Výrok
I. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky [částka] se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podobnou žalobou domáhá zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu dne [datum] a žalobkyně požaduje slevu na nájmu ve výši [částka] s tím, že v polovině září roku [Anonymizováno] postihly [adresa] a okolí povodně. Žalobkyně proto dne [datum] požádala o odpuštění, respektive prominutí nájemného za dobu od [datum] až do zajištění úprav předmětu nájmu, které jej uvedou do stavu způsobilého k užívání. Tato žádost byla zamítnuta, dále pak žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému částku [částka] jako náklady na zhodnocení předmětu nájmu. Žalobkyně uvedla, že obdržela písemný souhlas se změnami předmětu nájmu zahrnující rekonstrukci koupelny, toalety, vnitřních omítek a stropu a vestavěného krbu. Tento dokument se však v důsledku povodní u žalobkyně nedochoval. Žalobkyně tak požaduje úhradu částky [částka] jako finančního vyrovnání za skutečně provedené investice. Dále žalobkyně požadovala vyplacení částky [částka] jako přeplatku na zálohách na služby spojené s užíváním předmětu nájmu z vyúčtování za rok [Anonymizováno].
2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že skutečně v září [Anonymizováno] postihly [adresa] povodně a při té příležitosti žalovaný zjistil, že předmětný byt užívají na základě dohody o užívání bytu ze dne [datum] [jméno FO] a [jméno FO], jakožto podnájemníci, kteří řádně platili nájemné žalobkyni. Žalobkyně tak nakládala s bytem dlouhodobě bez souhlasu žalovaného v rozporu s nájemní smlouvou. Žalobkyně také situaci v bytě nijak po odpadnutí vody neřešila, nepodílela se na odstraňování škod. Žalobkyně se pak nepodílela na odklízení bahna ze společných prostor a vyklízení sklepů. V bytě zůstal zatopený a zničený nábytek. Po domě se šířil zápach a vlhkost. Podnájemníci pak sdělili, že věci nesmí vyhodit. Žalovaný pak dodává, že praxe byla u žalovaného taková, že nájemníci z postižených bytů dostali náhradní bydlení. Dále žalovaný poukazuje na situaci, kdy je u zdejšího soudu vedeno řízení, kdy žalobkyně žaluje podnájemníky [jméno FO] a [jméno FO] za nájemné za užívání stejného bytu, který je podle žalobkyně v tomto řízení nezpůsobilý k užívání. Pokud jde o nárok na finanční vyrovnání za rekonstrukci koupelny, WC, rolet na okny vestavěného krbu ve výši [částka], tak žalovaný žalobkyni nedal písemný souhlas se změnami předmětu nájmu a při skončení nájmu nedošlo ke zhodnocení předmětu nájmu. Pokud jde o přeplatek na zálohách na služby spojené s užíváním bytu, pak tento přeplatek započítal žalovaný na dluhy žalobkyně, které vůči němu má. Dále žalovaný poukazuje na ustanovení § 2210 odst. 3 občanského zákoníku, kdy v případě, kdy se jedná o takovou opravu, že v době jejího provádění není možné věc užívat, má nájemce právo, aby mu pronajímatel dočasně poskytl k užívání jinou věc, nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. Žalovaný pak tento postup praktikoval, kdy poskytoval náhradní bydlení.
3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu číslo jedna o velikosti 2+1 nacházejícího se v prvém podlaží domu číslo popisné [Anonymizováno] v obci [adresa], číslo orientační [Anonymizováno]. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou (smlouva o nájmu bytu). Žalobkyně požádala dopisem ze dne [datum] o prominutí nájemného, uvádí, že má hradit měsíční nájemné ve výši [částka], kdy nájemní smlouva trvala do [datum] a k předání bytu došlo dne [datum]. Dále uvádí, že žalobkyně dne [datum] požádala o odpuštění, respektive prominutí nájemného za dobu od [datum] až do zajištění takových úprav předmětu nájmu, jež je uvedou do stavu způsobilého užívání. [adresa] tuto žádost odmítlo. V této žádosti pak žalobkyně uvádí, že sleva na nájmu ve výši [částka] představuje nájemné za polovinu září a celý měsíc říjen roku 2024, kdy předmět nájmu byl zcela neobyvatelný z důvodu povodní (žádost). Dle přehledu usnesení z šedesáté čtvrté schůze rady města [adresa] ze dne [datum] se podává, že rada města neschválila žádost o odpuštění nájmu a žádost o finanční vyrovnání s tím, že nebyl dán souhlas s rekonstrukcí bytu. [adresa] pak k zápočtu přeplatku z vyúčtování dne [datum] sdělilo, že tato částka [částka] byla započítána na dluh na nájemném a službách splněných s užíváním bytu ve výši [částka]. Žalobkyně požádala také žalovaného dopisem ze dne [datum] o úhradu nákladů na zhodnocení předmětu nájmu, kdy uvádí, že v průběhu nájmu provedla rekonstrukci koupelny, toalety, vnitřních omítek a stropů a vestavěného krbu. Tyto náklady přesahovaly částku [částka]. Žalobkyně pak požádala o finanční vyrovnání ve výši [částka] za provedené rekonstrukce (žádost). Žalobkyně pak předložila zprávy z Instagramu a Facebooku, kdy město [adresa] odpustilo nájem zahrádkářům, kteří byli vytopeni a dále město [adresa] poskytlo slevu z nájmu připadající na sklepní jednotky jako kompenzaci za stále trvající opravy, a to v průměru o [částka] měsíčně. [adresa] se pak vyjádřilo k žádosti o prominutí nájemného dne [datum]. [adresa] nárokům nevyhovělo a uvedlo, že žalobkyně neužívala pronajatý byt k účelu, tedy k bydlení, neboť se zdržuje v zahraničí. Podnajímala jej bez souhlasu. A úmyslně pronajímatele uváděla v omyl, když tyto osoby označovala jako příbuzné. Žalobkyně dále odmítala komukoliv, včetně pronajímatele, povolit přístup do bytu pro odstranění vad předmětu nájmu, čímž prodlužovala možnost pronajímatele uvést předmět nájmu do stavu způsobilého k užívání (vyjádření). Nájemníci bytového domu na adrese [adresa] dne [datum] požádali žalovaného o prošetření pronájmu městského bytu nájemníka paní [Jméno žalobkyně], kdy uvedli, že žalobkyně se svou rodinou již osm let neobývá tento městský byt a jsou zde nájemníci. Poslední nájemníci byli pan [jméno FO] a [jméno FO] a [jméno FO] a [jméno FO]. Tyto skutečnosti byly zjištěny při likvidaci následků povodně, kterých se žalobkyně se svou rodinou neúčastnila. Zejména šlo o odklízení bahna ze společného dvora, vyklizení sklepů a společných sklepních prostor a čištění od bahna. V bytě číslo jedna zůstává nadále zatopený a zničený nábytek a podlahy v celém bytě. Plíseň, která se šíří po zdech i do prostor nad bytem číslo jedna. Domem se šíří silný zápach a vlhkost. Současní nájemníci uvedli, že nábytek ani podlahy nemohou vyhodit, neboť to paní [jméno FO] zakázala, jinak by po nich požadovala za zničený nábytek a podlahy částku [částka] (žádost). Byla také předložena dohoda o užívání bytu, kterou uzavřeli David a [jméno FO] se žalobkyní a za užívání bytu číslo jedna na [adresa], se zavázali hradit nájemné a elektřinu vždy do desátého dne v měsíci, počínaje od [datum]. Dohodu o užívání uzavřeli se žalobkyní také dne [datum] [jméno FO] a [jméno FO], kteří se zavázali po dobu užívání bytu číslo jedna na [adresa] hradit nájemné a elektřinu (dohody o užívání bytu). Dne [datum] pak [jméno FO] a [jméno FO] prohlásili vůči městu [adresa], že jsou podnájemci bytu číslo jedna v domě na [adresa]. Nájemcem bytu je [Jméno žalobkyně], která tento byt na základě písemné dohody dala do podnájmu od [datum]. Sama paní [jméno FO] se v bytě nezdržuje. Dále prohlásili, že s [Jméno žalobkyně] nejsou v žádném příbuzenském vztahu (prohlášení). Dále je zde návrh kupní smlouvy ze dne [datum] nepodepsaný účastníky, kdy [Jméno žalobkyně] jako prodávající a [jméno FO], [jméno FO] jako kupující uzavírají kupní smlouvu na movité věci, kuchyňskou linku, vestavěný krb s obložením, vestavěné skříně, dřevěné schodiště, koupelnový nábytek, nábytek na chodbě za částku [částka]. Dne [datum] žalobkyně požádala žalovaného o odpuštění nájmu z důvodu poškození bytu záplavami, kdy uvedla, že byt vysouší, čistí, čekají na rekonstrukci a byt je neobyvatelný. Dále také požádala o finanční vyrovnání za rekonstrukci koupelny, WC rolet na oknech a vestavěného krbu ve výši [částka] (žádosti). Žalobkyně rovněž v pozici žalobkyně vede řízení vůči [jméno FO] a [jméno FO] u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy se domáhá zaplacení částky [částka] za poškození věcí, a to masivního schodiště, které bylo uloženo ve sklepě a bylo odstraněno také o vestavěnou myčku, která byla rovněž odstraněna a komodu, která byla poškozená a dále žádá o zaplacení částky [částka], kdy se přihlásili žalovaní s žádostí o státní finanční pomoc v důsledku povodní. Žalovaní [jméno FO] a [jméno FO] žalobu neuznali, uvedli, že státní příspěvek skutečně obdrželi jako dávku mimořádné okamžité pomoci, a to jako osoby, které předmětný byt užívaly a měly v něm domácnost, která byla povodní zcela zničena. Masivní dřevěné schodiště bylo ve sklepě zatopeného domu, dobrovolníci jej vynesli a zlikvidovali. Stejně tak myčka, která byla přemístěna jako nefunkční do sklepa a byla zasažena povodní. Komoda byla zničena v bytě v důsledku povodně a rozpadla se. Pokud jde o nájemné za měsíc říjen 2024, tak zde odkazují žalovaní na neobyvatelnost bytu, která byla způsobena povodní.
