Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11.384,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11.384,99 Kč od 17. 7. 2024 do zaplacení, a to ve splátkách po 2.000 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se co do částky 13.693,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 319,20 Kč od 17. 7. 2024 do zaplacení a co do smluvní pokuty ve výši 479,62 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 17. 12. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25.078,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11.704,19 Kč od 17. 7. 2024 do zaplacení a dále smluvní pokuty v kapitalizované výši 479,62 Kč, odpovídající smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru za dobu 90 dnů, to vše s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat úvěr až do výše 14.100 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s příslušenstvím ve lhůtě splatnosti. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru, jakož i další poplatky za volitelné služby – klidné spaní. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím internetové stránky [hodnota], kdy žalovaný vyplnil žádost o úvěr a souhlasil s podmínkami. Žalobkyně před poskytnutím úvěru přezkoumala úvěruschopnost žalovaného dle své metodiky. Ověřila osobu žalovaného v databázi NRKI a BRKI, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, a dospěla k závěru, že je schopen úvěr splácet. Úvěr byl čerpán dne 7. 2. 2024 v částce 1.000 Kč a 7.000 Kč, dále dne 28. 3. 2024 ve výši 3.000 Kč a dne 8. 4. 2024 ve výši 400 Kč. Splatnost první splátky nastala dne 8. 3. 2024. a konec kreditového rámce měl nastat dne 30. 7. 2025. Žalovaný uhradil do podání žaloby cekem 14,94 Kč, které žalobkyně započetla na jistinu. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila 25.078 Kč, přičemž se skládala z jistiny ve výši 11.384,99 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 216,72 Kč, smluvního úroku ve výši 13.371,41 Kč a poplatku za službu klidné spaní 102,48 Kč. Přes předžalobní upomínku ze dne 27. 11. 2024 nebylo ničeho zaplaceno.
2. Žalovaný v rámci odporu uvedl, že jeho příjmové a majetkové poměry mu neumožňují uhradit celou částku jednorázově a požádal proto o splátky.
3. Soud nařídil jednání na den 3. 4. 2025, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně omluvila, žalovaný se k jednání dostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti žalobkyně postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. U jednání pak žalovaný uvedl, že by měl nastoupit do zaměstnání s příjmem kolem 30.000 Kč hrubého a s plánovaným zvýšením po uplynutí zkušební doby. Maximální výši splátky odhadl v částce 2.000 Kč – 3.000 Kč, neboť má dvě exekuce, včetně exekuce na výživné a dále splácí dluh na bydlení. Žalovaný si původně myslel, že bude schopný úvěr splácet, neboť si v zaměstnání zvyšoval kvalifikaci, o zaměstnání ale ke dni 30. 9. 2024 přišel. V rámci vyjádření k důkazům žalovaný rozporoval částku nákladů na bydlení uvedenou v žádosti, neboť fakticky byla vyšší.
4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, z občanského průkazu, z principů úvěrování, z přehledu identifikovaných příjmů, ze sazebníku, z všeobecných obchodních podmínek, z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, z občanského průkazu žalovaného, z předpisu denní splátek, z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, z předžalobní upomínky, z výzvy k úhradě před podáním žaloby, včetně dokladu o odeslání, z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci sp. zn. [spisová značka], z návrhu na vydání EPR ve věci sp. zn. [spisová značka], z návrhu na vydání EPR ve věci sp. zn. [spisová značka], z oznámení o podpoře v nezaměstnanosti, z výplatních pásek, z potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, z průkazky uchazeče o zaměstnání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
5. Žalovanému byly poskytnuty údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru a tzv. předsmluvní informace. Žalobkyně také doložila metodiku posuzování úvěruschopnosti. Žalovaný vyplnil žádost o úvěr a předložil k žádosti občanský průkaz. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela ze skutečnosti, že žalovaný žije v jednočlenné domácnosti, kdy výše jeho příjmu dle jejich zjištění činila 19.469 Kč, naopak dle údajů uváděných žalovaným by měla činit 19.000 Kč a výše pravidelných výdajů žalovaného na bydlení 2.100 Kč, na splátky 7.000 Kč, další nezbytné výdaje 5.000 Kč a ostatní zbytné výdaje 1.000 Kč. Výpočet počítal s rezervou pro výdaje v částce 500 Kč a s minimálními výdaji v částce 12.160 Kč. Disponibilní příjem proto činil 4.400 Kč. Posouzení úvěruschopnosti skončilo závěrem o úspěšném splnění podmínek, nebylo doporučeno žádné prodloužení. Žalobkyně měla k dispozici přehled příchozích plateb na účet žalovaného za období posledních 12 měsíců.
6. K uzavření smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru došlo prostředky komunikace na dálku, kdy smlouva byla podepsána SMS kódem dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut kreditní rámec až do částky 14.100 Kč. Dlužník se zavázal splatit věřiteli vyčerpanou část úvěru spolu s příslušenstvím do konce doby platnosti kreditního rámce dne 31. 7. 2025. Dle vlastností úvěru uvedených v článku VI. smlouvy činila úroková sazba 1,016 % denně, RPSN 4.125,28 %, výše poplatku za tranši 1,99 % z čerpané částky. Splatnost první denní splátky nastala dne 8. 3. 2024 a splácely se denně dle přehledu splátek, jenž byl přílohou smlouvy. Dlužník prohlásil, že se seznámil s všeobecnými obchodními podmínkami, že s nimi souhlasí a výslovně přijímá zejména následky porušení smlouvy a sankce, jak jsou zde stanoveny. Smlouva uváděla možné doplňkové služby, které bylo možno sjednat včetně poplatku za něj, ze smlouvy však nelze dovodit, které doplňkové služby byly sjednány. Žalovaný čerpal úvěr dne 7. 2. 2024 v částce 1.000 Kč a 7.000 Kč, dne 28. 3. 2024 v částce 3.000 Kč a dne 9. 4. 2024 v částce 400 Kč. Dopisem ze dne 16. 7. 2024 bylo žalovanému sděleno, že z důvodu prodlení přesahujícího 91 dnů došlo k zesplatnění, že dlužná částka činí 25.558.22 Kč a že žalobkyně s okamžitou platností vypovídá smlouvu o půjčce. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 25.558,22 Kč a náhrady nákladů řízení předžalobní upomínkou ze dne 27. 11. 2024, odeslanou téhož dne na adresu, která není uvedena ve smlouvě a není ani adresou trvalého pobytu.
7. Soudu je z jeho činnosti známo, že v podobě čerpání úvěru u něj probíhala vůči žalovanému nejméně dvě další řízení, a to pod sp. zn. [spisová značka] zahájené dne 15. 12. 2023 z titulu porušení úvěrové smlouvy ze dne [datum], dle které měl žalovaný vrátit 36.900 Kč do 11. 2. 2023, což neučinil a měl tak vrátit 27.500 Kč s příslušenstvím a se smluvní pokutou a pod sp. zn. [spisová značka] zahájené dne 20. 12. 2023 z titulu porušené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], kdy splatnost nároku nastala dne 14. 9. 2023 a žalovaný měl zaplatit 78.779,15 Kč s příslušenstvím. Další závazek, který žalovaný měl v okamžiku uzavření smlouvy, byl pak u soudu řešen žalobou podanou dne 19. 4. 2024 pod sp. zn. [spisová značka] z titulu porušení úvěrové smlouvy ze dne [datum] a kdy k zesplatnění závazku ve výši 22.925,93 Kč došlo ke dni 20. 9. 2023.
