Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

18 C 193/2024

Soud: Okresní soud v BruntáleDatum rozhodnutí: 19. 11. 2024Č. j.: 18 C 193/2024-48Samosoudkyně: Mgr. Jana TihelkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 24. 1. 2025Předmět řízení: 53.816,26 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBU:2024:18.C.193.2024.1
prodlení věřitelesmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (10) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53.816,26 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7.338,25 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 53.086,26 Kč od 16. 4. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.783,31 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 53.816,26 Kč od 16. 4. 2024 do zaplacení a na nákladech řízení částku 15.075,80 Kč, a to ve splátkách po 5.000 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 53.816,26 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7.338,25 Kč za období od 11. 1. 2024 do podání žaloby, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.783,31 Kč za období od 25. 1. 2024 do 15. 4. 2024, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 53.086,26 Kč od 16. 4. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky od téhož data s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat i opakovaně revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty až do výše úvěrového rámce 55.000 Kč. Před uzavřením smlouvy však byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Úvěr se zavázal splácet řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách ve výši stanovené v úvěrové smlouvě a odpovídající 2,45 % sjednaného rámce. Splátky byly splatné vždy k 20. dni v měsíci. V průběhu úvěrového vztahu žalovaný celkem čerpal 56.400 Kč a na tento úvěr zaplatil 26.920 Kč, které žalobkyně započetla způsobem uvedeným v žalobě. Protože však žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila, když současně požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky. K zesplatnění došlo dne 10. 1. 2024 a dopisem z téhož dne byl pak žalovaný k zaplacení vyzván. Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a ke dni sepisu žaloby činila dlužná částka 53.816,26 Kč, když se skládala z neuhrazené jistiny ve výši 53.086,26 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 730 Kč. Tyto náklady na vymáhání pak zahrnovaly náklady účelně vynaložených nákladů žalobkyně ve výši 100 Kč, resp. 130 Kč, které byly s účinností od 1. 5. 2022 navýšeny na jednotnou částku 300 Kč měsíčně. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

3. Soud nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaný se k jednání dostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti žalobkyně postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

4. Žalovaný se u jednání vyjádřil ke svým poměrům v prosinci 2021, kdy byla uzavírána smlouva a potvrdil, že pracoval u [právnická osoba] v [adresa] s příjmem cca 20.000 Kč a jeho manželka pracovala v mateřské školce s příjmem cca 18.000 Kč. Za byt a související služby hradili společně 12.000 Kč. Dále spláceli úvěr na auto ve výši 4.500 Kč, který byl však veden na manželku. V té době se jim také narodil vnuk, na něhož finančně přispívali. V době poskytnutí úvěr měl dostatek finančních prostředků na jeho splácení, avšak následně měl mimořádné výdaje např. na opravu auta, a proto se musel znovu zadlužit. Následovaly i rodinné problémy, v jejichž důsledku již na splácení úvěru neměl peníze. Předchozí dluhy má již doplacené. Požádal, aby mohl nějakým způsobem vyřešit tento dluh, když nebyl schopen dlužnou částku hradit jednorázově. Navrhl úhradu dlužné částky ve splátkách po 5.000 Kč.

5. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení rizik, z úvěrové zprávy NRKI, z flexibilní půjčky – revolvingového úvěru č. [hodnota], z výpisu čerpání, splátek a úhrad, z výzvy ke splacení celého úvěru, včetně dokladu o odeslání, z metodiky posouzení klienta, z úvěrových podmínek a dokumentů k pojištění schopnosti splácet, z předžalobní výzvy k plnění, včetně dokladu o odeslání, z návrhu na vydání elektronického platebního rozkaz sp. zn. [spisová značka], včetně výpisu čerpání, splátek úhrad, splátkového kalendáře, úvěrové smlouvy a sazebníku, z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu sp. zn. [spisová značka], včetně smlouvy o spotřebitelském úvěru a z rozsudku Okresního soud v Bruntále sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný požádal žalobkyni o úvěr. V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný je ženatý, žije ve státním bytě, nemá již žádné vyživované dítě, jeho příjem činí 22.000 Kč a příjem manželky 15.000 Kč. V žádosti uvedl výdaje ve výši 12.000 Kč měsíčně. Z pohledu registrů SOLUS, NRKI, ISIR a CEE nebyly shledány pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Žalovaný v té době neměl žádný existující finanční produkt. K uzavření smlouvy pak došlo prostředky komunikace na dálku dne 7. 12. 2021, kdy byla sjednána smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový, revolvingový úvěr ve výši 55.000 Kč při úrokové sazbě 18,88 % ročně a RPSN 20,6 %. Žalovaný tak měl celkem zaplatit 60.625 Kč při řádném splácení. Minimální výše splátky odpovídala 2,45 % z úvěrového rámce a tedy částce 1.346 Kč. Splátky byly splatné vždy k 20. dni v měsíci. Podpisem smlouvy o úvěru bylo požádáno o první čerpání úvěru ve výši 55.000 Kč. Smlouvou bylo sjednáno také pojištění, přičemž výše měsíční úhrady za pojištění činila 8,9 % ze splátky úvěru. Pro případ prodlení byly sjednány účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání, dále smluvní pokuta ve výši 500 Kč a jednorázová smluvní pokuta v případě zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojištění. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad byla částka 55.000 Kč čerpána dne 25. 1. 2022 převodem na účet žalovaného, který provedl první úhradu splátky dne 18. 2. 2022. Řádně byla provedena také úhrada splátky za březen 2022, duben 2022 a dne 20. 5. 2022 bylo ze strany žalovaného provedeno další čerpání částky 800 Kč. Další úhrady pak byly provedeny dne 9. 6. 2022, dne 11. 7. 2022, dne 12. 8. 2022 a dne 2. 9. 2022. Následovalo znovu čerpání částky 600 Kč dne 5. 9. 2022. Další úhrada ze strany žalovaného byla provedena dne 18. 10. 2022 v částce 2.692 Kč a v obvyklé výši zase dne 11. 11. 2022 a 22. 1. 2023. Následovaly úhrady ještě v měsíci únoru, dvakrát v březnu a dvakrát v květnu 2023, v červenci 2023 vždy po 1.346 Kč, dále dne 11. 9. 2023 ve výši 2.692 Kč a poslední úhrada ze strany žalovaného byla provedena dne 2. 10. 2023 ve výši 1.346 Kč. Dopisem ze dne 10. 1. 2024, odeslaným dne 11. 1. 2024, byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 58.552,26 Kč do 14 dnů od sepisu výzvy z důvodu prodlení s úhradou závazku z této smlouvy. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 1. 2. 2024, odeslanou dne 2. 2. 2024, k zaplacení dlužné částky 59.329,38 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy. Z přehledu splácení dále vyplývá, jakým způsobem byly jednotlivé úhrady ze strany žalovaného započítávány na jednotlivé nároky. Tyto úhrady co do jistiny se pro poslední období pohybovaly v řádu desítek až stovek korun, když např. z úhrad za září a říjen 2023 nebylo na jistinu započítáno ničeho, v červenci 2023 bylo na jistinu započteno 119,70 Kč, z květnové úhrady na jistinu nebylo použito ničeho, obdobně z úhrady za provedené v březnu a v květnu 2023 a pokud jde o úhrady jistiny z únorové splátky, ta činila 50,65 Kč. Žalovanému byly totiž pravidelně při opožděných platbách účtovány náklady za vymáhání po 300 Kč a také smluvní pokuty po 500 Kč za prodlení s úhradou měsíční splátky. Právě tyto nároky byly nejčastěji uspokojovány se zaplacených splátek, stejně jako úroky a pojištění. Teprve na poslední místě byla úhrada jistiny. Po započtení úhrad splátek tak činila dlužná jistina 53.086,26 Kč, dlužné úroky 7.338,23 Kč, dlužné náklady na vymáhání 730 Kč, dlužný úrok z prodlení 1.783,31 Kč, to vše ke dni 15. 4. 2024.

