Výrok
I. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků s žalobkyněmi, v tomto znění:Převodce: [Jméno žalovaného], se sídlem [adresa], PSČ , adresaaNabyvatel č. 1: [Jméno žalobkyně A], nar. [Datum narození žalobkyně A], bytem , Adresa žalobkyně ANabyvatel č. 2: [Jméno žalobkyně B], nar. [Datum narození žalobkyně B], bytem , Adresa žalobkyně B(Nabyvatel č. 1 a Nabyvatel č. 2 dále společně jako „Nabyvatelé“)Uzavírají tutoSmlouvu o převodu pozemkuA.[Jméno žalovaného] jednající jménem České republiky jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu:- pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa],- pozemky p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], oba v k. ú. [adresa],- pozemky p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] vše v k. ú. [adresa], [adresa],- pozemky p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], oba v k. ú. [adresa],- pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. , adresa- pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], , adresavše zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] (dále jako „pozemky“).B.Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ustanovení § 11a zákona o půdě. Tento nárok vyplývá z pravomocného rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum], zn. [spisová značka]. Pozemky uvedené v článku A. této smlouvy byly oceněny částkou 1.546.640,39 Kč.C.Nabyvatelé nabývají pozemky specifikované v čl. I. této smlouvy do spoluvlastnictví následovně:- Nabyvatel č. 1 nabývá spoluvlastnický podíl k pozemkům specifikovaným v č. l. 1 této smlouvy ve výši jedné poloviny (1/2) k celku a- Nabyvatel č. 2 nabývá spoluvlastnický podíl k pozemkům specifikovaným v čl. 1 této smlouvy ve výši jedné poloviny (1/2) k celku.D.Převodce převádí na Nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a Nabyvatelé je do svého spoluvlastnictví přijímají. Vlastnické právo k pozemkům přechází na Nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.E.Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatelé dále prohlašují, že jim je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého spoluvlastnictví přijímají tak, jak je uvedeno v článku C. a D. této smlouvy.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně dožadovaly nahrazení vůle nahrazení projevu vůle žalovaného s bezúplatným převodem pozemků p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], oba v k. ú. [adresa], zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním na nákladech řízení částku 281.907,01 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyň, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 1. 7. 2024 se žalobkyně domáhaly vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost uzavřít s nimi ve smyslu § 11 a násl. zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon č. 229/1991 Sb.“, případně „zákon o půdě“) smlouvu o převodu pozemků: p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], oba v k. ú. [adresa], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], oba v k. ú. [adresa], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], oba v k. ú. [adresa], p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], p. č. [hodnota] a p.č. [hodnota] oba v k. ú. [adresa], současně všechny v [adresa], jejichž hodnota byla znalecky oceněna v částce 1.173.565,43 Kč. Žalobu zdůvodnily tím, že jsou oprávněnými osobami podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb. jako právní nástupci. Jde o náhradu za pozemky, které nebylo možno žalobkyním vydat, přičemž náhrada nebyla v plné výši dosud poskytnuta proto, že žalovaný nepřiznává – i přes upozornění žalobkyň – náhradu ve správné výši. Restituční nárok byl přiznán rozhodnutím [právnická osoba] – [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a to mj. za nevydaný pozemek p. č. dle PK [hodnota], k. ú. [adresa], o výměře 33 587 m2. Tímto rozhodnutím bylo určeno, že žalobkyně nejsou (každá) vlastníkem podílu o velikosti id ½ k pozemku p. č. dle PK [hodnota], k. ú. [adresa] o výměře 33 587 m2; tento pozemek nelze vydat, protože byl zastavěn. Původním vlastníkem pozemku p. č. dle PK [hodnota], v k. ú. [adresa], byla [jméno FO], roz. [jméno FO] – babička žalobkyně a), přičemž žalobkyně a) je právní nástupkyní babičky, tak matky [jméno FO], roz. [jméno FO]. Žalobkyně b) je také právní nástupkyní babičky a své matky [jméno FO], roz. [jméno FO]. K přechodu vlastnického práva k pozemku p. č. dle PK [hodnota], k. ú. [adresa] na československý stát došlo na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., konfiskační vyhlášky Obvodního národního výboru Praha-venkov-sever ze dne 10. srpna 1945, č. j. 14408/45, potvrzeného výměrem Zemského národního výboru v Praze č. III – PK 639/10 z roku 1946 ze dne 10. února 1947 a výměrem č. XIII-1-10. 622/3-1947 ze dne 6. července 1947, a to dne 7. července 1947. K uspokojení nároku žalobkyň ještě v plném rozsahu nedošlo, neboť žalobkyni a) byla žalovaným přiznána náhrada na vydání náhradního pozemku pouze ve výši 341.875 Kč, představující ½ z částky 683.750 Kč, na kterou byl pozemek parc. č. dle PK [hodnota] žalovaným oceněn na základě znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne [datum]. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] byl předmětný pozemek oceněn jako stavební, a to částkou 20 Kč/m2, avšak tento pozemek nebyl oceněn jako pozemek nacházející se na území [právnická osoba] Žalovaný tak sice správně určil charakter nevydaného pozemku jako stavební, avšak dále ho ocenil jako pozemek nacházející se mimo územní [právnická osoba], a to i přes skutečnost, že nevydaný pozemek se nacházel ke dni nabytí účinnosti zákona o půdě na území [právnická osoba]. Z toho důvodu má být oceněn částkou 250 Kč/m2 a celkem tedy měl být oceněn částkou 7.549.390 Kč, když výše nároku žalobkyně a) a b) měla u každé měla činit 3.774.695 Kč (tedy ½ z ceny nevydaného pozemku). Žalobkyně a) nesouhlasila s oceněním nároku ze strany žalovaného, což žalovanému sdělila a domáhala se jeho přecenění svojí výzvou k přecenění ze dne 2. srpna 2023, kterou byl rovněž žalovaný vyzván ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. Žalovaný nadále odmítá výši nároku žalobkyně a) správně ocenit, což žalobkyni a) sdělil svým dopisem ze dne 19. září 2023. V nesprávném ocenění pozemku žalobkyně spatřují svévolný a liknavý postup, a proto se podanou žalobou domáhají nahrazení projevu vůle žalovaného s převodem náhradních pozemků specifikovaných výše.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a nároky žalobkyň neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že nároky žalobkyň již jsou zcela uspokojeny, a to minimálně 11 let. Výše restitučního nároku je mezi stranami sporná, neboť se žalovaný dozvěděl teprve v roce 2023 na základě dopisu žalobkyně a) ze dne 2. srpna 2023, že by výše restitučního nároku žalobkyň měla být odlišná. Do té doby neměl žalovaný žádné povědomí o nesouhlasném postoji žalobkyň. Žalovaný se k žádosti vyjádřil dopisem ze dne 19. 9. 2023. Nevydaný pozemek z rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] byl oceněn částečně dle BPEJ a částečně znaleckým posudkem [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum], ve znění dodatku č. [hodnota]. ze dne [datum]. Stěžejní je v tomto směru vyřešení otázky aplikace srážek za stavební nesrostlost v situaci, kdy byly fiktivně zařazeny odňaté pozemky v tehdejší obci zařazeny do obce [adresa], ale fakticky se nacházely mimo obec [adresa]. Nárok žalobkyň byl oceněn již v rámci správního řízení. Podíl žalobkyně a) jako oprávněné osoby činil 408.009,90 Kč. Smlouvou č. [spisová značka] uzavřenou dne [datum] bylo žalobkyni a) z předmětného nároku vypořádáno 147.965 Kč, smlouvou č. [spisová značka] uzavřenou dne [datum] bylo vypořádáno 53.948,70 Kč a smlouvou č. [spisová značka] ze dne [datum] bylo vypořádáno 140.500 Kč. Dále byla žalobkyni a) na její žádost vyplacena na dne [datum] peněžitá náhrada ve výši 65.596,21 Kč. Se žalobkyní b) byl restituční nárok vypořádán na základě výzvy k poskytnutí peněžité náhrady ze dne [datum] a dle dohody o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě ze dne [datum], a to zasláním částky 406.059,68 Kč a 1.950,23 Kč (celkem 408.009,90 Kč) na účet. Tímto plněním byly restituční nároky žalobkyň jako oprávněných osob zcela vypořádány. Způsob vypořádání restitučního nároku dle zákona o půdě byl ze strany žalobkyň jako oprávněných osob volitelný, a to formou finanční náhrady či převodem náhradního pozemku. Mezi žalobkyněmi a žalovaným existoval závazkový vztah – dlužník a věřitel ve smyslu § 488 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Právní předchůdce žalovaného na žalobkyně jako věřitele nenaléhal, a ani je neovlivňoval v tom, jak by chtěly svůj nárok vypořádat, zda formou finanční náhrady či převodem náhradního pozemku. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobkyň, že se dostatečně účastnily veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovaným, kdy žalobkyně b) se neúčastnila žádné veřejné nabídky pozemků a žalobkyně a) se jich účastnila pouze v období let 2002 až 2007. Žalovaný má za to, že v tomto případě je nárok nad rámec poskytnutého plnění promlčen, neboť samotný restituční nárok na převod náhradních pozemků za pozemky nevydané nebo na finanční náhradu je majetkovým právem, které se promlčuje. Žalovaný dále uvedl, že nesouhlasí s názorem žalobkyň, že žalovaný eviduje nesprávnou výši restitučních nároků, kdy žalovaný neměl a nemá důvod k provedení přecenění již dříve vypořádaných restitučních nároků. Žalovaný poukázal na obdobné spory vedené u dalších soudů.
