Rozsudek ze dne 2. 6. 2026
Výrok byl opraven usnesením ze dne 1. 7. 2026 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci a), b) a c) tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):
1. Žalovaná, [Jméno žalované], IČ [IČO žalované], se sídlem [adresa] (dále jen „[Jméno žalované] “), spravuje pozemky ve vlastnictví čs. státu, a to:- pozemek parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], který byl geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne [datum] pro rozdělení pozemku rozdělen na pozemky parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1552 m2 a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 865 m2, k.ú. , adresa- pozemek parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa], který byl geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne [datum] pro rozdělení pozemku rozdělen na pozemky parc. č. [Anonymizováno] o výměře 5120 m2 a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 48 m2, k.ú. , adresa- pozemek parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa], který byl geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne [datum] pro rozdělení pozemku rozdělen na pozemky parc. č. [Anonymizováno] o výměře 3347 m2 a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 42 m2, k.ú. [adresa].
2. Žalobce a) [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A], žalobce b) 2. [Jméno žalobce B], nar. [Datum narození žalobce B], r.č. [RČ] a žalobkyně c) [Jméno žalobce C], rozená [jméno FO], nar. [Datum narození žalobce B] § 4 zákona o půdě.
3. Žalobci a), b) a c) mají na základě pravomocných rozhodnutí: 1. Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 2. Magistrátu hl. města [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], potvrzené rozsudkem Městského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], 3. Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 4. Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 5. Hlavního města [Anonymizováno], Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 6. Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 7. Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 8. Hlavního města [Anonymizováno], Magistrátu hlavního města [Anonymizováno] [Anonymizováno] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 9. Hlavního města [Anonymizováno], Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 10. Hlavního města [Anonymizováno], Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 11. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] ze dne [datum], 12. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno].ú. [adresa] ze dne [datum], 13. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 14. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] ze dne [datum], 15. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] ze dne [datum], 16. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 17. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 18. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 19. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 20. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] ze dne [datum], 21. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum] a žalobci b) a c) i na základě Usnesení Obvodního soudu [adresa], č.j. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobci a) a právní předchůdkyni žalobců b) a c) v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydaným.
4. Žalovaná k uspokojení nároku žalobce a), b) a c) na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou převádí žalobcům a), b) a c) pozemky do jejich spoluvlastnictví, a to:- část pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], označenou geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne [datum], který je nedílnou součástí této smlouvy a rozsudku, vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1552 m2, k.ú. [adresa], obec , adresa- část pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], označenou geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne [datum], který je nedílnou součástí této smlouvy a rozsudku, vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 5120 m2, k.ú. [adresa], obec , adresa- část pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], označenou geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne [datum], který je nedílnou součástí této smlouvy a rozsudku, vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 3347 m2, k.ú. [adresa], obec , adresajako náhradu za část jejich restitučních nároků, a to žalobci a) [Jméno žalobce A] spoluvlastnický podíl id. ½ vzhledem k celku shora uvedených pozemků a žalobcům b), [jméno FO] a c), [Jméno žalobce C], rozené [jméno FO], každému spoluvlastnický podíl id. ¼ vzhledem k celku těchto pozemků za jejich restituční nárok.II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům k rukám jejich právní zástupkyně na náhradě nákladů řízení částku 449.698 Kč, z toho žalobci a) částku 224.849 Kč, žalobci b) částku 112.424,50 Kč, žalobkyni c) částku 112.424,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobci se žalobou ve věci [spisová značka] podanou dne [datum] domáhali uzavření smlouvy, kterou by jim byly bezúplatně převedeny za pozemky nevydané v restituci náhradní pozemky nacházející se v k.ú. [právnická osoba], obec [adresa], v k.ú. [adresa], v k.ú. [adresa] a žalobou ve věci [spisová značka] podanou dne [datum] uzavření smlouvy, kterou by jim byly bezúplatně převedeny za pozemky nevydané v restituci náhradní pozemky nacházející se v k.ú. [adresa]. Poté žalobu podanou ve věci [spisová značka] podáním ze dne [datum] došlým téhož dne soudu změnili tak, že místo některých dříve požadovaných pozemků nacházející se v k.ú. [adresa] požadovali převod pozemků parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota] a pozemek parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byla řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] spojena ke společnému řízení s tím, že dále budou vedena pod společnou sp. zn. 10 C 10/2020.
2. Za nesporné je považováno tvrzení, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle § 4 odst. 1, 3 zák. č. 229/1991 Sb., zákona o půdě na základě rozhodnutí uvedených ve výroku tohoto rozsudku a žalobci b) a c) i na základě usnesení Okresního soudu pro [adresa], č.j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým vznikl podle § 11a odst. 1 zákona o půdě nárok na převod náhradních pozemků za odňaté pozemky či jejich nevydanou část v k.ú. [adresa], které přešly k datu [datum] a [datum] na stát. Žalobce a) a [tituly před jménem] [právnická osoba], nástupci původního vlastníka pozemků paní [jméno FO], uplatnili v roce 1992 restituční nárok každý k id. 1/18 pozemků. Žalobci b) a c) jsou dědici po [tituly před jménem] [právnická osoba] a jejich nepromlčený restituční nárok činí vzhledem k celku id. 1/36 u každého.
3. Částečným rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalované, kterým se převádí žalobcům do jejich spoluvlastnictví pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [právnická osoba], obec [adresa] v hodnotě [částka]. Rozhodnuto bylo i o nahrazení projevu vůle o převodu pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa], z důvodu částečného zpětvzetí žaloby bylo řízení o převod pozemků v k.ú. [adresa] zastaveno.
4. Částečným rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalované, kterým se převádí žalobcům do jejich spoluvlastnictví pozemky parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě [částka], parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě [částka] a parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě [částka], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa] v hodnotě [částka] a pozemek parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] v hodnotě [částka], celkem [částka].
5. Částečným rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalované, kterým se převádí žalobcům do jejich spoluvlastnictví pozemky parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě [částka] a parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě [částka], vše k.ú. [adresa] v hodnotě [hodnota], zamítnuta byla žaloba o vydání pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] k.ú. [adresa].
6. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ze dne [datum] a č. j. [spisová značka] ze dne [datum] byly výše uvedené částečné rozsudky potvrzeny.
7. Dovolání žalované proti výše uvedeným rozsudkům Krajského soudu v Brně Nejvyšší soud ČR usneseními č. j. [spisová značka] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ze dne [datum] a č. j. [spisová značka] ze dne [datum] odmítl.
8. Výše uvedenými částečnými pravomocnými rozsudky byly žalobcům vydány pozemky v celkové hodnotě [částka].
9. Předmětem řízení zůstává vydání pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] k.ú. [adresa], obec [adresa], na jejichž ceně se strany shodly, spornou je jen otázka vhodnosti jejich vydání.
10. Za nesporný lze považovat závěr konstatovaný ve výše uvedených rozsudcích, kde soudy I. a II. stupně i Nejvyšší soud dospěly k závěru, že žalobci jsou oprávněni domáhat se převodu konkrétních jimi zvolených pozemků, kdy postup žalované při vyřizování restitučních nároků oprávněných osob hodnotil jako liknavý a svévolný, že odňaté a nevydané pozemky v k.ú. [adresa] byly znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] č. [Anonymizováno] ze dne [datum] správně oceněny jako pozemky stavební podle dobové dokumentace a územně plánovací dokumentace platné v době přechodu pozemků na stát, případně podle účelu odkupu a vyvlastnění, kterým byla souvislá obytná zástavba, komunikace a sportoviště celkovou částkou [částka], z níž restitučnímu nároku všech žalobců odpovídá částka [částka], a to nároku žalobce a) částka [částka] a žalobcům b) a c) jako dědicům [tituly před jménem] [právnická osoba] s jejím nárokem v téže výši každému polovina ve výši [částka] a po opravě provedené v Dodatku ze dne [datum], kdy po zjištění, že z pozemku parc. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] z výměry 739 m2 nebylo vydáno jen 419 m2 (rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] na čl. 1807) byla stanovena cena nevydané části pozemku částkou [částka]. Nárok všech oprávněných osob se snížil na částku [částka], z toho pro všechny žalobce [částka] celkem. Podle dodatku ze dne [datum] (čl. 1801) představuje nárok žalobce a) částka [částka] a žalobců b) a c) jako dědicům [tituly před jménem] [právnická osoba] s jejím nárokem v téže výši každému polovina ve výši [částka], v součtu je nárok všech žalobců představován částkou [částka].
11. Se zřetelem k principu obsaženému v ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nelze důvodně očekávat, že se s ohledem na stejné skutkové okolnosti bude nárok žalobců na převod konkrétních pozemků posouzen odlišně.
12. Z informací o pozemku (č.l. 713-716) bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], vše v k.ú. [adresa] jsou zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] jako vlastnictví státu s příslušností hospodaření svěřenou [Anonymizováno]. Pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 2417 m2 je veden jako ovocný sad, pozemky parc. č. [hodnota] o výměře 3389 m2 a parc. č. [hodnota] o výměře 5168 m2 jsou vedeny jako orná půda.
13. Z Přehledu požadovaných náhradních pozemků a grafických příloh (čl. 717-724, čl. 1338-1341, čl. 1343-1345) je patrno situování pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v obci. Podle katastrálních map a ortofo snímků a šetření na místě samém (čl. 1338-1341, 1343-1345, 1364) bylo zjištěno, že všechny tři jsou přístupné z veřejné komunikace.
14. Vyloučení pozemků z převodu z hlediska ust. § 6 odst. 1 písmeno i) a j) zákona č. 503/2012 Sb. podle sdělení žalované prověrkou převoditelnosti zjištěno nebylo (čl. 1868).
15. K vhodnosti vydání pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa].
16. Na ceně celého pozemku [částka], na převoditelnosti oddělené části pozemku parc. č. [Anonymizováno] i na ceně oddělené části pozemku [částka], se strany shodly.
17. Pozemek jako celek byl podle žalované z převodu částečně vyloučen ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., neboť jeho část tvoří funkční celek se stavbou rodinného domu č.p. [Anonymizováno] stojícím na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve vlastnictví [Anonymizováno] a [jméno FO] (čl. 1365), kteří dne [datum] požádali o úplatný převod pozemku parc. č. [hodnota] z důvodu jeho funkční souvislosti se stavbou rodinného domu č. p. [Anonymizováno] [Anonymizováno] (čl. 1360) a kromě toho pozemek užívají na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum] (čl. 1356), v níž nájemce bere na vědomí možnost převodu na třetí osoby. Dle ortofoto snímku předmětného pozemku (čl. 1364) navazuje pozemek parc. č. [hodnota] na pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je dům čp. [Anonymizováno]. Z místního šetření, při kterém byl jako svědek slyšen pan [jméno FO] (čl. 1482) bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [hodnota] je od veřejné komunikace parc. č. [hodnota] oddělen drátěným plotem vybudovaným panem [jméno FO] a je využíván manželi [jméno FO] jako zahrada, sad a vinice, sousedí s jejich pozemkem parc. č. [hodnota], od kterého je oddělen drátěným plotem s brankou a částečně zídkou. Na pozemku parc. č. [hodnota] mají manželé [jméno FO] postaven mobilní zahradní domek a skleník, které nejsou spojeny s pozemkem pevnými základy. [jméno FO], slyšen jako svědek uvedl, že s manželkou mají pozemek parc. č. [hodnota] v nájmu 12 let a mají zájem stát se vlastníky té části pozemku parc. č. [hodnota], která směřuje od jejich pozemku parc. č. [hodnota] k veřejné cestě na pozemku p.č. [hodnota] a začíná spojnicí plotů mezi nimi a sousedem panem [Anonymizováno] a zbytek zatím chtějí užívat alespoň na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalovanou. [jméno FO] uvedl, že na té části pozemku parc. č. [hodnota], jejímiž vlastníky by se manželé [jméno FO] chtěli stát, vysadili vinici, ovocné stromy a mají zde i záhony. Momentálně užívají pozemek č. [hodnota] celý, ovšem na jeho pravé části při čelním pohledu z veřejné cesty p.č. [hodnota] jej jen udržují, aby nedocházelo k zaplevelení okolí, mají jej v nájmu. Požádali dne [datum] o odkoupení celého pozemku parc. č. [hodnota], ale jen proto, že formulář žádosti neumožňoval žádat jen jeho část, tedy tu, o kterou mají zájem. Mají mentálně postiženého syna, jehož stav se s věkem zhoršuje. Z domu čp. [Anonymizováno] stojícího na pozemku parc. č. [hodnota] vstupuje na pozemek parc. č. [hodnota], pohybuje se po jeho nezastavěné ploše, tedy po jeho travnaté části a navazující části se záhonky, z něj pak po té části pozemku parc. č. [hodnota] směrem k veřejné cestě p.č. [hodnota], kterou chtějí koupit. Syn se velmi bojí lidí a pohybuje se pouze po uvedené části pozemku, kde není rušen, až po veřejnou cestu na pozemek parc. č. [hodnota]. Veřejná cesta není téměř užívána, lidé se po ní téměř nepohybují, takže manželka se může se synem pohybovat i po ní. Naproti tomu po [adresa], ze které je vstup do domu čp. [Anonymizováno], je provoz větší, a pokud se po ní pohybují lidé, utíká syn zpět do domu. Část pozemku parc. č. [hodnota], která není zastavěna, rodině svědka k zemědělské činnosti a ani s ohledem na možnosti pohybu syna nepostačuje. Za této situace soud posoudil jako nevydatelnou svědkem označenou část pozemku parc. č. [hodnota], protože funkčně souvisí s pozemkem parc. č. [hodnota], jehož součástí je dům čp. [Anonymizováno], pro překážku vydání podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Funkční souvislost plyne ze skutečné užitné souvztažnosti, kdy část pozemku parc. č. [hodnota] je využívána nejen k zemědělské činnosti, ale je také nezbytným elementem pro udržení kvality bydlení a života syna manželů [jméno FO], který jen ji užívá k pohybu mimo obytný prostor domu. Za této situace lze hovořit o existenci jednotného funkčního celku jejich nemovitostí s požadovanou částí pozemku.
18. Žalobci proto nechali u [tituly před jménem] [jméno FO] vypracovat oddělující geometrický plán č. [hodnota] ze dne [datum] (čl. 1550), jímž byla z pozemku parc. č. [hodnota] oddělena část označená jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1552 m2, kterou manželé [jméno FO] aktivně nevyužívají a nemají ani zájem ji odkoupit, takže převodu žádná ze zákonných překážek nebrání.
19. K vhodnosti vydání pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa].
20. Žalovaná namítala, že pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] jsou částečně vyloučeny z převodu dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., jelikož jsou z části určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou dopravní a technické infrastruktury označenou jako „DT2“ a z části se nachází v zastavitelném území v plochách „BC1 – plochy bydlení čistého“, kdy hlavní využití této části pozemku je definováno jako pozemky staveb pro bydlení v rodinných domech a dále také z části v plochách „UP2– plochy veřejných prostranství“, které dle územního plánu mají být využity hlavně pro veřejná prostranství, místní a účelové komunikace a komunikační napojení objektů nebo pro plochy okrasné a rekreační zeleně. Dané pozemky jsou tak částečně k převodu na žalobce nevhodné vzhledem k jejich funkčnímu využití, jak jej definuje platný územní plán.
21. Protože části pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] jsou podle žalované vyloučeny z převodu ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. pro určení k zastavění veřejně prospěšnou stavbou (VPS) dopravní a technické infrastruktury označenou jako „DT2“, jak plyne se sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] (čl. 1399) a z výřezu z územního plánu obce [adresa] (čl. 1397), byl na ty jejich části, které vydat lze, zpracován [tituly před jménem] [jméno FO] oddělující geometrický plán č. [hodnota] ze dne [datum] (čl. 1551), potvrzený příslušným katastrálním úřadem. Z pozemku parc. č. [hodnota] byla oddělena část označená jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 5120 m2 a z pozemku parc. č. [hodnota] část označená jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 3347 m2 a tyto části požadují žalobci vydat. Pro účely navrhované VPS dopravní infrastruktury byly z pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] odděleny nově vzniklé pozemky parc. č. [Anonymizováno] o výměře 48 m2 a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 42 m2.
22. Žalovaná namítla, že pro absenci podrobnější územně plánovací dokumentace či projektové dokumentace nelze určit, zda navržené dělení bude odpovídat potřebám budoucí výstavby VPS, resp. zda bude dostačující. Návrh žalobců nepočítá s žádnou přiměřenou rezervou a není zřejmé, zda byl geometrický plán zpracováván v součinnosti s obcí a jaké je její stanovisko. Žalobci by měli rovněž předložit vytyčovací protokol a vyjádření příslušného geodeta, jak tento konkrétně dospěl právě k určení těchto hranic. Aktuálně je záměr výstavby zanesen pouze do územního plánu obce, který není dostatečně podrobný pro vyslovení závěru o správnosti navrženého dělení a žalovaná tak nemůže v současné době tak nemůže s navrženým dělením souhlasit. Geometrický plán také neřeší nevhodnost pozemků k převodu s ohledem na jejich částečné zařazení v územním plánu do zastavitelných ploch a zejména pak riziko vzniku tzv. holého vlastnictví s ohledem na plánované plochy veřejného prostranství. Žalovaná odkazuje na rozhodnutí 28 Cdo 1189/2021, podle něhož „Byť dřívější judikatura akcentovala naturální restituci odňatých pozemků, aktuální rozhodovací praxe přiklání k hledání rozumné proporce mezi omezením restitučního nároku na vydání původních pozemků a prosazením konkrétního veřejného zájmu. Primárního účelu zákona o půdě, jímž je zmírnění následků majetkových křivd, nelze totiž dosáhnout vydáním pozemků trvale užívaných veřejností (a k tomuto účelu upravených, resp. zastavěných), jejichž individuální využití oprávněnou osobou by bylo značně omezené či zcela nemožné uvedené je typické právě v případě veřejné zeleně a různých druhů obslužných komunikací. Takový stav by byl naopak v rozporu s účelem restitucí. Proto lze dle současné rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu pod výluku z restituce ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě podřadit i v zákoně přímo neuvedenou situaci, kdy by oprávněná osoba naturální restitucí získala vyprázdněné vlastnické právo z důvodu převažujícího veřejného zájmu, který by v praxi realizaci žádné ze složek vlastnického práva neumožňoval; jedná se zvláště o případy, kdy jsou nárokované nemovitosti veřejným statkem, tedy jsou-li kupříkladu dotčeny institutem veřejného užívání (např. veřejné prostranství), a vlastníku v podstatě zůstává toliko tzv. holé vlastnictví.“ Žalovaná dále namítla, že účelem restitučního procesu je poskytnutí vhodné zemědělské půdy za účelem primárně zemědělského obhospodařování. Mají být poskytovány pouze takové náhradní pozemky, které jsou zemědělsky obhospodařovatelné a u kterých nehrozí do budoucna vznik problémů v souvislosti s jejich zemědělským obhospodařováním (28 Cdo 2364/2017). Tady tyto problémy relevantně hrozí s ohledem na významné a zásadní stavební záměry v lokalitě. Předmětné pozemky přirozeně navazují na již zastavěnou část obce a svou polohou tak představují zásadní plochu pro další stavební rozvoj obce [adresa]. Pozemky rovněž nejsou zařaditelné do veřejné nabídky žalované, a proto v ní ani nikdy nebyly.
23. Soud zjistil, že geometrický plán na rozdělení pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] byl vyhotoven za společnost [právnická osoba]. [tituly před jménem] [jméno FO], jakožto osobou s úředním oprávněním pro ověřování výsledků zeměměřických činností, svými náležitostmi a přesností odpovídá platným právním předpisům tak, že na oddělených částech pozemků již není plánováno zastavění veřejně prospěšnými stavbami ve smyslu ust. § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. Geometrické plány jsou opatřeny souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel v souladu s ust. § 48 odst. 2 katastrálního zákona. Podle vyjádření zhotovitele geometrického plánu č. [hodnota] ze dne [datum] (čl. 1552), použil [tituly před jménem] [jméno FO] digitální formy územního plánu, kterou mu poskytl zhotovitel územního plánu [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] soudu dne [datum] (čl. 1797) sdělil, že geometrickým plánem č. [hodnota] byly rozděleny pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] podle územního plánu, získaného od jeho zhotovitele [tituly před jménem]. [jméno FO], [právnická osoba], [adresa], dodaného v roce 2023 v elektronické podobě ve formátu DWG. Podle tohoto územního plánu (podle plochy označené UP 2) bylo provedeno dělení parcel. Kontakt na zhotovitele byl předán v součinnosti s úřadem obce [adresa], který jej zhotoviteli geometrického plánu předal. Územní plán je obvykle vypracován pro měřítko 1:5000 – Podrobnější dokumentace nebyla k dispozici. Nová hranice dělení byla v terénu označena dočasnou stabilizací – kolíky. Obě parcely jsou v katastru evidovány s lomovými body kódu kvality 3. Kód kvality 3 označuje hranice číselně vyjádřené, a tudíž u nich nemusí být vyhotoven vytyčovací protokol. Návrh geometrického plánu byl předán objednateli, který jej odsouhlasil. Geometrický plán pro rozdělení daných pozemků byl zpracován v souladu s v té době platným a předaným územním plánem. Soud tak nemá pochyby, že rozdělení pozemků bylo provedeno v souladu s územním plánem na základě zjištění faktického stavu pozemků a podkladů a geodet zvážil i to, co je předmětem námitek žalované, tj. že navržené dělení odpovídá potřebám budoucí výstavby VPS. Oddělené části pozemků navazují na komunikaci na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. [Anonymizováno] ve vlastnictví Obce [adresa] (LV č. [hodnota] na čl. 1791 a mapa čl. 1792), takže přístup k nim je zajištěn jak po stávajících komunikacích, tak i po oddělených částech pozemků parc. č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] které se mají podle žalované komunikacemi v budoucnu stát. Námitky žalované obsahují posuzování skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí (§ 127 o. s. ř.), žádný relevantní důkazní prostředek ke zpochybnění správnosti geometrického plánu žalovaná nepředložila. Jí navržený důkaz vyjádřením obce [adresa] ke konceptu GP č. [hodnota] se tak jeví soudu již nadbytečným, potřebné informace byly soudu poskytnuty [tituly před jménem] [jméno FO]. Navržené dělení pozemků splňuje i kritéria požadovaná judikaturou v případě reálného dělení pozemků při vypořádání spoluvlastnictví dle ust. § 1144 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a sice jde o nezastavěné pozemky fakticky i funkčně dělitelné, jejichž dělení je dobře možné (srov. nález II. ÚS 1778/21), jelikož rozdělením vzniknou samostatné věci, které mohou sloužit novým vlastníkům tak, jak to odpovídá jejich dosavadní povaze a současně mají zajištěn přístup z veřejné komunikace. O tzv. holé vlastnictví zde tedy podle názoru soudu nejde. Při posuzování vhodnosti pozemku k převodu je nutno hodnotit, nebrání-li převodu zákonné výluky uvedené v ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě a ust. § 6 zákona č. 503/2012 Sb., tedy nejde-li o pozemek zatížený právy třetích osob, zda převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda pozemek lze zemědělsky obhospodařovat, zda při hospodaření s takovým pozemkem nevzniknou jiné problémy, zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu. Předpoklady pro vydání takového pozemku je třeba zkoumat vždy se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání každého takového pozemku posuzovat samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. 28 Cdo 5045/2015 ze dne 24. 5. 2017). Zákaz převodu podle § 6 odstavec 1 písmeno b) zákona č. 503/2012 Sb. se vztahuje na zemědělské pozemky, kde se plánuje výstavba veřejně prospěšné stavby. Pokud není pozemek v územním plánu obce nebo v regulačním plánu anebo rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, ani nebyla uplatněna žádost obce o převod dle § 7 odstavec 1 písmeno a) cit. zákona, tedy je určen k zastavění nikoli veřejně prospěšnou stavbou, není takový pozemek z převodu vyloučen. V dané věci se uvedené týká oddělených pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]. Podle judikatury Nejvyššího soudu (srov. 28 Cdo 595/2019) má být cena náhradního pozemku ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán a má být zachována identita v charakteru pozemků v tom směru, že rozhodný je jejich charakter, a tedy i hodnota ke dni odnětí státem. Soud již dříve v prvním z vydaných částečných rozsudků vyslovil názor, že: „v obdobných případech, kdy stát po dobu několika desetiletí nechává neuspokojené nároky oprávněných osob, a naopak se obstrukcemi snaží svým povinnostem nedostát, nelze ani bazírovat na vydání zemědělského pozemku či na zemědělské obhospodařovatelnosti pozemku. Žalovaná nechává oprávněné osoby tak dlouho čekat na uspokojení jejich nároků, kdy se zákonitě zužuje i výběr vhodných náhradních pozemků a je otázkou, zda s ohledem na omezenou rozlohu České republiky a v ní počet pozemků vhodných k zemědělskému obhospodařování bude ještě vůbec možno všechny oprávněné osoby uspokojit a zda nebudou muset přijmout finanční náhradu neadekvátní vůči variantě získání náhradního pozemku. Žalobci se sice o získání náhradních pozemků aktivně snažili, ale pro neposkytnutí odpovídající součinnosti žalovanou se mohou dostat do situace, že budou odkázáni na po tolika letech již ne tak lukrativní finanční náhradu. Předchůdcům žalobců byly odňaty pozemky určené převážně k zastavění, proto by bylo v souladu s povahou restituce vhodné poskytnout jim obdobný pozemek, k čemu patrně směřoval zákon o půdě v době jeho vydání ve znění do 30. 6. 1993, tedy v době, kdy oprávněné osoby uplatnily nárok na vydání odňatých pozemků, když podle ust. § 11 odstavec 2 stanovil, že oprávněné osobě, které pozemky nelze vydat proto, že byly po přechodu do vlastnictví zastavěny, se převedou bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě, jako byly její původní pozemky, což byly v daném případě pozemky převážně stavební. Pozdější znění zákona o půdě sice převod pozemků v přiměřené výměře a kvalitě neupravuje, v extrémních případech svévole státu by však neměl být vyloučen.“, a na tomto názoru neshledává důvod cokoli měnit. Pokud se pozemky nachází v zastavitelném území, kdy hlavní využití této části pozemku je definováno jako pozemky staveb pro bydlení v rodinných domech a plochy veřejných prostranství, které dle územního plánu mají být využity hlavně pro veřejná prostranství, místní a účelové komunikace a komunikační napojení objektů nebo pro plochy okrasné a rekreační zeleně, pak pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] jsou ornou půdou a z nabídky pozemků pro oprávněné osoby podle zákona o půdě ze dne [datum], [datum] a [datum] je patrno, že žalovaná pozemky zařazené dle územního plánu obce k zastavění sama zařazuje do svých veřejných nabídek (sdělení žalované ze dne [datum], čl. 1467 a Nabídky pozemků pro oprávněné osoby podle zákona o půdě ze dne [datum], [datum] a [datum] (1425-1432, 1460-1466).
24. K vhodnosti vydání pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] pro námitku existence nájemní smlouvy25. Na ceně celého pozemku [částka] i na ceně [částka] jeho oddělené části parc. č. [Anonymizováno], se strany shodly.26. Pozemek jako celek byl podle žalované z převodu částečně vyloučen ve smyslu ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., neboť kromě toho, že na jeho části je plánována výstavba veřejně prospěšné stavby, je tento pozemek také využíván na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum] (čl. 1392) třetí osobou, panem [jméno FO].S námitkou plánované výstavby veřejně prospěšné stavby se soud vypořádal výše a pokud jde o nájemní smlouvu č. [spisová značka] uzavřenou s panem [jméno FO], není její existence ve smyslu ust. § 11 odst. písm. c) zákona č. 229/1991 Sb. překážkou převodu (28 Cdo 2925/2019), navíc je v čl. VII. uvedeno, že nájemce bere na vědomi, že nájem není překážkou převoditelnosti pozemků na třetí osobu a ani změnou vlastníka náhradních pozemků se jejich postavení nájemníka nezmění (§ 2221 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).27. K vhodnosti vydání pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] pro námitku existence pachtovní smlouvy28. Na ceně celého pozemku [částka] i na ceně [částka] jeho oddělené části parc. č. [Anonymizováno], se strany shodly.29. Existence pachtovní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum] (čl. 1378) třetí osobou a smlouvy o zřízení věcného břemene č. [Anonymizováno] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (čl. 1380), kdy je pozemek zatížen věcným břemenem zřízení, umístění a provozování distribuční soustavy není ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb. jsou překážkou převodu (28 Cdo 2925/2019), navíc je v čl. VII. uvedeno, že pachtýř bere na vědomi, že pacht není překážkou převoditelnosti pozemků na třetí osobu a ani změnou vlastníka náhradních pozemků se jejich postavení nájemníka nezmění (§ 2221 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).30. K porovnání konkurence uplatněných nároků31. Pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] požadují v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] i další oprávněné osoby, o jejichž nárocích na náhradu za pozemky odňaté v 70. letech 20. století a posléze nevydané bylo rozhodnuto v letech 1997, 2012 a 2014. I tyto pozemky byly podle žalobních tvrzení nesprávně oceněny, o přecenění bylo jednáno v letech 2021 až 2022 a oprávněné osoby se domáhají uspokojení svých restitučních nároků přes 20 let, tedy po dobu výrazně kratší než žalobci v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] a kromě nich i v mnoha dalších řízeních vedených u dalších soudů po celé republice. Pokud jde tedy o zhodnocení okolností významných pro posouzení otázky tzv. lepšího práva, okamžiku zahájení či fáze soudního řízení. pak tyto okolnosti vyznívají ve prospěch žalobců. V tomto řízení došlo k jeho zahájení dne [datum], ve věci [spisová značka] zatím nebylo rozhodnuto a žaloba byla podána dne [datum] krátce poté, co žalobci dne [datum] změnili žalobu tak, že požadovali převod těchto pozemků. K hospodářskému či hodnotovému významu požadovaného náhradního pozemku se v žádném z probíhajících řízení oprávněné osoby nevyjadřují, ale plyne ze samotného principu věci, tedy z liknavosti žalované při uspokojování oprávněných nároků. Výše dosud neuspokojených restitučních nároků je v řízení [spisová značka] v souhrnu nižší než u žalobců, žalobu ve věci [spisová značka] podaly 3 oprávněné osoby s tvrzeným nárokem [částka] a doba, po kterou zůstávají jejich nároky neuspokojeny, běží přes 20 let, u žalobců přes 30 let. Míra aktivity ve veřejných nabídkách ve věci [spisová značka] na rozdíl od žalobců není zmíněna, nárok je postaven jen na tvrzení o nesprávném ocenění odňatých pozemků. Posouzením konkurence práv více oprávněných osob komplexním způsobem s přihlédnutím ke všem výše specifikovaným atributům dospěl soud k závěru, že tzv. lepší právo svědčí žalobcům.32. K námitce, že nárok uplatněný v tomto řízení přesahuje výši restitučního nároku žalobců:33. Žalovaná prostřednictvím [Anonymizováno] v rozhodnutí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] chyby v údaji o výměře nevydané části pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], když nezohlednila předchozí rozhodnutí č.j. [Anonymizováno], kterým bylo rozhodnuto o stejném pozemku a mělo tak dojít k chybě výměry nevydané části pozemku, hodnocené [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] jako stavební pozemek v rozloze 29481 m2 a v ceně [částka] jako celek, z níž na všechny tři žalobce připadá celkem [částka]. U Městského soudu v [adresa] bylo ohledně výměry nevydaného pozemku [Anonymizováno] vedeno pod sp. zn. [spisová značka] řízení týkající se výměry nevydaného pozemku [Anonymizováno], kterou Krajský pozemkový úřad pomocí opravného rozhodnutí č. j. [Anonymizováno]., sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] snížil na 203 m2 a [Anonymizováno] toto rozhodnutí dne [datum] potvrdil. Žalobci podali proti tomuto rozhodnutí žalobu. Pravomocným rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud v Brně dne [datum], č. j. [spisová značka] (čl. 1832) zamítl kasační stížnosti žalované za účasti Hlavního města [adresa] jako osoby zúčastněné na řízení a potvrdil závěry Městského soudu v [adresa], spočívající v nezákonnosti opravného rozhodnutí [právnická osoba] a postupu správních orgánů. Ústavní stížnost proti těmto rozhodnutím Ústavní soud dne [datum], [Anonymizováno] (čl. 1841) odmítl.34. Krajský soud v [adresa] v rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (čl. 1751) dospěl k závěru, že lze přisvědčit námitce žalované v tom směru, že rozhodnutími pozemkového úřadu z roku 1997 a z roku 2001 bylo duplicitně rozhodnuto o tom, že žalobci nejsou vlastníky části pozemku dle pozemkového katastru parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] o výměře 14639 m2, což by se mělo projevit ve stanovení správné výše restitučního nároku žalobců v tom směru, že by mělo být uvažováno s odňatou a nevydanou částí tohoto pozemku pouze o výměře 14842 m² a nikoliv o výměře 29481 m², z níž náhradu počítala znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Podle názoru Krajského soudu v [adresa] je třeba rozhodnutí pozemkového úřadu vyložit stejně jako v případě, pokud by jimi bylo rozhodnuto, že žalobci jsou či nejsou podílovými spoluvlastníky toho samého pozemku, nebylo by tak pochyb o tom, že přes duplicitní rozhodnutí pozemkového úřadu jsou či nejsou podílovými spoluvlastníky jen jednoho (toho samého) pozemku, byť uvedeného ve výroku dvou rozhodnutích pozemkového úřadu a není důvod uvažovat jinak i v případě jen části pozemku, je-li nepochybné, že o tom, že žalobci nejsou jejími spoluvlastníky. Jiný výklad by dle názoru uvedeného odvolacího soudu vedl k tomu, že by byla žalobcům poskytována náhrada za neexistující majetkovou křivdu, byl by uspokojován restituční nárok, který jim ve skutečnosti nenáleží, a žalobcům by tak vznikalo na úkor žalované bezdůvodné obohacení. Dle přesvědčení odvolacího soudu není nutné, aby se výše uvedený závěr v této věci neuplatnil z důvodu právní jistoty žalobců, neboť jednak duplicita rozhodnutí pozemkového úřadu byla již z jejich obsahu rozpoznatelná a žalobci jsou s ní nyní již nepochybně seznámeni a jednak restituční nárok žalobců dosud v plném rozsahu uspokojen není, o jeho výši se stále vede mezi žalobci a žalovanou spor, a tedy nic nebrání tomu, aby byla výše restitučního nároku žalobců určena ve výši odpovídající skutečně nevydaným pozemkům či jejich částem. Takové rozhodnutí je přitom dle názoru odvolacího soudu spravedlivé pro obě strany sporu a žalobce nijak nezkracuje v jejich oprávněném nároku. Vzhledem k tomu, že znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] byla celá výměra nevydaného pozemku č. parc. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] oceněna správně jako stavební ve vztahu k jeho skutečně nevydané výměře 14842 m², je třeba uvažovat s tím, že celkový restituční nárok vztahující se k tomuto pozemku je nižší o [částka] ([částka] a restituční nárok všech žalobců je tak nižší celkem o [částka], než jak bylo znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] v jejím znaleckém posudku ve znění jeho doplňku č. [hodnota] (čl. 1063, čl. 1801) uvažováno.35. Krajský soud v [adresa] v rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (čl. 1766) provedl důkaz znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a dodatkem č. [hodnota] ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], kdy zjistil, že v reakci na změnu nevydané výměry pozemku [Anonymizováno] v k. ú [adresa] z 739 m2 na 419 m2, se snížila hodnota pozemku z částky [Anonymizováno] Kčs na [Anonymizováno] Kčs , takže výše restitučního nároku žalobce a) oproti původně stanovené částce [částka] může činit toliko částku [Anonymizováno] Kčs, a žalobců b) a c) pro každého z nich namísto původně stanovené částky [částka] částku [částka]. K nesprávnému stanovení hodnoty restitučního nároku s ohledem na faktickou výměru nevydané části pozemku [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] se odvolací soud zabýval významem opravného rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]., kterým bylo opraveno rozhodnutí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] tak, že účastníci správního řízení nejsou vlastníky zbytku parc. č. [hodnota] o výměře 203 m2, namísto původně nesprávného údaje o výměře 14842 m2. Rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] nebylo v rozsahu výměry nevydané části pozemku p. č. [hodnota] v souladu se zákonem pravomocně opraveno, a proto okresní soud správně vycházel z toho, že žalobci, resp. jejich předchůdce nejsou vlastníky části pozemku p. č. [hodnota] o výměře 14842 m2. Jelikož toto rozhodnutí bylo vydáno k tomu věcně příslušným orgánem, v mezích jeho pravomoci a je pravomocné, je třeba z něj podle § 135 odst. 2 o. s. ř. vycházet, aniž by soud mohl přezkoumávat jeho věcnou správnost či zákonnost. Soudy, mimo řízení podle části páté (či podle soudního řádu správního), nejsou oprávněny přezkoumávat věcnou správnost pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Na tom nic nemění, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v řízení došlo k pochybení a správní orgán tak nesprávně rozhodl o otázce nevydané výměry pozemku [Anonymizováno]. Právní vztahy mezi týmiž účastníky, které byly pravomocně vyřešeny soudním rozhodnutím, nemůže soud v jiném řízení znovu posuzovat ani jako otázku předběžnou, neboť tomu brání ustanovení § 135 odst. 2 věty druhé o. s. ř., lze vztáhnout i na účinky správních rozhodnutí, když výrok správního rozhodnutí v sobě nese autoritativní úpravu práv a povinností a obsahuje vlastní řešení dané otázky. Z uvedeného pro předmětnou věc vyplývá, že výrokem rozhodnutí sp. zn. [Anonymizováno] bylo autoritativně rozhodnuto dle § 9 odst. 4 zákona o půdě o vlastnictví oprávněné osoby v tom směru, že žadatelé vlastníky nárokovaných nemovitostí v rozsahu uvedených výměr nejsou. I pokud by soud přihlédl ke změně výměry nevydaného pozemku [Anonymizováno] na rozhodnutí ve věci by tato jeho úvaha nemohla mít vliv, neboť změna výše restitučního nároku by vzhledem ke změně výměry nevydané části pozemku z 29481 m2 na 14842 m2 nebyla určující. Hodnota pozemku [Anonymizováno] by se snížila z částky [Anonymizováno] Kčs uvedené v posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] na částku [Anonymizováno] Kčs (14 842 m2 x 250 Kčs) a snížily by se výše restitučních nároků žalobců, a to žalobce a) o [Anonymizováno] Kčs, tj. jeho výše by tak činila celkem [hodnota] Kčs ([částka] – [částka] Kčs, nebyl by ani po zohlednění dosavadního uspokojení nároku žalobců v jiných řízeních stále vyčerpán, takže na tomto posouzení rozhodnutí nezávisí.36. Shodné závěry rozsudků např. Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] a Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (čl. 1821) jsou v souladu s výpočty dle Dodatku ze dne [datum] ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (čl. 1801), kterým byl přepočten nárok žalobců na částku [částka]. Dovolání proti těmto rozsudkům Nejvyšší soud odmítl (čl. 1760, čl. 1778). Shoda u jmenovaných soudů nebyla jen v tom, zda chybu v rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] zohlednit v prospěch či neprospěch žalované, která chybné rozhodnutí vydala. Problematikou duplicitního zápisu pozemku [Anonymizováno] se obdobně zabývaly i další soudy (Krajský soud v [adresa], č. j. [spisová značka] na čl. 1847 ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] na čl. 1843, Krajský soud v [adresa] [Anonymizováno] na čl. 1852), dospěly k závěru, že kromě toho, že nápravy tvrzené duplicity se lze domáhat pouze ve správním řízení, ani tvrzená duplicita k přečerpání dosud neuspokojeného nároku zatím nemohla vést. Pouze Krajský soud v [adresa] v rozsudku č. j. [spisová značka] dospěl k závěru, že pokud by takové pochybení mělo být zohledněno v neprospěch žalované, byla by žalobcům poskytována náhrada za neexistující majetkovou křivdu a byl by uspokojován restituční nárok, který jim ve skutečnosti nenáleží, a žalobcům by tak vznikalo na úkor žalované bezdůvodné obohacení a není nutné, aby se výše uvedený závěr v této věci neuplatnil z důvodu právní jistoty žalobců. Podle názoru nyní rozhodujícího soudu I. stupně však stát právní jistotu žalobců opakovaně a soustavně narušuje po dlouhou dobu, kdy čekají marně na uspokojení svého nároku a používá přitom jako obranu dávno a opakovaně překonané názory. Ze stejného závěru vycházel i Nejvyšší správní soud konstatující, že ačkoli lze v posuzovaném případě souhlasit s námitkou, že smyslem a účelem restitučních předpisů není poskytovat náhradu za neexistující majetkovou křivdu, právě pro značný časový odstup opravy původního rozhodnutí tento účel musel ustoupit právní jistotě žalobců. K porušení zmíněného účelu restitučních předpisů došlo pouze pochybením správních orgánů a nikoli vinou žalobců. Rozhodnutí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] nebylo v rozsahu výměry nevydané části pozemku p. č. [hodnota] zákonným způsobem opraveno, žalobci se tedy nestali vlastníky části pozemku p. č. [hodnota] o výměře 14 842 m2. Protože jde o pravomocné rozhodnutí vydané věcně příslušným orgánem v mezích jeho pravomoci, je tak třeba z něj vycházet, aniž by soud mohl přezkoumávat jeho věcnou správnost či zákonnost a ani nespornost existence pochybení správního orgánu mezi účastníky na tom nic nemění. Výrokem správního rozhodnutí [Anonymizováno] bylo autoritativně rozhodnuto dle § 9 odst. 4 zákona o půdě o vlastnictví oprávněné osoby v tom směru, že žalobci nejsou vlastníky nárokovaných nemovitostí v rozsahu výměr v rozhodnutí uvedených. Právní vztahy mezi týmiž účastníky pravomocně vyřešené správním rozhodnutím nemohou soudy v soudních řízeních posuzovat znovu, a to ani jako otázku předběžnou.37. Respektujíce výrok správního rozhodnutí [Anonymizováno] tak soud vychází z výše nároku všech žalobců [částka] a neshledává důvody k jeho úpravě. Z této částky nárok žalobce a) činí [částka], nárok žalobců b) a c) po [částka], uspokojen z této částky doposud byl nárok ve výši [částka] a neuspokojen nárok ve výši [částka]. Vydáním dalších pozemků v hodnotě [částka] tak nebude nárok žalobců překročen.38. K překročení nároku by nedošlo ani za předpokladu, že by se hodnota [Anonymizováno] snížila z [částka] na [částka] (14 842 m2 x 250 Kčs) a snížily by se výše nároků žalobce a) [Anonymizováno] o [částka] na [částka] a žalobců b) a c) z [částka] o [částka] na [částka] a celkový nárok všech žalobců by činil jen [částka], pak po odečtení částky [částka], kterou byl nárok žalobců částečně uspokojen (včetně nároku uspokojeného rozsudkem Okresního soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (čl. 1821) ve výši [částka] a ve prospěch žalované započtené -čl. 1783 a čl. 1827- částky [částka] představující hodnotu pozemků, které žalobci převedli na třetí osoby ve víře v právní moc rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka]), chyběla by k uspokojení nároku žalobců částka [částka].Vydáním pozemků v hodnotě [částka] v tomto řízení by tak nebyl nárok žalobců překročen ani v případě snížení hodnoty [Anonymizováno] z [částka] na [částka], protože i pak by zůstal neuspokojený ještě nárok ve výši [částka].39. Podle ust. § 1115 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se žalobci stávají spoluvlastníky vydaných pozemků v podílech, jejich výše plyne ve smyslu ust. § 1122 odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb. o. z. z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví, kdy nárok žalobce a) na převod spoluvlastnického podílu k pozemkům odpovídá výši ideální ½ k celku a žalobců b) a c) výši každého k id ¼ ve vztahu k celku.40. V souvislosti s vydáním rozhodnutí o zbylých nárokovaných pozemcích bylo rozhodnuto o náhradě nákladů celého řízení, tedy i nákladů vzniklých v souvislosti s vydáním částečných rozsudků. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ust. § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. nelze použít proto, že v částečném zpětvzetí žaloby ohledně pozemků k vydání nevhodných nelze spatřovat procesní zavinění na straně žalobců. Je třeba zohlednit skutečnost, že restituenti jsou v situaci, kdy je výběr náhradních pozemků obtížný pro omezení jejich počtem i existencí mnoha zákonných překážek, které oprávněné osoby nemohou v době zahájení řízení znát. Důvodem zpětvzetí byly skutečnosti, které žalobci nemohli schopni zjistit z veřejně dostupných podkladů, například plánování výstavby veřejně prospěšných staveb ani zjistit, že pozemky či jejich část fakticky tvoří funkční celek s jinou stavbou. Rovněž je třeba zohlednit, že toto řízení je řízením o určitém způsobu vypořádání vztahu mezi účastníky ve smyslu § 153 odst. 2 o.s.ř. Kromě toho částečné zpětvzetí žaloby bylo obsahově spíše změnou žaloby a jako o takové bylo připuštěním změny žaloby usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] rozhodnuto. Žalobce lze proto považovat za stranu ve sporu zcela úspěšnou.41. Při stanovení výše mimosmluvní odměny zástupkyně žalobců je třeba vycházet z hodnoty vydávaných náhradních pozemků, na níž se strany shodly. Náhradu nákladů řízení žalobců, kteří mají postavení samostatných procesních společníků, rozvrhl soud podle jejich podílu na předmětu sporu. Nárok žalobce a) je dvojnásobný oproti nároku žalobců b) a c), v tomto poměru byla přiznána i konečná náhrada.42. Výpočet náhrady nákladů řízenía) odměna za poskytnutí právní služby včetně paušálních náhrad 800.708 Kč bez DPH43. Ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo předmětem řízení vydání pozemků parc. č. [hodnota] a č. [hodnota] kú. [adresa] v ceně [částka]. Za jeden úkon právní služby představuje odměna podle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále „AT“) částku 11.900 Kč. Na straně žalobců byly zastoupeny 3 osoby, z nichž každá samostatně udělila ke svému zastupování dle [datum] (nikoli [datum], jak je ve vyúčtování nákladů na čl. 1890 uvedeno) plnou moc, za tento úkon náleží za každou samostatně náhrada odměny 11.900 Kč a samostatně i paušální náhrada 300 Kč, celkem 12.200 Kč za každého z žalobců, pro všechny žalobce pak 36.600 Kč.44. Dne [datum] byla podána žaloba jménem všech žalobců. Podle § 12 odstavec 4 AT ve znění účinném v době podání žaloby náleží za společné úkony při zastupování dvou nebo více osob za každou z nich mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tedy o 2.380 Kč, tj. částka 9.520 Kč, u tří žalobců 28.560 Kč a všem dohromady náhrada hotových výdajů 300 Kč, celkem 28.860 Kč. Ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] náležela všem žalovaným až do spojení s věcí vedenou pod sp. zn. [spisová značka] náhrada odměny 65.460 Kč45. Ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo předmětem řízení vydání pozemků kú. [adresa] parc. č. [Anonymizováno] ([částka]), parc. č. [Anonymizováno] ([částka]), parc. č[Anonymizováno] ([částka]), celkem [částka], pozemku parc. č. [hodnota] kú. [adresa] ([částka]) a pozemku parc. č. [Anonymizováno] kú. [právnická osoba] ([částka]), celkem 63.262 Kč.46. Za jeden úkon právní služby představuje odměna podle § 7 bod 5 AT částku 3.660 Kč. Na straně žalobců byly zastoupeny 3 osoby, z nichž každá samostatně udělila ke svému zastupování dle [datum] plnou moc, za tento úkon náleží za každou samostatně náhrada odměny 3.660 Kč a samostatně i paušální náhrada 300 Kč, celkem 3.960 Kč za každého z žalobců, pro všechny žalobce pak 11.880 Kč.47. Dne [datum] byla podána jménem všech žalobců předžalobní výzva a dne [datum] žaloba. Podle § 12 odstavec 4 AT ve znění účinném ke dni 5.11.2019 náleží za společné úkony při zastupování dvou nebo více osob za každou z nich mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tedy o 732 Kč, tj. částka 2.928 Kč, u tří žalobců 8.784 Kč a všem dohromady náhrada hotových výdajů 300 Kč, celkem 9.084 Kč, za 2 úkony (podání předžalobní výzvy a podání žaloby) 18.168 Kč.48. Ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] náležela všem žalovaným až do spojení s věcí vedenou pod sp. zn. [spisová značka] náhrada odměny 30.048 Kč.49. Usnesením ze dne [datum] byla obě řízení spojena ke společnému řízení vedenému dále pod společnou sp. zn. [spisová značka]. Podle § 12 odst. 3 AT se při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí ve výši 953.352 Kč (890.090+63.262). Odměna za zastoupení jedné osoby za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 6 AT ve výši 12.140 Kč snížená o 2.428 Kč (20 %) na 9.712 Kč představuje za zastoupení všech 3 žalobců částku 29.136 Kč a s připočtením 300 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce dohromady činí 29.436 Kč.50. Jménem všech žalobců byla podána dne [datum], dne [datum] a dne [datum] vyjádření. Dne [datum] se právní zástupkyně žalobců se zúčastnila jednání. Za uvedené 4 úkony právní služby vznikl nárok na odměnu ve výši 117.744 Kč (4 x 29.436). Dne [datum] bylo podáno odvolání do usnesení o přerušení řízení (čl. 645), za které vznikl nárok na přiznání mimosmluvní odměny ve výši jedné poloviny, tj. 14.718 Kč. Za uvedené 4 a půl úkony právní služby vznikl nárok na odměnu ve výši 132.462 Kč (4,5 x 29.436).51. Podáním ze dne [datum] (čl. 684) žalobci se souhlasem soudu změnili žalobu tak, že požadovali převod pozemků v kú. [adresa] parc. č. [Anonymizováno] č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a č.[Anonymizováno] v hodnotě 217.541,90 Kč. Spolu s požadovanými pozemky kú. [adresa], kú. [adresa], kú. [adresa] a kú. [adresa] byl požadován převod pozemků v hodnotě 1.170.893,90 Kč (890.090+49.049+8.893+5.320+217.541,90), odměna pro jednu osobu za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 6 AT ve výši 13.020 Kč snížená o 2.604 Kč (20 %) na 10.416 Kč, představuje za zastoupení všech 3 žalobců částku 31.248 Kč a s připočtením 300 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce dohromady činí 31.548 Kč. Ve výši 31.548 Kč náleží odměna za 5 úkonů právní služby (podání ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]), celkem 157.740 Kč.52. Dne [datum], tedy v době, kdy předmětem řízení bylo vydání pozemků v hodnotě 1.170.893,90 Kč a odměna za jeden úkon právní služby včetně paušální náhrady činil 31.548 Kč, se konalo jednání v trvání 4:25 hod., u něhož byly vydány pozemky kú. [právnická osoba] a kú. [adresa], za účast na jednání před soudem za každé započaté dvě hodiny byla přiznána odměna 94.644 Kč (31.548x 3).53. Dne [datum], v době, kdy předmětem řízení bylo vydání pozemků kú. [adresa], kú. [adresa] a kú. [adresa] v hodnotě 275.483,90 Kč (49.049+8.893+217.541,90) a odměna pro jednu osobu za jeden úkon právní pomoci podle § 7 bod 6 AT ve výši 9.420 Kč snížená o 1.884 Kč (20 %) na 7.536 Kč představovala za zastoupení všech 3 žalobců částku 22.608 Kč a 22.908 Kč s připočtením 300 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce dohromady, se konalo místní šetření a účast na něm za každé započaté dvě hodiny byla přiznána odměna 45.816 Kč. Týž den se konalo i jednání, u něhož byly vydány pozemky kú. [adresa] a kú. [adresa], za účast na něm byla přiznána odměna 22.908 Kč, celkem 68.724 Kč.54. Dne [datum] se žalobci vyjádřili k odvolání žalované do částečného rozsudku č. j. [spisová značka], [spisová značka], jímž byly vydány pozemky kú. [adresa] za [částka] a kú. [adresa] za [částka], celkem za částku 895.410 Kč, která byla předmětem odvolacího řízení a odměna jedné osoby za úkon právní služby podle § 7 bod 6 AT ve výši 11.900 Kč snížená o 2.380 Kč (20 %) na 9.520 Kč, představuje za zastoupení všech 3 žalobců částku 28.560 Kč, s připočtením 300 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce činí náhrada 28.860 Kč.55. Dne [datum], tedy v době, kdy předmětem řízení bylo vydání pozemků kú. [adresa], kú. [adresa] a kú. [adresa] v hodnotě 275.483,90 Kč (49.049+8.893+217.541,90) podali žalobci vyjádření. Odměna jedné osoby za úkon právní služby podle § 7 bod 6 AT ve výši 9.420 Kč snížená o 1.884 Kč (20 %) na 7.536 Kč, představuje za zastoupení všech 3 žalobců částku 22.608 Kč, s připočtením 300 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce činí náhrada 22.908 Kč.56. Dne [datum] se konalo jednání o vydání pozemků v kú. [adresa] v celkové hodnotě 217.541,90 Kč, kdy odměna pro jednu osobu za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 6 AT ve výši 9.180 Kč snížená o 1.836 Kč (20 %) na 7.344 Kč, představuje za zastoupení všech 3 žalobců částku 22.032 Kč a s připočtením 300 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce dohromady činí 22.332 Kč. Vydán byl pozemek parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě 18.263,50 Kč a pozemek parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě 18.145,80 Kč, celkem v hodnotě 36.409,30 Kč, zamítnuto bylo vydání pozemků v kú. [adresa] parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno].57. Dne [datum] se konalo místní šetření v době, kdy předmětem řízení bylo vydání pozemků v [adresa] parc. č. [hodnota] v hodnotě [částka], parc. č. [hodnota] v hodnotě [částka] a parc. č. [hodnota] v hodnotě [částka], celkem v hodnotě 129.893,60 Kč, kdy odměna pro jednu osobu za jeden úkon právní pomoci podle § 7 bod 5 AT ve výši 6.300 Kč snížená o 1.260 Kč (20 %) na 5.040 Kč, představuje za zastoupení všech 3 žalobců částku 15.120 Kč a s připočtením 300 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce dohromady činí náhrada 15.420 Kč.58. Dne [datum] se žalobci vyjádřili k odvolání žalované do částečného rozsudku č. j. [spisová značka], [spisová značka], jímž byly vydány pozemky v kú. [adresa] v hodnotě [částka] a kú. [adresa] v hodnotě [částka], celkem za částku 57.942 Kč, která byla předmětem odvolacího řízení a odměna jedné osoby za úkon právní služby podle § 7 bod 5 AT ve výši 3.420 Kč snížená o 684 Kč (20 %) na 2.736 Kč představuje za zastoupení všech 3 žalobců částku 8.208 Kč a s připočtením 300 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce činí 8.508 Kč.59. Dne [datum] podali žalobci vyjádření v době, kdy předmětem řízení zůstalo vydání pozemků v kú. [adresa] parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v celkové hodnotě 129.893,60 Kč, odměna jedné osoby za úkon právní služby podle § 7 bod 5 AT ve výši 6.300 Kč snížená o 1.260 Kč (20 %) na 5.040 Kč, představuje za zastoupení všech 3 žalobců částku 15.120 Kč a s připočtením 300 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce dohromady činí 15.420 Kč.60. Dne [datum] se žalobci vyjádřili k odvolání žalované do částečného rozsudku č. j. [spisová značka], [spisová značka], jímž byly vydány pozemky v kú. [adresa] parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě [částka] a pozemek parc. č. [Anonymizováno] hodnotě [částka], celkem v hodnotě 36.409,30 Kč, která byla předmětem odvolacího řízení a odměna jedné osoby za úkon právní pomoci podle § 7 bod 5 AT ve výši 2.580 Kč snížená o 516 Kč (20 %) na 2.064 Kč, představuje za zastoupení všech 3 žalobců částku 6.192 Kč a s připočtením 300 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce dohromady činí 6.492 Kč.61. Dne [datum], kdy předmětem řízení zůstalo vydání pozemků v kú. [adresa] parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a[Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v celkové hodnotě 129.893,60 Kč, podali žalobci vyjádření. Odměna jedné osoby za úkon právní pomoci podle § 7 bod 5 AT ve výši 6.300 Kč snížená o 1.260 Kč (20 %) na 5.040 Kč představuje za zastoupení všech 3 žalobců částku 15.120 Kč a s připočtením 300 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce dohromady znamená[Anonymizováno] náhradu 15.420 Kč.62. Podáním ze dne [datum] vzali žalobci částečně zpět žalobu o vydání pozemků v kú. [adresa] v hodnotě 890.090 Kč, kdy odměna pro jednu osobu za jeden úkon právní pomoci podle § 7 bod 6 AT ve výši 11.900 Kč snížená o 2.380 Kč (20 %) na 9.520 Kč představuje za zastoupení všech 3 žalobců částku 28.560 Kč a s připočtením 450 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce dohromady činí 28.610 Kč.63. Dne [datum] se právní zástupkyně žalobců zúčastnila jednání u Krajského soudu v [adresa], jehož předmětem bylo projednání odvolání do částečných rozsudků, týkajících se vydání pozemků ve celkové hodnotě 99.471,30 Kč (5.320+57.942+36.409,30). Podle § 12 odst. 4 AT účinného od 1.1.2025, jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %. Vzhledem k tomu, že na straně žalobců stojí 3 osoby, v průměru se i nadále mimosmluvní odměna snižuje u všech o 20 %. V odvolacím řízení odměna jedné osoby za úkon právní pomoci podle § 7 bod 5 AT ve výši 5.100 Kč snížená o 1.020 Kč (20 %) činí 4.080 Kč, za zastoupení všech 3 žalobců částku 12.240 Kč a s připočtením 450 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce dohromady představuje náhrada zastoupení u uvedeného jednání 12.690 Kč.64. Dne [datum], [datum] a [datum] podali žalobci vyjádření k dovolání žalované do rozsudku Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka], č.j. [spisová značka] a č.j. [spisová značka]. Jde sice o několik podání, ovšem buď totožného nebo obdobného obsahu s opakováním již dříve sdělených údajů, proto odměna za ně byla přiznána pouze jedenkrát. Rovněž v dovolacím řízení odměna jedné osoby za úkon právní pomoci podle § 7 bod 5 AT ve výši 5.100 Kč snížená o 1.020 Kč (20 %) činí 4.080 Kč, za zastoupení všech 3 žalobců částku 12.240 Kč a s připočtením 450 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce dohromady činí 12.690 Kč.65. Dne [datum], kdy předmětem řízení zůstalo vydání pozemků v kú. [adresa] parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v celkové hodnotě 129.893,60 Kč, podali žalobci vyjádření. Odměna jedné osoby za úkon právní pomoci podle § 7 bod 5 AT ve výši 6.300 Kč snížená o 1.260 Kč (20 %) na 5.040 Kč představuje za zastoupení všech 3 žalobců částku 15.120 Kč a s připočtením 450 Kč na náhradě hotových výdajů pro všechny žalobce dohromady činí 15.570 Kč.66. Odměna 15.570 Kč náleží také za podání vyjádření ze dne [datum], za účast na jednání dne [datum] a za podání závěrečného návrhu ze dne [datum], celkem 46.710 Kč (15.570 x 3).b) náhrada cestovních nákladů a ztráty času 48.931,10 Kč bez DPH67. Dne [datum] cesta k jednání z [Anonymizováno] do [adresa] a zpět 6.038,90 Kč:částka 1.400 Kč na ztrátě času za 14 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 ATnáhrada cestovních nákladů 4.638,90 Kč (vzdálenost celkem 614 km, zjištěná průměrná spotřeba nafty 11,6 l/100 km, její cena 27,20 Kč/1 l podle § 4 písm. c) vyhl. č. 589/2020 Sb., paušál za amortizaci vozidla 4,40 Kč/ 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky)68. Dne [datum] cesta k jednání z [Anonymizováno] do [adresa] a zpět 7.733,80 Kč:částka 1.400 Kč na ztrátě času za 14 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 ATnáhrada cestovních nákladů 6.333,80 Kč (vzdálenost celkem 614 km, zjištěná průměrná spotřeba nafty 11,6 l/100 km, její cena 44,10 Kč/1 l podle § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb. paušál za amortizaci vozidla 5,20 Kč/ 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky)69. Dne [datum] cesta k místnímu šetření z [Anonymizováno] do [Anonymizováno], z [Anonymizováno] do [adresa], k jednání z [adresa] a zpět do [Anonymizováno]: 7.038,10 Kč:částka 1.000 Kč na ztrátě času za 10 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 ATnáhrada cestovních nákladů 6.038,10 Kč (vzdálenost celkem 657 km, zjištěná průměrná spotřeba nafty 11,6 l/100 km, její cena 34,40 Kč/1 l podle § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb. paušál za amortizaci vozidla 5,20 Kč/ 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky)70. Dne [datum] cesta k jednání z [Anonymizováno] do [adresa] a zpět 7.042,80 Kč:částka 1.400 Kč na ztrátě času za 14 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 ATnáhrada cestovních nákladů 5.642,80 Kč (vzdálenost celkem 614 km, zjištěná průměrná spotřeba nafty 11,6 l/100 km, její cena 34.40 Kč/1 l podle § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb. paušál za amortizaci vozidla 5,20 Kč/ 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky)71. Dne [datum] cesta k místnímu šetření z [Anonymizováno] do [Anonymizováno] a zpět 6.454,70 Kč:částka 1.400 Kč na ztrátě času za 14 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 ATnáhrada cestovních nákladů 5.054,70 Kč (vzdálenost celkem 550 km, zjištěná průměrná spotřeba nafty 11,6 l/100 km, její cena 34.40 Kč/1 l podle § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb. paušál za amortizaci vozidla 5,20 Kč/ 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky)72. Dne [datum] cesta k jednání z [Anonymizováno] do [Anonymizováno] a zpět 6.471,50 Kč:částka 1.500 Kč na ztrátě času za 10 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 ATnáhrada cestovních nákladů 4,971,50 Kč (vzdálenost celkem 506 km, zjištěná průměrná spotřeba nafty 11,6 l/100 km, její cena 34,70 Kč/1 l podle § 4 písm. c) vyhl č. 475/2024 Sb., paušál za amortizaci vozidla 5,80 Kč/ 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky)73. Dne [datum] cesta k jednání z [Anonymizováno] do [adresa] a zpět 8.151,30 Kč:částka 2.100 Kč na ztrátě času za 14 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 ATnáhrada cestovních nákladů 6.051,30 Kč (vzdálenost celkem 614 km, zjištěná průměrná spotřeba nafty 11,6 l/100 km, její cena 34,10 Kč/1 l podle § 4 písm. c) vyhl č. 573/2025 Sb., paušál za amortizaci vozidla 5,90 Kč/ 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky)74. K částce 849.639,10 Kč (800.708+48.931,10) náleží za zastoupení žalobců částka 178.424,20 Kč na 21 % DPH podle § 14a AT, celková výše nákladů vzniklých žalobcům činí 1.028.063,30 Kč, podle jejich podílu na předmětu sporu představují náklady žalobce a) částku 514.031,65 Kč, žalobce b) a žalobkyně c) po částce 257.015,825 Kč u každého.75. Přiznána by nebyla náhrada právního zastoupení za návrh na spojení věcí ke společnému řízení ze dne [datum] ani za sdělení žalobců ze dne [datum], kterým pouze zaslali soudu Protokol z jednání, které se konalo u Okresního soudu [adresa], které nelze podřadit pod žádný úkon upravený v § 11 AT. Sdělení ze dne [datum] se ve spise nenachází, pouze vyjádření se k odvolání (čl. 1299), za které odměna přiznána byla (viz. výše). Přiznána by nebyla náhrada za oznámení o vstupu vedlejších účastníků do řízení ve věci [spisová značka] ze dne [datum] ani za odvolání vedlejších účastníků proto rozsudku č. j. [spisová značka], tuto náhradu si musí žalobci uplatnit v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], navíc se tvrzená podání ve spise [spisová značka] nenachází (logicky, když nešlo o podání vztahující se k tomuto řízení).76. Pokud však právní zástupkyně žalobců výslovně ve vyčíslení svých nákladů uvedla, že požaduje náhradu nákladů řízení právě ve výši 449.698 Kč, je toto nutno hodnotit jako vzdání se práva na náhradu nákladů řízení v rozsahu převyšujícím tuto částku (jak judikoval např. ve svém rozhodnutí Krajský soud v Brně dne 3.2.2017 pod sp. zn. 14 Co 18/2017), tudíž nárok žalobců na náhradu nákladů řízení byl přiznán toliko v částce 449.698 Kč, z toho podle podílu na předmětu sporu představují náklady žalobce a) částku 224.849 Kč, žalobce b) a žalobkyně c) po částce 112.424,50 Kč u každého.77. Organizačním složkám státu ukládá ust. § 14 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky využívat majetek státu účelně a hospodárně a počínat si tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovaly a neodůvodněně nesnižovaly jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z něj. Soud v průběhu tohoto řízení vydal žalobcům náhradní pozemky v hodnotě zhruba 230.000 Kč. Náhrada nákladů právního zastoupení žalobců byla přiznána v částce 449.698 Kč, ale správně si vyžádala 1.028.063,30 Kč, tj. téměř 4,5násobek ceny žalovaných pozemků a obdobné náklady, které má žalovaná nahradit úspěšným žalobcům, musí vynaložit i za své zastoupení a takto úspěšné hájení zájmů státu patrně zúročí v odvolacím a dovolacím řízení. Žalovaná je oprávněna i povinna brát se o zájmy státu a zkoumat oprávněnost uplatňovaných nároků tak, aby nebyl majetek státu bezdůvodně krácen. V případě žalobců však opakovaně uplatňuje několikrát překonané námitky, jejichž důvodností, především pokud jde o základ nároku, se zabývaly různé soudy různých stupňů. Způsob naplňování účelu zákona a plnění povinnosti „jednat s péčí řádného hospodáře“, se jeví v obdobných případech poněkud nešťastným, a to i když požadavek žalobců na přiznání náhrady nákladů řízení je nižší, než by jim soud jinak přiznal.
Rozsudek ze dne 17. 10. 2023 (v této věci byl vydán i pozdější rozsudek ze dne 2. 6. 2026)
Výrok
I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci a), b) a c) tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):
1. Žalovaná, , Jméno žalovaného, , IČ , IČO žalovaného, , se sídlem [adresa] (dále jen „, Jméno žalovaného, “), spravuje pozemky ve vlastnictví čs. státu, a to:- pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota] a pozemek parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa].
2. Žalobce a), [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A], žalobce b), 2. [Jméno žalobce B], nar. [Datum narození žalobce B], r.č. [RČ] a žalobkyně c), [Jméno žalobce C], rozená [jméno FO], nar. [Datum narození žalobce B] § 4 zákona o půdě.
3. Žalobci a), b) a c) mají na základě pravomocných rozhodnutí: 1. Magistrátu hlavního města [adresa], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 2. Magistrátu hl. města [adresa], [Anonymizováno] [adresa], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], potvrzené rozsudkem Městského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], 3. Magistrátu hlavního města [adresa], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 4. Magistrátu hlavního města [adresa], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 5. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 6. Magistrátu hlavního města [adresa], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 7. Magistrátu hlavního města [adresa], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 8. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 9. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 10. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 11. Ministerstva zemědělství, [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 12. Ministerstva zemědělství, [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 13. Ministerstva zemědělství, [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] ze dne [datum], 14. Ministerstva zemědělství, [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 15. Ministerstva zemědělství, [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 16. Ministerstva zemědělství, [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 17. Ministerstva zemědělství, [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 18. Ministerstva zemědělství, [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 19. Ministerstva zemědělství, [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] ze dne [datum], 20. Ministerstva zemědělství, [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 21. Ministerstva zemědělství, [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum] a žalobci b) a c) i na základě Usnesení Obvodního soudu pro Prahu – západ, č.j. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobci a) a právní předchůdkyni žalobců b) a c) v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydaným.
4. Žalovaná k uspokojení nároku žalobce a), b) a c) na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou převádí žalobcům a), b) a c) pozemky do jejich spoluvlastnictví, a to:- pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa],jako náhradu za část jejich restitučních nároků, a to žalobci a) [Jméno žalobce A] spoluvlastnický podíl id. ½ vzhledem k celku shora uvedených pozemků a žalobcům b), [jméno FO] a c), [Jméno žalobce C], rozené [jméno FO], každému spoluvlastnický podíl id. ¼ vzhledem k celku těchto pozemků za jejich restituční nárok.II. Žaloba na převod pozemků žalobcům a), b) a c) do jejich spoluvlastnictví, a to:- pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], k uspokojení jejich nároku jako náhrady za pozemky v restituci nevydané, a to žalobci a) [Jméno žalobce A] spoluvlastnický podíl id. ½ vzhledem k celku shora uvedených pozemků a žalobcům b), [jméno FO] a c), [Jméno žalobce C], rozené [jméno FO], každému spoluvlastnický podíl id. ¼ vzhledem k celku těchto pozemků, se zamítá.
Odůvodnění
1. Žalobci se žalobou ve věci [spisová značka] podanou dne [datum] domáhali uzavření smlouvy, kterou by jim byly bezúplatně převedeny za pozemky nevydané v restituci náhradní pozemky nacházející se v k.ú. [adresa], obec [adresa], v k.ú. [adresa] a v k.ú. [adresa] a žalobou ve věci [spisová značka] podanou dne [datum] uzavření smlouvy, kterou by jim byly bezúplatně převedeny za pozemky nevydané v restituci náhradní pozemky nacházející se v k.ú. [adresa]. Poté žalobu ve věci [spisová značka] podáním ze dne [datum] došlým téhož dne soudu změnili tak, že místo některých dříve požadovaných pozemků nacházející se v k.ú. [adresa] požadovali převod pozemků parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota] a pozemek parc. č. [Anonymizováno] vše v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byla řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] spojena ke společnému řízení s tím, že dále budou vedena pod společnou sp. zn. [spisová značka].
