Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 991.000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 14.003,64 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 474,90 Kč, s úrokem ve výši 2,19 % ročně z částky 1.936.280,24 Kč od 14. 12. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.936.280,24 Kč od 14. 12. 2023 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 104.694,44 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 991.000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 14.003,64 Kč za období od 20. 6. 2023 do 18. 10. 2023 a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 474,90 Kč za období od 30. 6. 2023 do 18. 10. 2023 a dále s běžícími obchodními úroky a zákonnými úroky z prodlení z částky 1.936.280,24 Kč s tím, že žalovaný a [právnická osoba]. uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu č. [hodnota], kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše 2.000.000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr, a to v částce 1.500.000 Kč dne 27. 10. 2020, v částce 289.000 Kč dne 2. 11. 2020 a v částce 102.504 Kč dne 9. 2. 2021. Pro první fixační období v trvání 5 let byla stanovena úroková sazba ve výši 2,19 % ročně. Úvěr byl splatný vždy k 19. dni v měsíci, počínaje dnem 19. 11. 2020. Od 19. 11. 2022 měly být úroky spláceny společně s anuitní splátkou ve výši 7.583,86 Kč měsíčně. Před poskytnutím úvěru zkoumala banka úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z informací, které si sama aktivně zjišťovala a ověřovala ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli. Tyto komplexně analyzovala. S odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních a nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, kontrolou příjmů žalovaného a jeho výdajů. Nebyly zjištěny žádné negativní záznamy v registru BRKI, v registru SOLUS, ani v registru NRKI, dále vůči žalovanému nebylo zahájeno insolvenční ani exekuční řízení, žalovaný neprocházel databází neplatných dokladů, trvalé bydliště neměl na adrese ohlašovny městského úřadu a pokud jde o příjem, žalovaný doložil daňové přiznání, dle kterého jeho čistý měsíční příjem činil 54.117 Kč. Žalovaný měl v době poskytnutí úvěru jeden kontokorentní úvěr s limitem ve výši 30.000 Kč s měsíční splátku 1.050 Kč, který řádně splácel. Ověřeny také byly odhadované měsíční výdaje ve výši 15.000 Kč. Přesto platební kapacita činila 38.067,08 Kč, což bylo dostatečné pro splácení hypotečního úvěru se splátkou v měsíční výši 7.517,52 Kč. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas a žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr prohlásila za splatný dopisem ze dne 18. 10. 2023 s tím, že žalovaný byl informován, že pokud dlužná částka nebude uhrazena do 7. 11. 2023 dojde k realizaci zástavního práva. V důsledku zesplatnění vznikla právnímu předchůdci žalobkyně pohledávka za žalovaným, která ke dni 17. 10. 2023 činila 2.010.956,78 Kč. Ze strany žalovaného bylo za dobu účinnosti smlouvy uhrazeno celkem 169.599,27 Kč, přičemž částka 31.395,60 Kč byla započtena na jistinu, částka 113.539,85 Kč na úroky, částka 24.195 Kč na poplatky a 468,82 Kč na úroky z prodlení. Po zesplatnění žalovaný uhradil dne 1. 11. 2023 ještě 15.400 Kč, přičemž tato částka byla ze strany žalobkyně započtena na různé nároky blíže specifikované, přičemž dlužná jistina činila 1.936.280,24 Kč. Následně již žalovaný nezaplatil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 27. 12. 2023. Ke dni podaní žaloby činila dlužná jistina 1.936.280,24 Kč, dlužné poplatky 44.798 Kč, kapitalizované úroky 14.003,64 Kč a kapitalizované úroky z prodlení 474,90 Kč. Poplatky ve výši 44.798 Kč jsou tvořeny součtem smluvní pokuty ve výši 38.800 Kč za nedoložení dokumentů, dále dvěma náhradami nákladů za 2 výzvy po 499 Kč a smluvní pokutou ve výši 5.000 Kč za nedoložení dokumentů. Přes předžalobní upomínku ze dne 15. 1. 2024 žalovaný nezaplatil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
3. Soud nařídil jednání na den [datum], k němuž se řádně dostavil zástupce žalobkyně, žalovaný ani jeho obecný zmocněnec se však bez omluvy nedostavili, a jednáno tak bylo v jejich nepřítomnosti postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
4. Z protokolu o ověření schopnosti žadatele splácet spotřebitelský úvěr na bydlení, z žádosti o poskytnutí hypotečního úvěru pro žadatele z 1. domácnosti, z občanského průkazu, z údajů z DAP DPFO za rok 2019, včetně specifikace příjmu z daňového, z úvěrové smlouvy, ze zástavní smlouvy k nemovitým věcem, z všeobecných obchodních podmínek, z žádostí o čerpání hypotečního úvěru ze dne 27. 10. 2020, ze dne 2. 11. 2020, ze dne 9. 2. 2021, z ceníků produktů a služeb pro soukromé osoby, ze souhrnného výpisu pohybů na účtu, z druhé a třetí výzvy k plnění povinností podle Úvěrové smlouvy a uhrazení smluvní pokuty, z výzev ke splacení hypotečního úvěru, ze specifikace úvěru č. [hodnota], ze smlouvy o postoupení pohledávek, z vyrozumění o postoupení pohledávek, z předžalobních výzev, včetně dokladů o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
5. Žádostí o poskytnutí hypotečního úvěru žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 2.000.000 Kč, a to jak na pořízení bydlení za částku 1.500.000 Kč, tak také na rekonstrukci a drobné investice ve zbývající výši. Financovaná nemovitost byla na adrese [Jméno zmočněnkyně B]. V žádosti žalovaný uvedl, že je vyučen, je svobodný, bydlí v pronájmu a je podnikatel. Dle protokolu o ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr činil jeho příjem pro účely hypotečního úvěru z podnikání za rok 2019 54.117 Kč. K příjmům žalovaného v této výši byl uplatňován výdajový paušál ve výši 80 %. Hlavní pracovní činnost žalovaného byla v oboru přípravné a dokončovací stavební práce. Banka zjistila předchozí závazky žalovaného, přičemž byl nalezen aktivní kontokorent s úvěrovým limitem 30.000 Kč, který byl řádně splácen. Měsíční výdaje domácnosti činily 15.000 Kč. Úvěr byl ze strany banky schválen, neboť nebyly nalezeny žádné dluhy po splatnosti, neplatné doklady ani existující exekuce, ani insolvenční řízení a byla tak splněna tzv. KO kritéria. Dále dle informací z externích úvěrových registrů nebyla zjištěna úvěrová spirála, při schopnosti splácet úvěr byly zohledněny jak příjmy, tak výdaje žalovaného. K žádosti žalovaný doložil kopii občanského průkazu.6. [právnická osoba]. a žalovaný uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu č. [hodnota], jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník produktů a služeb. Na základě této smlouvy pak byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr na bydlení do úvěrového limitu 2.000.000 Kč, přičemž úvěr mohl být čerpán pouze za účelem financování nemovité věci, a sice stavby na pozemku p. č. St [hodnota] v obci [Jméno zmočněnkyně B] spolu s pozemky k němu náležejícími. Účelem financování tak byla koupě, rekonstrukce a drobná investice do tohoto bydlení. Pro řádné a včasné zaplacení dluhů vzniklých touto smlouvou byla sjednána také zástava na předmětné věci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 2,19 % ročně na dobu 5 let od účinnosti smlouvy. Poplatek za 2. a každé další čerpání úvěru činil 800 Kč. V souvislosti s výzvami ke splnění splatného nebo nepeněžitého dluhu se klient zavázal bance zaplatit náhradu nákladů spojených s vyhotovením výzvy ve výši 500 Kč, případně dle ceníku. Dle ceníku poplatků činil poplatek za výzvu k zaplacení nebo splnění jiné povinnosti 499 Kč. Klient se zavázal nejpozději do 3 měsíců po prvním čerpání úvěru předložit bance originál listu vlastnictví k nemovitosti obsahující zapsané zástavní právo k zástavě zřízené ve prospěch banky. Úvěr měl být splacen v 360 pravidelných měsíčních splátkách po 7.583,86 Kč. Pro případ nedostatečného zůstatku na účtu stanovila banka pořadí, v jakém se měly používat úhrady na dluhy. V případě porušení spočívajícího v placení peněžitého dluhu byl klient povinen platit úroky z prodlení. Pro případ porušení povinností klienta z úvěrové smlouvy byla banka oprávněna po předchozím písemném upozornění obsahujícím popis porušované povinnosti a přiměřenou lhůtu uložit smluvní pokutu až do výše 200.000 Kč. Pro případ závažných skutečností, mezi které patřilo i prodlení s plněním dluhu či nedoložení zajištění, byla banka oprávněna uplatnit 1 nebo více z opatření, a sice mimo jiné požadovat splacení celého úvěru nebo jeho části, včetně příslušenství.7. Žalovaný požádal o čerpání v celkové výši 1.500.000 Kč dne 19. 10. 2020, dále dne 2. 11. 2020 ve výši 289.000 Kč a dne 9. 2. 