3. Žalobkyně odmítly postup žalovaného, dle kterého měly být nároky žalobkyň uspokojeny, tak jak jej i Ústavní soud považoval za rozporný se základními právy a svobodami oprávněných osob i s principy právního státu. Základní rozpor mezi stranami je v nacenění původního restitučního nároku, kdy žalobkyně trvaly na tom, že žalovaný ocenil nárok nesprávně, když byl sice odejmutý pozemek oceněn jako stavební, ale nebyl zařazen do území [právnická osoba]. I v této souvislosti je opakovaně judikováno, že místní části Prahy, které se staly její součástí, mají být oceňovány jako pozemky v hlavním městě Praze. Žalobkyně předložily doplnění znaleckého posudku č. [spisová značka] týkající se neuplatnění srážek za nesrostlost a napojení pozemku na zpevněnou komunikaci. Tato srážka by se uplatnila, pokud by nevydaný pozemek ležel ve vzdálenosti větší než 300 m od zastavěné části obce náležející k hlavnímu městu Prahy. Z dobových výřezu však plyne, že nevydaný pozemek byl v době odnětí srostlý s hlavním městem Prahou, neboť od žádný objektů neležel ve vzdálenosti delší než 300 m. V okolí tohoto pozemku se nacházelo mnoho významných objektů, mimo jiné vlakové nádraží, které zde bylo od konce 19. století. Přístup k vlakovému nádraží byl zajištěn po zpevněné komunikaci, která propojovala vlakové nádraží s místní částí [adresa], a lemovala předmětný pozemek. Žalobkyně připomněly, že žalovaný má povinnost evidovat všem oprávněným osobám restituční nároky ve správné výši. Za liknavý či svévolný postup pak lze považovat stav, kdy nejsou správně oceněny odňaté a nevydané pozemky. K námitce promlčení žalobkyně uvedly, že právo na správné ocenění není samostatným majetkovým právem, které by podléhalo promlčení. Toto právo se nepromlčuje, stejně jako restituční nároky. Navíc bylo judikováno, že nárok restitučních osob není promlčen ani v případě, kdy oprávněné osoby v minulosti finanční náhradu, jejíž výše nebyla správná. K aktivitě žalobkyň žalobkyně uvedly, že už jen samotná skutečnost, že žalovaný eviduje jejich nároky v nesprávné výši, je vyřazuje z toho, aby se do jakékoliv veřejné nabídky mohly fakticky úspěšně přihlásit. Jejich přihlašování, předem marné, by tak bylo pouhým přepjatým formalismem. Ani následné žádosti žalobkyně o přecenění nároku u žalovaného nevedly k smírnému řešení.
4. K možnostem vydání či nevydání jednotlivých pozemků žalobkyně uvedly, že obecně jsou vzneseny námitky tří typů: že jde o pozemky dotčené plánovanou výstavbou veřejně prospěšné stavby, dopravní stavby, nebo jsou určeny k zastavění (p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]), dále že jde o pozemek tvořící součást funkčního celku (p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]) a dále, že jde o pozemek, o něhož je žádáno o převod jinou osobou (p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]). Dle žalobkyň není ve vztahu k pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] uveden konkrétní důvod existence překážky. Existence elektrického vedení není důvodem pro nevydání pozemku, jde o liniovou stavbu, která takovou překážku nepředstavuje, neboť nebrání zemědělskému využití. Naopak i žalovaný pozemky dotčené stavbou elektrického vedení považuje za vhodné náhradové pozemky. Ve vztahu k pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] je sdělení obce více jak 4 roky staré. Naopak z aktuálního výřezu z územního plánu účinného od 30. května 2023 plyne, že dotčený pozemek není zahrnut do žádné dopravní stavby, veřejně prospěšné stavby či do stavby sloužící protipovodňovému opatření. Z ortofotomapy není zřetelná žádná existující stavba. Žalobkyně proto měly pozemek za vhodný k vydání. Ani z aktuálního územního plánu ve vztahu k pozemkům p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] neplyne, že by měly být určeny k zastavení dopravní stavbou, naopak jde o pozemky zahrnuté do ploch pro skladování, občanské vybavenosti a částečně k lesnímu hospodářství. Jedná se o travnaté plochy vhodné k obhospodařování. Obcí sdělené údaje tak již nejsou aktuální. Obdobně ve vztahu k pozemku p. č. [hodnota] v tomtéž katastrálním území z účinného územního plánu plyne, že tento pozemek je určen k lesnímu využití a dále je zařazen do ploch občanského vybavení. Tato skutečnost představuje přípustné využití území, avšak nebrání zemědělskému obhospodařování. Rozhodně však není zastavěn dopravní stavbou. Část prašné cesty – polní cesty, kterou je pozemek marginálně dotčen, nezakládá překážku převodu. Pozemek p. č. [hodnota] není zahrnut do ploch pro dopravu. Plochy určené pro bydlení nelze považovat za pozemky dotčené překážkou převoditelnosti na oprávněné osoby. Stavby pro bydlení však nepředstavují skutečnost podřaditelnou pod ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. Sám žalovaný nepovažuje skutečnost, že je pozemek určený k bydlení, za překážku převoditelnosti. Pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] je dle územního pánu zařazen mezi plochy smíšené obytné a plochy zemědělské, v části je určen k zastavění stavbou vodovodního řádu, která je však liniovou stavbou, kterou je možné vydat. Dle žalobkyň jsou proto všechny tyto pozemky vydatelné. K možné námitce funkčního celku s teletníkem žalobkyně s ohledem na výřez ortofotomapy tuto souvislost vylučují. Přístupové cesty k jejich propojení jsou situovány na sousedních pozemcích. Dotčený pozemek není využíván uživateli staveb. Pokud jde o část pozemku dotčeného stavbou, pak jde o žádost nenárokovou, nesplňující podmínky zákona o Státním pozemkovém úřadu. Sousední pozemek je navíc užíván právnickou osobou [právnická osoba]., nikoliv manželi [jméno FO].
5. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 3. 2. 2026 bylo řízení částečně zastaveno co do požadavku na uzavření převodní smlouvy ve vztahu k pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa].
6. U jednání konaného dne [datum] učinily strany nesporné ceny vydávaných pozemků, tak jak byly zjištěny znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] a základě znaleckých posudků zadaných žalovaným, a to s výjimkou pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Žalovaný upřesnil, že pozemek p. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa] považuje za převoditelný, i přes existenci elektrického vedení, upozornil, že pozemky p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], mají charakter zastavěné plochy. U pozemků p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], žalovaný neshledal překážku převoditelnosti, pozemek p. č. [hodnota] je však určen k zastavění a nachází se v zastavitelném území obce. Žádost třetích osob, pokud nedošlo k převodu do dne podání žaloby, nemůže být úspěšná, neboť nemají přednost před restituenty. V případě pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa] zde dle žalovaného už nyní nejsou překážky převoditelnosti. U pozemků p. č. [hodnota] a pozemek p. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], žalovaný odkázal na vyjádření dotčených orgánů. Pozemek p. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa] by měl být dle žalovaného převoditelný, stejně jako pozemek p. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa]. Žalovaný sporoval cenu toho pozemku, který by měl být oceněn jako stavební.
7. Z rozhodnutí [právnická osoba], z podkladu pro ocenění pozemku, ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], včetně dodatku ze dne [datum], ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], včetně doplnění ve formě vyjádření z žádosti o přecenění nevydaného pozemku a zaevidování správné výše nároku a oprávněné osoby, ze stanoviska k žádosti o přecenění nevydaného pozemku oprávněné osoby [Jméno žalobkyně A], z stanoviska k žádosti o přecenění nevydaných pozemků, z výpisů z katastru nemovitostí, z výzev k poskytnutí peněžité náhrady, včetně dohody, z přehledu účastí žalobkyně a) ve veřejných nabídkách pozemků, z vyjádření k účasti žalobkyně b), z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby § 11, z dokumentu ke Správnímu a územnímu členění [adresa], z územního plánu [adresa], z žádosti o nahlížení do náhradového spisu oprávněných osob, z opakované žádosti o umožnění nahlížení do spisů, z protokolů OS Plzeň-jih o jednání ze dne [datum] a [datum], z přehledů veřejné nabídky pozemků žalovaného [hodnota], z žádosti o umožnění nahlížení do spisů, z rozsudku Okresního soudu v Semilech č. j. [spisová značka], z rozsudku KS v Hradci Králové č. j. [spisová značka], z usnesení OS Brno-venkov č. j. [spisová značka], z usnesení KS v Brně č. j. [spisová značka], z rozsudku OS v Domažlicích č. j. [spisová značka], včetně opravného usnesení, z rozsudku OS Plzeň-jih č. j. [spisová značka], z usnesení KS v Plzni č. j. [spisová značka], z rozsudku OS v Jindřichově Hradci č. j. [spisová značka], z rozsudku OS v Prostějově č. j. [spisová značka], včetně opravného usnesení, z usnesení OS v Semilech č. j. [spisová značka], , z zpětvzetí odvolání žalovaného, ze sdělení dotčených orgánů, z výpisů z usnesení obce Staré Heřminovy, z vyjádření k převodu pozemků, z žádosti o koupi pozemku, z přehledu veřejné nabídky žalovaného, z ortofotomap dotčených pozemků, včetně územních plánů k těmto pozemkům soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
8. Rozhodnutím [právnická osoba], Pozemkového úřadu, sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] bylo stanoveno, že žalobkyně a) je oprávněnou osobou podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 243/1992 Sb. a žalobkyně b) je dědičkou oprávněné osoby podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 243/1992 Sb. Současně obě dle tohoto rozhodnutí mj. nejsou spoluvlastníky – každá s podílem ve výši id ½ – pozemku dle PK p. č. [hodnota], o výměře 33.587 m2 v katastrálním území [adresa], protože odňatý pozemek byl – po přechodu do vlastnictví československého státu – zastavěn. Vlastnické právo k odňatému pozemku nabyl československý stát na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., a jednalo se tak o přechod na stát podle § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb. Odňatý pozemek byl veden jako zahrada. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Předmětné rozhodnutí počítá s tím, že za tento pozemek budou dle § 11 a § 17 poskytnuty náhradní pozemky, popřípadě náhrada dle § 16 zákona o půdě, a to na základě výzvy oprávněných osob k vydání náhrady (viz rozhodnutí [právnická osoba] č. l. [hodnota], podklady pro ocenění pozemku č. l. 22).
9. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] o ceně pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], ze dne [datum], který nechal zpracovat žalovaný, byla určena cena odňatého pozemku v částce 671.740 Kč (20 Kč x 33.587 m2). V posudku se uvádí, že obec Řepy byla k Praze přičleněna vyhláškou č. 111/1967 Sb., tj. v roce 1967, nemovitost přešla na stát již v roce 1947, proto byla použita sazba 20 Kč/m2. Z ceny pozemku byly odečteny srážky ve výši 22 % za nemožnost napojení na veřejný vodovod (5 %), kanalizaci (7 %) a za přístup po nezpevněné komunikaci (10 %), tj. výsledná cena odňatého pro účely zákona č. 229/1991 Sb., po těchto srážkách činila 523.957,72 Kč. Oceněna byla také hodnota porostů v částce 487.500 Kč, hodnota studny v částce 10.233 Kč, oplocení v částce 46.632 Kč a vrat v hodnotě 552,20 Kč. Dodatkem ze dne [datum] znalec upravil své závěry v části týkající se hodnoty porostů, která nově činila 102.375 Kč. V ostatním původní posudek nedoznal změn (viz znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] č. l. 23-25, a jeho dodatek č. l. 26-27).
10. Dle znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum], vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] k žádosti žalobkyň, se dnes na odňatém pozemku nachází bytové domy, zeleň a pozemní komunikace. K datu odnětí, tj. ke dni 7. 7. 1947, byl pozemek užíván jako zahrada u domu č. p. [hodnota]. Z leteckého snímku z roku 1945, který je součástí znaleckého posudku, je patrné, že se na pozemku nachází stromy a k pozemku vede zpevněná komunikace. Jihozápadním cípem odňatého pozemku prochází železniční trať [adresa], dnes poblíž železniční zastávky [adresa]. Odňatý pozemek nebyl stavebně omezen. Cena odňatého pozemku bez příslušenství byla stanovena na částku 7.389.140 Kč (při výpočtu 250 Kč/m2 x 33.587 m2 – srážky ve výši 12 % za nemožnost napojení na veřejný vodovod (5 %) a kanalizaci (7 %). V posudku je uvedeno, že i když nemovitost přešla na stát [datum], tj. před připojením obce [adresa], tak se pozemek cenově posuzuje ke dni účinnosti zákona o půdě, tj. k době, když již [adresa] spadaly pod [jméno FO]. Znalec se výslovně vyjádřil ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], kde se neztotožnil z výše uvedeného důvodu s oceněním pozemku v ceně 20 Kč/m2, která platí pro ostatní obce. Znalec se ani neztotožnil se srážkou ve výši 10 % za přístup po nezpevněné komunikaci, protože okolo pozemku se nacházela cesta vedoucí k vlakové stanici, která logicky musela být zpevněná. Součástí posudku jsou dobové fotografie, ze kterých je zřejmé, že na hranici pozemku vede cesta směřující k vlakové stanici (viz znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] č. l. 34-43).11. [tituly před jménem] [jméno FO] vypracoval dne [datum] pro účely řízení u Okresního soudu Plzeň-jih doplnění znaleckého posudku, řešící otázku nesrostlosti a napojení komunikací, kdy znalec na podporu svých tvrzení o neaplikovatelnosti srážky ve výši 60 % (za nesrostlost) užil vyhlášku č. 178/1994 Sb. Spočítal a dovodil, že veškeré objekty spojující hlavní část Prahy s odňatým pozemkem jsou ve vzdálenosti do 300 metrů. Doplnění obsahuje fotodokumentaci včetně měření vzdálenosti. Součástí doplnění je také vyjádření k přístupu po zpevněné komunikaci, přičemž z měření dostupných fotografií zjistil, že cesta měla šířku cca 5,6 m a její povrch připomínal mlatovou cestu, což znalec považuje za typ zpevněné komunikace. U Okresního soudu Plzeň-jih, poté proběhl dne [datum] výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který uvedl, že při oceňování odňatého pozemku jako stavebního vycházel z toho, že se dnes na pozemku nachází sídliště a pozemek je zastavěn bytovými domy. Ke dni účinnosti zákona o půdě, tj. k roku 1991, byl odňatý pozemek již zastavěn. Srážka za nesrostlost byla zvažována, a to z dobových snímků, z plánovací dokumentace a z opatření útvaru architekta hlavního města Prahy z roku 1988. Praha se od roku 1922 postupně rozrůstala, k. ú. [k.ú.] se stalo součástí Prahy v roce 1968. V opatření hlavního architekta z roku 1988 byla uvedena nesrostlá území u hlavního města Prahy, Řepy zde uvedeny nebyly. Z map, které měl znalec k dispozici, je zjevné, že v místě pozemku je železniční zastávka (již od roku 1872) a dále, že do vzdálenosti 300 m se nachází i další budovy. Šlo o jedinou silnici vedoucí k zastávce, je tak pravděpodobné, že musela být zpevněná, když se užívala 75 let. Územně plánovací dokumentace nemůže znalecký závěr zpochybnit (viz doplnění č. l. 359-362 a protokol o jednání ze dne [datum]).12. Výzvou k poskytnutí peněžité náhrady ze dne 16. 2. 2009 vyzvala žalobkyně b) [právnická osoba] o peněžitou náhradu 408.010 Kč za restituční nárok podle rozhodnutí sp. zn. [hodnota] a sp. zn. [hodnota] v celkové výši 408.010 Kč. Dohodou ze dne [datum] se žalobkyně b) a žalovaný dohodli na poskytnutí peněžité náhrady dle § 16 odst. 1 zákona o půdě ve výši 1.950,23 Kč za nevydané pozemky podle rozhodnutí sp. zn. [hodnota] a ve výši 406.059,68 Kč za nevydané pozemky podle rozhodnutí sp. zn. [hodnota], celkem 408.009,91 Kč s tím, že náhrada měla být vyplacena na účet žalobkyně b) (viz výzva na č. l. 124 a dohoda na č. l. 124v -125).13. Výzvou k poskytnutí peněžité náhrady ze dne 21. 2. 2012 vyzvala žalobkyně a) [právnická osoba] k zaplacení peněžité náhrady 65.596,21 Kč za restituční nárok podle rozhodnutí sp. zn. [hodnota] ve výši 406.059,68 Kč. K vyplacení částky 65.596,21 Kč na běžný účet žalobkyně a) mělo dojít dle pokynu žalovaného ze dne 24. 4. 2012 (viz výzva na č. l. 123).14. Podle přehledu nároků a plnění žalobkyni a) jako oprávněně osobě byl celkový nárok 408.009,91 Kč uspokojen v plné výši, a to věcným plněním nároku a ve zbytku peněžitou náhradou v částce 65.596,21 Kč. Nároky žalobkyně b) v celkové výši 408.009,91 Kč byly zcela uspokojeny peněžitou náhradou (viz přehledy č. l. 128).15. Dopisem ze dne 2. 8. 2023 žalobkyně a) požádala žalovaného o přecenění restitučního nároku s ohledem skutečnost, že Řepy jsou součást Prahy, a proto nesouhlasila s oceněním svého nároku v částce 683.750 Kč. Správně dle jejího názoru měl být odňatý pozemek oceněn částkou 250 Kč/m2. K tomu poukázala na aktuální judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu ČR. Na žádost žalobkyně reagoval žalovaný dopisem ze dne 19. 9. 2023, v němž sdělil, že s přeceněním odňatého pozemku nesouhlasí a trvá na ocenění podle posudku [tituly před jménem] [jméno FO], včetně dodatku č. [hodnota] k tomuto znaleckému posudku. Restituční nárok žalobkyně a) ve výši 408.009,90 Kč považoval za již zcela vypořádaný naturálním plněním a peněžitou náhradou ze dne 14. 5. 2012. Dále připomněl, že nároky, které jsou v daném případě vypořádány více než 10 let a oprávněnou osobou nebyly do jejich vypořádání zpochybňovány, podléhají promlčení. Dopisem ze dne 20. 1. 2025 žalovaný reagoval na výzvu k přecenění doručenou dne 1. 7. 2024, žalovaný znovu sdělil zástupci žalobkyň, že oprávněná osoba v době vypořádání nároku nezpochybňovala ocenění nevydaných pozemků a byla uzavřena dohoda o tom, že jsou restituční nároky za nevydané pozemky vypořádány, o čemž svědčilo i to, že tento stav byl dlouhodobě respektován (viz žádost o přecenění č. l. 44-48, stanovisko k žádosti č. l. 49-50, č. l. 351).16. Dopisem ze dne 3. 1. 2024 žalobkyně požádaly žalovaného o nahlédnutí do náhradových spisů týkající se restitučních nároků žalobkyň, tj. do části po vydání příslušných rozhodnutí PÚ. Tato žádost byla zopakována dopisem ze dne 4. 3. 2024. Dopisem ze dne 25. 3. 2024 žalovaný odpověděl, že náhradové spisy nejsou spisy dle správního řádu, ale jde pouze o interními spisy, do kterých není možné nahlížet, dělat si kopie a výpisy (viz dopisy na č. l. 325-327).17. Podle přehledu žádostí do veřejných nabídek podala žalobkyně a) 15 žádostí o převod pozemků z veřejné nabídky v době od 4. 4. 2002 do 2. 2. 2007, přičemž byla úspěšná v jednom případě (17. 12. 2003). Žalobkyně b) se nezúčastnila žádné veřejné nabídky (viz přehled žádostí č. l. 126 a vyjádření č. l. 127).18. Dle interní emailové komunikace žalovaného ze dne 26. 3. 2026 byly obě žalobkyně dosud uspokojeny každá ve výši 1.167.338,80 Kč, když žalobkyni a) bylo plněno na základě smlouvy o převodu pozemku č. [spisová značka] ve výši 146.989,88 Kč, na základě smlouvy č. [spisová značka] ve výši 52.973,59 Kč a na základě smlouvy č. [spisová značka] ve výši 140.500 Kč. Zohledněno pak bylo plnění na základě rozhodnutí Okresního soudu v Domaželicích ve výši 642.420,82 Kč a na základě rozhodnutí Okresního sudu v Semilech ve výši 118.858,30 Kč a dále peněžitá náhrada ve výši 65.596,21 Kč (viz email č. l. 495).19. Po vytvoření Velké Prahy v roce 1920 bylo město tvořeno 38 obcemi, avšak zastavěnou plochu mělo pouze 17 %. Během první republiky se zdvojnásobil počet obyvatel a vznikla souvislejší zástavba. Po druhé světové válce začala být budována první menší sídliště, prozatím jen vyplňující mezery v zástavbě. Teprve v 60. letech začala naplno výstavba velkých, většinou již panelových sídlišť. Poté pak v 70. a 80. letech pokračovala na připojených územích výstavba obrovských sídlištních komplexů Severního, Jižního a Jihozápadního Města a dalších sídlišť, včetně sídliště Řepy. Přesto je dodnes na území Prahy mnoho nezastavěného území a mnohé okrajové obce ještě stále nepokryla masová výstavba. V roce 1949 byla Praha při správní reorganizaci územně rozčleněna do 16 obvodů. K dalšímu růstu Prahy pak už docházelo výhradně shora a direktivně. V roce 1960 byla Praha rozšířena a rozdělena do 10 obvodů. Následovalo připojení mnoha obcí zákonem o hlavním městě Praze č. 111/1967 Sb. Jím byly k 1. 1. 1968 připojeny mimo jiné Řepy (viz dokument Správní a územní členění Prahy na č. l. 130-131).20. Česká republika je vlastníkem pozemku p. č. [hodnota] trvalý travní porost o výměře 78.399 m2 v k. ú. [adresa], přičemž příslušnost k hospodaření náleží Státnímu pozemkovému úřadu. Strany učinily nespornou cenu tohoto pozemku vycházející ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 56.011,75 Kč. Dle sdělení dotčených orgánů je tento pozemek vyloučen z převodu dle písm. b) a je celý určen k zastavění stavbou, a to dle schváleného územního plánu ze dne 26. 9. 2000. V tomto katastrálním území bylo pravomocně rozhodnuto o všech nárocích na vydání pozemků. Pozemek není zastavěn stavbou a nejedná se o zastavěný pozemek. Přes pozemek však prochází elektrické vedení. Pozemek není vyloučen z převodu dle § 6 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 503/2012 Sb. Dle územního plánu by měl být pozemek zařazen v plochách zahrad, přičemž přes tento pozemek vede biokoridor (viz LV č. l. 50, nesporné tvrzení, sdělení dotčených orgánů č. l. 134-135, 151, mapy a územní plán č. l. 329-330).21. Česká republika je vlastníkem pozemků p. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 33 m2 a p. č. [hodnota] ostatní plocha o výměře 1.303 m2, oba v k. ú. [adresa], přičemž příslušnost k hospodaření náleží Státnímu pozemkovému úřadu. Strany učinily nespornou cenu těchto pozemků vycházející ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 1.131,90 Kč a 4.577,50 Kč. Dle sdělení dotčených orgánů jsou tyto pozemky určeny k realizaci zeleně, resp. jde o plochy krajinné zeleně, a to dle schváleného územního plánu ze dne 2. 8. 2017, ve změní změny č. [hodnota] ze dne 17. 4. 2024. V tomto katastrálním území bylo pravomocně rozhodnuto o všech nárocích na vydání pozemků. Pozemky nejsou vyloučeny z převodu dle § 6 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 503/2012 Sb. Na pozemku p. č. [hodnota] se dle ortofotmapy nacházejí nezapsané objekty (viz LV č. l. 51 a nesporné tvrzení, sdělení dotčených orgánů č. l. 136–138, 151v).22. Česká republika je vlastníkem pozemků p. č. [hodnota] trvalý travní porost o výměře 2.649 m2 a p. č. [hodnota] trvalý travní porost o výměře 15.766 m2, oba v k. ú. [adresa], přičemž příslušnost k hospodaření náleží Státnímu pozemkovému úřadu. Strany učinily nespornou cenu těchto pozemků vycházející ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 3.508,34 Kč a 21.116,36 Kč. Dle sdělení dotčených orgánů se pozemek p. č. [hodnota] nachází v zastavitelném území obce a je určen k zastavění stavbou. Není evidováno žádní rozhodnutí stavebního úřadu vydané k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury. Nejedná se o zastavěný pozemek. V tomto katastrálním území bylo pravomocně rozhodnuto o všech nárocích na vydání pozemků. Pozemky nejsou vyloučeny z převodu dle § 6 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 503/2012 Sb. [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] požádali dne [datum] žalovaného o koupi části pozemku p. č. [Anonymizováno] [hodnota] v k. ú. [adresa], který užívají na základě pachtovní smlouvy a který hraničí se stodolou na pozemku p. č. st. [hodnota], ve vlastnictví [jméno FO]. Z ortofotomapy plyne, že skutečně pozemek p. č. St. [hodnota] hraničí s pozemkem p. č. [hodnota]. Vlastníkem vklíněného pozemku p. č. [hodnota] a p. č. st. [hodnota] je naopak [jméno FO] (viz LV č. l. 52, nesporné tvrzení, sdělení dotčených orgánů č. l. 139-142, 152, žádost č. l. 165, mapy, výpisy z KN č. l. 347-348).23. Česká republika je vlastníkem pozemků p. č. [hodnota] trvalý travní porost o výměře 17.762 m2, p. č. [hodnota] trvalý travní porost o výměře 4.318 m2, p. č. [hodnota] trvalý travní porost o výměře 3.187 m2, p. č. [hodnota] trvalý travní porost o výměře 5.091 m2, p. č. [hodnota] orná půda o výměře 45.220 m2, p. č. [hodnota] ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 243 m2, p. č. [hodnota] orná půda o výměře 112.808 m2 a p. č. [hodnota] orná půda o výměře 25.618 m2, všechny v k. ú. [adresa], přičemž příslušnost k hospodaření náleží Státnímu pozemkovému úřadu. Strany učinily nespornou cenu těchto pozemků vycházející ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 729 Kč (p. č. [hodnota]), 3.187 Kč (p. č. [hodnota]), 4.318 Kč (p. č. [hodnota]), 5.091 Kč (p. č. [hodnota]), 45.220 Kč (p. č. [hodnota]), 112.808 Kč (p. č. [hodnota], 25.618 Kč (p. č. [hodnota]) a 17.762 Kč (p. č. [hodnota]). Dle sdělení dotčených orgánů v tomto katastrálním území bylo pravomocně rozhodnuto o všech nárocích na vydání pozemků. Pozemky nejsou vyloučeny z převodu dle § 6 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 503/2012 Sb. a nejsou určeny k zastavění stavbou. Usnesením zastupitelstva obce [adresa] ze dne [datum] byla schválena změna územního plánu ve vztahu k pozemku p. č. [hodnota], na němž bylo navrženo protipovodňové opatření a veřejná zeleň, na části pozemku o výměře 3 ha je navržena zóna rodinného bydlení pro individuální výstavbu rodinných domů. Ve vztahu k pozemku p. č. [hodnota] je navržena budoucí veřejná komunikace, včetně výstavby hlavního kanalizačního řádu obce a protipovodňové ochrany. Usnesením zastupitelstva obce ze dne [datum] bylo schváleno podání žádosti o směnu pozemku s žalovanou, a to mimo jiné ve vztahu k pozemku p. č. [hodnota]. Obec [adresa] nesouhlasila s vydáním pozemků. Ve vztahu k pozemkům p. č. [hodnota] dále uvedla, že se tyto pozemky nachází v intravilánu obce. Na jejich částech je navrženo rozšíření komunikace, na kterou navazuje veřejná zeleň – lokální biokoridor a zbývající části pozemků tvoří výběhy ke kravínu a teletníku. Pozemek p. č. [hodnota] bezprostředně navazuje na stavbu teletníku a jeho vydání tak nebude v souladu se zákonem o půdě, naopak vznikne majetková křivda vlastníkovi zemědělských staveb, které získal dle privatizačního projektu. Vydáním pozemků by vlastník staveb přišel o části pozemků tvořící výběhy kolem staveb. Pozemek p. č. [hodnota] je dle územního plánu ve znění změny č. [hodnota] zahrnut do ploch zemědělských, pozemek p. č. [hodnota] do ploch určených pro výrobu, skladování a občanskou vybavenost, pozemek p. č. [hodnota] tamtéž a částečně do ploch pro lesní hospodářství, pozemek p. č. [hodnota] je také zahrnut do ploch určených pro výrobu, skladování a občanskou vybavenost, pozemek p. č. [hodnota] je z velké části zahrnut územním plánem do ploch zemědělských, část pozemku tvoří plochy venkovské (viz LV č. l. 53-54, nesporné tvrzení, sdělení dotčených orgánů č. l. 142v – 144, 153 výpisy z unesení zastupitelstva obce č. l. 163, vyjádření obce 164, mapy a územní plán č. l. 331-335).24. Česká republika je vlastníkem pozemků p. č. [hodnota] orná půda o výměře 11.441 m2 a p. č. [hodnota] orná půda o výměře 17.687 m2, oba v k. ú. [adresa], přičemž příslušnost k hospodaření náleží Státnímu pozemkovému úřadu. Strany učinily nespornou cenu těchto pozemků vycházející ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 127.489,70 Kč a 111.480,30 Kč. Dle sdělení dotčených orgánů se pozemek p. č. [hodnota] nachází v zastavitelném území obce a je určen k zastavění stavbou. Pozemek p. č. [hodnota] je stejným způsobem ovlivněn jen částečně. Údaje vychází ze schváleného územního plánu ze dne 30. 9. 2011, ve znění změny č. 1 ze dne 29. 11. 2013. Obce [adresa] aktualizovala své vyjádření, dle kterého se plánuje změna územně plánovací dokumentace, která však ještě není účinná. Pozemek p. č. [hodnota] je určen k zastavění stavbami pro bydlení, pozemek p. č. [hodnota] je částečně určen k zastavění pro bydlení a z části k zastavění veřejně prospěšnou stavbou – výstavba vodojemu v [adresa] a stavby související s ochranou vodního zdroje v [adresa]. I tyto údaje sdělené Odborem výstavby [právnická osoba] [adresa] jsou stále aktuální. V tomto katastrálním území bylo pravomocně rozhodnuto o všech nárocích na vydání pozemků. Pozemky nejsou vyloučeny z převodu dle § 6 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 503/2012 Sb. Dle územního plánu je pozemek p. č. [parcela] zahrnut ve větší části mezi plochy zemědělské, částečně mezi plochy smíšené, jsou ty i části určené pro stavbu technické infrastruktury (viz LV č. l. 55, nesporné tvrzení, sdělení dotčených orgánů č. l. 144v – 146v, 154, sdělení obce [adresa] č.l. 490, stavebního úřadu č. l. 492, mapy a územní plán č. l. 336).25. Česká republika je vlastníkem pozemku p. č. [hodnota] trvalý travní porost o výměře 116.501 m2 v k. ú. [adresa], přičemž příslušnost k hospodaření náleží Státnímu pozemkovému úřadu. Strany učinily nespornou cenu tohoto pozemku vycházející ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 161.645,14 Kč. Pozemek není vyloučen z převodu, není zastavěn stavbou ani částí stavby, nejedná se o zastavěný pozemek, prochází přes něj ale elektrické vedení. V tomto katastrálním území bylo pravomocně rozhodnuto o všech nárocích na vydání pozemků. Pozemek není vyloučen z převodu dle § 6 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 503/2012 Sb. (viz LV č. l. 56, nesporné tvrzení, sdělení dotčených orgánů č. l. 147 – 148v, 154v).26. Česká republika je vlastníkem pozemku p. č. [hodnota] trvalý travní porost o výměře 1.376 m2 v k. ú. [adresa], přičemž příslušnost k hospodaření náleží Státnímu pozemkovému úřadu. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne [datum] plyne, že tento znalec zohlednil výměru pozemku 1.327 m2 a dále vycházel z územního plánu, dle kterého je pozemek veden jako plocha označení SO/B-zóna smíšená okrajová. Při základní ceně stavebního pozemku 20 Kč/m2 a upravené ceně 14,40 Kč/m2 pak určil celkovou cenu v částce 19.108,80 Kč a za porosty 3.131 Kč. Dle znaleckého posudku č. [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] šlo po pozemek nezastavitelný s určením jako zemědělský, v současnosti využívaný jako zemědělský, čemuž odpovídala základní cena 2,60 Kč/m2 a upravená cena 1,95 Kč/m2. Celková cena parcely včetně příslušenství proto dle znalce činila 2.841 Kč odpovídající výměře 1.376 m2. Pozemek se nachází v současně zastavěném území obce. V tomto katastrálním území bylo pravomocně rozhodnuto o všech nárocích na vydání pozemků. Pozemek není vyloučen z převodu dle § 6 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 503/2012 Sb. Dle územního plánu dle u pozemku p. č. [hodnota] o plochu označenou jako NZ (viz LV č. l. [hodnota], viz znalecké posudky č. l. 75 a č. l. 189, sdělení dotčených orgánů č. l. 149 – 148v, 155, územní plán č. l. 349-350).27. Ze seznamu pozemků nabízených ve veřejných dražbách plyne, že jsou nabízeny pozemky, na nichž jsou věcná břemena, odvodňovací zařízení, služebnosti inženýrských sítí, a že se nejedná o pozemky výjimečné. V těchto nabídkách jsou také nabízeny pozemky, na nichž jsou umístěny vodovodní řády, plynovody, elektrické vedení, jsou zde uvedeny i pozemky, které jsou územním plánem určeny jako plochy pro bydlení, biokoridory, atd. (viz seznam pozemků ve veřejné nabídce č. l. 342-346, č. l. 337-341).28. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], bylo vyhověno žalobě žalobkyň na vydání blíže specifikovaných pozemků, jejíž celková hodnota byla oceněna částkou 1.284.841,65 Kč. Odvolací řízení bylo zastaveno Krajským soudem v Plzni z důvodu zpětvzetí odvolání.29. Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo vyhověno žalobě žalobkyň a žalobkyním byly vydány pozemky celkové hodnotě 510.394,21 Kč. Žalovaný vzal své odvolání proti rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka] zpět.30. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo vyhověno žalobě žalobkyň a byly jim přiznány náhradní pozemky v hodnotě 237.716,60 Kč. Rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum], č.j. [spisová značka].31. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne [datum], č. j. 11 [právnická osoba] /2024–723, ve znění opravného usnesení, bylo žalobě žalobkyň vyhověno a byly jim vydány pozemky v celkové hodnotě 910.726 Kč. K jednomu z vydaných pozemků však nebyly vlastnické právo jiné oprávněné osoby na základě rozsudku Okresního soudu v Plzni, č.j. [spisová značka] -663, který nabyl právní moci dne [datum] (viz výpis z KN na č. l. 430).32. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění opravného usnesení ze dne [datum], by bylo žalobě žalobkyň vyhověno a žalobkyním byly vydány pozemky v hodnotě 464.651,75 Kč. Žalovaný vzal své odvolání proti rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka] zpět.33. Okresní soud Brno – venkov pod sp. zn. [spisová značka] zastavil řízení vedené žalobkyně proti žalovanému, jehož předmětem bylo nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o převodu pozemků., a to z důvodu zpětvzetí žaloby. Usnesení bylo potvrzeno Krajským soudem v Brně dne [datum], sp. zn. [spisová značka].34. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, případně určité skutečnosti (zejména ocenění vydávaných pozemků) byly mezi účastníky označeny za nesporné. Soud proto sice důkaz všemi znaleckými posudky předloženými jak stranou žalující, tak stranou žalovanou provedl, následně však skutečnosti z nich plynoucí byly učiněny nespornými.35. Soud zamítl důkazní návrh výslechem bývalého znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a správním spisem se pro nadbytečnost, neboť tyto důkazy měly doplnit již dostatečně zjištěný skutkový stav.36. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě, je oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který ztratil majetek podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, neprovinil se proti československému státu a nabyl zpět občanství podle zákona č. 245/1948 Sb., o státním občanství osob maďarské národnosti, zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, nebo zákona č. 34/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého státního občanství, pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, a jehož majetek v rozsahu určeném zvláštním předpisem přešel na stát.37. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 243/1992 Sb., ve znění účinném ke dni [datum], zemřela-li osoba, uvedená v odstavci 1 před uplynutím lhůty, uvedené v § 11a, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky,1) fyzické osoby v tomto pořadí: c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem. Zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 11a, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti.38. Podle ustanovení § 3 zákona č. 243/1992 Sb., oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát za podmínek uvedených v § 2 odst. 1. Postup při uplatňování nároku je stanoven zvláštním předpisem (pozn. zákonem č. 229/1991 Sb., o půdě).39. Podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, pozemky nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou nebo dočasnou nebo jednoduchou nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.40. Podle ustanovení § 11a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.41. Podle ustanovení § 16 odst. 1 věta první zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, náleží za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8).42. Podle ustanovení § 28a zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [datum], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.43. Pokud jde o právní hodnocení věci, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami, kterým nebyl vydán odňatý pozemek z důvodu překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě a jako oprávněným osobám jim přísluší náhrada za takto nevydané pozemky ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o půdě. Ostatně žalovaný v minulosti žalobkyním částečně plnil, jejich nárok co do základu nezpochybňoval, spornou byla výše tohoto nároku.44. Předmětem sporu mezi účastníky bylo to, v jaké správné výši měl být evidován žalobkyň, a tudíž kolik tento dosud nevypořádaný nárok činí, zda existuje nárok žalobkyň na vydání náhradních pozemků, tedy zda splňují podmínky pro tento mimořádný postup, tj. zda si žalovaný při uspokojování nároku žalobkyň nepočínal svévolně či liknavě, žalobkyně byly aktivní a otázka promlčení. Ve vztahu k jednotlivým vydávaným pozemkům pak byly sporné otázky vhodnosti vydání a hodnota pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa].45. Pokud jde o ocenění nevydaného pozemku PK č. [hodnota] /v k. ú. [adresa], vycházelo původní ocenění nároku ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], ve znění dodatku č. 1, dle kterého činila cena pozemku bez příslušenství a porostů 671.740 Kč, dle výpočtu výměra 33.587 m2 x 20 Kč/m2, když znalec zohlednil, že pozemek přešel na stát v roce 1947, obec Řepy byla přičleněna k Praze v roce 1967, a této skutečnosti by měla odpovídat zvolená sazba. Vycházel však ze skutečnosti, že šlo o pozemek stavební. Po zohlednění srážek pak ve výši 22 % za nemožnost napojení na veřejný vodovod (5 %), kanalizaci (7 %) a za přístup po nezpevněné komunikaci (10 %), tj. výsledná cena odňatého pro účely zákona č. 229/1991 Sb., činí 523.957,72 Kč.46. Naopak žalobkyně předložily znalecký posudek k hodnotě nevydaného pozemku zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], který vyšel ze skutečnosti, že k datu odnětí, tj. 7. 