Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 145.708 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.790,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 145.708 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši 52.060,02 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 30.807,41 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 195.668,02 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.786,42 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 52.060,02 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6.720 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 220,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.720 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši 6.205,41 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.586,90 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10.945,41 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 195,76 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.205,41 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení.
V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8.474 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky celkem ve výši 210.693,43 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] mezi účastníky řízení dne 7. [anonymizováno] 2021 a dále z titulu mezi účastníky uzavřené úvěrové smlouvy [číslo] dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru. Žalovaná čerpala předmětný úvěr prostřednictvím kreditní karty. V úvěrové smlouvě jsou informace k žalované, a to stav svobodná, počet dětí 0, vzdělání střední, typ bydlení vlastní dům/byt, zdroj hlavního příjmu žalované zaměstnanec s čistým hlavním měsíčním příjmem 22.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 25.000 Kč. Byl sjednán bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 25.000 Kč, roční úroková sazba 24,88 %, RPSN 27,93 %, celková částka splatná spotřebitelem 28.370 Kč. Výše minimální měsíčních splátky 2,97 % z úvěrového rámce, tj. 743 Kč. Výše prvního čerpání na účet klienta 25.000 Kč. Termín splatnosti měsíční splátky vždy k 20. dni v měsíci. [ulice] úhrada za pojištění činí 8,9 % z minimální splátky úvěru. Byly sjednány účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním v důsledku nesplácení úvěru na 100 Kč za měsíc vymáhání. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč z dlužné splátky a jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, max. však 0,1 % denně z dlužné částky (úvěrová smlouva, úvěrové podmínky, splátkový kalendář). Žalovaná nehradila poskytnutý úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně dle odst. 6.1 úvěrových podmínek úvěr zesplatnila výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 13. 4. 2023 (výzva z 13. 4. 2023). Žalovaná na poskytnutý úvěr čerpala částku ve výši 210.422 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad). Na daný úvěr žalovaná uhradila celkem 64.714 Kč (tvrzení žalobkyně). Předžalobní výzvou vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu, a podanou žalobou požaduje neuhrazenou jistinu 195.668,02 Kč + náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.500 Kč a dále kapitalizovaný a běžící úrok a kapitalizovaný běžící zákonný úrok z prodlení (předžalobní výzva).
5. Dále má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva [číslo]. Jednalo se o spotřebitelský hotovostní úvěr bezúčelový, výše úvěru 20.000 Kč, počet splátek 12, celková výše měsíční splátky 2.080 Kč, roční úroková sazba 27,55 % RSN 31,9 %. Celková částka splatná spotřebitelem 22.920 Kč. První splátka je splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru, druhá a následující splátka je splatná vždy 15. dne v kalendářním měsíci. Měsíční úhrada za pojištění činí 170 Kč. Účelně vynaložené náklady spojené s upomínám v důsledku nesplácení úvěru činí 300 Kč za měsíc vymáhání. Smluvní pokuta činí 500 Kč v případě dlužné splátky. Žalovaná je označena rodným číslem jako fyzická osoba nepodnikatel se vzděláním středním, typ bydlení vlastní dům/byt, rodinný stav svobodná, počet vyživovaných dětí 0, zdroj hlavního příjmu zaměstnanec s čistým hlavním měsíčním příjmem 25.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 25.000 Kč. Je uveden zaměstnavatel [právnická osoba], se sídlem [adresa] (úvěrová smlouva, úvěrové podmínky). Žalovaná čerpala úvěr ve výši 20.000 Kč, uhradila částku 13.2890 Kč (předpis splátek, čerpání a úhrad). Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplácela úvěr řádně, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 13. 4. 2023 a požaduje neuhrazenou jistinu 10.945,41 Kč, poplatky za pojištění ve výši 680 Kč, náklady na vymáhání ve výši 300 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč a kapitalizovaný a běžící úrok a kapitalizovaný a běžící zákonný úrok z prodlení (výzva ke splacení celého dluhu ze dne 13. 4 2023 a předžalobní výzva).
6. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovanou jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy.
7. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle§ 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákonač. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., také při výkladuustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019-103 ze dne 5. 11. 2019).
9. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že před uzavřením obou úvěrových smluv řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří zjišťovali kreditní skóre žadatele o úvěr a přezkoumávali klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalobkyně předložila„ potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“, ve kterém je uvedeno, že oddělení potvrzuje, že žalobkyně provedla před uzavřením smlouvy ověření bonity klienta. Je zde uvedená specifikace klienta, svobodná, druh bydlení vlastní byt/dům, počet dětí 0. Finanční údaje zdroj příjmu klienta a zaměstnanec s příjmem 22.000 Kč a s příjmem ostatních členů domácnosti 25.000 Kč. Tyto údaje pak odpovídají údajům uvedeným do úvěrové smlouvy. Navíc se zde ještě uvádí měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 12.000 Kč (potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik). Dále žalobkyně předložila potvrzení o provedení ověření bonity klienta i ke druhé úvěrové smlouvě z [datum], kde jsou uvedeny stejné údaje, vyjma výše příjmů žadatele o úvěr a v tomto případě se jedná o částku 25.000 Kč. Také jsou jiné měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti a v tomto případě 18.000 Kč (u předchozího úvěru šlo o částku 12.000 Kč). Dále je součástí těchto potvrzení odpověď prověření ve veřejných registrech NRKI, JAP – půjčka, ISIR, CEE a MVCR s výsledkem negativní (potvrzení). Dále předložila žalobkyně soudu listinu nazvanou jako„ Metodika – výklad“, kde vysvětluje, že naplňuje svoji zákonnou povinnost posuzováním úvěruschopnosti spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit scoringu., které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných, jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod., a pro tento účel je využíván statistický model. Dále zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky, v rámci něhož je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Pro účely tohoto výpočtu žalobkyně zohledňuje rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, příp. další skutečnosti a zjišťuje částku životního minima klienta, jakož i členů jeho domácnosti, částku nákladů na bydlení dle údajů ČSÚ a nákladů na placení dalších závazků klienta dle údajů v NRKI. Prostřednictvím výpočtů limitů nejvyšší měsíční splátky tak žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. Dále žalobkyně rovněž kontroluje klienta v externích registrech (Metodika – výklad).
10. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených žalobkyně v žalobě. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr není možno odvodit pouze na základě informací získaných od žadatele o úvěr a dále využitím statistického modelu a údajů ČSÚ. Již z těchto tvrzení vyplývá, že se žalobkyně dostatečně nezabývala příjmovou a ani výdajovou stránkou poměrů žalované, když není zřejmé, na jak dlouhou dobu pracovní poměr uzavřela a tuto skutečnost žalobkyně neprověřila. Žalobkyně se nezabývala výdajovou stránkou poměrů žalované, když vycházela pouze z informací uvedených žalovanou, a to pouze jediné informaci k měsíčním výdajům domácnosti. Žalobkyně nezjišťovala, jaké má žalovaná náklady na dopravu do zaměstnání, zdravotní stav, záliby a další údaje, když tyto údaje vůbec nezjišťovala a údaje jako příjem žalované neprověřovala. Žalobkyně pak pouze vycházela ze svého statistického modelu, z kredit skóringu a z životního minima dospělého člena domácnosti a z nákladů dle údajů ČSÚ. Tím že žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a neprověřila otázku příjmů a ani výdajů žalované, nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru, aniž by na tomto závěru mohlo cokoliv změnit to, že zřejmě provedla lustraci žalované, byť s negativním výsledkem ve veřejných registrech, neboť není možné učinit závěr, že pokud žalovaná v těchto registrech nebyla vedena, neznamená to automaticky, že žalovaná je schopna úvěr splácet.
11. Neposoudí-li poskytovatel úvěrů s odbornou péčí podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 cit. zákona přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť k porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je možno považovat za jednání, které odporuje zákona a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že je nutno obě shora uvedené úvěrové smlouvy posoudit jako absolutně neplatné.
12. S ohledem na neplatnost obou smluv o úvěrech jsou si pak strany neplatných smluv povinny vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Další uplatněné nároky žalobkyni z neplatných smluv nevznikly. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl žalobě, co se týká úvěrové smlouvy ze dne [datum], co do poskytnuté částky ve výši 210.422 Kč ponížené o žalovanou provedené úhrady ve výši 64.714 Kč, když na straně žalované vzniklo žalobkyni bezdůvodného obohacení v této výši vypočtené soudem v částce 145.708 Kč. Současně přiznal soud žalobkyni právo na uplatněné zákonné úroky z prodlení z přiznané jistiny od 28. 4. 2023, když dovodil splatnost nároku dle učiněné výzvy zesplatňujícího dopisu z 13. 4. 2023. Současně soud přepočítal požadované kapitalizované zákonné úroky za období od 28. 4. 2023 do 17. 7. 2023 z přiznané jistiny 145.708 Kč a výsledná částka činí 4.790,40 Kč. Co se týká druhé úvěrové smlouvy z [datum], žalovaná čerpala částku 20.000 Kč a uhradila částku 13.280 Kč a žalobkyni byla tedy přiznána částku ve výši 6.720 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 28. 4. 2023 do 17. 7. 2023 přepočítaný z jistiny 6.720 Kč ve výši 220,93 Kč. Splatnost nároku byla dovozena dle zesplatňujícího dopisu žalobkyně z 13. 4. 2023. Současně bylo žalobkyni přiznáno právo na běžící zákonné úroky z prodlení v obou případech z přiznaných jistin, a to od 18. 7. 2023 do zaplacení. Právo na přiznání zákonných úroků z prodlení je odůvodněno ust. § 1970 obč. zákoníku a zákonné úroky z prodlení byly přiznány ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Ostatní nároky jsou nedůvodné a soud tyto s ohledem na výše uvedené zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na částečný úspěch obou účastníků ve věci a vypočítal poměr úspěchu a neúspěchu. 100 % náhradu nákladů řízení žalobkyně by představovala částka ve výši 42.840,40 Kč (skládající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8.428 Kč. Za 1 úkon právní služby by činila sazba mimosmluvní odměny dle § 7 bod 6 vyh. č. 176/1996 Sb. (dále jen jako AT) 9.180 Kč, za 3 vykonané úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) by odměna činila 3 x 9.180 Kč + ke každému vykonanému úkonu právní služby náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT 21 % DPH by představovalo 5.972,40 Kč). Úspěch žalobkyně byl vypočten v poměru 59,89 %, když soud kapitalizoval i veškeré přiznané příslušenství ke dni soudního rozhodnutí. Úspěch na straně žalovaného představoval 40,11 % při kapitalizaci veškerého příslušenství, které je předmětem úspěchu žalovaného do dne vyhlášení rozsudku. Výsledný úspěch žalobkyně pak představuje 19,78 %, a tomu odpovídá i částka přiznaných nákladů řízení ve výši 8.474 Kč, která je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně.