219 C 29/2025

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 2. 12. 2025 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení zesplatněného úvěru, a to jistiny ve výši 58 739,49 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 998 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 21. 6. 2025 do zaplacení, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 9 633,36 Kč, úroku ve výši 66,27 % ročně z částky 50 506,44 Kč od 21. 6. 2025 do 14. 7. 2025 ve výši 2 143,92 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 50 506,44 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 6. 2025 dosáhne částky 206 496 Kč. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 25. 7. 2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota], kdy poskytla úvěr 60 000 Kč, který byl žalovaný povinen splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 4 086 Kč s úrokem v nominální sazbě 66,27 % ročně. Žalovaný uhradil 20 měsíčních splátek, naposledy dne 17. 3. 2025. V důsledku prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů došlo k zesplatnění úvěru ke dni 19. 6. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Žalovaný uzavřel se žalobkyní prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dne [datum]. Na základě smlouvy čerpal úvěr 60 000 Kč. Úroková sazba činila 66,27 % ročně, RPSN 90,6 %. Žalovaný byl povinen úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 4 086 Kč. Podle bodu 6. smlouvy byl žalovaný povinen při prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč z každé splátky z prodlení v trvání 30 dnů, náhradu nákladů ve výši 200 Kč u každé splátky z prodlení 15ti dnů. Při prodlení v trvání 65ti dnů došlo k automatickému zesplatnění úvěru, přitom dosud nezaplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky se staly součástí nové jistiny úvěru, kterou byl žalovaný povinen zaplatit v den zesplatnění úvěru. V případě prodlení s úhradou nové jistiny byl povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny (smlouva o úvěru, dodatek č. [hodnota] smlouvy, potvrzení o uzavření smlouvy na dálku, potvrzení o vyplacení úvěru). Dle žalobních tvrzení žalovaný zaplatil 20 splátek, poslední dne 17. 3. 2025, celkem částku 81 720 Kč. Před sjednáním smlouvy žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného čerpala z informací žalovaného, který uvedl, že je svobodný, žije sám, nemá děti v domácnosti, má příjem ze zaměstnání ve výši 28 560 Kč, splátky žalobkyni činí 6 380 Kč, náklady bydlení 4 500 Kč, ostatní výdaje 0 Kč. Doložil kopii občanského průkazu, potvrzení banky o výplatě mzdy za období březen až červenec 2023 (hodnocení klienta, výpis z účtu). Podle výpisu z registru SOLUS neměl žalovaný žádné závazku po lhůtě splatnosti. Žalobkyně lustrovala žalovaného též v registru NRKI (záznamy z registrů).

5. Soud zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu splátkovým kalendářem, podmínkami k pojištění schopnosti splácet úvěry, předžalobní výzvou, oznámení o zesplatnění včetně dodejky, výzvami k zaplacení předsmluvním formulářem, informacemi pro klienta, poštovním podacím archem, přihláškou do pojištění, úplným výpisem ze seznamu registrovaných subjektů finančního trhu, přílohou č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru, popisem způsobu podpisu klienta při komunikaci na dálku, informacemi o klientovi, potvrzením o provedení podpisu smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, které jsou nepodstatné pro právní posouzení věci.

6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.

7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum], poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nesplnila povinnost podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když vycházela pouze z doloženého příjmu žalovaného. Nezkoumala řádně výdaje žalovaného. Nebyla prověřena historie účtu žalovaného. Žalobkyně proto nedostála povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele Proto je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž dlužník je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný uhradil žalobkyni částku převyšující výši jistiny úvěru, proto žalobkyně nemá právo na zaplacení žalované pohledávky. Soud žalobu zamítl.

10. Dle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalovaný náhradu nákladů nepožadoval.