Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 29.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 29.000 Kč ve výši 14,75 % ročně od 7. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části o 7.554 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 36.554 Kč ve výši 15 % ročně od 21.9.2023 do 6.6.2024, zákonný úrok z prodlení z částky 7.554 Kč ve výši 15 % ročně od 7. 6. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 29.000 Kč ve výši 0,25 % ročně od 7. 6. 2024 do zaplacení, a o částku 3.289,50 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 1.720 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa]
Odůvodnění
1. Návrhem doručeným soudu dne 25. 6. 2024 požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu 39.843,50 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že se žalovanou uzavřel dne 21. 8. 2023 distančním způsobem na adrese www.[Anonymizováno].cz Smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 29.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci s příslušenstvím ve sjednanému datu splatnosti. Úvěr byl žalované vyplacen z bankovního účtu žalobce dne 21. 8. 2023 v částce 29.000 Kč. Úvěr byl splatný dne 20. 9. 2023. Žalovaná neuhradila ničeho a dostala se do prodlení s úhradou pohledávky 36.554 Kč sestávající z jistiny 29.000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 7.250 Kč a poplatků za služby ve výši 304 Kč. V důsledku prodlení žalované se zaplacením žalobce uplatňuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za prvních 90 dnů prodlení, tj. od 21. 9. 2023 do 20. 12. 2023 ve výši 3.289,50 Kč. Před podáním žaloby byla žalované odeslána předžalobní výzva.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 21. 8. 2023 uzavřené mezi žalobcem a žalovanou a z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne 21. 8. 2023 žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 29.000 Kč, které měla žalovaná zaplatit žalobci ve formě jednorázové splátky ke dni 20. 9. 2023 v celkové výši 36.554 Kč. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]. ze dne 21. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobce při zkoumání bonity žalované ověřil její čistý měsíční příjem v částce 24.295 Kč, přičemž žalovaná sama uvedla příjem toliko ve výši 23.000 Kč s tím, že na výdajové stránce žalovaná označila měsíční výdaje na půjčky ve výši 5.000 Kč, výdaje na bydlení 3.000 Kč a další nezbytné výdaje ve výši [právnická osoba] Kč. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 31. 5. 2024 ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 42.815,70 Kč ve lhůtě do tří dnů.
5. Z žalobních tvrzení a ze smlouvy ze dne 21. 8. 2023 soud zjistil, že se v dané věci jedná o smluvní vztah podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Ze shora uvedených zjištění a samotného tvrzení žalobce vyplývá, že předchůdce žalobce nedodržel povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud nesdílí tvrzení žalobce, že před poskytnutím finančních prostředků provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Již ze shromážděných údajů o příjmech a výdajích žalované je zjevné, že žalovaná nemohla svému závazku ze smlouvy o úvěru dostát, když měla žalobci ve lhůtě do jednoho měsíce uhradit jednorázově částku 36.554 Kč, přičemž po odečtení měsíčních výdajů (10.000 Kč) od měsíčního příjmu v ověřené výši 24.295 Kč zůstane žalované disponibilní příjem ve výši 14.295 Kč, tedy v částce nižší, než byla sjednaná výše poskytnutého úvěru (29.000 Kč). Rozhodně tedy nebylo ve finančních možnostech žalované ke dni 20. 9. 2023 uhradit úvěr jednorázovou splátkou ve výši 36.554 Kč. Soud dospěl k závěru, že před poskytnutím úvěru nebyl žalobcem učiněn správný závěr o schopnosti žalované poskytnuté prostředky řádně a včas splatit.
11. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (žalobci), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy. Takto stanovená neplatnost je absolutní a soud k ní přihlédne i bez návrhu (§ 87 odst. 1, věta druhá, zákona o spotřebitelském úvěru).
12. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak jsou povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2991 o. z.). Žalovaná má proto povinnost vrátit žalobci, co jí bylo poskytnuto, přičemž na poskytnutou částku 29.000 Kč neuhradila žalobci ničeho a je proto povinna zaplatit žalobci částku ve výši 29.000 Kč. V důsledku prodlení s plněním dluhu je žalovaná povinna zaplatit žalobci rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.), a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, s tím, že prodlení žalované mohlo nastat nejdříve dne 7. 6. 2024 na základě výzvy odeslané žalobcem žalované dne 31. 5. 2024. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 500 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 1.500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní, tedy 300 Kč, dále 21 % DPH z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.594 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 3.772 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 45,60 % a výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci činí částku 1.720 Kč.