2. Za nesporné je považováno tvrzení, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle § 4 odst. 1, 3 zák. č. 229/1991 Sb., zákona o půdě na základě rozhodnutí uvedených ve výroku tohoto rozsudku a žalobci b) a c) i na základě usnesení Okresního soudu pro Prahu – západ, č.j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým vznikl podle § 11a odst. 1 zákona o půdě nárok na převod náhradních pozemků za odňaté pozemky či jejich nevydanou část v k.ú. [adresa], které přešly k datu [datum] a [datum] na stát. Žalobce a) a [tituly před jménem] [jméno FO], nástupci původního vlastníka pozemků paní [jméno FO], uplatnili v roce 1992 restituční nárok každý k id. 1/18 pozemků. Žalobci b) a c) jsou dědici po [tituly před jménem] [jméno FO] a jejich restituční nárok činí vzhledem k celku id. 1/36 u každého.
3. Částečným rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalované, kterým se převádí žalobcům do jejich spoluvlastnictví pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], pozemek parc. č. [hodnota] a pozemek parc. č. [hodnota], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], všechny v celkové hodnotě [částka] a částečným rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne [datum] i pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa].
4. Soud v rozsudku č.j. [spisová značka] ze dne [datum] dospěl k závěru, že žalobci jsou oprávněni domáhat se převodu konkrétního jimi zvoleného pozemku, kdy postup žalované při vyřizování restitučních nároků oprávněných osob hodnotil jako liknavý a svévolný. Odňaté a nevydané pozemky v k.ú. [adresa] byly znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] č. [Anonymizováno] ze dne [datum] oceněny podle dobové dokumentace a územně plánovací dokumentace platné v době přechodu pozemků na stát, případně podle účelu odkupu a vyvlastnění, kterým byla souvislá obytná zástavba, komunikace a sportoviště celkovou částkou [částka], z níž restitučnímu nároku všech žalobců odpovídá částka [částka], a to nároku žalobce a) částka [částka] a žalobcům b) a c) jako dědicům [tituly před jménem] [právnická osoba] s jejím nárokem v téže výši každému polovina ve výši [částka]. Pozemky, které byly podle Regulačního plánu určeny k zastavění, byly oceněny jako stavební, ze zákresů podle v dokumentace platné v době přechodu na stát je zřejmé, že tak, jak byly pozemky v dokumentaci platné v době přechodu na stát zakresleny, byly následně i zastavěny. Jako podklad pro ocenění znalkyně použila územně plánovací dokumentaci ze 30. let 20. století, kterou je Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa]) s přilehlým územím [adresa]), Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] [adresa]), Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] [adresa] [adresa] [adresa]) a Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] ([adresa]). Pozemky v k.ú. [adresa] přešly na stát ke dni [datum] a pozemky v k.ú. [adresa] ke dni [datum].
5. Při ocenění odňatých pozemků znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] posoudila charakter nevydaných odňatých pozemků jako stavební ve větší části než [tituly před jménem] [jméno FO] v oponentním znaleckém posudku pro žalovanou. [právnická osoba]. [jméno FO], [tituly za jménem] vyšla z jiných podkladů než [tituly před jménem] [jméno FO], použila správné podklady pro jejich ocenění, blíže odůvodněno v rozsudku č.j. [spisová značka].
6. Oba znalci se ve svých posudcích shodli, že z pozemků odňatých v k.ú. [adresa] nebyla z pozemku [Anonymizováno] vydána jeho část o výměře 2.478 m2 a z pozemku [Anonymizováno] část o výměře 35.728 m2. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ocenila celou nevydanou část pozemku [Anonymizováno] jako stavební, nevydanou část pozemku [Anonymizováno] co do výměry 35.221 m2 jako stavební a část co do výměry 507 m2 jako nestavební. Po opravě provedené v Dodatku ze dne [datum], kdy po zjištění, že z pozemku parc. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] z výměry 739 m2 nebylo vydáno jen 419 m2 byla stanovena cena nevydané části pozemku částkou [částka], a nárok všech oprávněných osob se snížil na částku [částka], z toho pro všechny žalobce [částka] celkem. [tituly před jménem] [jméno FO] nevydané pozemky ocenil částkou [částka] pro všechny oprávněné osoby, z toho pro všechny žalobce celkovou částkou [částka].Odlišné posouzení charakteru pozemků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a [tituly před jménem], jméno FO7. Žalovaná poukazuje na to, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vyšel z toho, že již od počátku 60. let se plánovala nová zástavba sídlištních komplexů a k. ú. [adresa] bylo jednou z vytipovaných lokalit. Byla proto zahájena architektonická soutěž o nejlepší návrh výstavby sídliště [adresa] a v této zvítězil návrh zpracovaný pod záštitou Útvaru hlavního architekta města [adresa], instituce vzniklé dne [datum] a zaniklé v roce 1994, která na základě zákona o územním plánování a stavebním řádu vykonávala z pověření Národního výboru hlavního města [adresa] a posléze Magistrátu hlavního města [adresa] státní správu v oblasti územního plánování, tvořila a schvalovala územně plánovací dokumentaci a podle ní se pak následně řídila, při vydávání rozhodnutí o umístění stavby či o způsobu využití daného území. Instituce se transformovala do Útvaru rozvoje hlavního města [adresa] a ten do současného Institutu plánování a rozvoje hl. m. [adresa]. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] se při svých závěrech opírá o podrobný územní plán pro výstavbu sídliště na [adresa], který vzešel jako vítězný návrh z architektonické soutěže zahájené na počátku 60. let minulého století a usnesením č. [hodnota] ze dne [datum] byl schválen radou Národního výboru hl. m. [adresa]. Následně byl upraven a úprava byla schválena usnesením č. [hodnota] ze dne [datum] rady Národního výboru hl. m. [adresa]. Podle žalované je podrobný plán pro výstavbu sídliště na [adresa] podle návrhu Útvaru hlavního architekta města [adresa] relevantním dobovým dokumentem, který vycházel z požadavků městské samosprávy a byl přímo a konkrétně podrobně zaměřen na výstavbu sídliště na [adresa]. Pozemek [Anonymizováno] byl v té době úhorem stejně jako významná část pozemku [Anonymizováno], která byla využívána i zahrádkáři k pěstitelským účelům. Dle přesvědčení žalované Podrobný územní plán pro výstavbu sídliště na [adresa] nahradil Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území [adresa] ([adresa]) s přilehlým územím [adresa] ([adresa]) č. [Anonymizováno], a proto je na místě ocenit restitučního nárok žalobců za nevydané pozemky v k.ú. [adresa] právě dle podrobného územního plánu, jak činí znalec [tituly před jménem] [jméno FO].8. Žalobci se ohradili proti údajům žalované o nesprávnosti posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], která měla vycházet pouze z regulačního plánu [adresa], kde pozemky byly zastavěny někdy v 70. - 80. letech minulého století stavbami sídliště namísto rodinných domů a nevědět o existenci jiné územně plánovací dokumentace kromě Směrného územního plánu hl. m. [adresa] až z roku 1964 jako účelovým a úmyslně zkreslujícím. K přechodu odňatých pozemků došlo k datu [datum] a [datum] v době, kdy byl používanou územně plánovací dokumentací Návrhy přehledného regulačního a zastavovacího plánu z 30. let 20. století vydané na základě zákona č. 88/1920 Sb. a byly regulační plány používány až do 60. let minulého století, kdy byly postupně nahrazovány územně plánovací dokumentací vydávanou na základě zákona č 84/1958 Sb., do doby jejich nahrazení však byly i za účinnosti zákona č. 84/1958 Sb. plně využívány v územních řízeních.Znalkyně v jednotlivých přílohách svého posudku zakreslila stav nové výstavby mezi lety 1953 a 1975, která odpovídá regulaci uvedené v územně plánovací dokumentaci dané doby, ve které je tento stav zachycen, a taktéž odpovídá i stavu na ortofotografických leteckých snímcích daného území a proto ocenila charakter pozemků jako stavební. Nejvyšší soud ČR hodnotil použití regulačních a zastavovacích plánů, přijímaných pro jednotlivé části [adresa] samostatně v průběhu třicátých let 20. století jako podklad pro ocenění odňatých a nevydaných pozemků oprávněným osobám, jež jsou uvedeny v Posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] jako správný, neboť dotčená lokalita byla určena k zástavbě a rozšíření tzv. [adresa] [adresa], a to již od 30. let 20. století, a že k zástavbě docházelo po přechodu pozemků na stát.9. Podle názoru soudu Územní rozhodnutí vydané Útvarem hlavního architekta města [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] o umístění staveb bytového sídliště [adresa] podle zákona č. 84/1958 Sb. (čl. 1330) není schválením územního plánu a ani z jeho znění nelze dovodit, že se tak stalo, a stejně tak ani z rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] (čl. 1333), kdy Výstavba hl. m. [adresa] požádala [datum] o vydání rozhodnutí o umístění stavby dle zákona č. 84/58 Sb. Šlo o dostavbu sídliště [adresa] a konstatuje se zde, že návrh územního rozhodnutí není v souladu s podrobným územním plánem [adresa], schváleným radou NVP dne [datum], s návrhem revize směrného územního plánu [adresa], jde o částečnou změnu návrhu podrobného územního plánu [adresa] v lokalitě SV. Z Územního rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] plyne, že investorem je Generální investor komplexní bytové výstavby NV hl. m. [adresa], který zažádal [datum] o vydání územního rozhodnutí o umístění staveb na sídlišti [adresa], generálním projektantem je [právnická osoba] a generálním dodavatelem [právnická osoba] závody n.p., že jako územně plánovací podklad pro vydání územního rozhodnutí byl použit směrný územní plán a podrobný územní plán sídliště [adresa] v měřítku 1:2000, že byla předložena situace PÚP [adresa] a má být předložena ještě situace staveb v rozsahu schváleného investičního úkolu projednaného plánovací komisí NVP dne [datum] a schváleného komisí pro výstavbu města národního výboru hlavního města [adresa] usnesením č. [hodnota] dne [datum] a na základě těchto podkladů bylo rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] vydáno a že hospodářské organizace a jednotliví občané mohou podat připomínky k návrhu na územní rozhodnutí. Jde o popis procesu, jehož postup upravuje zákon č. 84/1958 Sb., který v § 6 odstavec 4 stanovil, že územní plány sídlišť se vypracovávají jako a) směrné územní plány, a to pro celé území sídliště a jeho zájmové území, b) podrobné územní plány, a to pro ucelenou část území sídliště, u malých sídlišť též pro celé jejich území a zastavovací plány podle § 7 odstavec 1 se vypracovávají u staveb, jejichž dokumentace je schvalována podle předpisů o dokumentaci staveb v souladu s územním rozhodnutím o umístění jednotlivých staveb nebo jejich souborů. Územní plány podle § 8 odstavec 2 pořizovaly výkonné orgány krajských národních výborů, před předložením ke schválení byly projednány v radách NV a schvalovala je podle § 9 odstavec 4 vláda, pokud si toto schválení vyhradila. Protože podle Územního rozhodnutí vydaného Útvarem hlavního architekta města [adresa] ze dne [datum] hovoří o tom, že návrh investičního úkolu byl projednán v plánovací komisi Národního výboru hlavního města [adresa] a Národní výbor hlavního města [adresa] měl podle § 2 vládního nařízení č. 79/1960 Sb. postavení krajského národního výboru, lze dovodit, že v daném případě si schválení územního plánu vyhradila vláda a toto schválení doloženo nebylo. Z územního rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] vyplývá, že jako územně plánovací podklad pro jeho vydání byl použit směrný územní plán a podrobný územní plán sídliště [adresa], ne však i jeho schválení. Pokud jako podklad pro územní rozhodnutí neexistoval schválený územní plán rajónů a sídlišť, použil dle § 12 odstavec 2 zákona č. 84/1958 Sb. výkonný orgán příslušného národního výboru výchozí podklady pro územní plánování, popřípadě opatřil pro územní rozhodnutí jiné podklady v rozsahu nezbytném k řešení dané otázky.Podrobný územní plán pro výstavbu sídliště na [adresa] z roku 1962 (je součástí znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] čl. [Anonymizováno]) ve spojení s jeho úpravou provedenou za účelem zvýšení počtu bytů z roku 1964 tak nemohl nahradit Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území [adresa] ([adresa]) s přilehlým územím [adresa] ([adresa]) č. [Anonymizováno], který byl v souladu s ust. § 10 zákona č. 88/1920 Sb., o zřízení státní regulační komise pro hlavní město [jméno FO] s okolím, schválen Ministerstvem veřejných prací, zaniklým až v roce 1942. Kromě toho by prokazování takového tvrzení mělo smysl až tehdy, kdy by cena požadovaných pozemků byla tak vysoká, že by přesáhla výši restitučního nároku a taková situace zatím nenastala. Platnými podklady pro ocenění odňatých pozemků tak zůstávají ty, které použila znalkyně.10. Ještě i po nabytí účinnosti zákona č. 84/1958 Sb. dnem 1. 1. 1959 byly Návrhy přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území [adresa] z 30. let 20. století používány jako podklad pro rozhodnutí o umístění staveb, jak o tom vypovídá územní rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] (čl. 194).11. Že ke schválení územního plánu sídliště [adresa] nedošlo, lze dovodit i ze sdělení [právnická osoba] [adresa] (čl. 196), podle něhož byl směrný územní plán hlavního města [adresa] schválen až dne [datum], tedy po odnětí pozemků státem a schválila jej usnesením č. [hodnota] vláda ČSR, tedy i z tohoto je zřejmé, že si schválení územního plánu hlavního města [adresa] vyhradila vláda. Ostatně by bylo s podivem, že by o schválení územního plánu pro sídliště [adresa] na území hlavního města [adresa] nevěděl [právnická osoba] [adresa], který podle sdělení žalované (čl. 1354) vznikl z Útvaru rozvoje hlavního města [adresa], transformovaného z instituce Útvaru hlavního architekta města [adresa], který dne [datum] vydal právě Územní rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] K žádosti žalované o sdělení informací ohledně podrobného územního plánu pro výstavbu sídliště [adresa] [právnická osoba] [adresa] žalované sdělil (čl. 1328), že žalovaná dostala tento plán z roku 1962, závěrečnou textovou zprávu ze dne [datum] s informacemi o důvodech vypracování, schvalování a projednávání této dokumentace, soudu k důkazu nic z toho předloženo nebylo.12. Opomenutí existence směrného územního plánu z roku 1948 a podrobného územního plánu [adresa] z roku 1962 vytkl znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] i znalec [tituly před jménem] [jméno FO], ale i kdyby se podle nich fakticky postupovalo, judikatura již v jiných řízeních vedených žalobci dospěla k závěru, že neschválené plány nelze použít proti zájmům oprávněných osob.13. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl ve svém posudku k závěru, že nevydané pozemky v kú. [adresa] nepřešly na stát za účelem jejich zastavění. Tento údaj je v rozporu s jeho následnými zjištěními a ač pozemky z k.ú. [adresa] přešly na stát k datu [datum], znalec připouští, že už počátkem roku 1960 byla tato oblast tipována pro další výstavbu. Znalec odkazuje na podrobný územní plán přijatý [datum] radou Národního výboru hl. m. [adresa] (čl. 505), zda a kým byl platně schválen však z něj není patrno a znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] konstatovala shodu realizované výstavby s jí použitou dokumentací.14. Pokud, jak uvádí i [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku, byly půdní celky v [adresa] zastavěny sídlištěm [adresa] město podle záměru, o kterém se diskutovalo od počátku roku 1960 a práce na sídlišti byly započaty rovněž v roce 1960 a následně byly pozemky postupně zastavěny dopravními komunikacemi a panelovými domy a později byl po odnětí pozemků v k.ú. [adresa] pro stavbu na sídlišti přijat v roce 1962 podrobný územní plán pro výstavbu sídliště [adresa], pak znalec vycházel z dokumentace, která v době odnětí pozemků neplatila a také lze sotva uvěřit, že v k.ú. [adresa] nešlo k datu [datum] o odnětí pozemků za účelem postavení souvislé obytné zástavby a s ní spojeného zázemí, pokud byla plánována již od počátku roku 1960 a ještě v témže roce byly započaty práce na sídlišti. Tím, kdo při oceňování odňatých pozemků respektoval účel, pro který byly státem odňaty, byla [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO].15. Polemiku stran týkající se správnosti ocenění odňatých a nevydaných pozemků nacházejících se v k.ú. [adresa] považuje soud za vyřešenou, když byla opakovaně řešena jak několika okresními soudy, tak i v navazujících odvolacích a dovolacích řízeních. Kromě nich byly předchůdcům žalobců odňaty a následně nevydány i pozemky v k.ú. [adresa]. Např. v usnesení ze dne 25. 7. 2023, č.j. III. ÚS 1543/22 i odmítl Ústavní soud stížnost žalované proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2022, č.j. 28 Cdo 719/2022-991, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové a rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 16. 2. 2021, č.j. 12 C 33/2020-628 a stejně tak i v usnesení sp. zn. II. ÚS 980/23 proti rozhodnutím Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu Brno – venkov, potvrdil názor, že žalovaná bez relevantního důvodu ztěžovala uspokojování restitučního nároku žalobců zejména nesprávným oceněním restitučního nároku. Při oceňování odňatých pozemků byl akcentován účel, pro nějž byly pozemky státem odňaty, aniž pro stavební ocenění odňatých pozemků rigidně vyžadoval existenci platné územně plánovací dokumentace. Soudy se přesvědčivostí znaleckých posudků podrobně zabývaly, argumentace žalované zabývající se přesvědčivostí znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], včetně posouzení podmínek aplikace cenových srážek ve smyslu přílohy č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb. byla v předchozích řízeních opakovaně neúspěšná.16. Se zřetelem k principu obsaženému v ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nelze důvodně očekávat, že se s ohledem na stejné skutkové okolnosti bude nárok žalobců na převod konkrétních pozemků posouzen odlišně.17. Z informací o pozemku (č.l. 713-716) bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota] a pozemek parc. č. [Anonymizováno] vše v k.ú. [adresa] jsou zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] jako vlastnictví státu s příslušností hospodaření svěřenou [Anonymizováno]. Pozemek parc. č. č. [Anonymizováno] o výměře 940 m2 je veden jako zahrada, pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 2.417 m2 je veden jako ovocný sad, pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 3.389 m2 je veden jako orná půda, pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 5.168 m2 je veden jako orná půda, pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 545 m2 je veden jako zahrada, pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 1.541 m2 je veden jako zahrada a pozemek parc. č. [parcela] o výměře 1.779 m2 je veden jako orná půda.18. Z Přehledu požadovaných náhradních pozemků a grafických příloh (čl. 717-724, čl. 1338-1339, čl. 1342, čl. 1346-1347) je patrno situování pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v obci, obou přístupných z veřejné komunikace.K vhodnosti vydání pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. , adresa19. Na ceně pozemku [částka] se strany shodly. Pozemek je podle žalované z převodu na žalobce částečně vyloučen, protože se podle platného územního plánu obce [adresa] nachází v zastavěném území, ploše „SO-plochy smíšené obytné“, kdy hlavní využití pozemku je tak dle územního plánu specifikováno jako pozemky pro bydlení a pozemky pro občanské vybavení místního významu. Pozemek je k převodu na žalobce nevhodný, neboť se nejedná o pozemek, který by byl vhodný k provozování zemědělské činnosti. Dle ortofoto snímku se na pozemku aktuálně nachází oplocená vinice, která je udržovaná a obhospodařovaná panem [Anonymizováno], který má na pozemku postavené oplocení, vinice je pravděpodobně ve vlastnictví třetí osoby.20. Při posuzování vhodnosti pozemku k převodu je nutno hodnotit, nebrání-li převodu zákonné výluky uvedené v ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě a ust. § 6 zákona č. 503/2012 Sb., tedy nejde-li o pozemek zatížený právy třetích osob, zda převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda pozemek lze zemědělsky obhospodařovat, zda při hospodaření s takovým pozemkem nevzniknou jiné problémy, zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu. Předpoklady pro vydání takového pozemku je třeba zkoumat vždy se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání každého takového pozemku posuzovat samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. 28 Cdo 5045/2015 ze dne 24. 5. 2017).21. Zákaz převodu podle § 6 odstavec 1 písmeno b) zákona č. 503/2012 Sb. se vztahuje na zemědělské. pozemky, kde se plánuje výstavba veřejně prospěšné stavby. Pokud není pozemek v územním plánu obce nebo v regulačním plánu anebo rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, ani nebyla uplatněna žádost obce o převod dle § 7 odstavec 1 písmeno a) cit. zákona, není takový pozemek z převodu vyloučen. Podle sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] (čl. 1399) se pozemek nachází v zastavěném území, kdy hlavní využití pozemku je dle územního plánu specifikováno jako pozemky pro bydlení a pozemky pro občanské vybavení místního významu. Podle judikatury Nejvyššího soudu (srov. 28 Cdo 595/2019) má být cena náhradního pozemku ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán a má být zachována identita v charakteru pozemků v tom směru, že rozhodný je jejich charakter, a tedy i hodnota ke dni odnětí státem. Soud již dříve v prvním z vydaných částečných rozsudků vyslovil názor, že: „v obdobných případech, kdy stát po dobu několika desetiletí nechává neuspokojené nároky oprávněných osob, a naopak se obstrukcemi snaží svým povinnostem nedostát, nelze ani bazírovat na vydání zemědělského pozemku či na zemědělské obhospodařovatelnosti pozemku. Žalovaná nechává oprávněné osoby tak dlouho čekat na uspokojení jejich nároků, kdy se zákonitě zužuje i výběr vhodných náhradních pozemků a je otázkou, zda s ohledem na omezenou rozlohu České republiky a v ní počet pozemků vhodných k zemědělskému obhospodařování bude ještě vůbec možno všechny oprávněné osoby uspokojit a zda nebudou muset přijmout finanční náhradu neadekvátní vůči variantě získání náhradního pozemku. Žalobci se sice o získání náhradních pozemků aktivně snažili, ale pro neposkytnutí odpovídající součinnosti žalovanou se mohou dostat do situace, že budou odkázáni na po tolika letech již ne tak lukrativní finanční náhradu. Předchůdcům žalobců byly odňaty pozemky určené převážně k zastavění, proto by bylo v souladu s povahou restituce vhodné poskytnout jim obdobný pozemek, k čemu patrně zákon o půdě v době jeho vydání ve znění do 30. 6. 1993, tedy v době, kdy oprávněné osoby uplatnily nárok na vydání odňatých pozemků směřoval, když podle ust. § 11 odstavec 2 stanovil, že oprávněné osobě, které pozemky nelze vydat proto, že byly po přechodu do vlastnictví zastavěny, se převedou bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě, jako byly její původní pozemky, což byly v daném případě pozemky převážně stavební. Pozdější znění zákona o půdě sice převod pozemků v přiměřené výměře a kvalitě neupravuje, v extrémních případech svévole státu by však neměl být vyloučen.“, a na tomto názoru neshledává důvod cokoli měnit. Pozemek je zemědělsky využívanou zahradou, z nabídky pozemků pro oprávněné osoby podle zákona o půdě ze dne [datum], [datum] a [datum] je patrno, že žalovaná pozemky zařazené dle územního plánu obce k zastavění zařazuje do svých veřejných nabídek (sdělení žalované ze dne [datum], čl. 1467 a Nabídky pozemků pro oprávněné osoby podle zákona o půdě ze dne [datum], [datum] a [datum] (1425-1432, 1460-1466).K údaji žalované, že dle ortofoto snímku se na pozemku aktuálně nachází oplocená vinice, která je udržovaná a pravděpodobně ve vlastnictví třetí osoby se odkazuje na ust. § 507 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého je součástí pozemku rostlinstvo na něm vzešlé, vinice by tedy měla být spolu s pozemkem ve vlastnictví státu. Je tedy zřejmé, že pokud žalovaná takové pozemky zařazuje do veřejných nabídek a respektuje ust. § 11a odst. 2 zákona o půdě, který jí zapovídá zahrnout do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, pak jde o pozemek převoditelný.K vhodnosti vydání pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. , adresa22. Na ceně pozemku [částka] se strany shodly. Pozemek je podle žalované potencionálně převoditelný. Je využíván na základě pachtovní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum] (čl. 1378) třetí osobou a na základě smlouvy o zřízení věcného břemene č. [Anonymizováno] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (čl. 1380) zatížen věcným břemenem zřízení, umístění a provozování distribuční soustavy. Uvedené není ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb. jsou překážkou převodu ([spisová značka]), navíc je v čl. VII. uvedeno, že pachtýř bere na vědomi, že pacht není překážkou převoditelnosti pozemků na třetí osobu a ani změnou vlastníka náhradních pozemků se jejich postavení nájemníka nezmění (§ 2221 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).K vhodnosti vydání pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. , adresa23. Na ceně pozemku [částka] se strany shodly.Pozemek je podle žalované z převodu na žalobce vyloučen, protože se podle platného územního plánu obce [adresa] nachází v zastavěném území, ploše „SO-plochy smíšené obytné“, kdy hlavní využití pozemku je tak dle územního plánu specifikováno jako pozemky pro bydlení a pozemky pro občanské vybavení místního významu. Tady soud odkazuje na argumentaci uvedenou u pozemku parc. č. [Anonymizováno], tedy námitka žalované překážku převoditelnosti nezakládá.24. Žalovaná však také namítá, že pozemek je předmětem souběžně vedeného soudního řízení u nadepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy z podané žaloby bylo zjištěno, že byla podána již [datum], zatímco žalobci na tento pozemek uplatnili nárok až změnou žaloby ze dne [datum]. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] uplatnilo 10 oprávněných osob nárok na převod náhradních pozemků za nevydané pozemky v hodnotě [částka], neuspokojeni jsou podle žaloby v částce [částka], kdy i jejich nárok byl žalovanou nesprávně oceněn a na jeho uspokojení čekají od roku 1992, tedy stejně jako žalobci přes 30 let. S výjimkou jedné žalobkyně nemá žádná z oprávněných osob žalujících ve věci [spisová značka] bydliště v [adresa], kdy je otázka osobního obhospodařování pozemku stejně diskutabilní jako u žalobců v nynějším řízení. Soud tak dospěl k závěru, že tzv. lepší právo svědčí žalobcům žalujícím ve věci [spisová značka] a žalobu na převod tohoto pozemku zamítl.K vhodnosti vydání pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. , adresa25. Na ceně pozemku [částka] se strany shodly. K převoditelnosti pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] žalovaná uvádí, že pozemek je na žalobce částečně nepřevoditelný ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., s ohledem na to, že minimálně část pozemku tvoří funkční celek se stavbou rodinného domu č. p. [Anonymizováno] stojícím na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jenž je ve vlastnictví paní [jméno FO]. Část pozemku je připlocena k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], na němž se nachází rodinný dům č. p. [Anonymizováno] a je využívána jako zahrada k rodinnému domu. Pozemek je zároveň užíván na základě pachtovní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a paní [jméno FO] (nyní [jméno FO]) a panem [jméno FO] (čl. 1387).26. Samotná existence pachtovní smlouvy není překážkou převoditelnosti, otázka funkční souvislosti se stavbou rodinného domu č. p. [Anonymizováno] by musela být zkoumána.Stejně jako u pozemku parc. č. [hodnota] však je i pozemek parc. č. [hodnota] předmětem souběžně vedeného soudního řízení u nadepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy žaloba byla podána již [datum], zatímco v řízení [spisová značka] uplatnili žalobci nárok až dne [datum], nárok na převod náhradních pozemků za nevydané pozemky nebyl přes 30 let uspokojen ve větším poměru k nároku, než je tomu u žalobců. Soud tak dospěl k závěru, že tzv. lepší právo svědčí žalobcům žalujícím ve věci [spisová značka] a žalobu na převod tohoto pozemku zamítl.K námitce, že nárok uplatněný v tomto řízení přesahuje výši restitučního nároku žalobců27. Pokud by se pozemek [Anonymizováno] k.ú. [adresa], ohledně něhož je u Městského soudu v Praze vedeno pod sp. zn. [spisová značka] řízení týkající se výměry nevydaného pozemku [Anonymizováno], do oceňované výměry nezahrnul vůbec, tedy ani jeho zbytková výměra 203 m2 tvrzená žalovanou a o cenu tohoto pozemku oceněného v posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] částkou [částka] pro všechny oprávněné osoby, tedy nejen pro žalobce, pak by se částka [částka] (a po opravě výměry [Anonymizováno] k.ú. [adresa]) snížila na [částka] (41.667.328-7.370.250) pro všechny oprávněné osoby a z podílu žalobce a) ve výši [částka] by zůstala částka [částka] (4.152.182-409.458 za [Anonymizováno]), odečetla by se částka [částka] představující původní ocenění [Anonymizováno] [adresa] a připočetla se částka [částka] představující nové ocenění [Anonymizováno] [adresa], pak by podíl žalobce a) a podíl předchůdkyně žalobců b) a c) činil po [částka], tedy celkový nárok všech nynějších žalobců [částka], a to i za situace, že by výměra pozemku [Anonymizováno] nebyla správná. Ke dni [datum] byl uspokojen nárok žalobců v celkové výši [částka] a z částky [částka] zůstala neuspokojena částka [částka]. Částečným rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byly vydány pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa] v hodnotě [částka] a parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [právnická osoba], obec [adresa] v hodnotě [částka], celkem tedy za [částka] a neuspokojen zůstal nárok ve výši [částka].28. Částečným rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byly vydány pozemky parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno].ú. [adresa] a pozemek parc. č. [hodnota] k.ú. [adresa] v hodnotě [částka] (na čl. 11 cit. rozsudku uvedena chybně částka [částka], tedy bez započtení hodnoty pozemku parc. č. [hodnota] k.ú. [adresa] v hodnotě [částka]) a neuspokojen zůstal nárok ve výši [částka].29. Podíl na odňatých a nevydaných pozemcích [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa] ocenila znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] pro žalobce a) a předchůdkyni žalobců b) a c) pro každého z nich částkou [částka] pro oba, a tedy pro žalobce a), b) a c) částkou [částka] a [tituly před jménem] [jméno FO] na čl. 250 spisu pro žalobce a) a předchůdkyni žalobců b) a c) pro každého z nich částkou [částka], tedy pro žalobce a), b) a c) částkou [částka], rozdíl jejich ocenění pozemků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa] činí [částka] (4.713.136-1.525.106,50). Odečtením tohoto rozdílu od částky [částka] by zůstal nevypořádaný nárok žalobců ve výši [částka].30. Nyní se žalobci domáhají vydání pozemků nacházejících se v k.ú. [adresa], a to parc. č. [hodnota] v hodnotě [částka], parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě [částka], parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě [částka], parc. č. [hodnota] v hodnotě [částka], parc. č. [hodnota] v hodnotě [částka], parc. č. [hodnota] v hodnotě [částka] a parc. č. [hodnota] v hodnotě [částka], celkem [částka], tedy v hodnotě, která by stále neuspokojený nárok nepokryla ani pokud by byly vydány všechny požadované pozemky nacházející se v k.ú. [adresa], stále by zůstala neuspokojena částka ve výši [částka]. Tímto rozsudkem byly na žalobce převedeny pozemky parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě [částka] a parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě [částka], dohromady [částka], takže restituční nárok žalobců by nebyl překročen ani tehdy, kdyby soud akceptoval ocenění pozemků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa] znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Po nyní přiznaném nároku [částka] zůstává neuspokojen nárok [částka].31. Podle ust. § 1115 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se žalobci stávají spoluvlastníky vydaných pozemků v podílech, jejich výše plyne ve smyslu ust. § 1122 odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb. o. z. z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví, kdy nárok žalobce a) na převod spoluvlastnického podílu k pozemkům odpovídá výši ideální ½ k celku a žalobců b) a c) výši každého k id ¼ ve vztahu k celku.32. O části předmětu řízení bylo možno rozhodnout dříve, než bude zjištěna převoditelnost ostatních nárokovaných pozemků, proto bylo ve věci rozhodnuto podle § 152 odstavec 2 věta druhá o.s.ř. částečným rozsudkem.33. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v souvislosti s vydáním rozhodnutí o zbylých nárokovaných pozemcích.
Rozsudek ze dne 28. 6. 2023 (v této věci byl vydán i pozdější rozsudek ze dne 2. 6. 2026)
Výrok
Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci a), b) a c) tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):
1. Žalovaná, [Anonymizováno] – , Jméno žalovaného, , IČ , IČO žalovaného, , se sídlem [adresa] (dále jen „, Jméno žalovaného, “), spravuje pozemky ve vlastnictví čs. státu, a to:- pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa],- pozemek parc. č. [hodnota] a pozemek parc. č. [hodnota], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa].
2. Žalobce a) [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A], žalobce b) [Jméno žalobce B], nar. [Datum narození žalobce B], r.č. [RČ] a žalobkyně c) [Jméno žalobce C], rozená [jméno FO], nar. [Datum narození žalobce B] § 4 zákona o půdě.
3. Žalobci a), b) a c) mají na základě pravomocných rozhodnutí: 1. Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 2. Magistrátu hl. města [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], potvrzené rozsudkem Městského soudu v [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], 3. Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 4. Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 5. Hlavního města [Anonymizováno], Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 6. Hlavního města [Anonymizováno], Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 7. Hlavního města [Anonymizováno], Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 8. Hlavního města [Anonymizováno], Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 9. Hlavního města [Anonymizováno], Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 10. Hlavního města [Anonymizováno], Magistrátu hlavního města [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 11. [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 12. [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 13. [Anonymizováno] [adresa], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 14. [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 15. [adresa], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 16. [adresa] č.j. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] ze dne [datum], 17. [adresa], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 18. [adresa], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 19. [adresa], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum], 20. [adresa], č.j. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] ze dne [datum], 21. [adresa], č.j. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne [datum] a žalobci b) a c) i na základě Usnesení Okresního soudu pro Prahu – západ, č.j. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobci a) a právní předchůdkyni žalobců b) a c) v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydaným.
4. Žalovaná k uspokojení nároku žalobce a), b) a c) na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou převádí žalobcům a), b) a c) pozemky do jejich spoluvlastnictví, a to:- pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [právnická osoba], obec [adresa],- pozemek parc. č. [hodnota] a pozemek parc. č. [hodnota], vše v k.ú. [adresa], obec , adresajako náhradu za část jejich restitučních nároků, a to žalobci a) [Jméno žalobce A] spoluvlastnický podíl id. ½ vzhledem k celku shora uvedených pozemků a žalobcům b) [jméno FO] a c) [Jméno žalobce C], rozené [jméno FO], každému spoluvlastnický podíl id. ¼ vzhledem k celku těchto pozemků za jejich restituční nárok.
Odůvodnění
1. Žalobci se žalobou ve věci [spisová značka] domáhali uzavření smlouvy, kterou by jim byl bezúplatně převeden pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [právnická osoba], obec [adresa] a další pozemky nacházející se v k.ú. [adresa] a k.ú. [adresa]. Žalobou ve věci [spisová značka] se domáhali převodu pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa].Protože předmětem obou řízení je nárok uplatněný mezi týmiž stranami na bezúplatný převod pozemků jako náhrady pozemků za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě a liší se pouze požadovanými náhradními pozemky, byla usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] spojena ke společnému řízení s tím, že dále budou vedena pod společnou sp. zn. [spisová značka].
2. Žalobci uvedli, že jsou ve smyslu ust. § 4 zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, oprávněnými osobami k uplatňování restitučních nároků na základě jednotlivých pravomocných rozhodnutí, uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí pod bodem 3 a čísly 1-21, a to jako dědicové původní vlastnice [jméno FO], zemřelé [datum], jejíž spoluvlastnický podíl činil id. 1/9 vzhledem k celku těchto nemovitostí. Žalobce a) a právní předchůdkyně žalobců b) a c), [tituly před jménem] [právnická osoba], zemřelá dne [datum], uplatnili pod čj. [Anonymizováno] restituční nárok ke spoluvlastnickému podílu každý k id. 1/18. Po smrti [tituly před jménem] [právnická osoba] přešel její nárok stejným dílem na vnuky, žalobce b) a c). Žalobce a) a právní předchůdkyně žalobců b) a c) od roku 1992 usilovaly o navrácení odňatých pozemků a poté, co všechny vydány nebyly, domáhali se náhradou za ně převodu náhradních pozemků. Přestože se vydání odňatých pozemků domáhali od roku 1992, nebylo o jejich nároku na převod náhradních pozemků dosud zcela rozhodnuto proto, že žalovaný jejich nároky nesprávně ocenil a odmítal proto jejich účast ve veřejné soutěži nabídek náhradních pozemků. Od roku 2006 do roku 2012 se přihlásili 6x do veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou, úspěšní byli jen zčásti a poté již podle žalované žádné další nároky neměli pro nedostatečnou výši restitučního nároku. Tento postup je s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR liknavý a svévolný, kdy žalovaná nesprávně eviduje nárok žalobců a prohlubuje tak vzniklé křivdy způsobené jim za minulého režimu. Žalobci se obrátili [datum] na žalovanou s žádostí o zaevidování jejich nároku ve správné výši, odkázali na konkrétní územně plánovací dokumentaci platnou k datu odnětí, tedy přechodu vlastnického práva odňatých k pozemků na stát a na účel vyvlastnění některých odňatých pozemků za účelem výstavby. Dne [datum] se žalobci přihlásili se skutečnou výší svého nároku, ale žalovaná přihlášku všech tří zamítla pro nedostatečnou výši restitučního nároku. Žalobci ve snaze o nápravu léta trvajícího nezákonného stavu nahradili činnost žalované a zaslali jí znalecký posudek č. [Anonymizováno] dne [datum] vypracovala prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] Znalkyně odňaté a nevydané pozemky ocenila podle dobové dokumentace a územně plánovací dokumentace platné v době přechodu pozemků na stát, případně podle účelu odkupu a vyvlastnění, kterým byla souvislá obytná zástavba, komunikace a sportoviště. Pozemky, které byly podle Regulačního plánu určeny k zastavění, byly oceněny jako stavební, ze zákresů podle v dokumentace platné v době přechodu na stát je zřejmé, že tak, jak byly pozemky v dokumentaci platné v době přechodu na stát zakresleny, byly následně i zastavěny. Nevydané pozemky znalkyně ocenila celkovou částkou [částka], z níž restitučnímu nároku žalobce a) odpovídá [částka] a žalobcům b) a c) jako dědicům [tituly před jménem] [právnická osoba] s jejím nárokem v téže výši každému polovina ve výši [částka]. Otázka, že žalobci jsou oprávněnými osobami po paní [jméno FO], z toho žalobce a) k ½ vzhledem k celku odňatých pozemků a žalobci b) a c) každý k ¼ vzhledem k celku odňatých pozemků a že jejich nárok není promlčen, není v současnosti již spornou. Předmětem sporu je posouzení, byl-li postup žalované liknavý a svévolný, výše neuspokojeného nároku a vhodnost vydání požadovaných náhradních pozemků. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 upozornil, že nesnáze při vyřizování restitučních nároků nesmí žalovaná přesouvat na oprávněné osoby. Pokud žalovaná toto činí, dopouští se svévole a jediným způsobem, jak se oprávněné osoby mohou domoci splnění svého nároku, je právě podání žaloby na uložení povinnosti žalované uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků. Nejvyšší soud toto právo opakovaně zdůraznil v případech, kdy žalovaná odmítala zaevidovat restituční nárok oprávněných osob ve správné výši, a tím je vyloučila z účasti ve veřejných nabídkách. Žalovaná přinejmenším od roku 2008 ví o existenci konkrétní dobové územně plánovací dokumentace ze 30 let 20. století, nezbytné k ocenění restitučních nároků žalobců, kterou však používá k ocenění nároků pouze u vybraných restituentů, kterou je Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] s přilehlým územím [Anonymizováno]), Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území pro část území [adresa], Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území pro část území [adresa]) a Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území pro část území [Anonymizováno] ([adresa]), Anonymizováno3. V letech 2008 až 2017 se žalovaná celkem 22x obrátila na Institut plánování a rozvoje [Anonymizováno] s dotazem na poskytnutí této dokumentace a restituční nároky vybraných restituentů podle ní ocenila. Oproti vybraným restituentům žalobce diskriminovala a znemožňuje jim uspokojit jejich nárok v plné výši. K přechodu vlastnického práva k odňatým pozemkům na stát došlo darovacím prohlášením ze dne [datum] a odmítnutím dědictví po [jméno FO] a následným přechodem na stát ke dni jejího úmrtí, tedy dne [datum]. Podle žalované nemohly regulační plány v roce 1960 a 1963 prokazovat určení pozemků k zastavění, neboť se jednalo o neplatnou dokumentaci. Podle žalobců je nutno ocenit odňaté pozemky jako stavební, jelikož zák. 84/1958 Sb. předpokládal existenci územně plánovací dokumentace již od účinnosti tohoto zákona, ta však neexistovala a první schválený územní plán [adresa] byl až Směrný územní plán ze dne [datum]. Odňaté pozemky ve vlastnictví právních předchůdců žalobců tak byly určeny k zástavbě již na základě regulačních a zastavovacích plánů pro jednotlivé části [adresa] z r. 1933 a takto pak byly převzaty do územního plánu z roku 1964. Regulační plány byly vydávány v 30. letech na základě zákona 88/1920 Sb. a platily až do 60. let, kdy byly postupně nahrazovány dokumentací vydávanou dle zákona 84/1958 Sb., avšak do doby jejich nahrazení byly využívány i za účinnosti zákona 84/1958. K datům [datum] a [datum] jiná územně plánovací dokumentace než uvedené regulační plány, nebyla dohledána. Prvním schváleným územním plánem [adresa] po regulačních plánech z 30. let byl následnou dokumentací až Směrný územní plán [adresa] z r. 1964 a stav pozemků určených k zástavbě se podle něj nezměnil, v souladu s tím pak došlo ke skutečné zástavbě pozemků.4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Souhlasila, že žalobcům vznikl na základě jednotlivých rozhodnutí vydaných žalovanou nárok na převod náhradních pozemků za pozemky v k.ú. [adresa], nesouhlasí však s tím, že by se žalobci dlouhodobě nemohli domoci svých práv, neboť první restituční rozhodnutí bylo vydáno v roce 1997 a k přecenění byla žalovaná vyzvána až [datum], do té doby žalobci výši svého nároku akceptovali a účastnili se veřejných nabídek, v nichž byl jejich žalovanou vypočtený nárok v letech 2006 až 2012 uspokojen v souladu s vydanými restitučními rozhodnutím. Až do roku 2019 nevyjádřili s výší restitučního nároku nesouhlas, nemohlo tedy jít o liknavý postup. Pozemky přešly na stát k [datum] a [datum] a jejich charakter je tedy třeba posuzovat k tomuto datu. Uvedené regulační plány mohly být platnou územně plánovací dokumentací jen do [datum], než nabyl účinnosti zákon č. 84/1958 Sb., který v § 17/1 zrušil § 19 zák. č. 280/1949 Sb. Prováděcí vyhláškou č. 144/1959 Sb. bylo stanoveno, že od [datum] nebylo možné postupovat dle prováděcích předpisů k zákonu 280/1949 Sb., tedy ani podle vyhlášky 709/1950 Sb., kdy § 5 odst. 2 zákona č. 280/1949 Sb. a § 16 odst. 1 nařízení 93/1950 Sb. předpokládaly vznik nové dokumentace. Znalkyně ve znaleckém posudku nesprávně posuzovala stav pozemků podle uvedených regulačních plánů, přestože tyto v roce 1960 a 1963 již neplatily, a navíc v rozhodné době mohla podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 144/1959 Sb. nastat změna charakteru pozemků jen na základě vydání územního rozhodnutí. V letech 1960 až 1963 tedy plány Státní regulační komise z 30. let nemohly být platné a při zastavění se podle nich nepostupovalo, postupovalo se podle novější dokumentace.Změna charakteru nevydaných pozemků tedy nastala až po jejich přechodu na stát, což vyplývá mj. z leteckých snímků, a podle platné judikatury (např. sp. zn. 28 Cdo 2699/2008 či 28 Cdo 779/2019-274) nelze počítat s navýšením jejich ceny. Žalovaná nechala v průběhu řízení vypracovat znalcem [jméno FO]. [jméno FO] oponentní znalecký posudek č. [Anonymizováno] č. [Anonymizováno]. Znalkyně prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] opomněla, že kromě plánů státní regulační komise a směrného územního plánu z roku 1964 existoval i návrh směrného územního plánu z roku 1948, který měl nahradit zastaralé plány Státní regulační komise 30. let 20 století a podle kterého se plánovala výstavba. Tento plán však nakonec nebyl přijat. Žalovaná zpochybňuje ocenění charakteru odňatých pozemků podle posudku prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] a vytýká mu i neaplikování srážek dle přílohy č. 7 vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. Původně žalovaná vznesla i námitku promlčení uplatněného nároku, na níž v době rozhodování soudu již netrvala.K pozemkům v k.ú. [právnická osoba] a k.ú. [adresa], které si jako náhradní žalobci nárokují žalovaná uvedla, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [právnická osoba] není zatížen žádnou zákonnou překážkou převoditelnosti a jeho cena činí podle znaleckého posudku č. [hodnota] [jméno FO]. [jméno FO] [částka]. Pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa] jsou k převodu na žalobce nevhodné, neboť se jedná o pozemky, které se nacházejí v zastavitelném území obce a které jsou aktuálně v platném a účinném územním pánu obce [adresa] evidovány v ploše VS – plochy výrobní a skladování. Za této situace se nejedná o pozemky, které by byly vhodné jako restituční náhrada, neboť se nejedná o pozemky, které by byly s ohledem na plánované zastavění vhodné k zemědělskému využití. Tyto pozemky byly oceněny znaleckým posudkem č. [hodnota], vypracovaném [jméno FO]. [jméno FO], ze dne [datum] tak, že pozemek parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] byl oceněn částkou ve výši [částka] a pozemek parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] byl oceněn částkou [částka]. Restituční nárok žalobců určený znaleckým posudkem znalce [jméno FO]. [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [datum] je ve výši [částka].Pokud by bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu, došlo by poprvé k překročení takto určeného restitučního nároku žalobců. Otázkou celkové výše restitučního nároku žalobců se v paralelních řízeních soudy dosud nezabývaly. V posuzované věci je zásadní zejména i spor o způsob ocenění nevydaných pozemků v k.ú. [adresa], protože znalci vychází z odlišné územně plánovací dokumentace. V případě pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] nelze vnímat umístění jedné provizorní (dočasné) průmyslové stavby jako okolnost, která by určovala stavební charakter celého pozemku. Podle oznámení o výkonu rozhodnutí ze dne [datum] vydaného podnikem Geofyzika n.p. byla rozhodnutím bývalého Odboru pro výstavbu Obvodního národního výboru v [adresa] ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] povolena bývalému Ústřednímu ústavu geologickému v [Anonymizováno] stavba provizorního kancelářského pavilonu nejdéle do doby, kdy bude dokončena hlavní budova Ústředního ústavu geologického, která měla být situována v bezprostředním sousedství provizorního pavilonu na pozemcích parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], k.ú. [adresa]. Z daného dokumentu však nevyplývá určení celého tohoto pozemku k zastavění ještě před jeho přechodem na stát, ostatně ani územní plány [Anonymizováno] let 1948, 1964, 1971 zde bytovou výstavbu neplánovaly. Bylo zde pouze výjimečně povoleno postavit provizorní kancelářskou budovu, u které pak bylo nařízeno její zbourání, a naopak až následně rozhodnuto o zastavění pozemků bytovými domy dle územního plánu [Anonymizováno] až od roku 1976. Navíc část pozemku, na kterém byla umístěna dočasná stavba pavilonu geofyziky ani není součástí ocenění a byla vydána zpět restituentům v naturální podobě, a to na základě rozhodnutí žalované o vydání části pozemku i přes jeho zastavění provizorní stavbou č. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Žalovaná se dopustila chyby, když při vydání posledního rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] nezohlednila předchozí rozhodnutí o stejném pozemku [Anonymizováno].ú. [adresa] č.j. [Anonymizováno]. Došlo tak k chybě výměry nevydané části pozemku. Žalovaná toto pochybení napravila opravným rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], potvrzeným rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], a opravila výměru nevydané části pozemku na 203 m2. Proti němu podali žalobci k Městskému soudu v [Anonymizováno] ve věci sp. zn. [spisová značka] úspěšnou žalobu, ve věci byla dne [datum] podána kasační stížnost, protože ve věci nebyl řádně vyhodnocen zvlášť závažný veřejný zájem, v jehož důsledku se soud měl přiklonit k ochraně principu materiální pravdy, když sice shledal nesprávnost původních rozhodnutí žalované, avšak z důvodu nesprávného upřednostnění principu právní jistoty přistoupil ke zrušení jejího opravného rozhodnutí. O kasační stížnosti projednávané pod sp. zn. [spisová značka] nebylo Nejvyšším správním soudem dosud rozhodnuto. Žalovaná poukazuje na znalecký posudek znalce [jméno FO]. [jméno FO] č. , č. účtu, ze dne [datum] k objednávce advokátní kanceláře [Anonymizováno] za účelem ocenění pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], kdy znalec uvádí, že dle ÚPD je pozemek zařazen do ploch NS – plochy smíšené nezastavěného území a ploch NSs – plochy smíšené nezastavěného území sportovní. Na těchto plochách se stavby neuvažují, a proto je oceňuje jako nestavební. Přitom jejich přípustným využitím jsou např. plochy pro sport a rekreaci, zejména přírodní hřiště, sjezdové tratě, lyžařské vleky, jezdecké plochy a stezky, přírodní cyklistické areály, pobytové louky, lanová centra apod. Plochy sportu a rekreace či přírodní hřiště odpovídají charakteru pozemků nevydaných žalobkyni (týká se to hlavně pozemků [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], jež nelze dle přesvědčení žalované na základě jejich faktického charakteru oceňovat jako stavební).5. Podle ust. § 4 odst. 1, 3 zák. č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1. V případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.6. Podle ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.7. Podle ust. § 11a odst. 2 zákona o půdě sestavuje veřejné nabídky pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.8. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.9. Podle ust. § 28a zákona o půdě se náhrady podle tohoto zákona poskytují v cenách platných ke dni 24. 6. 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.10. Podle ust. § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů nelze převáděta) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,b) zemědělské pozemky, nebo jejich části určené územním plánem, nebo regulačním plánem, anebo rozhodnutím o umístnění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami, nebo stavbami dopravní infrastruktury, nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků, mimo pod bodem 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury,c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav,d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu,e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech,f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu,g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3 do doby vydání pravomocného rozhodnutí, neboh) pozemky tvořící rezervu státních pozemků.11. Soud vyšel z výše uvedených shodných tvrzení stran a provedl důkazy níže uvedenými listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění:- z usnesení Státního notářství pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že původní spoluvlastnice ideální 1/9 nemovitostí v k. ú. [adresa] a k.ú. [adresa], paní [jméno FO], dne [datum] zemřela a její majetek přešel jako odúmrť podle § 513 až 515 obč. zák. z roku 1950 na čs. stát-Obvodní národní výbor v [adresa], protože zůstavitelka nezanechala závěť a její děti [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] dědictví odmítli. [tituly před jménem] [jméno FO], zemřel dne [datum]. Dědici bezdětné [jméno FO] zemřelé dne [datum], její neteře a současně dcery [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], dědičky po odmítnutí dědictví po [jméno FO] jejich otcem, dědictví po [jméno FO] rovněž odmítly. [tituly před jménem] [jméno FO] odmítla dědictví jako zákonná zástupkyně také jménem nezletilých dětí [jméno FO] a [Jméno žalobce A]. Přechod majetku z [jméno FO] na stát potvrdil i finanční odbor ONV v [adresa] ze dne [datum]. č.j. [Anonymizováno].- z rozhodnutí Státního notářství [adresa] č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] zemřela manželka [tituly před jménem] [jméno FO], paní [jméno FO], jejími dědici byla dcera [jméno FO] a vnuk [jméno FO], který byl synem [tituly před jménem] [právnická osoba], zemřelé dne [datum]. [jméno FO] dne [datum] zemřela a jejím dědicem je podle rozhodnutí Státního notářství pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] její syn [Jméno žalobce A], žalobce a). Ten jako pravnuk [jméno FO] uplatnil podle zákona o půdě restituční nárok ke spoluvlastnickému podílu ideální 1/18 vzhledem k celku odňatých nemovitostí. Stejný restituční nárok uplatnila i vnučka [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], která dne [datum] zemřela a podle usnesení Okresního soudu pro [jméno FO] -západ č.j. [spisová značka] ze dne [datum] jsou jejími dědici její vnuci, děti předemřelého syna zůstavitelky, [jméno FO], tedy žalobci b) a c), každý ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu id. 1/36 vzhledem k celku, a tedy i oprávněnými osobami podle ust. § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě jako právní nástupci původní spoluvlastnice id. 1/9 odňatých nemovitostí [jméno FO]. Žalobkyně c) se podle oddacího listu dne [datum] provdala a její příjmení je [jméno FO].- z nabídky nemovitostí čs. státu přijaté dne [datum] a z Prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO], provdaná [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum], dobrovolně a bezúplatně postoupili čs. státu nemovitosti zapsané v knihovní vložce č. [hodnota] pozemkové knihy, parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa], každý jejich id. ½.- z čestného prohlášení ze dne [datum] žalobce a) a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že po úmrtí jejich babičky [jméno FO] byli její děti [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], i [tituly před jménem] [jméno FO], její manžel a syn [jméno FO], její sestra [jméno FO] i dědeček z matčiny strany [jméno FO] minulým režimem pronásledováni pro své protikomunistické postoje a buržoazní původ, proto jim za nezbylo, než dědictví po [jméno FO] z důvodu obav z politické perzekuce a také finančních důvodů odmítnout a nabídnout čs. státu ideální 1/9 nemovitostí zapsaných ve vložkách č. [hodnota] a [Anonymizováno] desek zemských pro obec a k. ú. [adresa] a č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pozemkové knihy k.ú. [adresa] a ideální 1/9 nemovitostí zapsaných ve vložkách č. [hodnota] desek zemských kat. obce [adresa] a č. [hodnota] pozemkové knihy kat. území [adresa] v ceně 582 355,90 Kčs jako odúmrť.- ze sdělení Institutu plánováni a rozvoje hl. m. [jméno FO] (IPR) ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] adresovaného [tituly před jménem] [jméno FO] z [právnická osoba] plyne, že Institut byl žalovanou požádán o informace či o poskytnuti jakékoliv územně plánovací dokumentace platné v letech 1935 až 1970, týkající se území hl. m. [jméno FO]. Ve sdělení se uvádí, že IPR vede evidenci od [datum] a první žádost žalované dostali [datum]. Celkem IPR a Útvar rozvoje [adresa] dostaly 22 žádostí z let 2008-2017, bylo na ně odpovězeno a žalované, resp. jejímu předchůdci [právnická osoba] ČR, byly poskytnuty i kopie dostupné územně plánovací dokumentace. Žalovaná společnosti [právnická osoba] pod sp. zn. [Anonymizováno] dne [datum] sdělila, že se obrací na IPR s žádostmi o poskytnutí územně plánovací dokumentace platné v letech 1935-1970 za účelem správního řízení vedeného dle zákona o půdě a zákona č. 503/2012 Sb. a využívá ji při ocenění nároku restituentů. Je tak nepochybné, že žalované byla dokumentace z 30. let 20. století známa již dříve, než ji žalobci požádali o přecenění jejich nároku a používala ji k oceňování, což však u žalobců neučinila. Toto jednání vůči žalobcům lze hodnotit jako svévolné a diskriminační, zamezující uspokojení jejich skutečného nároku.- z rozhodnutí, uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí pod bodem 3 a čísly 1-21, z žádostí žalobce a) a [tituly před jménem] [jméno FO], právní předchůdkyně žalobců b) a c), z dopisu žalované zn. SPÚ [Anonymizováno] ze dne [datum], který byl reakcí na žádost oprávněných osob na žádost o přecenění nároku a předžalobní výzvu ze dne [datum] bylo zjištěno, že v roce 1992 uplatnili pod čj. [Anonymizováno] restituční nárok ke spoluvlastnickému podílu každý k id. 1/18, po úmrtí [tituly před jménem] [jméno FO] přešel její nárok stejným dílem na žalobce b) a c). Je tak zřejmé, že žalobce a) a právní předchůdkyně žalobců b) a c) o navrácení odňatých pozemků žádali od roku 1992 a poté se za pozemky nevydané domáhali náhrady formou převodu náhradních pozemků. Od roku 2006 do roku 2012 se opakovaně přihlašovali celkem 6x do veřejných nabídek náhradních pozemků, zčásti byli úspěšní. Žádostí ze dne [datum] se na žalovanou s žádostí o zaevidování jejich nároku ve správné výši, odkázali na konkrétní územně plánovací dokumentaci platnou k datu přechodu vlastnického práva odňatých k pozemků na stát a na účel vyvlastnění některých pozemků za účelem výstavby.Žalovaná v odpovědi ze dne [datum] pod zn. SPU [Anonymizováno] sdělila, že při ocenění bylo postupováno dle zásad, které nejsou v rozporu se zákonem o půdě, neboť oceňování nevydaných pozemků dle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. jím není podrobněji upraveno.V odpovědi na žádost žalobců o posouzení přecenění restitučního nároku potvrdila žalovaná dne [datum] pod zn. SPU [Anonymizováno], že k žádosti byl přiložen znalecký posudek č. [Anonymizováno] prof. [jméno FO]. [jméno FO] která nevydané pozemky ocenila s odkazem na vyhlášku č. 316/1950 Sb. na [částka]. Žalovaná uvedla k podílu id. ½ pozemků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa], nevydaných rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], který přešel na stát darovacím prohlášením [jméno FO] ze dne [datum], že letecké snímky dokumentují, že výstavba komunikace nacházející se na nevydaných částech pozemků byla započata až v roce 1966, ostatní výstavba na parc. č. [Anonymizováno] ještě později. K podílu 1/9 pozemků k.ú. [adresa], nevydaných rozhodnutími čj. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], které přešly na stát z [jméno FO] v roce 1965 jako odúmrť uvedla, že v době převodu byly pozemky určeny pro stavbu v souladu s § 2 vyhl. č. 144/1959 Úl., která nabyla účinnosti 1. 8. 1959 vymezeny územním rozhodnutím. Znalkyně posuzuje nevydané pozemky PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa] podle návrhu přehledného a regulačního plánu pro část území [Anonymizováno]) s přilehlým územím [adresa], potvrzeného ministerstvem veřejných prací [datum]. Nevydané pozemky k.ú. [adresa] posuzuje podle návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno], potvrzeného Ministerstvem veřejných prací dne [datum] a podle návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno], potvrzeného dne [datum], tedy podle dokumentace podle názoru znalkyně platné, protože jiná nebyla, podle žalované se jednalo o dokumentaci již neplatnou, proto není podle ní žádost o přecenění dostatečně doložena- podle Přehledu nároků a plnění oprávněných osob žalované ze dne [datum] žalovaná evidovala k restituční nárok žalobce a) a [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka] u každého. Podle evidence žalované byly tyto nároky zcela vyčerpány- dne [datum] požádali žalobci o převod zemědělských pozemků dle § 11a zákona o půdě, žalovaná jejich přihlášky pod sp. zn. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a sp. zn. [Anonymizováno] zamítla pro nedostatečnou výši restitučního nároku a žalobci se proto již nemohli do veřejných nabídek přihlašovat- žalobci si následně nechali zpracovat a žalované zaslali znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [datum] prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], předložený k důkazu dle § 127a o.s.ř. i v tomto řízení a s nímž žalovanou seznámila ještě před podáním žaloby Znalkyně odňaté a nevydané pozemky ocenila podle dobové dokumentace a územně plánovací dokumentace z 30. let 20. století jako dokumentace platné v letech 1960 a 1963, tedy v době přechodu pozemků na stát podle účelu odnětí, kterým byla souvislá obytná zástavba, stavby komunikací a sportovišť a ocenila je celkovou částkou [částka], z níž restitučnímu nároku všech žalobců odpovídá částka [částka], z ní pak podíl žalobce a) činí [částka] a podíl žalobců b) a c) jako dědiců [tituly před jménem] [jméno FO] s podílem ve výši jako žalobce a) každému polovina ve vztahu k nároku těchto tří oprávněných osob ve výši [částka]. Důvody pro aplikaci srážek neshledala. Používání regulačních plánů z roku 1938 jako platné územně plánovací dokumentace dokládá, že podle nich bylo mnohdy skutečně postupováno. Pokud by podle ní nebylo možno po roce 1959 postupovat, nastalo by pro oblast [Anonymizováno] vakuum, kdy by po dobu cca 5 let neexistovala žádná územně plánovací dokumentace, podle které by bylo možno při výstavbě postupovat a k datu přechodu pozemků na stát v roce 1960 a 1963 tato dokumentace stále platila, nově vydaný zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování se jí nedotkl. Žádná jiná územně plánovací dokumentace v rozhodné době neexistovala. Odnětí velkých celků za účelem budoucí rozsáhlé výstavby na velkém území vylučuje, aby zde bylo aplikováno snížení ceny dle přílohy č. [hodnota]. Odňaté pozemky byly určeny k realizaci městské výstavby, napojené na inženýrské sítě, občanskou vybavenost i na veřejnou dopravu.- na rozdíl od znalkyně shledal použití srážek důvodným znalec [jméno FO]. [jméno FO], který na objednávku žalované zpracoval oponentní znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a ocenil nevydané pozemky částkou [částka] pro všechny oprávněné osoby, z toho pro všechny žalobce částkou [částka]. Upozornil na pochybení, kterého se dopustila žalovaná, když pozemek PK [adresa] nevydala dvakrát a z chybné výměry pak vyšla znalkyně, když ocenila tento pozemek o výměře 29.481 m2, tedy na základě duplicitního rozhodnutí žalované, která o nevydání jednoho pozemku rozhodla duplicitně ve dvou rozhodnutích, a to v rozhodnutí [Anonymizováno], kterým nebyly vydány části pozemku označené jako parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] o celkové výměře 14.639 m² a v rozhodnutí [Anonymizováno], kterým byla vydána část [Anonymizováno] označená jako parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] o výměře 14.804 m². Rozdíl mezi oběma výměrami je ve zbytkové části pozemku. Dále uvedl, že v době jeho odnětí šlo zčásti o stavební a zčásti o zemědělský pozemek, stála tu trafostanice. Samotné rozhodnutí [Anonymizováno] lze považovat za správné a úplné. Rozloha 14.842 m² tak představuje výměru celého nevydaného pozemku, z toho 14.610 m² bylo zastavěno trafostanicí a přístupovou cestou, jak vyplývá z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum]. Zbývající část pozemku představuje izolační zeleň. V posudku znalkyně došlo nesprávně k součtu těchto výměr 29.481 m², ze které byl následně počítán restituční nárok, přitom celková původní výměra pozemku [Anonymizováno] činila 106.575 m², O tomto bylo rozhodováno ve třech rozhodnutích, a to v [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] rozhodnutí [Anonymizováno] vyplývá, že v naturální podobě bylo vydáno 82.584 m² a k rozhodnutí zbývalo 23.991 m², v naturální podobě byla vydána i další část. Při ocenění pozemků v k.ú. [adresa] jako pozemků částečně stavebních a částečně zemědělských vyšel [jméno FO]. [jméno FO] z neschváleného návrhu Směrného územního plánu [Anonymizováno] roku 1948. U jednání dne [datum] u Okresního soudu v Berouně ve věci [Anonymizováno] ve věci [jméno FO] /[jméno FO] uvedl, že výměry pozemků tak, jak je uvedla prof. [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO], [tituly za jménem], jsou podle něj snad jen v po až na dvě výjimky v pořádku pozemku, rozdíl může být jen v pozemcích, které byly zastavěny něčím, co znalec za stavbu nepovažuje, např. hřištěm nebo tenisovými kurty. Není si zcela jist, zda může jeho posudek obstát v otázce určení stavební nebo nestavební části, v otázce aplikace srážek však ano. Pokud byl pozemek zastavěn až po odnětí, zkoumal znalec, došlo-li k zastavění v krátkém horizontu. Při zpracování posudku pracoval s judikaturou Nejvyššího soudu. Nepracoval však s jeho tezí, že za situace, kdy územně plánovací dokumentace nebyla nahrazena platně přijatou novou územně plánovací dokumentací, je pro stanovení charakteru pozemku i nadále přijatelné vycházet z územně plánovací dokumentace z 30. let, ale pokud tomu tak je, souhlasil, že pak by pozemky skutečně měly být oceněny v souladu s ní. Výrokové části rozhodnutí žalované považuje za závazná, oceňoval však pozemky v jiné výměře, měl-li za to, že byla rozhodnutí žalované vydána vadně. U jednání dne [datum] u Okresního soudu v Kolíně ve věci [spisová značka] ve věci [jméno FO] uvedl, že pozemek, na němž stála dočasná stavba Ústavu Geofyziky (tj. [Anonymizováno]), zdemolovaná kvůli stavbě sídliště, bral rovněž jako pozemek zemědělský. Na pozemcích PK [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vznikla sportoviště pro fotbal a ragby. Pozemek PK [Anonymizováno] se vyskytuje ve dvou rozhodnutích, správně má mít výměru 14.842 m2 a 230 m2 navíc tvoří zemědělskou půdu.Pozemky v k. ú. [adresa] [jméno FO]. [jméno FO] přecenil ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] na částku [částka], z níž 1/9 náležející žalobcům činí [částka]. S oběma posudky [jméno FO]. [jméno FO] se znalkyně prof. [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO], [tituly za jménem] seznámila, ale i nadále na závěrech svého znaleckého posudku setrvala.- z rozhodnutí založených k důkazu do spisu je zřejmé, že znalkyně prof. [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO], [tituly za jménem] byla také opakovaně k tomuto posudku vyslechnuta (u Okresního soudu [adresa] dne [datum] ve věci sp. zn. [spisová značka], kdy vždy setrvávala na závěrech svého posudku ohledně posouzení charakteru odňatých pozemků jako stavebních, stejně jako na nevhodnosti použití srážek dle přílohy 7 oceňovací vyhlášky. Uvedla, že při zpracování posudku vycházela z výpisů z listů vlastnictví, snímků pozemkové mapy, ortofotomapy, návrhů regulačního a zastavovacího plánu pro části území [Anonymizováno] z 30. let, tj. z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území [Anonymizováno]) s přilehlým územím [adresa]), z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa]), z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa]), z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno]), z listin, podle nichž došlo k přechodu pozemků na stát, rozhodnutí o jejich nevydání a v posudku citované literatury a dospěla k závěru, že převažující část v posudku uvedených nevydaných pozemků v k.ú. [adresa] je třeba ocenit jakožto pozemky stavební. Ke dni [datum] stanovila jejich cenu podle vyhlášky Ministerstva financí č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. celkovou částkou [částka] pro všech asi 25 oprávněných osob, z toho pro žalobce a), b) a c) celkovou částkou [částka]. Rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] nebyly vydány pozemky převážně stavebního charakteru, na kterých byly podle dobové legendy plánovány činžovní domy v uzavřených a otevřených blocích, rodinné domy v zahradách, tovární a skladištní bloky, hřiště apod. Znalkyně vycházela z uvedených regulačních plánů, které platily v době převodu pozemků na stát, zatímco směrný územní plán Hlavního města [Anonymizováno] byl schválen až později, dne [datum]. Znalkyně neaplikovala srážky dle přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky a podrobně rozebrala nemožnost použití srážek tak, jak učinil v oponentním znaleckém posudku [Anonymizováno]. Vysvětlila, že pozemky PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa] byly stavebně srostlé s obcí, v době svého odnětí se již nacházely na území částí obce [adresa], která byla připojena k tzv. [adresa] dokonce již v roce 1922, což plyne i z Opatření Útvaru hlavního architekta hl. m. [Anonymizováno], ve kterém je stanoven výčet samostatných sídel nebo částí, které nejsou se souvisle zastavěným územím [Anonymizováno] stavebně srostlé, ačkoliv se nacházejí ve správním[Anonymizováno] území [Anonymizováno] a oblast městské části [adresa] sem nebyla zahrnuta. Znalkyně neshledala důvod pro aplikaci srážky za přístup po nezpevněné komunikaci, kterou znalec [jméno FO]. [jméno FO] uplatňuje pouze u PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] –[Anonymizováno] k.ú. [adresa] na základě ortofotomap z roku 1966, tedy 5 let po datu odnětí. Uvedla, že na tomto území probíhala rozsáhlá výstavby, terénní úpravy apod., nelze tedy stanovit, že nebyly přístupné a základě ortofotomap pořízených po 5 letech. Např. pozemky PK [Anonymizováno] -[Anonymizováno] byly již v roce 1953 dostupné i po zpevněné komunikaci, PK [Anonymizováno] byl dle ortofotomap z roku 1953 a 1966 dostupný po zpevněné komunikaci přes PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa], se kterými tvořil jeden velký celek. Při aplikaci srážky za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci a vodovod vyšel [jméno FO]. [jméno FO] ze špatné metodiky, když nerespektoval dikci Přílohy č. [hodnota] Vyhlášky a nesprávně vyložil pojem „v místě“. Není rozhodné, zda byly jednotlivé nevydané pozemky přímo napojitelné na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci, nýbrž to, zda byla tato možnost dána. Znalec vycházel ze sdělení společnosti [právnická osoba]. a jí poskytnutých zákresů, že k rozhodnému datu přechodu k roku 1961, se v oblasti městských částí [adresa] nacházela vodovodní síť a byla tak dána možnost napojení na veřejný vodovod. Podle znalce srážku za nemožnost napojení na kanalizaci lze využít vždy, když není možné napojit pozemek na vodovod. Takovéto tvrzení se však nezakládá na pravdě. Vybudování kanalizační sítě a vodovodní sítě může být na sobě zcela nezávislé. Podle sdělení společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] byly veškeré originály stavební dokumentace, včetně kolaudací, týkající se výstavby veřejné kanalizace a vodovodu na území [Anonymizováno] z předmětného období zničeny při povodni v roce 2002. Nesprávně znalec použil aplikaci srážky za nepříznivou docházkovou vzdálenost, kterou lze srážku aplikovat jen u pozemků, které byly určeny k výstavbě rodinných domů či by k těmto domům náležely. Srážka se neuplatní, je-li v místě městská doprava a zde jezdí tramvaj již od roku 1908. Není důvod ani k aplikaci srážky za svažitý pozemek orientovaný na SV, S, SZ a ztížené základové podmínky, kdy znalec [jméno FO]. [jméno FO] použil katastrální mapy z let 1940-1945 a z roku 1951, tedy z doby minimálně 10 let před jejich odnětím. Tyto mapy navíc převzaly jedno z prvních výškopisných měření v [adresa] z let 1920-1928, takže jsou neaktuální a neaplikovatelné. Zároveň je možné tuto srážku uplatnit jen v místě konkrétní stavby, nelze ji uplatňovat u všech pozemků, ale jen u těch, na kterých je již plánována konkrétní výstavba a svažitost se k tomu zkoumá jen v místě této stavby. Pro uplatnění těchto srážek je nutné konkrétní svažitost ke dni odnětí přesně kvantifikovat, což s odstupem 70 let není dost dobře možné.12. Mezi stranami není sporu o tom, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě na základě rozhodnutí uvedených ve výroku tohoto rozsudku a žalobci b) a c) i na základě usnesení Okresního soudu pro Prahu – západ, č.j. [spisová značka] ze dne [datum], a to k uplatnění nároku na převod náhradních pozemků za odňaté pozemky či jejich nevydanou část PK parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (knih. vl. č. [hodnota]), PK parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] PK v k.ú. [adresa] (knih. vl. [Anonymizováno] desek zemských k.ú. [adresa], knih. vl. č. [hodnota] k.ú. [adresa], knih. vl. č. [hodnota] k.ú. [adresa], knih. vl. č. [hodnota] k.ú. [adresa], knih. vl. č. [hodnota] k.ú. [adresa]) a PK parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. , [adresa] (identifikace parcel k.ú. [adresa] z [datum]). Ty přešly k datům [datum] a [datum] na stát a nástupci paní [jméno FO], žalobce a) a [tituly před jménem] [jméno FO] uplatnili v roce 1992 restituční nárok každý k id. 1/18 [Anonymizováno].ú. [Anonymizováno], ani jeho cena [částka]. Nespornou učinily strany i cenu [částka] u pozemku parc. č. [hodnota] a [částka] u pozemku parc. č. [hodnota], oba v k.ú. [adresa]. Spornou je převoditelnost dvou posledně uvedených pozemků, u kterých žalovaná namítá nevhodnost jejich vydání jako pozemků náhradních, neboť se jedná o pozemky, které se nacházejí v zastavitelném území obce, které jsou aktuálně v platném a účinném územním pánu obce [adresa] evidovány v ploše VS – plochy výrobní a skladování. Nespornou se stala i otázka nepromlčitelnosti žalovaného nároku.13. Své stanovisko ohledně charakteru odňatých pozemků a jejich ceny žalovaná nezměnila ani po seznámení se s posudkem a vysvětleními prof. [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO], [tituly za jménem], což činí dosud a odvolává se na svá stanoviska týkající se neplatnosti dobové dokumentace a územně plánovací dokumentace z 30. let 20. století, ačkoli ji sama využívala. Že byla tato dokumentace v době odnětí pozemků běžně využívána a že ji k ocenění používala i žalovaná, je zřejmé kromě sdělení IPR i z Územního rozhodnutí Odboru výstavby města a vodního hospodářství rady ÚNV [adresa] č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] o umístění novostaveb v [adresa], kdy podkladem byl mj. přehledný upravovací plán bývalé Státní regulační komise z roku 1938, dle něhož je území rozestavěno a kterým se nahrazuje podrobný územní plán dle z.č. 84/1957 Sb. Plyne z něj, že území bylo rozestavěno v předválečných letech dle plánu bývalé Státní regulační komise z roku 1938, jehož dispozice nebyla změněna. Z přehledu dosud schválených územních plánů [adresa] Institutu plánování a rozvoje hl. [adresa] bylo zjištěno, že prvním schváleným územním plánem hl. m. [adresa] po odnětí pozemků byl Směrný územní plán hl. m. [adresa] schválený [datum], který se tak na pozemky odňaté v letech 1960 a 1963 nemohl vztahovat a v době další probíhající výstavby bylo až do roku 1964 sotva možno vyjít z jiné platné územní dokumentace, než z dokumentace z 30. let. Pokud jde o směrný územní plán z r. 1948, který nebyl schválen a vyjádřila se žalovaná k žádosti [tituly před jménem] [adresa] o poskytnutí informací dne [datum] tak, že z něj při oceňování nevydaných pozemků nemůže vycházet, protože nebyl schválen a je zpracován v měřítku 1:50 000.14. Rozdíl mezi znaleckými posudky prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] a [jméno FO]. [jméno FO] spočívá zejména odlišném posouzení charakteru odňatých pozemků a podkladů pro jejich ocenění.[právnická osoba]. [jméno FO], [tituly za jménem] je hodnotila převážně jako stavební a při jejich posuzování vycházela z územně plánovací dokumentace z 30. let 20. století, a řídila se aktuální judikaturou Nejvyššího soudu umožňující její použití, a protože neshledala jednoznačné podklady pro použití srážek podle přílohy 7 oceňovací vyhlášky, rovněž vycházeje z judikatury, podle níž lze srážky dle přílohy č. [hodnota] aplikovat pouze za situace, kdy bude nade vší pochybnost prokázáno naplnění podmínek pro jejich aplikaci, jinak je namístě je neaplikovat (srov. 28 Cdo 5345/2017, 28 Cdo 1024/2018, 28 Cdo 4148/2019), je neaplikovala, zatímco [jméno FO]. [jméno FO] vycházeje z jiné územně plánovací dokumentace je posoudil zčásti jako pozemky nestavební a při výpočtu srážky zohlednil a ačkoli i on se snažil vycházet z platné judikatury, neseznámil se však na rozdíl od prof. [jméno FO]. [jméno FO], Ph.D s názorem, že za situace, kdy územně plánovací dokumentace nebyla nahrazena platně přijatou novou územně plánovací dokumentací, je pro stanovení charakteru pozemku i nadále přijatelné vycházet z územně plánovací dokumentace z 30. let.15. Znalkyně prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] vycházela z plánu Státní regulační komise pro k.ú. [adresa] z 30. let minulého století, logicky zdůvodnila, proč ji k datům odnětí pozemků považuje za platnou, zatímco [jméno FO] vyšel z územně plánovací dokumentace v podobě jejího neschváleného návrhu, pak i z dokumentace z roku 1964, která ji k datům odnětí pozemků ještě neplatila, proto, kdy vycházel z leteckých snímků a map a konkrétních stavebních rozhodnutí a zjištěnou cenu pozemků korigoval aplikací srážek dle přílohy 7 vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., přestože odňaté pozemky patřily do území srostlého s [adresa], byly dopravně dostupné, uplatnil srážku za svažitost a orientaci terénu, které s ohledem na časový odstup posuzovat podle znalkyně nelze. Pokud znalkyně podle žalované neobjasnila blíže některé pojmy a nebylo jí známo o existenci jiného územně plánovacího podkladu až do Směrného územního plánu [Anonymizováno] z roku 1964, nijak to nesnižuje věrohodnost a profesionalitu zpracování jejího posudku. Ostatně sotva jí lze vytknout neznalost jiného územně plánovacího podkladu až do Směrného územního plánu [adresa] z roku 1964, když skutečně až do roku 1964 žádný jiný platný plán neexistoval.16. Jako nadbytečný neprovedl soud důkaz zadáním revizního znaleckého posudku, když má ta to, že posudek již vypracovaný zhodnotil charakter odňatých pozemků správně. Žalovaná uvádí stejné námitky proti posudku, jehož závěry znalkyně již opakovaně obhájila a s námitkami žalované se po odborné stránce vypořádala a soudu v rámci hodnocení důkazů přezkum věcné správnosti odborných závěrů znaleckého posudku nepřísluší (srov. 28 Cdo 4930/2009: „Odborné závěry ve znaleckém posudku obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o.s.ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, dále zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z uvedeného vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů“, 28 Cdo 329/2010: „Ze znaleckého posudku čerpá soud odborná závěry, jež byly předmětem odborného posouzení, což však není otázkou právní, ale otázkou jeho skutkových zjištění“).Pokud soud zjistí, že znalecký posudek je přesvědčivý co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, jeho odborné závěry jsou logicky odůvodněné, je nadbytečné zadávat vyhotovení jiného znaleckého posudku v případě skutkových zjištění, že nevydané pozemky byly skutečně částečně zastavěny podle územní projektové dokumentace z 30. let, a to jak v letech před přechodem, tak i po jejich převodu, i když k faktické zástavbě docházelo s časovým odstupem. Došlo-li k odnětí pozemků za účelem plánované a následně zrealizované výstavby, je nutno tyto pozemky ocenit jako pozemky určené pro stavbu bez ohledu na to, že byly evidovány jako pozemky zemědělské. Na výslechu znalců účastníci netrvali. Vzhledem k tomu, že tito byli opakovaně slyšeni. v jiných sporech týkajících se téhož okruhu oprávněných osob se stejným základem nároku, může se soud místo výslechu znalce spokojit s písemným posudkem znalce. V situaci, kdy soudy vysvětlily, že znalecké konkluze prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] hodnotí jako vyčerpávající, přesvědčivé, náležitě a logicky odůvodněné, potažmo ve spojení s protokoly o výslechu jmenované znalkyně v dalších soudních řízeních též jako zcela se vypořádávající s výhradami vznášenými žalovanou k ocenění odňatých a nevydaných pozemků, pak sama o sobě okolnost, že neprovedly výslech zpracovatelů znaleckých posudků či nenařídily vypracování revizního znaleckého posudku, vadu řízení nezakládá (srov. 28 Cdo 2524/2022 ze dne 20. 9. 2022). Nutnost zpracování revizního znaleckého posudku či opětovného výslechu znalce, provedeného již v jiném řízení vyloučil Nejvyšší soud ve věci 28 Cdo 454/2023 ze dne 1. 3. 2023, týkající se téhož nároku, a sice, že zjištění týkající se určitých pro posouzení věci významných skutečností lze učinit i jen z toho důkazu, který soudy shledají nejobjektivnějším a nejpřesvědčivějším.K liknavosti postupu žalované17. Žalovaná nereagovala na žádosti žalobců o přecenění jejich nároků, ač regulační plány z 30. let 20. století měla k dispozici a využívala je pro ocenění restitučních nároků, evidentně však jen pro některé restituenty. Pokud se tomu u žalobců bránila a dosud brání a ti si museli přecenění na své náklady sami zajistit a substituovat tak povinnosti žalované, pak jde o jednání svědčící o svévoli a diskriminaci žalobců, na které jsou přesouvány povinností žalované (srov. 31 Cdo 3767/2009). Žaloba, kterou se žalobci jako oprávněné osoby, které nebyly dlouhodobě se svým nárokem ze strany státu přes svůj aktivní přístup uspokojeny domáhají nahrazení projevu vůle státu k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu konkrétního pozemku je důvodná bez toho, aby bylo třeba trvat na zařazení požadovaných náhradních pozemků do veřejné nabídky.18. Jako na svévolný lze nahlížet i na další postup žalované, která rozhodla o výměře nevydaných pozemků a poté, co byly pozemky na základě rozhodnutí vydaných žalovanou oceněny, svá pravomocná rozhodnutí po více než 20 letech zpochybňuje a snaží se docílit nápravy tvrzeného chybného údaje o jiné výměře pozemku PK [Anonymizováno] nezákonným způsobem. Případné pochybení v podobě vydání duplicitního rozhodnutí by nebylo nepochopitelným za situace, kdy se předchůdce žalované musel vypořádat s posuzováním velkého množství uplatněných restitučních nároků, méně pochopitelné je způsob, jakým se žalovaná snaží svá rozhodnutí zvrátit poté, co právě z jeho rozhodnutí, respektive ze dvou rozhodnutí o nevydání pozemku PK [Anonymizováno] při ocenění znalkyně prof. [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO], [tituly za jménem] samozřejmě vycházela. Ačkoli se žalovaná ve svých přípisech vymezovala proti směrnému územnímu plánu z roku 1948 tak, že z něj nelze vycházet, v případě znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO] jí toto nijak nepřekáží a znalkyni opomenutí tohoto neplatného plánu naopak vytýká. Pokud žalovaná často v obdobných sporech argumentuje svou povinností jednat s péčí řádného hospodáře, měla by také objasnit, v čem vlastně v těchto případech péče řádného hospodáře spočívá, když setrvávání na dávno překonaných důvodech o nemožnosti převodu konkrétního pozemku v dalších sporech vedených žalobci proti žalované, si vyžádalo náklady značně přesahující cenu požadovaných náhradních pozemků. V dané věci nejde o situaci, kdy by oprávněné osoby přistupovaly ke svým nárokům laxně, nespolupracovaly a nebyly dostatečně aktivní, ale naopak o případ, kdy ocenění pozemku žalovanou hrubě nekorespondovalo s reálnou cenou odňatého pozemku a kdy na takto nesprávném ocenění žalovaná svévolně lpí, kterým se zabýval opakovaně Nejvyšší soud České republiky, např. ve věci 28 Cdo 2914/2017: „Jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze pak kvalifikovat i postup, kdy žalovaná (či její předchůdce [právnická osoba]) bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněných osob zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určení ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 837/2017, nebo ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1117/2015)“.19. Jediným způsobem obrany je právě podání žaloby na uložení povinnosti žalované uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků. Nejvyšší soud toto právo opakovaně zdůraznil v případech, kdy žalovaná odmítla zaevidovat rest. nárok ve správné výši, a tím vyloučila oprávněnou osobu z efektivní účasti ve veřejných nabídkách. Takové jednání nevykazuje znaky flexibility, na kterou Nejvyšší soud odkazuje v dalších rozhodnutích /srov. 28 Cdo 1227/2015„Flexibilnější přístup OS k posuzování původní povahy odňatých pozemků-OS dle kontextu každého jednotl. případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně jen na vydaní úz. rozhodnuti jako na podmínce uznání pozemků za stavební“20. Podstatnými znaky skutkového stavu při vypořádání restitučních nároků žalobců pokud jde o existenci nároků, titulu jejich vzniku, posouzení liknavého a svévolného postupu žalované, spočívajícího ve zdlouhavém procesu uspokojování restitučního nároku, ztěžování postupu při jeho uspokojování lpěním na nesprávném ocenění nevydaných pozemků, přesouvání nesnází při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů na oprávněné osoby, hodnocení v řízeních provedených znaleckých posudků a z nich vyplývajícího posouzení charakteru odňatých pozemků, které je nutno ocenit v případě žalobců převážně jako stavební podle regulačních plánů z 30. let 20. století, neopodstatněností uplatněné námitky promlčení práva vyplývajícího z restitučního předpisu uplatněnou povinnou osobou, které je v rozporu s dobrými mravy, protože uspokojení restitučního nároku je závislé na veřejných nabídkách pozemků realizovaných povinnou osobou (kromě toho promlčecí doba může počít běžet nejdříve dnem, kdy oprávněná osoba zjistí, že povinná osoba nehodlá plnit ) a v daném případě byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy, dospěly opakovaně soudy všech stupňů.21. Se zřetelem k principu obsaženému v ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nelze důvodně očekávat, že se zřetelem ke stejným skutkovým okolnostem budou posouzeny odlišně další věci týchž oprávněných osob plynoucí ze skutkově stejných nároků, ohledně nichž žalovaná volila stejný přístup a ve kterých na rozdíl od posudku [jméno FO]. [jméno FO] nebylo zásadních výhrad k znaleckému posudku prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], jejíž posudek byl hodnocen opakovaně jako věcně správný, přesvědčivý, vnitřně logicky uspořádaný a nerozporný, jehož závěry vychází z podkladů znaleckého zkoumání. Tyto závěry vyšly ze srovnání posudků obou znalců, kteří k nim byli několikrát vyslechnuti, např. u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou dne [datum] ve věci žalobců [spisová značka], kdy vydaný rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [spisová značka], proti němuž Nejvyšší soud České republiky dne [datum] pod č.j. [spisová značka] odmítl dovolání, u Okresního soudu v Kolíně ve věci [spisová značka] [jméno FO], u Okresního soudu v Berouně ve věci [jméno FO], se kterou mají žalobci veden společný nárok pod č.j. [Anonymizováno], kdy rozsudek soudu I. stupně č.j. [spisová značka] byl potvrzen Krajským soudem v Praze pod č.j. [spisová značka] ze dne [datum], dovolání bylo dovolacím soudem pod č.j. [spisová značka] ze dne [datum] odmítnuto, u Okresního soudu v Blansku ve věci žalobců [spisová značka], kdy rozsudek ze dne [datum] byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum], u Okresního soudu v Liberci ve věci [Anonymizováno] a [jméno FO] [spisová značka]. Ve všech rozhodnutích vydaných uvedenými soudy i soudy dalšími (rozsudek Okresního soudu Semily ze dne [datum], č.j. [spisová značka], potvrzený rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [spisová značka] ze dne [datum], rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne [datum] č.j. [spisová značka], potvrzený rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum], proti němuž Nejvyšší soud České republiky dne [datum] pod č.j. [spisová značka] ze dne [datum] odmítl dovolání, rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] č.j. [spisová značka], potvrzený rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] č.j. [spisová značka], [spisová značka], proti němuž Nejvyšší soud České republiky dne [datum] pod č.j. [spisová značka] ze dne [datum] odmítl dovolání). Bylo vycházeno z toho, že pozemky odňaté v k.ú. [adresa] je třeba podle posudku prof. [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO] ocenit jakožto pozemky stavební. Znalkyně zjistila, že tak, jak byly tyto pozemky zakresleny v územně plánovací dokumentaci platné v době přechodu mezi lety 1953 a 1975, tak byly v následujících letech zastavěny.22. V zásadě lze ocenit jako stavební pozemky určené pro zástavbu souvislou obytnou zástavbou a komunikacemi nebo sportovišti. Stavební činnost na nich byla po přechodu na stát (v letech 1960 a 1963) dle územně plánovací dokumentace ze 30. let vzdor nové právní úpravě (zákon č. 84/1958 Sb.) i nadále plánována i realizována, byť s jistým časovým odstupem a v modifikované podobě a je nerozhodné, zda postavenými stavbami byla sportoviště či původně zamýšlené rodinné domy. Znalkyní prof. [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO], [tituly za jménem] použitá metodika je v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu, např. 28 Cdo 444/2014: „Pakliže však pozemky měly již v okamžiku odnětí povahu pozemků stavebních, popřípadě byly za naznačeným účelem vykupovány či odebírány, je za ně nutno podle § 28a zákona o půdě, poskytnou náhradu jako za pozemky určené pro stavbu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., byť by byly v době přechodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské“ , 28 Cdo 1013/2012, 28 Cdo 2637/2013: „Mezi faktory podstatnými pro úsudek o tom, zdali se v určité situaci jednalo o stavební pozemky, má přitom zpravidla značný význam existence územně plánovací dokumentace, jež dané pozemky předurčuje ke stavebnímu využití, a tak jejich hodnotu ke dni přechodu na stát do značné míry determinuje“. Platností a použitelností regulačního a zastavovacího plánu z roku 1938 se zabýval Nejvyšší spoud ve věci 28 Cdo 4148/2019: „K výtkám odvolatelky ohledně podkladů, jež soudy vedly k závěru o stavebním charakteru původně odňatých pozemků (zejména ÚPD), pak lze připomenout, že dovolací soud již dříve v řadě posuzovaných věcí aproboval flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků, v rámci něhož soudu podle kontextu každého jednotlivého případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně jen na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemků za stavební. Dospěly-li soudy v přítomné právní věci na základě v rozhodnutí specifikovaných dokumentů (mimo jiné i dovolatelkou akcentovaného regulačního a zastavovacího plánu z roku 1938), jež je možné ve světle dřívější judikatury Nejvyššího soudu považovat za relevantní územně plánovací dokumentavi ke zjištění, že již v době přechodu předmětných nemovitostí na stát se jednalo o pozemky určené pro stavbu, čemuž následně přizpůsobily i své závěry stran jejich ocenění, není posouzení povahy nevydaných pozemků čeho vytknout. Namítá-li dále dovolatelka neplatnost regulačního plánu, z něhož odvolací soud při přijetí shora popsaného úsudku mimo jiné vycházel, opomíjí, že soudy jsou v civilním soudním řízení oprávněny zkoumat správní akty zásadně jen z hlediska toho, zda se jedná o akty nicotné (nulitní), tedy o akty trpící vadami tak závažnými, že se neuplatní presumpce jejich správnosti.“ a ve věci 28 Cdo 1964/2017: „Ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu – v situaci, kdy ze skutkových zjištění soudů jednoznačně vyplynulo, že část odňatých pozemků byla již v době přechodu na stát určena k zastavění dle stavebních plánů z 30. let minulého století….. pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě … je třeba (bez ohledu na postup O, jakožto příslušného správního orgánu) ocenit jako pozemky určené pro stavbu…“23. Žalovaná se ohrazuje proti ocenění pozemků, na nichž byla vybudována hřiště a sportoviště jako pozemků stavebních, neboť hřiště nelze považovat ani za stavbu v občanskoprávním smyslu, a tudíž ani pozemek na kterém se toto hřiště nachází, nemůže být pozemkem určeným pro stavbu, obzvlášť ve smyslu restitučních předpisů, odkazuje na rozhodnutí 22 Cdo 1928/2010- „otázka, zda výsledek stavební činnosti je stavbou ve smyslu občanského práva, je otázkou právní, nikoliv skutkovou.“ a dokládá znalecký posudek [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum], který ocenil jako nestavební pozemky v obci obec [adresa], zařazené jako plochy smíšené nezastavěného území sportovní. Podle nálezu Ústavního soudu IV.ÚS 176/03:„výklad pojmů obsažených v předpisech restitučních nelze podřizovat pojmům obsažených v jiných právních předpisech či odvětvích veřejného práva, např. práva stavebního. Je tedy třeba v konkrétním případě volit takovou interpretaci, která by směřovala k maximálnímu naplnění účelu“, tedy odkaz na žalovanou citované rozhodnutí je v dané věci nepříhodný. Skutečným účelem odnětí pozemků předchůdcům žalobců byla výstavba zejména obytných domů a s ní spojené infrastruktury, tedy i hřišť. Kromě toho, že pravomocná rozhodnutí stavební charakter odňatým pozemkům předchůdců žalobců podle ocenění znalkyně přiznala a hřiště tvořila součást infrastruktury nové výstavby na odňatých velkých půdních celcích, posudek [jméno FO]. [jméno FO] oceňoval odňaté pozemky, na jejichž místě vznikla „přírodní hřiště, sjezdové tratě, lyžařské vleky, jezdecké plochy a stezky, přírodní cyklistické areály, pobytové louky, lanová centra“, což napovídá tomu, že o budoucí sídliště patrně nešlo.24. Na pozemku [Anonymizováno] k.