. Soud nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně i žalovaný řádně omluvili a jednání tak proběhlo v jejich nepřítomnosti postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
5. Z řidičského průkazu, z občanského průkazu, z výplatních pásek, z dokladu o existenci účtu, z výsledku lustrace v registru SOLUS, z výpisu z registru platebních informací, z výpisu z registru neplatných dokladů, z lustrace v CRIBIS, z výpisu z insolvenčního rejstříku, z předsmluvních informací, včetně splátkového kalendáře, ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, včetně přílohy č. 1 a 2 a žádosti o doplňkovou službu podpora, z verifikační platby, z detailu pohybu – bezhotovostní platby, z upomínky ze dne 20. 7. 2023, včetně dokladu o odeslání, z upomínky ze dne 5. 8. 2023, včetně dokladu o odeslání, z předžalobní výzvy zahrnující zesplatnění úvěru, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
6. Žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný spotřebitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, přičemž částka 24.000 Kč měla být vyplacena na účet spotřebitele a částka 6.000 Kč byla započtena na náklady poskytovatele dle bodu 4.8. smlouvy. Zápůjční úroková sazba činila 49 % ročně. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců a jeho splatnost končila dne 15. 8. 2028. RPSN dle smlouvy činilo 85,31 %. Smluvní strany si sjednaly, že spotřebitel uhradí účelně vynaložené náklady na vyřizování úvěru, zahrnující náklady na lustrum ve výši 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši 100 Kč, ostatní administrativní náklady ve výši 3.100 Kč, odměnu zprostředkovatele ve výši 1.800 Kč a náklady na ověření úvěrového případu ve výši 600 Kč, které budou odečteny od poskytované jistiny. Žalovaný se tak zavázal na úvěr celkem uhradit spolu s úrokem ve výši 63.456 Kč celkem 93.456 Kč. Úvěr byl splatný v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.298 Kč vždy k 15 dni v měsíci. Smlouvou byla sjednána doplňková služba podpora, umožňující odklad splátek. Přílohou smlouvy bylo posouzení úvěruschopnosti a smlouva o zřízení doplňkové služby podpora. Dle této smlouvy a žádosti z téhož dne byla na dobu trvání úvěrové smlouvy uzavřena také smlouva o zřízení doplňkové služby podpora, na základě které bylo žalovanému umožněno odložit si 3 splátky úvěru ročně, dále přerušit splácení až na 9 měsíců v případě úrazu nebo na stejnou dobu v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Tato služba dle smlouvy nebyla nijak zpoplatněna. V rámci posouzení úvěruschopnosti jsou v příloze smlouvy uvedeny vstupní údaje sdělené žalovaným, a sice že je svobodný, bezdětný, zaměstnaný u společnosti [právnická osoba] – [právnická osoba]. s příjmem 29.654 Kč a pravidelnými výdaji ve výši 3.000 Kč na bydlení. Žalovaný neměl žádné jiné pravidelný výdaje. Výsledek dostupných lustrací byl pak negativní. K žádosti o úvěr žalovaný doložil řidičský a občanský průkaz, výplatní lístky, dle kterých jeho mzda dosahovala za květen 2022 částky 33.714 Kč, za červen 2022 částky 29.955 Kč a za červenec 2022 částky 26.383 Kč. Žalovaný dále doložil výpis z účtu, avšak pouze základní, z něho není zjistitelný ani stav zůstatku, pouze číslo účtu, dále byl doložen výpis z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného, výpis z registru SOLUS, dle kterého je žalovaný bez negativního záznamu, stejně jako dle výpisu z REPI. Žalovaný nepředložil neplatný doklad, a i v případě registru CRIF zde nebyly zjištěny negativní informace, stejně jako žalovaný neprocházel insolvenčním rejstříkem. Před poskytnutím úvěru žalovaný zaslal verifikační platbu ve výši 1 Kč na účet žalobkyně s číslem variabilního symbolu smlouvy. Naopak úvěr byl vyplacen ve výši 24.000 Kč dne [datum]. Upomínkou ze dne 20. 7. 2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 1.598 Kč, zahrnující dlužnou splátku a poplatek za upomínku ve výši 300 Kč. Upomínkou ze dne 5. 8. 2023 byl žalovaný vyzván již k zaplacení částky 2.098 Kč, zahrnující dlužnou splátku a poplatek za 2 upomínky po 300 Kč a 500 Kč. Dopisem ze dne 21. 12. 2023, odeslaným téhož dne, byl žalovaný ze strany právního zástupce žalobkyně informován o zesplatnění úvěru s tím, že byl vyzván uhradit dlužnou částku ve výši 29.123,36 Kč spolu s náklady řízení neprodleně, nejpozději ve lhůtě do 3. 2. 2024, když byl současně upozorněn na soudní řešení věci.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, na základě které měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníků úvěr řádně splácet, když tato povinnost je stanovena jak k ochraně věřitelů, tak i dlužníků, a tak i celé společnosti, jako ochrana proti zadlužování. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že žalobkyně měla snahu ověřit úvěruschopnost žalovaného, když zkoumala jeho příjmovou stránku, již méně, resp. prakticky vůbec se nezabývala výdajovou stránkou, s výjimkou zkoumání úvěrového zatížení. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje na bydlení v částce 3.000 Kč, které se nejeví reálnými, žalobkyně se spokojila i jen s číslem účtu, aniž by si vyžádala alespoň jeden měsíční výpis, z něhož už je možné udělat si představu o hospodaření dlužníka a který velmi často vypovídá o některých zálibách dlužníků, jako např. hraní počítačových her, sázení atd. Tento postup není v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jak např. nejnověji judikoval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024, když vyvolává pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto následuje sankce v podobě neplatnosti.
13. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu absolutně neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, náleží žalobkyni toliko jistina úvěru. V tomto případě bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 24.000 Kč, na kterou žalovaný zaplatil 12.980 Kč, a je tak povinen ještě zaplatit 11.020 Kč. Důvodným je také požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení z přiznané částky ve výši 15 % ročně, když tato výše byla platná v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ke dni prodlení, tj. ke dni zesplatnění, když žalovaný byl vyzván k zaplacení neprodleně, s různými variantami splácení, které se vztahovaly k různým datům. V tomto rozsahu proto soud shledal žalobu žalobkyně důvodnou.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu neplatnou, musela být žaloba zamítnuta co do částky 18.103,36 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky, kdy se jedná o částku představující rozdíl mezi částkou žalovanou a částkou přiznanou, a to včetně příslušenství. Nároky tvořené touto částkou, zahrnující úrok a poplatky, mají původ v neplatné smlouvě, přičemž žalobkyni náleží toliko jistina úvěru, jak je uvedeno výše.
15. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně se svým nárokem byla ve větší míře neúspěšná a žalovanému dle obsahu spisu účelně vynaložené náklady nevznikly.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.