Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od 11. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky [částka] s úroky z prodlení s tím, že se jedná o smluvní pokutu za nevrácení koncového zařízení.Žalovaný v odporu uvedl, že žádnou pohledávku u žalobkyně nemá.K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Účastníci uzavřeli dne 24. 4. 2020 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a v jejím rámci uzavřeli i smlouvu na pronájem koncového zařízení [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pro případ, že zájemce nevrátí včas a řádně zařízení, si účastníci sjednali smluvní pokutu [částka] (smlouva). Žalobkyně vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] výzvou ze dne 26. 7. 2023 do 10. 8. 2023 (výzva).Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických telekomunikacích k uzavření smlouvy na elektronické komunikace, na základě které poskytla v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně žalovanému službu a pronajala koncové zařízení. Žalovaný byl v případě ukončení smlouvy povinen zařízení žalobkyni vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy dle bodu 4.4. smluvních podmínek. Žalovaný tak neučinil, na smluvní pokutu uhradil pouze [částka]. K zaplacení smluvní pokuty byl vyzván ve lhůtě do 10. 8. 2023. Ujednání o smluvní pokutě je určité a srozumitelné podle § 2048 a násl. občanského zákoníku. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Splatnost smluvní pokuty nastala na základě výzvy dnem 10. 8. 2023.Na úroky z prodlení má žalobkyně právo podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dané nař. vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].