8. Žalovaný byl v období od 1. 10. 2024 do 17. 11. 2024 a od 8. 1. 2025 v evidenci úřadu práce, přičemž mu náležela podpora ve výši 14.982 Kč po dobu prvních dvou měsíců, a následně 11.524 Kč, resp. 10.372 Kč v pátém posledním měsíci. Jeho příjem z brigád činil v listopadu 2024 2.064 Kč, dále 3.367 Kč a 3.961 Kč, když pracoval u třech různých subjektů.
9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, kterou bylo žalovanému umožněno opakovaně čerpat úvěr až do výše 14.100 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet denní splátkou, včetně poplatků za služby, které byly smlouvou sjednány, především za jednotlivá čerpání úvěru.
15. Smlouva je současně smlouvou spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníka úvěr splácet. Tato povinnost slouží jak k ochraně věřitele, tak dlužníka a tak i celé společnosti, protože jejím smyslem je chránit před předlužením dlužníků i celé společnosti, ale i věřitele před možností, že se mu nevrátí poskytnuté finanční prostředky. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet, když zjistila jeho příjmy za poslední rok, dále to, že má žalovaný další splátky a že má překvapivě velmi nízké, až zcela nereálné výdaje na bydlení. Již v té době měl však žalovaný dokonce tři splatné závazky v celkové výši přesahující 100.000 Kč, které nebyl schopen splácet. Právě na tomto příkladu se jasně ukazuje smysl tohoto zákonného ustanovení. Žalovaný sice byl přesvědčen o tom, že bude úvěr schopný splácet, ale objektivně už v okamžiku uzavření smlouvy bylo zřejmé, že nemá z čeho, resp. že má mnohem vyšší výdaje než příjmy, že není schopen splácet ani předcházející závazky a že vytváří spirálu dluhů. Ostatně o faktické neschopnosti splácet svědčí i jeho splátky v celkové výši 14,94 Kč. Proto také zákon stanovuje povinnost věřitelů ověřovat úvěruschopnost dlužníků a soud je přesvědčený o tom, že žalobkyně mohla z dostupných registrů zjistit, že žalovaný má zesplatněny minimálně tři další úvěry. Již tehdy nebyl schopen splatit své závazky. Jeví se totiž, že žalobkyně zkoumala pouze příjmovou stránku, neověřovala však stránku výdajovou. Uvedené tak vede soud k závěru, že ze strany žalobkyně nebyly zjištěny všechny relevantní údaje, z nichž by bylo možné učinit závěr o schopnosti žalovaného úvěr splácet nebo zjištěné údaje nejsou správné, především pak údaj o výši nákladů na bydlení.
16. Soud proto shledal předloženou smlouvu absolutně neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a žalobkyni proto náleží pouze jistina zápůjčky ve výši 11.400 Kč po zohlednění dílčích úhrad ve výši 14,94 Kč, tedy částka 11.384,99 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z jistiny od 17. 7. 2024 do zaplacení, přičemž uvedené datum vychází ze zesplatňujícího dopisu. Výše úroku z prodlení pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl, jak plyne z výroku I. rozsudku.
17. Nedůvodnou soud však shledal žalobu co do dalších nároků majících původ v neplatné smlouvě, tedy co do poplatku za poskytnutí úvěru a poplatků za volitelné služby v celkové výši 13.696,61 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 479,62 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z částky tvořené poplatky, tedy z částky 319,20 Kč. V tomto rozsahu proto musela být žaloba zamítnuta.
18. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž právo na náhradu nákladů řízení by náleželo úspěšnějšímu žalovanému, který však náhradu nákladů řízení nepožadoval.
19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výhled lepších příjmových poměrů bylo žalovanému umožněno hradit dlužnou částku ve splátkách po 2.000 Kč, přičemž k úhradě celého dluhu by tak mělo dojít ve lhůtě jednoho roku. Současně tato částka odpovídá potenciálním možnostem žalovaného úvěr splácet. Nutno ovšem připomenout, že splátky byly sjednány pod ztrátou jejich výhody, což znamená, že nezaplacením byť jediné splátky ve stanovené výši nebo v termínu, se stanu znovu splatným celý úvěr.