ú. [adresa] bylo postaveno hřiště a na okolních pozemcích PK [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] byly k němu vybudovány podle žalované provozní budovy, pole [jméno FO] hřiště pro fotbal a ragby. Podle §4 odst. 1 písmeno a) vyhl. č. 709/1950 Ú.l. je stavebním pozemkem plocha, která je zastavěna nebo určena k zastavění jednou stavbou nebo skupinou staveb s příslušným oborem, přiměřenou zahradou, po případě s vedlejšími stavbami a jinými zařízeními nebo plochami, které tvoří se stavbou účelový celek, a to za podmínky, že zastavění je ve shodě se zastavovacím plánem nebo s upravovacím plánem z dřívější doby anebo s podmínkami stanovenými krajským národním výborem při stavbách přípustných mimo stavební obvod. Na pozemku [Anonymizováno] k.ú. [adresa] schválila Městská část [adresa], stavební úřad stavbu hřiště ještě před rokem 1959, tedy před přechodem pozemku na stát a provozní budovy k němu tvořily se stavbou hřiště účelový celek. Podle rozhodnuté 22 Cdo 1928/2010 „otázka, zda výsledek stavební činnosti je stavbou ve smyslu občanského práva, je otázkou právní, nikoliv skutkovou.“, V dané věci bylo hřiště jako stavba opakovaně posuzováno a tvořilo součást infrastruktury plánované a realizované zástavby.25. Obdobně byly pozemky, u nichž se zhodnocení jejich charakteru u znalců liší, byly posouzeny i v případě projednání nároku oprávněné osoby [jméno FO], jejímž předchůdcům byly odňaty a nebyly vydány stejné pozemky v k.ú. [adresa], jako v případě žalobců, ti stejně jako paní [jméno FO] mají veden společný nárok pod č.j. [Anonymizováno], kdy soudy opakovaně dospěly k závěru o stavebním charakteru většiny odňatých pozemků a správnosti postupu při jejich ocenění prof. [jméno FO]. [jméno FO], a to včetně pozemku [Anonymizováno] k.ú. [adresa] a pozemků k němu přiléhajícím.26. Oznámením o zahájení výkonu rozhodnutí ze dne [datum] čj. [Anonymizováno] vydaným podnikem Geofyzika n.p bylo sděleno, že rozhodnutím bývalého Odboru pro výstavbu v [adresa] z [datum] č.j. [Anonymizováno] byla povolena bývalému Ústřednímu ústavu geologickému v [adresa] stavba provizorního kancelářského pavilonu nejdéle do doby, kdy bude dokončena hlavní budova Ústředního ústavu geologického, která měla být situována v bezprostředním sousedství provizorního pavilonu na poz. parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], k.ú. [adresa].“ Znalkyně při ocenění nevydané části pozemku mohla přihlédnout k faktickému postupu tehdejšího státu a důvodům odnětí, kdy na pozemku byla zrealizována plánovaná výstavba nejdříve provizorní kanceláře Geodezie a po jejím zbourání stavba trvalá a opět šlo o součást odňatého velkého půdního celku určeného k téměř komplexní zástavbě.K rozporu připuštění změny žaloby se zásadou koncentrace řízení27. Připuštění změny žaloby poté, co v roce 2021 proběhlo první jednání, není v rozporu se zásadou koncentrace řízení. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. IV. ÚS 1152/20 „v řízení o vydání náhradního pozemku podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, dojde k porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nevyzve-li obecný soud neúspěšného žadatele k označení jiných vhodných pozemků způsobilých uspokojit jím uplatněný nárok.“ Žalobci změnili požadavek na převod i jiných než původně požadovaných náhradních pozemků poté, co se některé z nich ukázaly k převodu již nezpůsobilý a lze tedy převést místo nich jiný vhodný pozemek. Postup soudu je v souladu i s rozhodnutím Nejvyššího soudu 28 Cdo 4048/2016: „Při respektování principu právní jistoty účastníků řízení a jejich důvěry ve vymahatelnost soudních rozhodnutí tak v posuzované věci bylo namístě vést účastníky k tomu, aby byl restituční nárok žalobce uspokojen převodem jiných vhodných pozemků vlastněných žalovanou. Řízení o uspokojení nároku převodem náhradního pozemku oprávněné osobě je totiž řízením o určitém způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky ve smyslu § 153 odst. 2 o.s.ř. Nárok oprávněné osoby lez tudíž uspokojit vícero způsoby a soud v řízení není žalobním návrhem (petitem) vázán. Soud prvního stupně měl tudíž vyzvat žalobce, aby (především z nabídky žalované) označil jiné vhodné pozemky způsobilé k vykrytí uplatněného restitučního nároku (§118 a odst. 2 a 3 o.s.ř.). Pokud tak neučinil zatížil řízení vadou, která mohla mít na následek nesprávnost rozhodnutí, přičemž za odvolacího řízení nelze zjednat nápravu.“ Výzvě soudu na označení jiných vhodných pozemků k vykrytí restitučního nároku předešli sami žalobci částečnou změnou svých požadavků.Odlišné posouzení charakteru pozemků PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa] prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] a [jméno FO]. , jméno FO28. Podle znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO] byly půdní celky v Proseku zastavěny sídlištěm [adresa] město podle záměru, o kterém se diskutovalo od počátku roku 1960 a práce na sídlišti byly započaty rovněž v roce 1960. Znalec [jméno FO]. [jméno FO] ocenil z pozemku parc. č. [hodnota] jako stavební část o rozloze 2.478 m2 a jako nestavební část o rozloze 1.759 m2, z pozemku parc. č. [Anonymizováno] jako stavební část o rozloze 11.166 m2 a jako nestavební část o rozloze 24.562 m2.. Charakter pozemků znalec ocenil a srážky aplikoval v době, kdy mu nebyla známa judikatura umožňující použití územně plánovací dokumentace z 30. let nenahrazené novou platnou dokumentací. Pozemky byly zastavěny postupně dopravními komunikacemi a panelovými domy. Později byl v roce 1962, tedy po odnětí pozemků v k.ú. [adresa] pro stavbu na sídlišti přijat podrobný územní plán pro výstavbu sídliště [adresa], který je podle znalec pro stanovení charakteru pozemků rozhodující a nikoli zrušený plán použitý znalkyní, z 30. let, který zde předpokládal výstavbu rodinných domů se zahradami. Znalec vycházel mj. z podrobného územního plánu pro výstavbu sídliště [adresa], tedy dokumentace v době odnětí pozemků neplatné. Cenou těchto pozemků se řízení oprávněné osoby [jméno FO] netýkala, tyto pozemky její rodině odňaty nebyly.K vhodnosti vydání pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. , právnická osoba29. Z listu vlastnictví č. [hodnota], vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště [adresa] bylo zjištěno, že všechny tyto požadované náhradní pozemky jsou ve vlastnictví státu s příslušností hospodaření svěřenou Státnímu pozemkovému úřadu.30. Žalovaná tvrdí, že pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] jsou k vydání nevhodné, protože se nachází v zastavitelném území obce, jsou aktuálně v platném a účinném územním pánu evidovány v ploše VS – plochy výrobní a skladování, nevhodné k zemědělskému využití a odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č.j. [spisová značka], že: „nelze převést, neboť není zařaditelná do veřejné nabídky. Zatím sice není zcela zřetelné, zda v budoucnu skutečně požadovaná část pozemku bude zasažena stavbou silnice, neboť probíhá jednání o změně územního plánu, ale i pokud by tato veřejně prospěšná stavba realizována nebyla, pozemek – i jeho část požadovaná žalobkyní – je určen k zastavění stavbami občanské vybavenosti. (…) Vydání pozemku, a to i jeho oddělené části dle předloženého geometrického plánu je v rozporu s veřejným zájmem a vlastnictví fyzickou osobou by mohlo přinést vážné problémy při stavbě komunikace či městské zástavby. Zemědělskými restitucemi má ostatně dojít k úpravě vlastnických vztahů k půdě v souladu s hospodářským rozvojem venkova, …“31. Při posuzování vhodnosti pozemku k převodu je nutno hodnotit, nebrání-li převodu zákonné výluky uvedené v ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě a ust. § 6 zákona č. 503/2012 Sb., zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob, zda převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat, zda při hospodaření s takovým pozemkem nevzniknou jiné problémy, zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu. Předpoklady pro vydání takového pozemku je třeba zkoumat vždy se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání každého takového pozemku posuzovat samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. 28 Cdo 5045/2015 ze dne 24. 5. 2017).32. Zákaz převodu podle § 6 odstavec 1 písmeno b) zákona č. 503/2012 Sb. se vztahuje na zemědělské. pozemky, kde se plánuje výstavba veřejně prospěšné stavby. Pokud není pozemek v územním plánu obce nebo v regulačním plánu anebo rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, ani nebyla uplatněna žádost obce o převod dle § 7 odstavec 1 písmeno a) cit. zákona, není takový pozemek z převodu vyloučen. Žalovaná opomíjí, že ve věci, na kterou odkazuje, šlo o plánovanou stavbu silnice, tedy stavbu veřejně prospěšnou, zatímco požadované pozemky v k.ú. [adresa] jsou určeny ke komerčnímu využití. Samotná zastavitelnost pozemku převodu nebrání.Podle sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], pozemky parc. č. [hodnota] a [adresa] se nacházejí v zastavitelném území obce a které jsou aktuálně v platném a účinném územním pánu obce [adresa] evidovány v ploše VS – plochy výrobní a skladování, není tak důvodu, proč by je nemohli komerčně využít žalobci, případně komerčně využít v podobě podnikání zemědělského charakteru. Podle judikatury Nejvyššího soudu (srov. 28 Cdo 595/2019) má být cena náhradního pozemku ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán a má být zachována identita v charakteru pozemků v tom směru, že rozhodný je jejich charakter, a tedy i hodnota ke dni odnětí státem.33. Soud má za to, že v obdobných případech, kdy stát po dobu několika desetiletí nechává neuspokojené nároky oprávněných osob, a naopak se obstrukcemi snaží svým povinnostem nedostát, nelze ani bazírovat na vydání zemědělského pozemku či na zemědělské obhospodařovatelnosti pozemku. Žalovaná nechává oprávněné osoby tak dlouho čekat na uspokojení jejich nároků, kdy se zákonitě zužuje i výběr vhodných náhradních pozemků a je otázkou, zda s ohledem na omezenou rozlohu České republiky a v ní počet pozemků vhodných k zemědělskému obhospodařování bude ještě vůbec možno všechny oprávněné osoby uspokojit a zda nebudou muset přijmout finanční náhradu neadekvátní vůči variantě získání náhradního pozemku. Žalobci se sice o získání náhradních pozemků aktivně snažili, ale pro neposkytnutí odpovídající součinnosti žalovanou se mohou dostat do situace, že budou odkázáni na po tolika letech již ne tak lukrativní finanční náhradu.34. Předchůdcům žalobců byly odňaty pozemky určené převážně k zastavění, proto by bylo v souladu s povahou restituce vhodné poskytnout jim obdobný pozemek, k čemu patrně zákon o půdě v době jeho vydání ve znění do 30. 6. 1993, tedy v době, kdy oprávněné osoby uplatnily nárok na vydání odňatých pozemků směřoval, když podle ust. § 11 odstavec 2 stanovil, že oprávněné osobě, které pozemky nelze vydat proto, že byly po přechodu do vlastnictví zastavěny, se převedou bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě, jako byly její původní pozemky, což byly v daném případě pozemky převážně stavební. Pozdější znění zákona o půdě sice převod pozemků v přiměřené výměře a kvalitě neupravuje, v extrémních případech svévole státu by však neměl být vyloučen.35. Znaleckým posudkem č. [hodnota] vyhotoveným dne [datum] na objednávku žalované znalkyní [jméno FO]. [jméno FO], byla prokázána cena pozemků v k.ú. [adresa] tvrzená žalovanou, a to [částka] u pozemku parc. č. [hodnota] a [částka] u pozemku parc. č. [hodnota], celkem [částka] a žalovaní s tímto oceněním rovněž souhlasí.36. K převoditelnosti pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [právnická osoba] a jeho ceně [částka] žádných výhrad nebylo.37. Obě strany uvedly, že ke dni [datum] byl nárok oprávněných osob uspokojen co do částky [částka]. Žalovaná považuje za nárok, který lze uspokojit převodem náhradních pozemků částku [částka], stanovenou znaleckým posudkem znalce [jméno FO]. [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Vyhověním žalobě na převod náhradního pozemku parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [právnická osoba] v hodnotě [částka] a dvou pozemků v k.ú. [adresa], parc. č. [hodnota] v hodnotě [částka] a pozemku parc. č. [hodnota] v hodnotě [částka], byl nárok žalobců uspokojen co do celkové částky [částka] a žalovanou tvrzená výše nároku 2.196.604 Kčs by tak byla překročena o [částka], to však za předpokladu, že by se soud ztotožnil s oceněním stanoveným znaleckým posudkem znalce [jméno FO]. [jméno FO].38. Stejně jako prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], vypracoval tabulku odňatých pozemků i [jméno FO]. [jméno FO]. Ve shodě byli oba znalci ohledně výměry odňatých a nevydaných pozemků s výjimkou pozemku parc. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], kde výměra 739 m2 odňatého pozemku byla sice shodná, ale nevydáno bylo jen 419 m2 s čímž se posléze ztotožnila i prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] a tento údaj ve svém posudku opravila v Dodatku ze dne [datum] a stanovila podle toho i cenu nevydané části pozemku částkou [částka], takže ohledně výměry tohoto pozemku jsou oba posudky ve shodě. Nárok všech oprávněných osob vypočtený v posudku prof. [jméno FO]. [jméno FO] [tituly za jménem] částkou [částka] se tak snížil o [částka] na částku [částka].39. Závažnějším rozdílem je nevydaná výměra pozemku [Anonymizováno].ú. [adresa], protože žalovaná se podle svého tvrzení dopustila chyby a při vydání posledního rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] nezohlednila předchozí rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] kterým bylo rozhodnuto o stejném pozemku a došlo tak k chybě výměry nevydané části pozemku, kterou prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] hodnotí jako stavební pozemek v rozloze 29.481 m2 a v ceně [částka] jako celek, z níž na všechny tři žalobce připadá celkem [částka], zatímco [jméno FO]. [jméno FO] jej hodnotí jako zemědělský pozemek v rozloze 14.842 m2 a v ceně [částka] jako celek. U Městského soudu v [adresa] je vedeno ve věci sp. zn. [spisová značka] řízení, ohledně nevydané výměry pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a pravomocným rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] zrušeno a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. Nyní se spis nachází u Nejvyššího správního soudu v Brně, protože osobou zúčastněnou na řízení, Hlavním městem [adresa], byla podána dne [datum] kasační stížnost, o níž není dosud rozhodnuto.K námitce, že nárok uplatněný v tomto řízení přesahuje výši restitučního nároku žalobců40. Obě strany uvedly, že ke dni [datum] byl nárok oprávněných osob uspokojen co do částky [částka]. Žalovaná považuje za nárok, který lze uspokojit převodem náhradních pozemků částku [částka], stanovenou znaleckým posudkem znalce [jméno FO]. [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [datum] je ve výši 2.196.604 Kčs. Vyhověním žalobě na převod náhradního pozemku parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [právnická osoba] v hodnotě [částka] a dvou pozemků v k.ú. [adresa], parc. č. [hodnota] v hodnotě [částka] a pozemku parc. č. [hodnota] v hodnotě [částka], byl nárok žalobců uspokojen co do celkové částky [částka] a žalovanou tvrzená výše nároku [částka] by tak byla překročena o [částka], to však za předpokladu, že by se soud ztotožnil s oceněním stanoveným znaleckým posudkem znalce [jméno FO]. [jméno FO], ten však charakter některých pozemků posuzoval jako nestavební proto, že nebyl seznámen s judikaturou umožňující vycházet z dokumentace z 30. let minulého století.41. Stejně jako prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] vypracoval tabulku odňatých pozemků a ve shodě byli oba znalci i ohledně výměry odňatých a nevydaných pozemků s výjimkou pozemku parc. PK [Anonymizováno], k.ú. [adresa], kde výměra 739 m2 odňatého pozemku byla sice shodná, ale nevydáno bylo jen 419 m2 s čímž se posléze ztotožnila i prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] a tento údaj ve svém posudku opravila v Dodatku ze dne [datum] a stanovila podle toho i cenu nevydané části pozemku částkou [částka], takže ohledně výměry tohoto pozemku jsou oba posudky ve shodě, nárok všech oprávněných osob vypočtený v posudku prof. [jméno FO]. [jméno FO] [tituly za jménem] částkou [částka] se tak snížil o [částka] na částku [částka].42. Závažnějším rozdílem je nevydaná výměra pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], protože žalovaná se podle svého tvrzení dopustila chyby a při vydání posledního rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] nezohlednila předchozí rozhodnutí č.j. [Anonymizováno], kterým bylo rozhodnuto o stejném pozemku a došlo tak k chybě výměry nevydané části pozemku, kterou prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] hodnotí jako stavební pozemek v rozloze 29.481 m2 a v ceně [částka] jako celek, z níž na všechny tři žalobce připadá celkem [částka], zatímco [jméno FO]. [jméno FO] jej hodnotí jako zemědělský pozemek o výměře 14.842 m2 , tedy odlišné než zněla rozhodnutí žalované a než tvrdí sama žalovaná nyní, a v ceně [částka] jako celek.43. Žalovaná nespecifikuje jasně výši zbytku nároku ve vztahu k pozemku [Anonymizováno], jí uváděný postup při výpočtu není srozumitelný. Nakonec dospěla ke zcela jiné výměře než znalec [jméno FO]. [jméno FO], na jehož posudek se odvolává. U Městského soudu v [adresa] bylo vedeno ve věci sp. zn. [spisová značka] řízení, ohledně nevydané výměry pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a pravomocným rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo rozhodnutí žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] zrušeno a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. Nyní se spis nachází u Nejvyššího správního soudu v Brně, protože osobou zúčastněnou na řízení Hlavním městem [adresa] byla podána dne [datum] kasační stížnost, o níž není dosud rozhodnuto. Soudu nepřísluší v tomto řízení přezkoumávat správnost v minulosti vydaných správních rozhodnutí o odňatých pozemcích a určit i výměru těch, které nevydal. Ačkoli soud musí vycházet z pravomocných dosud platných rozhodnutí žalované, pro odůvodnění, že zatím nedojde k překročení restitučního nároku žalobců přepočetl jejich nárok bez zohlednění pozemku PK.44. Pokud by se pozemek [Anonymizováno] k.ú. [adresa] do oceňované výměry nezahrnul vůbec, tedy ani jeho zbytková výměra 203 m2 tvrzená žalovanou a o cenu tohoto pozemku oceněného v posudku prof. [jméno FO]. [jméno FO] [tituly za jménem] částkou [částka] by se částka [částka] (a po opravě výměry [Anonymizováno].ú. [adresa]) snížila na 34.377.078 Kč (41.667.328-7.370.250) pro všechny oprávněné osoby a z podílu žalobce a) [částka] by zůstala částka [částka] ([Anonymizováno]), tedy podíl všech tří žalobců by činil celkem 7.476.558,80 Kč i za situace, kdy ohledně správné výměry pozemku [Anonymizováno] není o kasační stížnosti rozhodnuto pokud by nebyl ve výpočtu zohledňován vůbec. Částce 7.476.558,80 Kč se částka 2.258.134,53 Kč ([částka] za již dříve uspokojený nárok + [částka] za nyní uspokojený nárok) zdaleka ani neblíží, rozdíl uspokojeného a neuspokojeného nároku všech žalobců stále představuje [částka], není proto důvod toto řízení přerušit do doby, než bude o výměře pozemku [Anonymizováno] rozhodnuto zcela. Částka 2.258.134,53 Kč by restituční nárok žalobců nepřekročila ani tehdy, kdyby soud teoreticky akceptoval ocenění pozemků PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa] znalcem [jméno FO]. [jméno FO].45. Podle ust. § 1115 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se žalobci stávají spoluvlastníky vydaných pozemků v podílech, jejich výše plyne ve smyslu ust. § 1122 odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb. o. z. z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví, kdy nárok žalobce a) na převod spoluvlastnického podílu k pozemkům odpovídá výši ideální ½ k celku a žalobců b) a c) výši každého k id ¼ ve vztahu k celku.46. O části předmětu řízení bylo možno rozhodnout dříve, než bude zjištěna převoditelnost ostatních nárokovaných pozemků, proto bylo ve věci rozhodnuto podle § 152 odstavec 2 věta druhá o.s.ř. částečným rozsudkem.47. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v souvislosti s vydáním rozhodnutí o zbylých nárokovaných pozemcích.
Usnesení ze dne 1. 7. 2026
Výrok
Rozsudek Okresního soudu v Břeclavi č. j. 10 C 10/2020-1912, 9 C 104/2020 ze dne 2.6.2026 se opravuje tak, že výrok I. bod 4 správně zní:„Žalovaná k uspokojení nároku žalobce a), b) a c) na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou převádí žalobcům a), b) a c) pozemky do jejich spoluvlastnictví, a to:- část pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], označenou geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne [datum], který je nedílnou součástí této smlouvy a rozsudku, vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1552 m2, k.ú. [adresa], obec , adresa- část pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], označenou geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne [datum], který je nedílnou součástí této smlouvy a rozsudku, vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 5120 m2, k.ú. [adresa], obec , adresa- část pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], označenou geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne [datum], který je nedílnou součástí této smlouvy a rozsudku, vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 3347 m2, k.ú. [adresa], obec , adresajako náhradu za část jejich restitučních nároků, a to žalobci a) [Jméno žalobce A] spoluvlastnický podíl id. ½ vzhledem k celku shora uvedených pozemků a žalobcům b), [jméno FO] a c), [Jméno žalobce C], rozené [jméno FO], každému spoluvlastnický podíl id. ¼ vzhledem k celku těchto pozemků za jejich restituční nárok“.,a nikoli„Žalovaná k uspokojení nároku žalobce a), b) a c) na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou převádí žalobcům a), b) a c) pozemky do jejich spoluvlastnictví, a to:- část pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], označenou geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne [datum], který je nedílnou součástí této smlouvy a rozsudku, vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1552 m2, k.ú. [adresa], obec , adresa- část pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], označenou geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne [datum], který je nedílnou součástí této smlouvy a rozsudku, vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 5120 m2, k.ú. [adresa], obec , adresa- část pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], označenou geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne [datum], který je nedílnou součástí této smlouvy a rozsudku, vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 3347 m2, k.ú. [adresa], obec , adresajako náhradu za část jejich restitučních nároků, a to žalobci a) [Jméno žalobce A] spoluvlastnický podíl id. ½ vzhledem k celku shora uvedených pozemků a žalobcům b), [jméno FO] a c), [Jméno žalobce C], rozené [jméno FO], každému spoluvlastnický podíl id. ¼ vzhledem k celku těchto pozemků za jejich restituční nárok, jak bylo nesprávně uvedeno.
Odůvodnění
Rozsudkem č. j. 10 C 10/2020-1912, 9 C 104/2020 ze dne 2.6.2026 byla žalované převést na žalobce náhradou za nevydané pozemky mj. i část pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], ačkoli správně byla žalována a měla být vydána část pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], tedy bez počátečního čísla „2“. Protože se jedná o zřejmou nesprávnost v psaní, bylo podle § 164 o.s.ř. vydáno toto opravné usnesení.Podle § 169 odst. 2 o.s.ř. další odůvodnění odpadá.