Výrok
I. Povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 3 500 Kč měsíčně, která byla stanovená žalovanému rozsudkem Okresního soudu v [adresa] – [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], se s účinností od 6. 10. 2023 ruší.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Podáním doručeným soudu dne [datum] požádala žalobkyně o zrušení výživného, které bylo stanoveno žalovanému v její prospěch, ona však přerušila studium na střední škole a ode dne podání návrhu je vedena jako uchazečka o zaměstnání.Žalovaný se k návrhu nijak nevyjádřil.Ve věci bylo rozhodováno bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu.Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že žalovanému byla stanovena povinnost platit na výživu žalobkyně částkou 3 500 Kč měsíčně.Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Protože žalovaná sama sdělila, že je ke dni 6. 10. 2023 evidována jako uchazečka o zaměstnání, vzal soud za prokázáno, že tímto okamžikem zanikla vyživovací povinnost žalovaného k ní, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.Na náhradu nákladů řízení by měla mít právo žalobkyně, a to podle § 142, odst. 1 občanského soudního řádu, protože jí však žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků.