Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.000 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku ve výši 3.360 Kč, poplatků v celkové výši 3.360 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12.000 Kč od 29. 9. 2018 do 30. 7. 2020 a smluvní pokuty ve výši 12.954,24 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 31. 8. 2020, ve znění doplnění ze dne 4. 2. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18.720 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od 29. 9. 2018 do zaplacení a dále částky 12.954,24 Kč s tím, že žalovaný a původní věřitel, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 28. 8. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] [rok] [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 12.000 Kč, který měl žalovaný vrátit v 13. měsíčních splátkách, když poslední splátka byla splatná dne 28. 9. 2018 Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které byl žalovaný v prodlení, přičemž smluvní pokuta počítaná z částky 18.720 Kč za období od 29. 9. 2018 do 20. 8. 2020 činila 12.954,24 Kč. Pro posouzení úvěruschopnost vyšel původní věřitel z dokladu předložených žalovaným. Peníze byly v hotovosti vyplaceny žalovanému dne 28. 8. 2017, žalovaný však porušil závazek plynoucí ze smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou částky ve výši 18.720 Kč. Na základě smlouvy o převodu části podniku došlo k převodu pohledávky za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Poté byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy ze dne 11. 12. 2019 na společnost [právnická osoba] a následně došlo k postoupení na žalobkyni smlouvou ze dne 26. 5. 2020.
2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
4. K výzvě soudu žalobkyně upřesnila, že žalovaný nezaplatil žádné splátky a ocitl se tak v prodlení se všemi splátkami úvěru. Úrok byl sjednán ve výši 25,85 %. Úvěr byl splatný v 13 splátkách po 1.560 Kč, splatných vždy k 28. dni kalendářního měsíce. Žalovaná pohledávka se skládala z neuhrazené jistiny ve výši 12.000 Kč, neuhrazeného poplatku za správu úvěru ve výši 2.640 Kč, neuhrazeného inkasního poplatku pouze ve výši 720 Kč a neuhrazeného úroku za období od 28. 8. 2017 do 28. 9. 2018 ve výši 3.360 Kč. V rámci posuzování úvěruschopnosti bylo kromě údajů sdělených žalovaným vycházeno z lustrace v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku. Na základě finanční analýzy a úvěrového scóringu došel původní věřitel k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet, a to s ohledem na výši volných finančních zdrojů. V době poskytnutí úvěru nic nenasvědčovalo tomu, že by ze strany žalovaného mohlo dojít k nesplácení. Pokud jde o poplatek za správu a vyhodnocení úvěru, ten slouží k pokrytí nákladů vynaložených poskytovatelem úvěru na posouzení úvěruschopnosti a na obsluhu a správu dluhu. Výše je sjednána individuálně dohodou stran. Inkasní poplatek slouží k pokrytí nákladů na službu poskytovanou dlužníkovi spočívající v inkasu hotovostních splátek v místě bydliště. Jeho výše je závislá na konkrétních okolnostech případu. Výběr hotovosti dlužníka probíhá na adrese, kterou dlužník takto označí. I výše tohoto poplatku je s dlužníkem sjednána individuálně. Oba poplatky byly sjednány v přiměřené výši, inkasní poplatek však žalobkyně požaduje v redukované částce. Poplatky byly sjednány transparentně, jasně a srozumitelně na první stránce smlouvy a dlužník s nimi vyjádřil souhlas.
5. Soud nařídil jednání na den 21. 4. 2021, přičemž žalobkyně se z něj prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
6. Z přílohy ke smlouvě o postoupení, ze smlouvy o prodeji části závodu, z přehledu postoupených pohledávek, z výpisu z obchodního rejstříku, ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 8. 2017, včetně předpisu splátek, z údajů o kontaktní osobě, z výplatních lístků žalovaného, z čestného prohlášení žalovaného, z pracovní smlouvy žalovaného, z žádosti o poskytnutí úvěru, z finanční analýzy a hodnocení spotřebitele, z pověření k provedení exekucí z roku 2017 na žalovaného včetně návrhu na nařízení exekuce, ze smluv o postoupení pohledávek, včetně příloh, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání, z informací pro spotřebitele soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
Dne 28. 8. 2017 žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 12.000 Kč, splatného v 13 měsíčních splátkách. K žádosti doložil občanský průkaz a řidičský průkaz. Uvedl, že je v zaměstnaneckém poměru, ženatý, bez dětí, bydlící u rodičů, přičemž v domácnosti bydlí dvě výdělečné osoby. Pracoval jako řidič mezinárodní dopravy se smlouvou na dobu neurčitou s příjmem ve výši 29.167 Kč průměrně. Za bydlení vynaložil 3.000 Kč a za stravné taktéž 3.000 Kč. K žádosti doložil výplatní lístky, pracovní smlouvu, čestné prohlášení. Z výplatních lístků vyplynulo, že příjem žalovaného za červenec 2017 činil 32.500 Kč, za červen 2017 27.500 Kč a za květen 2017 27.500 Kč. Žalovaný na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 5. 2017 pracoval u společnosti [právnická osoba] jako řidič mezinárodní přepravy, přičemž pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. [jméno] [příjmení], matka žalovaného, čestně prohlásila, že syn bydlí společně s ní v jedné domácnosti a přispívá měsíčně částkou 3.000 Kč na domácnost. Dle Kredit scóringu bylo žalovanému možno poskytnout úvěr až do částky 70.000 Kč. V rámci finanční analýzy tak byly zohledněny průměrné příjmy, průměrné výdaje, včetně druhé osoby ve výši 2.900 Kč, a volné finanční zdroje tak u žalovaného činily 22.167 Kč. Následně byla dne 28. 8. 2017 sepsána smlouva o úvěru [číslo] [rok] [číslo] mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový, hotovostní, spotřebitelský úvěr v celkové výši 12.000 Kč, který měl být uhrazen v 13. měsíčních splátkách po 1.560 Kč, když úroková sazba byla sjednána ve výši 25,85 % ročně, smlouvou nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy, ale byl sjednán poplatek za správu úvěru ve výši 2.640 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2.280 Kč RPSN v tomto případě činilo 166,07 % Celkem tak měl žalovaný zaplatit 20.280 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je dlužník v prodlení s tím, že nesmí přesáhnout výši danou součinem čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Součástí smlouvy byl i splátkový kalendář, který uváděl, že v případě jistiny ve výši 12.000 Kč činí výše splátky 1.560 Kč a z prvních pěti splátek není na jistinu hrazeno ničeho, naopak na úrok má být hrazeno 633,60 Kč, na poplatek za správu úvěru 496,80 Kč a na poplatek za hotovostní výběr splátek 429,60 Kč. Šestá splátka již pokrývala úhradu úroku ve výši 192 Kč, poplatku za správu ve výši 156 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 132 Kč a jistiny ve výši 1.080 Kč. V případě 7. – 13. splátky šla celá úhrada splátky na úhradu jistiny. Splátky byly splatné k 28. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k uzavření smlouvy. Žalovaný obdržel formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Jako kontaktní osoba však byla uvedena manželka žalovaného [jméno] [příjmení], na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Peněžní prostředky byly převzaty v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jak vyplývá z obchodního rejstříku. Žalobkyně doložila přímo smlouvu o prodeji části podniku ze dne 6. 9. 2018 včetně příloh, v nichž je uvedena i pohledávka za žalovaným. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jako postupitel a společnost [právnická osoba] jako postupník uzavřely dne 11. 12. 2018 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postupitel postoupil své pohledávky za dlužníky uvedenými v příloze 1 postupníkovi. Mezi těmito pohledávkami je uvedena i pohledávka za žalovaným označena jménem, příjmením, rodným číslem, bydlištěm dlužníka výší nároku, jeho splatnosti a jednotlivým dělením. Dne 26. 5. 2020 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi postupitelem [právnická osoba] a postupníkem – žalobkyní, kdy předmětem postoupení byly znovu pohledávky za dlužníky. I v tomto případě je v příloze smlouvy uvedena pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne 27. 7. 2020 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky ze strany společnosti [právnická osoba], kdy bylo sděleno, že novým věřitelem je žalobkyně a téhož dne byla žalovanému vypravena taktéž předžalobní upomínka ze strany právního zástupce žalobkyně.
Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že dneb17. 1. 2017 bylo zahájeno exekuční řízení proti žalovanému k návrhu [obec] [anonymizována dvě slova], když předmětem byla jistina ve výši 104.136 Kč a penále ve výši 51.542 Kč, kdy na základě návrhu byl soudní exekutor pověřen provedením exekuce dne [datum rozhodnutí] pod. sp. zn. [spisová značka]. Další exekuční řízení, resp. pověření soudního exekutora bylo vydáno v exekuci vedené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] proti žalovanému dne 13. 3. 2017, tentokrát pro částku 2.130 Kč s příslušenstvím. V další exekuční věci bylo dne 12. 6. 2017 pod sp. zn. [spisová značka] vydáno další pověření ve prospěch oprávněné [právnická osoba] [země] a další exekuce pak byla dle pověření Okresního soudu v Bruntále ze dne 23. 6. 2017, tentokrát ve prospěch oprávněného [právnická osoba]
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
11. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pohledávka za žalovaným se stala nejprve na základě smlouvy o prodeji části podniku vlastnictvím [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], následně pak na základě smluv o postoupení pohledávek byla postoupena nejprve na společnost [právnická osoba] a následně i na žalobkyni. Smlouvy o postoupení byly řádně předloženy, pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována řádně ve všech těchto smlouvách a žalovaný byl o postoupení minimálně v poslední fázi informován, a to včetně předžalobní upomínky. Soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 12.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný měl v 13 měsíčních splátkách po 1.560 Kč zaplatit celkem 20.280 Kč, když částka 8.280 Kč zahrnovala jak úrok ve výši 3.360 Kč, tak poplatek za správu úvěru ve výši 2.640 Kč a tak poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2.280 Kč.
15. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou ukládající poskytovateli úvěru zkoumat řádně schopnost úvěrovaného úvěr řádně splácet. Přestože žalovaný doložil výplatní lístky a pracovní smlouvu, dospěl soud k závěru, že hodnocení z jeho strany nebylo dostatečné tak, jak to předpovídá ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 357/2016 Sb., když soud má pochybnosti o údajích uvedených v žádosti o poskytnutí úvěru a především pak v tvrzení žalobkyně o lustraci žalovaného v různých databázích. Nepochybně žalovaný prokázal výši svého měsíčního příjmu, pokud však jde o výdajovou stránku v podobě nákladů na bydlení a stravování, ty vychází z čestného prohlášení matky žalovaného. Na druhou stranu kontaktní osobou žalovaného je manželka žalovaného, a to je i kontaktní adresa, na které se mají případné splátky vybírat. To vypovídá o tom, že údaje zde uvedené pravděpodobně neodpovídají skutečnosti. Co však vůbec neodpovídá skutečnosti, jsou další závazky žalovaného. Jen z údajů dostupných soudu je zřejmé, že v okamžiku podání žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru měl žalovaný další 4 exekuce v částce přesahující 150.000 Kč a o těchto závazcích není jak v žádosti žalovaného, tak ani v doložených finančních analýzách ani zmínka, což je s podivem v situaci, kdy žalobkyně tvrdí, že žalovaný byl lustrován v centrální evidenci exekucí a tyto exekuce by se v ní musely nepochybně projevit. Ostatně o tom, že žalovaný nebyl schopen hradit své závazky, vypovídá i fakt, že dle žalobkyně žalovaný neuhradil žádnou splátku. Soud tak má za to, že původní věřitel nedostál svým povinnostem v souvislosti se zákonem o spotřebitelském úvěru a lze tak uzavřít, že uzavřená smlouva je neplatná, a to neplatná absolutně, jak dovozuje judikatura vyšších soudů. Svou neúčastí u jednání se žalobkyně vzdala možnosti být v tomto směru poučena.
16. Vzhledem k ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., tak žalobkyni náleží toliko jistina úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení počítaným teprve ode dne doručení výzvy, která byla doložena a tou je výzva právního zástupce žalobkyně. Soud tak žalobě vyhověl, pokud jde o jistinu o úvěru ve výši 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 31. 7. 2020, počítaným dle § 573 občanského zákoníku, kdy se sice dle soukromého názoru soudu jeví, že žalovaný na svůj úvěr uhradil jednu splátku, čemuž odpovídá i fakt, že celková výše nákladů dle smlouvy měla činit 20.280 Kč a žalovaná žádá o úhradu částky 18.720 Kč, když rozdíl činí právě 1.560 Kč a jedná se tedy o rozdíl ve výši jedné splátky. Soud však k tomuto závěru došel prostým výpočtem, uvedený závěr nemá oporu v předložených důkazech, žalovaný zůstal po celou dobu řízení nekontaktní a z tohoto důvodu tedy tato skutečnost žádným způsobem v rozhodnutí být zohledněna nemohla.
17. Vzhledem k neplatnosti smlouvy tak soud nemohl vyhovět žalobě, pokud jde o ostatní nároky vyplývající ze smlouvy, a sice pokud jde o úrok ve výši 3.360 Kč, poplatky v celkové výši 3.360 Kč, zákonný úrok z prodlení od 29. 9. 2018 do 30. 7. 2020 a v neposlední řadě také co do smluvní pokuty ve výši 12.954,24 Kč, když ostatně takto žalovaná výše smluvní pokuty neodpovídá jak ustanovení smlouvy, která sama uvádí, že výše smluvní pokuty může být maximálně do výše poloviny jistiny, tak především ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb., který taktéž upravuje maximální výši smluvní pokuty, jako součin koeficientu 0,5 a poskytnuté výše úvěru.
18. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla ve větší míře neúspěšná a žalovanému účelně vynaložené náklady nevznikly.