2021 ve výši 102.504 Kč. [právnická osoba]. jako zástavní věřitel a [jméno FO] jako zástavce a [Jméno žalovaného] jako klient uzavřeli dne [datum] zástavní smlouvu k nemovitým věcem, na základě které zástavce prohlásil, že je vlastníkem nemovitosti a vzniklo zástavní právo ve vztahu k pozemku p. č. St. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] v k. ú. [Jméno zmočněnkyně B] k zajištění všech budoucích pohledávek zástavního věřitele vůči klientovi až do výše 2.400.000 Kč na základě úvěrové smlouvy. Druhou výzvou ze dne 11. 7. 2023 byla žalovaný vyzván k doložení listu vlastnictví, přičemž z důvodu neplnění mu byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 5.000 Kč a náhrada nákladů ve výši 499 Kč. Výzvou ze dne 1. 9. 2023 byl žalovaný vyzván již potřetí ke splnění povinnosti dle článku 9 a 12 smlouvy, a sice k doložení originálu listu vlastnictví, který musí obsahovat zapsané zástavní právo ve prospěch banky. Zároveň původní věřitel žádal o zajištění výmazu zástavního práva pro společnost [právnická osoba]. Z důvodu dlouhodobého neplnění této povinností banka uplatnila vůči žalovanému smluvní pokutu ve výši 38.800 Kč a náhradu nákladů za zaslání výzvy ve výši 499 Kč. Již tyto částky měly být strženy z běžného účtu ve lhůtě 30 dnů. Žalovaný byl současně poučen, že banka je oprávněna ukládat smluvní pokuty až do výše 50.000 Kč opakovaně. Dopisem ze dne 18. 10. 2023 vyzvala banka žalovaného ke splacení hypotečního úvěru nejpozději do 7. 11. 2023 z důvodu prodlení s úhradou dluhu. Dlužná částka ke dni 17. 10. 2023 činila 2.010.956,78 Kč.8. Dle souhrnného výpisu pohybů na účtu však čerpal žalovaný dne 27. 10. 2020 částku 1.500.000 Kč, která byla dne 2. 11. 2020 navýšena o 289.000 Kč a poté dne 17. 12. 2020 navýšena o dalších 91.000 Kč a dne 9. 2. 2021 o částku 102.504 Kč. Z účtu žalovaného byly spláceny splátky úvěru, kdy však počínaje zářím 2022 přestaly být splátky označovány jménem žalovaného, naopak se zde objevovala úhrada z účtu [jméno FO], [jméno FO]. Poslední úhrady byly provedeny v těchto dnech a částkách: dne 20. 3. 2023 ve výši 15.400 Kč z účtu [jméno FO], dne 16. 4. 2023 ve výši 915,53 Kč taktéž z účtu [jméno FO], dne 16. 6. 2023 z účtu [jméno FO] úhrada ve výši 23.100 Kč, dne 1. 11. 2023 ve výši 15.400 Kč z účtu [jméno FO] (až po zesplatnění). Také předchozí splácení již bylo nepravidelné, spíše se jednalo o úhrady vyšších částek přesahujících běžnou splátku, ale tyto úhrady neprobíhaly pravidelně. Od té doby pak žalovanému byly účtovány poplatky za výzvy, smluvní pokuta ve výši 5.000 Kč dne 10. 8. 2023, sankční úroky, dne 16. 10. 2023 pak smluvní pokuta ve výši 38.800 Kč a z tohoto výpisu je také patrné zesplatnění.9. [právnická osoba]. jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek č. [hodnota], na základě které došlo k postoupení pohledávek stanovených smlouvou postupníkovi, a to včetně příslušenství a veškerých práv a povinností s tím spojených, a to včetně zajištění těchto pohledávek. Banka specifikovala úvěr a vyčíslila jej ke dni 13. 12. 2023, kdy pohledávka činila celkem 1.995.556,78 Kč a skládala se z jistiny ve výši 1.936.280,24 Kč, smluvních úroků ve výši 14.003,64 Kč, sankčních úroků ve výši 474,90 Kč a poplatku ve výši 44.798 Kč. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem banky ze dne 27. 12. 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 1. 2024, odeslanou jak na adresu trvalého pobytu, tak na adresu zakoupené nemovitosti byl žalovaný vyzván naposledy předžalobní upomínkou k zaplacení dlužné částky, která k tomuto dni činila 2.025.612,38 Kč.10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat úvěr až do výše 2.000.000 Kč, přičemž tento úvěr byl účelově vázaný na pořízení nemovitosti k bydlení, její rekonstrukci a drobné investice. Úvěr je zároveň spotřebitelským podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost jejich klientů úvěr řádně splácet. V tomto konkrétním případě právní předchůdce žalobkyně zkoumal jak příjmovou stránku žalovaného, který pracoval jako OSVČ a doložil daňové přiznání z předchozího roku, tak také výdajovou stránku, kdy zohlednil jiný finanční produktu, který žalovaný měl a také zohlednil obvyklé výdaje domácnosti ve výši, která se jeví jako reálnou. Současně byl předpoklad, že dům, který byl