6. Soudu je současně známo, že proti žalovanému zde bylo vedeno několik řízení, všechna zjištěná řízení však byla vedena na základě porušených úvěrových smluv, k jejímž uzavření došlo až v roce 2022, tedy až poté, co byla uzavřena smlouva v této věci.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě provedeného dokazovaní soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které bylo žalovanému umožněno opakovaně čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce v částce 55.000 Kč a žalovaný se zavázal za tento úvěr hradit pravidelné splátky, zahrnující i úrok i sjednané pojištění. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníků úvěr splácet. V této konkrétní věci žalobkyně činila kroky ke zjištění finanční situace žalovaného, vycházela z údajů sdělených v žádosti, sama provedla analýzu údajů zjištěných v interních a externích databázích a žalovaný ostatně zjištěné údaje potvrdil u konaného jednání. Současně z provedeného dokazování vyplynulo, a potvrdil to znovu i samotný žalovaný, že v okamžiku uzavírání smlouvy měl dost finančních prostředků k úhradě splátek, neboť jeho platební neschopnost nastala až později v důsledku jiných okolností, které nemají původ ani v této smlouvě, ani ve skutečnost známých v okamžiku uzavření této smlouvy. Soud proto dospěl k závěru, že v tomto konkrétním případě žalobkyně zkoumala úvěruschopnost řádně, a že tedy smlouva je platná.

12. Z provedeného dokazovaní pak vyplynulo, že žalovaný porušil povinnost řádně splácet splátky, když některé splátky doplácel opožděně, avšak stále platil, následně od listopadu 2023 již nezaplatil ničeho a žalobkyně tak využila oprávnění daného úvěrovými podmínkami a úvěr zesplatnila. Výše jednotlivých nároků vyplynula z provedeného dokazování. Nárok na vrácení jistiny a úroků sjednaných smlouvou vyplývá přímo ze smlouvy, smlouvou bylo také sjednáno pojištění, jehož úhrada byla zahrnuta ve splátce, sjednány přímo smlouvou byly i účelně vynaložené náklady na vymáhání. Smlouva obsahovala ujednání i o smluvní pokutě, která byla sjednána jak pro případ prodlení s úhradou jednotlivých splátek, tak pro případ prodlení se zesplatněným úvěrem. Smluvní pokuta sice není předmětem tohoto řízení, avšak úhrady smluvních pokut za prodlení s úhradou splátek byly provedeny v rámci započtení jednotlivých splátek. Je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou jednotlivých splátek, ale především zesplatněného úvěru ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a je tak povinen platit úrok z prodlení, který v okamžiku prodlení činil 14,75 % ročně, a to z celé žalovaného částky. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

13. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 2.153 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 3.260 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka a sepis žaloby) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a tři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 2.242,80 Kč. Náklady řízení celkem činí 15.075,80 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému bylo umožněno hradit dlužnou částku ve splátkách ve výši 5.000 Kč, které sám navrhl a které je dle svého vyjádření schopen platit a zároveň takto stanovená výše splátky umožní úhradu dlužné částky do 1,5 roku. Nutno však připomenout, že splátky byly povoleny pod ztrátou jejich výhody, což znamená, že nebude-li některá ze splátek uhrazena řádně, nebo včas, stane se znovu splatnou celá dlužná částka.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací