Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], dále 15% roční zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, 15% roční zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a 29% roční úrok z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. V podané žalobě žalobce uvedl, že mezi jeho právním předchůdcem společností Moneta Money bank, a. s. a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o bankovních produktech, v rámci kterého byl žalovanému zřízen běžný účet č. [hodnota]. V rámci tohoto účtu byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr Flexikredit s úvěrovým limitem [částka]. Žalovaný překročil povolený úvěrový limit, proto banka využila svého oprávnění, úvěr zrušila, debetní zůstatek [částka] převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [č. účtu] a umožnila žalovanému splácení ve splátkách. Dluh žalovaného však nebyl řádně a včas splacen, proto banka ke dni [datum] dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Od té chvíle je dlužná jistina [částka] úročena 29% roční úrokovou sazbou. Zbytek dlužné částky [částka] představují dlužné poplatky a smluvní pokuty. Úroky z prodlení do [datum] byl kapitalizován na částku [částka]. Po zrušení kontokorentního úvěru se žalovaný na běžném účtu dostal do opětovného nepovoleného záporného zůstatku ve výši [částka]. Žalovaný neuhradil žádný z těchto dluhů. Pohledávka za ním byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. Rozhodováno bylo bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu na základě listin předložených žalobcem, protože soud neměl důvod pochybovat o jejich pravosti a správnosti, když oba účastníci s tímto postupem souhlasili.
4. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřel žalovaný jako klient a společnost [právnická osoba]. Banka se zavázala vést pro žalovaného platební účet a poskytnout mu kontokorentní úvěr Flexikredit, žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit. Z dispozic ke smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byl k účtu č. [hodnota] povolen limit [částka], úroková sazba k nepovolenému debetnímu zůstatku byla stanovena na 29% ročně.
5. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že banka prohlásila ke dni [datum] úvěr za splatný vzhledem k tomu, že žalovaný porušoval smluvní podmínky, s tím, že celková dlužná částka k tomuto dni činí [částka].
6. Z výpisů z účtů soud zjistil, že žalovaný celkem dluží žalovanou částku.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky na věřitele současného. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání.
8. Zjištěný skutkový stav věci hodnotil soud podle této právní úpravy:
9. Podle § 710 obchodního zákoníku ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy je-li ve smlouvě stanoveno, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když nemá k tomu potřebné peněžní prostředky na účtu, řídí se práva a povinnosti stran při uskutečnění těchto plateb smlouvou o úvěru.
10. Podle 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník z úvěrové smlouvy v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky.
12. Podle § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši zákonného úroky z prodlení stanoví nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
13. Závěrem soud konstatoval, že žalobce předložil dostatek důkazů k prokázání svého nároku, naopak žalovaný nevznesl proti žalobě žádnou námitku, kterou by se soud mohl zabývat a která by tvrzení a důkazy žalobce znevěrohodnila, zejména netvrdil ani nedoložil, že by dluh zaplatil, nevznesl ale ani jiné námitky, například, že by smlouva vůbec nevznikla, že by smlouva byla z jakéhokoliv důvodu neplatná nebo že by výše dluhu měla být jiná. Proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu včetně správně požadovaného zákonného úroku z prodlení.
14. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobci podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady žalobce přitom spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka], v odměně za zastupování v částce 3 x [částka] podle advokátního tarifu (předžalobní upomínka, převzetí zastoupení, podání žaloby), ve trojím režijním paušálu po [částka] podle advokátního tarifu a v 21% DPH ve výši [částka], celkem činí částku [částka].