4. Provedením dokazování bylo prokázáno, že žalobkyně byla na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] nájemkyní předmětného bytu číslo jedna v domě číslo popisné [č.p.] v obci [adresa], číslo orientační 25 od [datum] do [datum]. V polovině září roku 2024 byl byt zasažen povodní. Při té příležitosti bylo zjištěno, že byt obývají podnájemníci [jméno FO] a [jméno FO] na základě dohody o užívání bytu uzavřené se žalobkyní. Žalobkyně se pak v bytě dlouhodobě nezdržuje.
5. Podle § 2263 odst. 1 občanského zákoníku, souhlasí-li s tím pronajímatel, může nájemce provést úpravu, přestavbu nebo jinou změnu bytu nebo domu.Podle odst. 2 téhož ustanovení při skončení nájmu odstraní nájemce v bytě nebo domě změnu, kterou provedl, ledaže pronajímatel navracení v předešlý stav nežádá.
6. Podle § 2264 odst. 1 občanského zákoníku, zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli.Podle odst. 2 téhož ustanovení nájemce učiní podle svých možností to, co lze očekávat, aby poškozením nebo vadou, které je třeba bez prodlení odstranit, nevznikla další škoda.
7. Podle § 2265 odst. 1OZ pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil.Podle odst. 2 téhož ustanovení, neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné.
8. Žalobkyně požadovala slevu na nájmu ve výši [částka], kdy uváděla, že byt byl v době po povodni neobyvatelný. Soud poukazuje na výše citovaná ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že právo na slevu z nájmu žalobkyni nevzniklo. Předně uvádí, že žalobkyně v bytě nebydlela a bez souhlasu pronajímatele jej dále dávala do podnájmu. Žalobkyně jako nájemkyně pak porušila svou prevenční povinnost podle § 2264 odst. 2 občanského zákoníku, kdy neučinila vše, co měla a mohla, aby na bytu a domě nevznikala další škoda. Jak vyplývá z vyjádření ostatních nájemců domu, nepodílela se na odstraňování škod ve společných prostorách, ale také sama předmětný byt nevyklidila a neodstranila z něj věci zasažené povodní. Toto zakázala i podnájemcům. Byt byl neobyvatelný. Šířil se z něj zápach a plísně. A do bytu zamezovala vstup i pronajímateli. [adresa], které bylo zasaženo povodní ve značném rozsahu, poskytovalo po dobu, kdy byty nebyly způsobilé k pronájmu a bylo nutné provést opravy, nájemcům náhradní bydlení. Toto žalobkyně nenárokovala, neboť v bytě již dlouhodobě nebydlela. Za této situace i s poukazem na § 6 OZ, kdy žalobkyně nejednala poctivě, nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání. Soud nárok na poskytnutí slevy zamítl. Další nárok, který žalobkyně uplatňovala, je nárok na náklady na zhodnocení předmětu nájmu ve výši [částka]. Žalobkyně uvádí, že v bytě provedla rekonstrukci koupelny, WC, vnitřních omítek a vestavěného krbu a za to nárokuje částku [částka] za zhodnocení předmětu nájmu. V tomto směru soud poukazuje na ustanovení § 2263 občanského zákoníku, kdy nájemce může provést úpravu, přestavbu nebo změnu bytu pouze se souhlasem pronajímatele. Ačkoliv žalobkyně tvrdila, že souhlas pronajímatele ji bylo dán, tak tento nepředložila a žalovaný tvrdí, že souhlas k úpravě či změně bytu dán pronajímatelem nebyl. Za této situace nemá žalobkyně právo na náhradu nákladů, které vynaložila na úpravu bytu, naopak žalovaný, by mohl požadovat navrácení v předešlý stav. Na to soud uvádí, že žalobkyně v žalobě přes poučení neuvedla konkrétně, jaké úpravy provedla, v jakých částkách a nedoložila k tomu žádné důkazy. Pokud jde na spojené s užíváním bytu za rok [Anonymizováno] ve výši [částka], tak tato částka byla žalovaným započtena na dluhy žalobkyně vůči žalovanému za nájem bytu. Toto je právo žalovaného jako pronajímatele započíst si přeplatek z vyúčtování na dluhy, které na nájmu a službách spojených s užíváním bytu žalobkyni vznikly. Soud tedy žalobu v celém rozsahu zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na náhradu nákladů má žalovaný, který se však práva na náhradu nákladů řízení vzdal.