Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 435 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 177 Kč od 27. 2. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 258 Kč od 18. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částek 2 177 Kč a částky 11 258 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tak, že dne [datum] uzavřel se žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota] (dále také jen „Smlouva na elektřinu“). Obsahem této smlouvy byl závazek žalobce dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN č. [hodnota] na adrese [adresa] včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb. Žalovaný se naproti tomu zavázal zaplatit žalobci za dodávku elektřiny dohodnutou cenu podle Ceníku platného v době odběru pro Produkt dodávky: Klasik, Produktová řada: Komplet elektřina s ceníkem Komplet elektřina bez závazku, a dále za distribuční a související služby cenu regulovanou cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu platnými v době odběru pro sazbu distribuce D02D a hodnotu příkonu hlavního jističe 3 x 25.0 A. Fakturou č. [tel. číslo] ze dne [datum] žalobce vyúčtoval žalovanému cenu [částka] (po započtení případných záloh uhrazených žalovaným) za sdružené služby dodávky 511,00 kWh elektřiny v období [datum] – [datum]. Dále žalobce uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. [hodnota] (dále také jen „Smlouva na plyn“). Obsahem této smlouvy byl závazek žalobce dodávat žalovanému plyn do odběrného místa EIC č. [Anonymizováno] na adrese [adresa] včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb v plynárenství. Žalovaný se naproti tomu zavázal zaplatit žalobci za dodávku plynu dohodnutou cenu podle Ceníku platného v době odběru pro produktovou řadu Variant s ceníkem Variant, a dále za distribuční a související služby cenu regulovanou cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu platnými v době odběru. Fakturou č. [tel. číslo] ze dne [datum] žalobce vyúčtoval žalovanému cenu [částka] (po započtení případných záloh uhrazených žalovaným) za sdružené služby dodávky plynu odpovídající spotřebě 5 434,74 kWh v období 5. 9. 2024 – 23. 1. 2025. Žalovaný faktury neuhradil ani poté, co byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum].
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil spornými.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili (popřípadě se k výzvě soudu nijak nevyjádřili) s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Z listiny označené jako „Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota] “ soud zjistil, že tato listina byla dne [datum] zástupcem žalobce a žalovaným podepsána. Jejím obsahem je mimo jiné závazek žalobce dodávat žalovanému elektřinu a související služby do odběrného místa EAN č. [hodnota] na adrese [Adresa žalovaného], a závazek žalovaného za takto dodanou elektřinu a související služby zaplatit, a to podle Ceníku Komplet elektřina II., platného a účinného v období dodávky. Z listiny označené jako „Smlouva o sdružených službách dodávky plynu č. [hodnota] “ soud zjistil, že dne [datum] byla tato listina zástupcem žalobce a žalovaným podepsána. Jejím obsahem je mimo jiné závazek žalobce dodávat žalovanému plyn a související služby do odběrného místa EIC č. [Anonymizováno] na adrese [Adresa žalovaného], a závazek žalovaného za takto dodaný plyn a související služby zaplatit, a to podle Ceníku Variant platného a účinného v období dodávky. Z faktury č. [tel. číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce touto fakturou vyúčtoval žalovanému cenu [částka] (po započtení případných záloh uhrazených žalovaným) za sdružené služby dodávky 511,00 kWh elektřiny v období [datum] – [datum]. Na faktuře je uvedena splatnost [datum]. Z faktury č. [tel. číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce touto fakturou vyúčtoval žalovanému cenu [částka] (po započtení případných záloh uhrazených žalovaným) za sdružené služby dodávky plynu odpovídající spotřebě 5 434,74 kWh v období [datum] – [datum]. Na faktuře je uvedena splatnost [datum]. Z ceníků elektřiny platných od [datum], resp. [datum] a ceníků plynu platných od [datum], resp. [datum] soud zjistil, že žalobcem účtovaná cena za dodávky plynu, elektřiny a související služby odpovídá těmto ceníkům. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu.
5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce na základě předmětných smluv poskytoval žalovanému dodávky elektřiny a plynu, za což se žalovaný zavázal platit dohodnutou cenu. To však neučinil, když neuhradil nedoplatky za elektřinu ve výši [částka] (splatný dne [datum]) a plyn ve výši [částka] (splatný dne [datum]).
6. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
7. Podle § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat (…) zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
8. Podle § 72 odst. 2 věta prvá energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.
9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, na jejichž základě žalobci vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a plyn a související služby v jím uplatněné výši. Soud má nárok žalobce za prokázaný, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, které žalobce požadoval ode dne následujícího po splatnosti každé z faktur. Žalobcem uplatněná sazba zákonných úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
11. Na uvedeném závěru o důvodnosti žalobcem uplatněných nároků nemůže nic změnit ani okolnost, že žalovaný má v předmětném právním vztahu postavení spotřebitele, a proto se v dané věci uplatní rovněž ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, neboť soud nedovodil, že by kterýkoli závazek či předmětné smlouvy jako celek byly v rozporu s ustanoveními chránícími spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany.
12. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobě zcela vyhověl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a[Anonymizováno] nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému.
14. Lhůty ke splnění povinností uložených ve výrocích tohoto rozsudku se řídí § 160 odst. 1 o. s. ř.