7. 1947, byl pozemek užíván jako zahrada u domu č. p. [hodnota]. Cena odňatého pozemku byla stanovena v částce 8.396.750 Kč, vycházející z výpočtu – součinu výměry 33.587 m2 a sazby 250 Kč/m2, tedy jako stavební pozemek na území hlavního města Prahy, po zohlednění srážek – srážky ve výši 12 % za nemožnost napojení na veřejný vodovod (5 %) a kanalizaci (7 %) ve výši 7.389.140 Kč, s příslušenstvím pak ve výši 7.549.390 Kč.47. Na místě tak bylo určit, jakou sazbou měl být správně nárok žalobkyň oceněn, zda 20 Kč/m2, při zohlednění umístění pozemku v době odnětí, či sazbou 250 Kč/m2, při zohlednění skutečnosti, že ke dni účinnosti zákona o půdě již Řepy spadaly pod Prahu, a proto by pozemek měl byt oceněn vyšší sazbou. Oba znalecké posudky přitom vychází ze stejné oceňovací vyhlášky č. 182/1988 Sb. V této souvislosti je však již dlouhodobě judikováno, že fixace hladiny cen ke dni účinnosti zákona o půdě zajišťuje, že jsou odňaté nemovitosti i náhradní pozemky oceňovány dle stejných cenových měřítek, čímž je zajištěna ekvivalence náhradního plnění v poměru k ceně odňatého pozemku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3455/2020 příp. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1088/12). Odňatý pozemek v k. ú. [adresa] proto musí být oceněn v částce 250 Kč/m² podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., jelikož se ke dni účinnosti zákona o půdě nacházel na území hlavního města Prahy. Rozhodující je tedy skutečný stav (charakter) pozemků ke dni odnětí státem původním vlastníkům.48. Pokud pak jde o různou výši uplatněných srážek, mezi znalci byla shoda v podobě srážky za nemožnost napojení na veřejný vodovod ve výši 5 % a na kanalizaci ve výši 7 %, shoda byla i na tom, že není na místě aplikovat jiné srážky, např. za nesrostlost. Neshodli se však na uplatnění srážky za absenci přístupu po zpevněné komunikaci. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci doplnění znaleckého posudku a v rámci své výpovědi před Okresním soudem Plzeň – jih uvedl, že není na místě uplatnit tuto srážku, neboť k pozemku byl zajištěn přístup po zpevněné cestě, kdy z dobových fotografií z roku 1945 vyplynulo, že kolem pozemku vedla železnice, byla zde vlaková zastávka a k ní vedla komunikace, o nichž byl znalec přesvědčen, že šlo o komunikaci zpevněnou. Ani jeden ze znalců neuplatnil srážky ve výši 60 % za nesrostlost území, znalec [tituly před jménem] [jméno FO] naopak vyloučil důvodnost námitky vznesené žalovaným, a proto soud tuto námitky vyhodnotil jako nedůvodnou. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že uplatnění další 10 % srážky není na místě, a soudem je tak vycházeno ze závěru, že hodnota nároku za nevydaný pozemek činí 7.549.390 Kč.49. Pokud jde o další podmínku pro tento mimořádný postup, mimo režim § 11 a zákona o půdě, lze nesprávné ocenění restitučního nároku samo o sobě považovat za liknavý či svévolný postup ze strany žalovaného zakládající možnost domáhat se převodu vhodného pozemku i mimo veřejnou nabídku (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 28 Cdo 155/2016, příp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1964/2017, podle kterého lze postup žalovaného označit za přinejmenším liknavý v případě, že i přes aktivní přístup žalobců bez ospravedlnitelného důvodu ztěžoval jejich uspokojení zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným oceněním restitučních nároků, následkem čehož se ocitl v mnohaletém prodlení s uspokojením restitučního nároku. Pro posouzení je podstatný celkový přístup státu k uspokojení restitučního nároku a na oprávněné osoby nelze přesouvat nesnáze při vyřizování restitučních nároků (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 3389/2014). Žalovaný nesprávně ocenil nevydaný majetek a na tomto stanovisku setrval i v tomto řízení. V této situaci pak jakákoliv aktivita žalobkyň by byla nadbytečná, neboť objektivně se nemohly do žádné veřejné nabídky přihlásit, pokud žalovaný měl jejich nárok za uspokojený a ocenění odmítl změnit, či odmítl akceptovat ocenění předložené žalobkyněmi. S ohledem na výše uvedené tak soud dovodil, že restituční nárok žalobkyň na náhradní pozemky dosud nebyl zcela uspokojen, přestože byl řádně a včas uplatněn a že žalobkyně mají právo na přímé uspokojení restitučního nároku na vydání náhradních pozemků mimo systém veřejných nabídek podle § 11a zákona o půdě, neboť postup žalovaného v této restituční věci je nutno hodnotit jako liknavý a svévolný. Soud proto v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu dovodil, že v důsledku liknavého a diskriminačního postupu žalované nebylo možné po žalobkyních spravedlivě požadovat pouze účast ve veřejných nabídkách, protože ta nemohla zjevně vést (vzhledem k podstatné disproporci mezi oceněním provedeným žalovanou a skutečnou výší restitučního nároku žalobců) k uspokojení jeho restitučního nároku a bylo proto namístě vyhovět žalobě o vydání konkrétních vhodných náhradních pozemků (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1117/2015, ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1540/2015).50. Pokud jde o vznesenou námitku promlčení, vyhodnotil ji soud jako nedůvodnou. V tomto směru lze v první řadě uvést, že řízení o žalobách na vydání náhradního pozemku totiž představují řízení ve věcech týkajících se vlastnického práva k náhradním pozemkům (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 4161/2017 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4559/2018), ve kterých výše dosud neuspokojeného restitučního nároku je toliko jednou z rozhodných skutkových okolností (a nikoliv samostatným majetkovým právem, jež by bylo takto uplatňováno), jež odůvodňují vyhovění žalobě na vydání požadovaného náhradního pozemku (opodstatňuje-li výše neuspokojeného restitučního nároku vydání zvolené pozemkové náhrady) a které musí být žalobcem tvrzeny a prokazovány. Rozhodovací praxe dovolacího soudu dovodila, že samotný požadavek na „přecenění“ hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 4173/2017).51. Vzhledem k výše uvedeným závěrům mohl soud přistoupit k hodnocení vhodnosti převodu požadovaných pozemků. Pokud jde o žalobkyněmi vybrané pozemky, tyto, až na výjimku uvedenou níže, splňují předpoklady pro vydání oprávněným osobám, když soud posuzoval každý pozemek jednotlivě, i v souvislosti s jeho umístěním v terénu, velikostí, způsobem možného využití, přístupů dalších vlastníků apod.52. Žalovaný namítal nepřevoditelnost toliko u pozemků v katastrálním území [adresa], a to s ohledem na jejich charakter, jak je zapsán v katastru nemovitostí. Tuto jedinou námitku shledal soud důvodnou, a proto také vedla k zamítnutí žaloby ve vztahu k vydání těchto pozemků. Soud vycházel z úvahy, že pozemek, který nemohl být vydán žalobkyním, byl pozemek tvořený zahradou, tedy nebyla na něm žádná stavba v době jeho přechodu na stát, ani jako stavební nesloužil. Není tedy žádný důvod k vydání pozemku, který je zapsán jako zastavěná plocha o a nádvoří, přesněji jako zbořeniště. Takový postup by byl možný jen v tom případě, že by byl odňat pozemek s tímto charakter, což však nebylo. S ohledem na závěr soudu o nevhodnosti vydání pozemku p. č. [hodnota] soud stejným způsobem vyhodnotil i pozemek p. č. [hodnota], který celý obklopuje pozemek p. č. [hodnota] a jeho vydáním by tak žalovaný přišel o přistup k pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Stejně tak existence staveb na pozemku p. č. [hodnota] vylučuje z pohledu soudu zemědělské využití, především pak ale obecně vhodnost k vydání.53. Pokud jde o ostatní pozemky, i samotný žalovaný je považoval za převoditelné. Obecně lze konstatovat, že nebylo prokázána žádná zákonná překážka pro nevydání. Lze připomenout, že existence vodovodního vedení či elektrického vedení, není překážkou pro vydání, na čemž byla také mezi účastníky shoda. Původní námitky žalovaného v mezidobí většinou odpadly s ohledem na nové územní plány v dotčených obcích. Žádost [jméno FO] z ledna 2024 o odkup části dotčenému pozemku nebyla realizována do dne podání žaloby, tudíž jí nemůže být vyhověno. V případě pozemků, které jsou územním plánem dané obce určeny k budoucí zástavbě pak lze uvést, že v současné době tyto pozemky nemají charakter stavebních, nestaví se na nich, nejsou k nim územní ani stavební rozhodnutí, a jsou zemědělsky obhospodařovatelné. Současně nejsou určeny ke stavbě veřejně prospěšné stavby, jiné než liniové. Není tak zde dán žádný relevantní důvod pro nevydání těchto pozemků.54. Mezi stranami byla sporná hodnota pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Žalobkyně doložily znalecký posudek č. [hodnota] vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], který vychází ze skutečnosti, že územním plánem je pozemek zařazen jako nezastavitelný s určením jako zemědělský, v současnosti využívaný jako zemědělský, čemuž odpovídala základní cena 2,60 Kč/m2 a upravená cena 1,95 Kč/m2. Celková cena parcely včetně příslušenství proto dle znalce činila 2.841 Kč odpovídající výměře 1.376 m2. Žalovaná naopak doložila znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne [datum], který vycházel ze skutečnosti, že v územním plánu je pozemek veden jako plocha označení SO/B - zóna smíšená okrajová s výměrou 1.327 m2, při základní ceně stavebního pozemku 20 Kč/m2 a upravené ceně 14,40 Kč/m2 pak určil celkovou cenu v částce 19.108,80 Kč a za porosty 3.131 Kč. Dle výpisu z katastru nemovitostí činí výměra toho pozemku 1.376 m2, dle aktuálního územního plánu obce [adresa] po zohlednění změny č. [hodnota] ze dne [datum], je pozemek zařazen mezi NZ – plochy zemědělské. Vzhledem k těmto zjištěním a skutečnosti, že mezi vyhotovením obou znaleckých posudků došlo ke změně územního plánu, přiklonil se soud, aniž by vyslýchal [tituly před jménem] [jméno FO], k ceně pozemku stanovené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] v částce 2.841 Kč, a tuto částku také použil pro účely výpočtu celkové výše hodnoty vydaných pozemků. Z pohledu převoditelnosti však u tohoto pozemku nebyly dány žádné překážky.55. Hodnota zbývajících vydaných pozemků byla stranami učiněna nespornou, soud proto prostým výpočtem stanovil hodnotu vydávaných pozemků v částce 1.546.640,39 Kč (56.011,75 + 3.508,34 + 21.116,36 + 729 + 35.824,81 + 56.698,34 + 56.728,33 + 161.940,55 + 585.598,75 + 127.241,70 + 37.786,32 + 111.480,30 + 127.489,70 + 161.645,14 + 2.841).56. Pokud jde o hodnotu dosud uspokojených nároků, vyšel soud z rozsudků ostatních soudů a ze smluv o převodu pozemků, přičemž je zřejmé, že nárok žalobkyň dosud nebyl v celé výši uspokojen. Na základě rozhodnutí soudů byly totiž žalobkyním dosud přiznány pozemky s hodnotou ve výši 1.284.841,65 Kč (viz rozhodnutí Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. [spisová značka]), ve výši 510.394,21 Kč (viz rozhodnutí Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. [spisová značka]), ve výši 237.716,60 Kč (viz rozhodnutí Okresního soudu v Semilech sp. zn. [spisová značka]), ve výši 464.651,75 Kč (viz rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově sp. zn. [spisová značka]) a ve výši 910.726 Kč (viz rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-jih sp. zn. [spisová značka]). Dále bylo nutné zohlednit, že žalobkyni b) byla vyplacena peněžitá náhrada ve výši 406.059,68 Kč a žalobkyni a) peněžitá náhrada ve výši ve výši 65.596,21 Kč a dle dřívějších smluv o převodu pozemku pozemky ve výši 340.463,47 Kč (viz body12-14 odůvodnění rozsudku).57. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, že nahradil projev vůle žalovaného k uzavření smlouvy o převodu pozemků, které shledal převoditelnými.58. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. jako většinově úspěšným účastnicím přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyním. Žalobkyně sice ve vztahu k jednomu pozemku vzaly žalobu zpět, když pozemek byl již v mezidobí vydán jinému restituentovi, a ve vztahu ke dvěma pozemkům nebyly úspěšné, avšak při porovnání hodnoty přiznaných pozemků lze učinit závěr o tom, že míra jejich neúspěchu je zanedbatelná. Proto jim také náleží náhrada nákladů řízení v plné výši. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Pro výpočet odměny soud vyšel z hodnoty přiznaných pozemků, tj. z tarifní hodnoty 1.546.640,39 Kč, čemuž odpovídá výše odměny 14.500 Kč dle § 7 bod 6 advokátního tarifu, která však musela být upravena za zastupování dvou osob dle § 12 advokátního tarifu na 80 %, tedy výše odměny za jeden úkon právní služby a jednu osobu činí 11.600 Kč.59. Žalobkyním proto náleží náklady právního zastoupení za tyto úkony právní služby: převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření ze dne 20. 2. 2025, vyjádření ze dne 11. 11. 2025, účast u jednání soudu dne 19. 11. 2025 přesahující 2 hodiny – 2 úkony, účast u jednání soudu dne 3. 2. 2026 a účast u jednání soudu dne 2. 4. 2026, tedy 8 úkonů za každou z účastnic, celkem 16 úkonů po 11.600 Kč, z toho 4 úkony učiněné do 31. 12. 2024, čemuž odpovídá odměna 46.400 Kč a 12 úkonů učiněných po 1. 1. 2025, kdy však s ohledem na ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu činí odměna za žalobkyni a) 14.500 Kč/úkon a za žalobkyni b) 11.600 Kč/ úkon, tj. 185.600 Kč a 16 náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč za úkony učiněné do 31. 12. 2024, tedy za převzetí věci a sepis žaloby, ve výši 1.200 Kč a po 450 Kč za 12 úkonů učiněných po 1. 1. 2025, s ohledem na novelu advokátního tarifu, ve výši 5.400 Kč, celkem tedy 6.600 Kč, resp. 192.200 Kč. Žalobkyním, resp. jejich právnímu zástupci náleží také náhrada cestovních výdajů za cesty k jednání soudu na trase [adresa] a zpět o délce 536 km při průměrné spotřebě 11,4 l/100 km naturalu 95, vyhláškové ceně paliva v roce 2025 ve výši 35,80 Kč/l a základní sazbě 5,80 Kč/l, čemuž odpovídá pro rok 2025 částka 5.297 Kč. V roce 2026 pak vyhlášková cena paliva činila 34,70 Kč/l a základní sazba 5,90 Kč, náhradě jízdného za jednání soudu konané dne 3. 2. 2026 odpovídá částka 5.283 Kč a v případě jednání konaného dne 2. 4. 2026 pak částka 5.601 Kč, když zástupce doložil doklad o ceně zakoupeného paliva 39,90 Kč/l. Dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu žalobkyním náleží také náhrada za ztrátu času ke 3 jednání soudu po 16 započatých půlhodinách po 150 Kč ke každému z jednání, celkem za 48 započatých půlhodin ve výši 7.200 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyň osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 48.926,01 Kč. Náklady řízení celkem činí 281.907,01 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyň.60. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.