Výrok
I. Manželství [Jméno manžela] a [jméno FO], rozené [rodné přijmení], uzavřené dne [datum] před Městským úřadem v [Anonymizováno], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manžel se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal rozvodu manželství, když manželství trvá od roku [Anonymizováno] s tím, že manželské soužití je trvale a hluboce rozvráceno. Za trvání manželství se z účastníků nenarodilo žádné dítě. Účastníci zrušili v průběhu roku 2024 společnou domácnost z důvodu vzájemného odcizení. Oba manželé považují možnost obnovení manželského soužití za vyloučenou.
2. Manželka se k žalobě vyjádřila tak, že souhlasila s rozvodem manželství.
3. Soud v rámci nařízeného jednání soudu dne [datum] provedl dokazování nerozporovanými skutkovým tvrzeními v souladu s ustanovením § 120 odst. 4 o.s.ř., oddacím listem a výslechem manželky, kdy zjistil následující skutkový stav věci: manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v [Anonymizováno]. U obou manželů šlo o manželství prvé. Za trvání manželství se z účastníků nenarodilo žádné dítě. Od začátku roku 2024 počalo docházet mezi účastníky k odcizení v důsledku narušené komunikace a projevu rozdílných životních postojů. Účastníci zrušili společnou domácnost v průběhu roku 2024. Manželé považují obnovení společného soužití za nemožné.
4. Okresní soud v Bruntále se v této právní věci musel především zabývat řešením otázky, zda je dána pravomoc českého soudu pro toto řízení a v kladném případě posoudit podle jakého hmotného práva ve věci rozhodnout, neboť v řízení se v osobě manžela, který je občanem Turecké republiky, vyskytly prvky mezinárodního práva soukromého.
5. Dle ustanovení § 37 odst. 1) Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 11. 6. 2010, č. j. 59/2010 pro postup justičních orgánů ve styku s cizinou ve věcech občanskoprávních a obchodněprávních platí, že dojde-li soudu návrh na zahájení řízení a v právním vztahu je mezinárodní prvek, soud především zkoumá, zda je dána jeho pravomoc, resp. mezinárodní příslušnost, a to podle jurisdikčních ustanovení právních předpisů Evropské unie, která mají obecnou závaznost a použijí se přednostně před ustanoveními českého práva, nespadá-li věc do jejich působnosti, podle ustanovení příslušných dvoustranných či mezinárodních smluv, jinak podle ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém.
6. Dle ustanovení § 38 odst. 1) instrukce platí, že je-li dána mezinárodní příslušnost českých soudů, soud musí dále vyřešit otázku, jakým hmotným právem se řídí konkrétní právní vztah („rozhodné právo“).
7. Dle ustanovení § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva“) a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie.
8. Dle ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvod manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.
9. Protože mezi Českou republikou a Tureckou republikou neexistuje žádná mezinárodní smlouva upravující rozvod manželství, je nutno v tomto řízení aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 91/2012 Sb.
10. Protože účastníci tohoto řízení založili společnou domácnost v České republice, manželka je občankou České republiky a má stále trvalý pobyt na území České republiky, je ve smyslu citovaného zákona (§ 47 odst. 1) dána pravomoc českého soudu pro řízení o rozvod manželství a pak podle § 50 odst. 1 citovaného zákona se použije české hmotné právo, a to občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.).
11. Dle ustanovení § 755 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
12. Dle ustanovení § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
13. Dle ustanovení § 757 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.
14. Dle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
15. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jsou splněny předpoklady pro rozvod manželství účastníků dle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku, když bylo zjištěno hluboké, trvalé a nenapravitelné rozvrácení soužití manželů – účastníků řízení a nelze očekávat jeho obnovení. Soud tedy zjistil existenci rozvratu manželství dle ustanovení § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a určil příčinu rozvratu manželství, a to vzájemné odcizení účastníků v důsledku ukončení společného soužití. S ohledem na shora uvedené soud manželství účastníků rozvedl.
16. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských a partnerských.