předmětem hypotečního úvěru, měl být určen k bydlení právě žalovaného. V tomto konkrétním případě s ohledem na všechny prověřované rejstříky a zjištěné skutečnosti, a i s ohledem na platební bilanci žalovaného soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečně ověřil úvěruschopnost žalovaného, že v okamžiku uzavírání předmětné smlouvy zde nebyly pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a že ke skutečnostem, které měly vliv na řádné splácení úvěru, došlo teprve následně, byť se žalovaný k této věci v průběhu celého řízení nikdy nevyjádřil.16. Na základě provedeného dokazování pak bylo prokázáno, že žalovanému byl poskytnut úvěr určený na bydlení v celkové výši 1.982.504 Kč, na který žalovaný v mezidobí uhradil 169.599,27 Kč do doby zesplatnění. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po dobu 30 let, s 5ti letou fixací, přičemž pro 1. období byl úrok sjednán ve výši 2,19 % ročně. Již však v tomto 1. období žalovaný porušil povinnosti plynoucí ze smlouvy, a to jednak povinnost řádně splácet úvěr, ale také nepeněžité povinnosti, především pak povinnost předložit originál výpisu z katastru nemovitostí, kterým by bylo prokázáno splnění povinnosti v podobě zápisu zástavního práva ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně, a také výmaz původního zástavního práva. Tuto povinnost žalovaný přes upozornění původního věřitele opakovaně neplnil, a proto v souladu s úvěrovými podmínky a úvěrovou smlouvou byla žalovanému opakovaně účtována smluvní pokuta, která byla sjednána ve smyslu § 2048 občanského zákoníku, sjednána pro případ porušení právní povinnosti. Další právní povinnost, kterou žalovaný pak porušoval, byla právě povinnost úvěr řádně splácet, ve vztahu k ní však byly sankce v podobě úroků z prodlení a také zesplatnění v případě delší dobu trvajícího prodlení, kterých původní věřitel taktéž využil. Původní věřitel proto úvěr zesplatnil, požadoval okamžitou úhradu celého zesplatněného úvěru, včetně příslušenství, k čemuž žalovaný znovu nevyhověl. V rámci tohoto řízení se pak žalobkyně důvodně domáhá úhrady části jistiny úvěru ve výši 991.000 Kč a kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení za období do 18. 10. 2023, a to z celé jistiny úvěru a z příslušenství, nikoliv jen z přiznané části jistiny. Soud shledal nárok žalobkyně důvodným, když případné úhrady ze strany žalovaného byly zohledněny zápočty provedeným v duchu předložené úvěrové smlouvy, případně v souladu s pravidly stanovenými úvěrovými podmínkami a soud shledal tyto nároky důvodnými. Jak již bylo zmíněno, úrok byl pro období prvních 5 let sjednán přímo smlouvou, žalobkyni tak jeho úhrada jak v kapitalizované, tak běžící podobě náleží a důvodným je i požadavek na placení úroku z prodlení, a to jak v kapitalizované podobě, tak v podobě běžící s ohledem na skutečnost, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou jak jednotlivých splátek, tak také celého zesplatněného dluhu. Běžící úroky jsou požadovány od 14. 12. 2023, tedy ode dne následujícího po sepisu smlouvy o postoupení pohledávek.17. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky, jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku.18. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 39.640 Kč a náklady právního zastoupení za 4 úkony právní služby po 12.300 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast u jednání) dle § 7 bod 6 téže vyhlášky a čtyři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Žalobkyni dále náleží náhrada jízdních nákladů k jednání soudu na trase [adresa] a zpět v délce 271 km při průměrné spotřebě 10,1 l/100 km naturalu 95 a vyhláškové ceně paliva 38,20 Kč/l a základní sazbě 5,60 Kč/km ve výši 2.564 Kč. Náhrada za ztrátu času ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu náleží žalobkyni za celkem 8 započatých půlhodin po 100 Kč za čas strávený jízdou k jednání soudu v celkové výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 11.290,44 Kč. Náklady řízení celkem činí 104.694,44 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.19. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a náhradu hotového výdaje za doplnění žaloby, neboť skutečnosti zde uvedené měly být již součástí žaloby.20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.