Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15.000 Kč od 25. 4. 2023 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku ve výši 6.000 Kč, co do smluvní pokuty ve výši 2.595 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.000 Kč od 25. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 725 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 13. 8. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 4. 2023 do zaplacení a dále částky 2.595 Kč s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15.000 Kč, která téhož dne byla zaslána na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal hradit úrok ve výši 40 % měsíčně. Úvěr byl uzavřen na dobu neurčitou a žalovaný byl povinen splácet splátky každý měsíc vždy k 19. dni v měsíci, a to toliko úroky přirostlé za uplynulé období. Jistina úvěru mohla být uhrazena kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, proto byl opakovaně upomínám a naposledy byl v upomínce ze den 21. 4. 2023 informován o zesplatnění úvěru ke dni 24. 4. 2023, a také vyzván k jeho úhradě. Dnem následujícím se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru. Naposledy byl upomínán upomínkou ze dne 15. 10. 2023. Předmětem řízení je tak částka 21.000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 15.000 Kč a ze smluvního úroku za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 6.000 Kč. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, navrhla žalobkyně, aby soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pro případ prodlení se splacením úvěru byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, z niž se žalovaný ocitl v prodlení. Žalobkyně kapitalizovala smluvní pokutu v částce2.595 Kč za období od 25. 4. 2023 do 15. 10. 2023. Žalobkyně také splnila svou povinnost vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru, když ověřovala příjem žalovaného z jeho bankovních výpisů a osobu žalovaného ověřovala v dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě těchto skutečností pak nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, a proto byla schválena jeho žádost o úvěr a následně také podepsána distančním způsobem úvěrová smlouva.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena vhozením do domovní schránky dne 16. 12. 2024. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.
4. Ze sdělení [právnická osoba], z rodného listu žalovaného, z výpisu z běžného účtu žalovaného, z žádosti o spotřebitelský úvěr, z oznámení o zesplatnění, z potvrzení o výplatě úvěru, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
5. Žalovaný požádal o úvěr, přičemž ke své osobě uvedl, že je svobodný, jeho domácnost tvoří 3 členové s 2 příjmy a jedno vyživované dítě. Rodina žije v pronajatém bytě. Její měsíční výdaje činí 11.000 Kč. Žalovaný je zaměstnaný jako zedník u společnosti [právnická osoba], má základní vzdělání. Zde pracuje od ledna 2017 a dosahuje příjmu 27.000 Kč měsíčně. Žalovanému byl zaslán návrh smlouvy. Žalovaný k žádosti doložil rodný list, a také výpisy ze svého běžného účtu za měsíce září, říjen a listopad 2022. Z výpisu za září 2022 plyne, že počáteční zůstatek činil 897,62 Kč, konečný zůstatek pak 2.724,85 Kč, přičemž na účet tento měsíc byly připsány příjmy ve výši 106.845,01 Kč a odešly výdaje ve výši 105.017,78 Kč. Z významnějších příchozích položek je pak zřejmá zřejmě příchozí částka zálohy od zaměstnavatele ve výši 4.000 Kč, dále částka znovu 4.000 Kč od zaměstnavatele dne 8. 9. 2022, dále dávky, a sice jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5.000 Kč, dále mzda 26.125 Kč, kde v poznámce je uvedeno, že bylo odečteno 8.000 Kč, dále mzda jiného zaměstnance ve výši 24.320 Kč, dále příchozí částka 14.000 Kč bez označení, dne 23. 9. 2022 částka 8.000 Kč od společnosti [právnická osoba] představující zápůjčku, dne 26. 9. 2022 částka [právnická osoba] Kč z loterie [adresa] a několik příchozích částek z jiného účtu žalovaného. Pokud jde o odchozí platby za tento měsíc, pak z tohoto účtu kromě běžných plateb nákupů, odešla částka představující cizí mzdu, dále částka 9.500 Kč bez bližšího označení, bylo provedeno několik výběrů z bankomatu, a to včetně částky 14.000 Kč dne 20. 9. 2022 a dne 23. 9. 2022 ve výši 5.000 Kč a příkladmo také dne 24. 9. 2022 bylo zúčtovaných 7 transakcí v celkové výši 1.100 Kč v jednom stejném obchodě – v tabáku v [adresa] a téhož dne také zúčtovaných 7 transakcí v podobě výběru hotovosti z bankomatu v [adresa], na stejném místě, v celkové výši 12.400 Kč.
6. Pokud jde o výpis za říjen 2022, pak počáteční zůstatek činil 2.724,85 Kč, konečný zůstatek 10.543,81 Kč, přičemž zde přišly příjmy ve výši 110.982,16 Kč a výdaje odešly ve výši 103.163,20 Kč, přičemž z významnějších příchozích položek jsou zde viditelné znovu převody z jiného účtu žalovaného v tisícových částkách, znovu záloha na mzdu ve výši 4.000 Kč a také samotná mzda žalovaného ve výši 30.000 Kč a mzda zřejmě jeho kolegy ve výši 24.620 Kč, která byla okamžitě přeposlána jinde, dále příchozí platba z jiného účtu žalovaného ve výši 16.000 Kč, dále znovu dávky ve výši 9.709 Kč v podobě podpory v nezaměstnanosti a příspěvku při rekvalifikaci, dále zde přišla další zápůjčka od [právnická osoba] ve výši 8.000 Kč dne 27. 10. 2022. Pokud jde o významnější odchozí platby, pak je kromě již zmíněných odchozích položek znovu zřetelná platba částky 9.500 Kč bez bližšího označení, dále výběr částky 18.000 Kč dne 18. 10. 2022, výběr částky 6.000 Kč téhož dne a úhrada částky 10.600 Kč ve prospěch [právnická osoba] dne 22. 10. 2022.
7. Z listopadového výpisu z účtu pak plyne, že konečný zůstatek činil 1.928,64 Kč, když na účet přišly příjmy ve výši 112.724 Kč a odešly výdaje ve výši 121.339,17 Kč, přičemž zde z významnějších příchozích položek je zřetelná příchozí mzdy ve výši 24.980 Kč v případě kolegy žalovaného a částky 31.225 Kč v případě samotného žalovaného po odečtení zálohy ve výši 5.000 Kč, přičemž mzda kolegy byla ihned přeposlána na jiný účet, z jiného účtu žalovaného byla přeposlána částka 15.000 Kč, která pak byla v průběhu pár dní vybrána, žalovaný znovu zaplatil předchozí úvěr u společnosti [právnická osoba] ve výši 10.080 Kč dne 20. 11. 2022, aby si dne 23. 11. 2022 vzal další úvěr tentokrát už ve výši 17.100 Kč. Znovu pak v jeden den, konkrétně dne 24. 11. 2022, bylo provedeno 7 výběrů kartou v celkové výši 17.400 Kč. I v tomto měsíci je viditelná odchozí částka 9.500 Kč.
8. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] došlo prostředky komunikace na dálku dne [datum], kdy téhož dne byla částka 15.000 Kč zaslána na účet žalovaného, což plyne i z potvrzení [právnická osoba], která účet pro žalovaného vedla. Na základě smlouvy o úvěru byl žalovanému poskytnut úvěr až do úvěrového limitu ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet tak, že měl být hrazen smluvní úrok v pravidelných měsíčních splátkách ke dni splatnosti. Úrok byl smlouvou sjednán ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně. Úvěrující byl oprávněn jednostranně požádat o okamžité splacení celého dluhu, pokud by byla porušena smlouva. Smlouva byla uzavřena na dobu do úplného splacení úvěru. Dopisem ze dne 21. 4. 2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 44.048 Kč do 3 dnů od doručení dopisu, a to z důvodu, že téhož dne došlo k zesplatnění úvěru. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2023 byl žalovaný naposledy vyzván k zaplacení částky 47.510,30 Kč.
9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
15. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, která je smluvním typem úvěrové smlouvy ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které bylo žalovanému umožněno i opakovaně čerpat úvěr až do částky 20.000 Kč. Žalovaný však úvěr čerpal toliko jednorázově ve výši 15.000 Kč, přičemž se spolu s jistinou zavázal platit úroky ve výši 40 % měsíčně, tedy jeho povinností bylo splácet pouze úroky a kdykoliv v průběhu smlouvy pak jistinu, případně její část. Smlouva je však zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníka úvěr řádně splácet. Žalobkyně nepochybně učinila dílčí kroky k tomu, aby své povinnosti dostála, když žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v němž označil své příjmy a své výdaje, a také doložil výpis ze svého běžného účtu za dobu 3 měsíců předcházející poskytnutí úvěru. Žalobkyně však tyto informace od žalovaného nedostatečně vyhodnotila, když především z předložených výpisů z účtu vyplývá, že žalovaný měl sice příjem v jím tvrzené výši, i vyšší, výdaje domácnosti však významně přesahovaly tuto částku, kterou sice žalovaný do určité míry na účtu měl z důvodu příjmu partnerky a z důvodu převodů ze svého jiného účtu, ze všech výpisů však plyne, že každý měsíc žalovaný čerpal zápůjčku od společnosti [právnická osoba], která se pravidelně zvyšovala i když byla řádně splácená, a že všechny výpisy také obsahují podezřelé výběry z bankomatu vždy z jednoho dne v měsíci, které nemají logiku, aby neprobíhaly jednorázově, ale v toliko opakovaných výběrech a evokují, že snad by mohly sloužit nikoliv k úhradám běžných nákladů v domácnosti. Tyto náklady byly v žádosti specifikovány toliko částkou 11.000 Kč, lze však dovodit, že částka 9.500 Kč jako pravidelná odchozí platba bude zřejmě platbou za nájemné a spousta proběhnuvších plateb v běžných obchodech významně převyšuje zbývající částku, která by měla sloužit na úhradu běžných nákladů domácnosti. Ze všech těchto skutečností soud dovodil, že žalobkyně nedostatečně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, když právě výpisy z běžného účtu žalovaného vykazují pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet, což se nakonec i ukázalo, když žalovaný neprovedl úhradu dlužné částky, a to ani jedné splátky úroků. Dle této situace tak soud dovodil, že předložená smlouva je neplatná ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a žalobkyni tak náleží toliko částka jistiny, když žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému byl poskytnut úvěr jednorázově ve výši 15.000 Kč, a to je také částka k jejímuž zaplacení byl žalovaný zavázán, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení počítaného právě z dlužné částky od uplynutí lhůty k plnění, která byla žalovanému dána na vědomí v rámci zesplatňujícího dopisu. V tomto rozsahu tak soud shledal žalobu důvodnou, tak jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku.
16. S ohledem na výše tvrzené skutečnosti vypovídající o neplatnosti úvěrové smlouvy, pak soud musel zamítnout žalobu co do ostatních nároků majících původ v neplatné smlouvě, a sice co do kapitalizovaného úroku ve výši 6.000 Kč, dále co do smluvní pokuty v kapitalizované výši 2.595 Kč a také co do zákonného úroku z prodlení z částky přesahující přiznanou částku, tedy z částky tvořené úroky z úvěru.
17. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., přičemž soud se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Žalobkyně žalovala částku 29.411,71 Kč, která byla kapitalizována ke dni rozhodnutí soudu a která představuje 100 %. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 19.154,79 Kč, odpovídající 65,13 %, neúspěšná co do částky 10.256,92 Kč, odpovídající 34,87 %, náleží ji proto odměna v poměru 30,26 % z plné částky nákladů řízení. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni by proto při plném úspěchu náležel zaplacený soudní poplatek ve výši 944 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náležela by mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 252 Kč. Náklady řízení by celkem činily 2.396 Kč, jejich poměrná část odpovídající výše uvedenému procentu však činí 725 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.